Nenávist (The Grudge) – Je to Kruh, není to Kruh…?

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Jak to ti Japonci jenom děla­jí?

Musím říct, že Japonci mě posled­ní dobou hod­ně pře­kva­pu­jí. Vůbec bych od asij­ských fil­ma­řů neče­kal, že jsou schop­ni nato­čit hned něko­lik tak dob­ře zpra­co­va­ných a  pro­myš­le­ných horo­ro­vých pří­bě­hů. Ať už jde o dnes, trou­fám si říci, již kul­tov­ní sní­mek Kruh, či  Oko, po nyní recen­zo­va­nou Nenávist, všech­no jsou to vskut­ku fil­meč­ky, napě­cho­va­né napě­tím a hrů­zou od prv­ní do posled­ní minu­ty. Jak to ti Japonci jenom děla­jí?

Nevím, jest­li je to smů­la či šťast­ný osud, ale dosta­la se mi do rukou prá­vě ona původ­ní japon­ská ver­ze fil­mu, čili žád­ný tuc­to­vý ame­ric­ký rema­ke (ačko­li v pří­pa­dě Kruhu jed­nič­ky se to ame­ri­ká­nům dost poved­lo). Tento film mě zau­jal svou nápa­di­tos­tí, skvě­lou atmo­sfé­rou a zno­vu tem­ným, taju­pl­ným pří­bě­hem, kte­rý vás po  dlou­hé noci nene­chá klid­ně usnout. Avšak pře­ci jen se mi na Nenávisti něco nelí­bi­lo… mož­ná až pří­liš­ná podob­nost se zmí­ně­ným Kruhem. A to jak tema­tic­ky, tak i po  strán­ce zpra­co­vá­ní a celé atmo­sfé­ry fil­mu. Nevím, snad to byl od tvůr­ců záměr, aby tato dvě díl­ka v sobě ukrý­va­la urči­tou podob­nost, ane­bo taky nebyl a potom je to od tvůr­ců vel­ká chy­ba.

Jak ale říkám, tak zno­vu opa­ku­ji. Jako horor je to vel­mi pove­de­ný kou­sek, kte­rý urči­tě zane­chá nesma­za­tel­nou a jas­ně patr­nou sto­pu ve vaší duši. Určitě si zaslou­ží vaše shléd­nu­tí.

Něco málo k ději:

Mladá a  ambi­ci­óz­ní soci­ál­ní pra­cov­ni­ce Rika, dosta­ne od své­ho šéfa za úkol navští­vit jed­nu z kli­en­tek soci­ál­ních slu­žeb v jejím domě. Tento úkol je jí svě­řen poté, co se odtam­tud jeden z jejích kole­gů nevrá­til a od té doby po něm není ani vidu, ani sle­chu. Již od prv­ní­ho oka­mži­ku, kdy Rika do domu vstou­pí, je jí jas­né, že něco není v pořád­ku. Stará paní sedí téměř nehyb­ně a beze slo­va na zemi, jen apa­tic­ky zírá před sebe. Všude po domě je nepo­řá­dek. Z hor­ní­ho pat­ra domu se ozý­va­jí podiv­né, hrů­zu nahá­ně­jí­cí zvu­ky. Rika se odváž­ně vydá­vá naho­ru do pat­ra a jde za zvu­ky. Tam, v poko­ji ote­ví­rá skříň, z níž podiv­né zvu­ky vychá­ze­jí. Skříň s napě­tím ote­vře a v ní je ukryt jaký­si malý chla­pec. A od této chví­le Riku a mno­hé dal­ší čeká nerov­ný sou­boj s duchy pro­kle­té­ho domu. Na samot­ný závěr na scé­nu při­chá­zí (při­lé­zá) i samot­ná „paní domu“, kte­rá byla před mno­ha lety bru­tál­ně zavraž­dě­na svým man­že­lem a  synem, oním malým chlap­cem ze skří­ně. A dokud její duše nena­lez­ne poklid, Nenávist se bude v domě držet stá­le a  bude si vybí­rat stá­le nové obě­ti.

Ale teď už dost, už nemo­hu dál psát. Mám po celém těle husí kůži a začí­nám mít pocit, že ve skří­ni se něco hýbe a podiv­ně to kňou­rá. Kočku nemá­me, tak co to asi bude… ááááááááááááá!

Hodnocení toho­to fil­mu: 4/5 (nad­prů­měr­né)

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře