Starostlivý otec Noe (Russell Crowe) se o svou rodinu umí postarat, a když je potřeba, dokáže ji ubránit i před nebezpečím. Mouše by neublížil, ale zlé lidí dokáže udolat bez ohledu na jejich počet. Prostě je to správný chlapík, který má rád přírodu od drobného kvítku po divoké šelmy. Je to prostě citlivá duše a žádné rozhodnutí nečiní zbrkle. Před skutečně závažným rozhodnutím se jde poradit s Metuzalémem a sám dokáže působit jako utěšitel a zklidní dítě ukolébavkou. Není divu, že ho jeho žena Naameh (Jennifer Connelly) respektuje a obětavě mu pomáhá.
Na světě však žijí ještě Kainovi potomci, kteří mají o životě jiné představy, jedí maso, jsou agresivní a jejich duše jsou plné zla. Jediné, co svět spasí, je potopa a Noe musí zachránit zvířata. Začne proto stavět archu s pomocí všech členů rodiny a tajemných kamenných obrů. Podivná stvoření nejdříve vypadají jako odporní kruťáci, ale uvnitř jejich neforemného těla tepe andělské srdce s odvahou bojovníka. Jak se blíží den potopy, stupňuje se napětí. Nejdříve se zdál úkol zachránit zvířata těžký, těžší však je odolat náporu lidí, kteří se chtějí také zachránit před utonutím. A když i to se podaří vyřešit, objeví se problém ve vlastní rodině.
Neměl to Noe vůbec jednoduché a není divu, že jeho osud zaujal filmaře. Udělat potopu a vytvořit množství zvířat s pomocí počítačové animace už není v současné době obtížné. Je však obtížné využít triky k tomu, aby příběh získal určitou věrohodnost. Je pochopitelné, že tvůrci filmu pracovali s biblickým příběhem a s určitou mírou fantazie. Proto nechávají ožívat katastrofické sny nebo ve zkratce dovypráví zkrácenou verzi vzniku života. Noe a jeho rodina se snaží působit jako skuteční lidé, s láskou i chybami. Je zvláštní, že se podařilo natočit nejnapínavější scény až v arše při rozporech mezi členy rodiny, když Ila (Emma Watson) porodí dvě dcerky. Celkově se příběh svým stylem podobá filmům fantasy, kde se hlubší myšlenky ztrácejí ve hře na efekt.
Režisérem filmu je Darren Aronofsky (Černá labuť, Wrastler), který si napsal také scénář. Na scénáři s ním spolupracoval ještě Ari Handel , ale režisérská ruka se určitě prosadila víc. Velký příběh lákal ke zpracování a podařilo se pro projekt získat i známé a úspěšné herce. Russell Crowe dává své postavě patřičnou váhu své postavy a současně se snaží vzbudit dojem, že s ním cloumají emoce nebo že přemýšlí. Jennifer Connelly si zahrála oddanou manželku s náznakem vlastního názoru na život. Společně si už oba herci zahráli partnerskou dvojici ve filmu Čistá duše, kde se vztah jejich postav vyvíjel a měl své opodstatnění. Ve filmu Noe se nepodařilo přes veškeré sentimentální a citlivé scény dodat této dvojici rodičů hlubší vztah. Vše se podřizuje hlavnímu úkolu, a tím je nejdříve útěk od zlých lidí a pak stavba archy.
Pro mladé herce v rolích potomků Noa nabídl film možnost zviditelnění lákavým námětem, ale herecky už si musel každý poradit sám. Nejslabší herecký výkon v roli Shema podal Douglas Booth, kterému scénář nedal ani možnost blýsknout se v nějaké bojové scéně. O něco lépe dopadl Logan Lerman, který si zahrál Hama s oddaným i nenávistným pohledem. Vzhledem k tomu, že už si zahrál ve filmech i hlavní role (Percy Jackson: Zloděj blesku, Tři mušketýři), bylo mi ho až líto. Nejlépe vyšla role Ily pro Emmu Watson (Harry Potter), kde si mohla vydatně zabrečet a ještě se zachovat jako obětavá mladá matka. Rodící mladá matka vždy zaujme a ještě když jsou její dětí příčinou rozbroje, je to prostě sázka na jistotu.
Ve filmu ještě v kouřovém oparu krátce propluje Anthony Hopkins v roli Metuzaléma. Je vidět jen v několika krátkých záběrech, ale jeho postavu si každý zapamatuje. Stačí dlouhé vlasy s výrazným profilem, pohled do kamery a je opět potvrzeno, že není malých rolí.
Příběh, kde vystupuje Noe jako zachránce živé přírody z Rajské zahrady, vybízí k zamyšlení a současně ukazuje roli jedince a jeho osudu. Biblické příběhy jsou nejčastěji sdělovány v písemné nebo verbální formě. Vyjádřené jen slovy nechávají posluchačům prostor pro fantazii a dávají podněty k debatě i zamyšlení. Divadelní a filmové umělce náměty lákají, ale nenapadá mi jediný, který by svou realizací nevzbudil minimálně rozpaky.
Noe nevzbuzuje rozpaky, ale přibližuje se svým stylem filmům fantasy, kde se hlubší myšlenky ztrácejí ve hře na efekt. Přesto a možná i právě proto je možné film označit jako rodinný, kde se dítka nezkazí necudnou scénou a boj je stylizovaný jak v počítačových hrách.
Nejnovější komentáře