Kritiky.cz > Filmové recenze > Retro filmové recenze > Nákaza vás donutí mýt si častěji ruce

Nákaza vás donutí mýt si častěji ruce

Nakaza

Úspěchem fil­mu může být kro­mě jeho este­tic­ké, zábav­ní nebo rela­xač­ní funk­ce také vyvo­lá­ní para­no­id­ní­ho cho­vá­ní v důsled­ku jeho sle­do­vá­ní. To se sta­lo napří­klad v pří­pa­dě Čelistí Stevena Spielberga. Dost mož­ná na to aspi­ru­je i film Stevena Soderbergha. Nákaza uka­zu­je jak snad­né je v dneš­ním pro­po­je­ném svě­tě pře­nést smr­tí­cí virus z jed­no­ho kon­ce svě­ta na dru­hý. Jak se ze dvou obě­tí sta­nou mili­o­ny naka­že­ných a násled­ně mrtvých lidí zaba­le­ných do plas­ti­ko­vých nepro­pust­ných oba­lů. Zároveň však upo­zor­ňu­je, že vět­ší ško­du než samot­ný virus, pro­ti kte­ré­mu lze v ide­ál­ním pří­pa­dě nalézt vak­cí­nu, může způ­so­bit pani­ka. Panika šíří­cí se mezi lid­mi ješ­tě rych­le­ji, a na kte­rou žád­ná vak­cí­na neza­bí­rá.

Seznamte se, virus

Steven Soderbergh rád točí fil­my po svém a vypa­dá to, že je mu jed­no, jak na ně bude divák rea­go­vat. Před dvě­ma lety vyvo­la­la jeho Dívka na přá­ní, kde hlav­ní roli ztvár­ni­la býva­lá por­no­he­reč­ka Sasha Grey, váš­ni­vé dis­ku­se, jest­li je zapo­tře­bí pře­vá­dět na fil­mo­vá plát­na pří­běh luxus­ní call girl. Podle Soderbergha to potře­ba je, pro­to­že jemu nešlo o samot­nou call girl. Spíše chtěl vystih­nout stav sou­čas­né­ho svě­ta. Jeho vyko­ře­ně­ní, prázd­no­tu, kte­rou se sna­ží­me zapl­nit laci­ným kon­zu­mem.

V pří­pa­dě jeho nové­ho fil­mu Nákaza, je samot­ný děj zase jen zástěr­kou. V Nákaze uka­zu­je Soderbergh zce­la jed­no­du­chý pří­běh, zce­la stro­ze. Nechává své posta­vy umí­rat. Tím, že téměř v prv­ním zábě­ru zemře hlav­ní posta­va nám dává naje­vo, že jde o něco vel­ké­ho. A že se to může týkat koho­ko­li z nás.
Znovu se setká­vá­me s odci­ze­ním. Divák je celou dobu chlad­ný vzdá­le­ný pozo­ro­va­tel, kte­ré­ho ale mís­ty nepří­jem­ně zamra­zí. Protože to, co se děje na plát­ně se může za rok, za měsíc, za týden dít i nám. Hrozba glo­bál­ní kata­stro­fy nad námi visí už něja­kou dobu. Bude to smr­tí­cí virus, kte­rý zapří­či­ní úmr­tí sto­vek mili­o­nů lidí?

Příběh je bohu­žel nej­vět­ší sla­bi­nou fil­mu. Je až pří­liš stro­hý a jed­no­du­chý. Mnoho scén se ode­hrá­vá bez vysvět­lo­vá­ní, kte­ré by ale bylo namís­tě. Pouhé pozo­ro­vá­ní lidí jak si v uza­vře­né labo­ra­to­ři „hra­jí“ se zku­mav­ka­mi nesta­čí. V tom­to smě­ru je Nákaza až pří­liš obec­ná.
Do kon­tras­tu s tím se dostá­vá zapá­le­ný blo­gger Alan Krumwiede, kte­rý mimo jiné pro­ro­ku­je smrt tiš­tě­ným médi­ím (což je trend, ke kte­ré­mu nej­spí­še oprav­du smě­řu­je­me), ale mno­hem více je sly­šet jeho pochy­bo­vač­ný hlas ohled­ně infor­ma­cí, kte­ré se dostá­va­jí na veřej­nost skrz ofi­ci­ál­ní kaná­ly.

Chyť se čeho můžeš

Divák, kte­rý půjde do kina na film kvů­li jeho obsa­ze­ní, může být znač­ně zkla­mán. Možná si svých oblí­be­ných her­ců neu­ži­je tak dlou­ho, jak původ­ně zamýš­lel. Soderberghova vize kata­stro­fál­ní náka­zy šíří­cí se svě­tem je chlad­ná a neský­tá pří­liš pro­sto­ru pro empa­tii. Vzbuzuje pros­tě jen strach. Primitivní strach o vlast­ní život.
Civilnost, kte­rá je z fil­mu znát pře­de­vším díky zaml­če­ní téměř veš­ke­rých odbor­ných aspek­tů, může pro mno­hé divá­ky půso­bit jako pří­liš­ná pri­mi­tiv­nost a díky tomu sní­mek snad­no zavrh­nou.

Pro dal­ší to může být zna­me­ní, že se tím film sna­ží uká­zat, jak se v oka­mži­ku smr­tí­cí hroz­by stí­ra­jí roz­dí­ly mezi lid­mi. Což demon­stru­je i zdi­vo­če­lé oby­va­tel­stvo, kte­ré začí­ná zbě­si­le rabo­vat. Chladnou hla­vu v tako­vé situ­a­ci si zacho­vá­vá Alan, kte­rý v nové situ­a­ci nachá­zí pozi­ti­va. Jeho blog zazna­me­ná­vá rekord­ní návštěv­nost. Čím více sláb­ne víra lidí v ofi­ci­ál­ní média, tím vět­ší pro­stor dostá­vá pochy­bo­vač­ný a pani­ku šíří­cí Alan. Jeho pře­svěd­če­ní lidí, že na nový virus zabí­rá zla­ti­ce (oby­čej­ný zla­tý déšť), mu při­ná­ší znač­né zis­ky.

Silou strán­kou fil­mu je roz­hod­ně jeho tem­po, kte­ré stá­le gra­du­je. To je něco, co se Soderberghovi oprav­du daří a bez něhož by se Nákazu daři­lo vní­mat jen stě­ží. Film je neu­stá­le v pohy­bu. Pořád se pře­sou­vá z jed­no­ho mís­ta na dal­ší, přes­ně v rych­los­ti šíří­cí­ho se viru. Trochu pate­tic­ky v tom všem však půso­bí momen­ty, kdy se chce film při­blí­žit divá­ko­vi a nabíd­nout mu něco hře­ji­vé­ho. To se pak dívá­me na ban­du asij­ských dětí, kte­ré vyu­ču­je une­se­ná pra­cov­ni­ce Světové zdra­vot­nic­ké orga­ni­za­ce Loenora (Marion Cotillard). A nebo na impro­vi­zo­va­ný matu­rit­ní večí­rek, kte­rý se koná v obý­va­cím poko­ji.
V těch­to momen­tech je film vlast­ně nej­slab­ší, pro­to­že se naru­šu­je jeho struk­tu­ra, kte­rá je zpo­čát­ku vel­mi pev­ná a strikt­ní, bez emo­cí. Najednou jako by se do fil­mu pře­ce jen vkradlo něco, aby byl sní­mek sne­si­tel­něj­ší. A tím se para­dox­ně vysmí­vá sám sobě.

Film se dá i poslouchat

Když je fil­mo­vý soun­d­track lep­ší než samot­ný film, nastá­vá pro­blém. Nákaza má tro­chu smůlu, že její hudeb­ní dopro­vod je mnoh­dy zají­ma­věj­ší než obra­zo­vé dění na plát­ně. Cliff Martinez se drží svých elek­tro­nic­kých tónin zce­la prá­vem a napros­to doko­na­le dopl­ňu­je (tady i pře­vy­šu­je) obsah fil­mu. Filmoví nad­šen­ci, kte­ří mají napo­slou­cha­ný soun­d­track k fil­mu Drive budou mít radost dva­krát, pro­to­že jim hud­ba k Nákaze Drive v mno­ha skladbách sku­teč­ně při­po­me­ne.

Steven Soderbergh se sna­žil nalézt láka­vý kom­pro­mis mezi komerč­ním hitem a zají­ma­vým fil­mem, kte­rý je po tech­nic­ké strán­ce téměř bez chy­by. Bohužel je to prá­vě rozkol, kte­rý pří­liš nefun­gu­je, co film kazí. Nejprve je divák str­žen sil­ným tem­pem bez jaké­ho­ko­li zau­je­tí, a násled­ně na něj začne půso­bit emo­ci­o­nál­ní tlak. Odtažitost po celý film by fun­go­va­la mno­hem lépe.
Přes všech­ny drob­né zádrhe­ly je ale Nákaza dob­ře nato­če­ný sní­mek, kte­rý si divák v kině uži­je a mož­ná si na něj vzpo­me­ne, až se bude vra­cet domů hro­mad­nou dopra­vou. Doma si důklad­ně umy­je ruce. Ale za týden, za měsíc nej­spíš nebu­de ani tušit, že Nákazu viděl. Hudba z ní se mu ale bez­po­chy­by vry­je do pamě­ti.


Foto:  Warner Bros. Pictures / Claudette Barius

Shrnutí
Video Image
Datum recen­ze
Název polož­ky
Nákaza
Hodnocení polož­ky
41star1star1star1stargray
Title
Nákaza
Description
Film Nákaza sle­du­je rych­lé šíře­ní smr­tí­cí­ho vzdu­chem pře­nos­né­ho viru, kte­rý nemoc­né zabí­jí během něko­li­ka dnů. S rych­lým šíře­ním epi­de­mie se léka­ři po celém svě­te sna­ží najít lék a mini­ma­li­zo­vat pani­ku, kte­rá se šíří ješ­tě rych­le­ji, než samot­ný virus. Cestující na letiš­ti se dotkne salá­to­vé mís­ty v letišt­ním baru před­tím, než podá kre­dit­ní kar­tu číš­ní­ko­vi. Obchodní jed­ná­ní začne podá­vá­ním rukou. Muž zakaš­le v plném auto­bu­su. Jeden kon­takt. Jeden oka­mžik. A smr­tel­ný virus se pře­ne­se. V ame­ric­kém Centru pro kon­t­ro­lu a pre­ven­ci nemo­cí dochá­zí k mobi­li­za­ci všech výzkum­ných pra­cov­ní­ků, kte­ří se sna­ží roz­luš­tit kód uni­kát­ní­ho pato­ge­nu, kte­rý neu­stá­le dále mutu­je. Jak postup­ně narůs­tá počet mrtvých a lidé se v kola­bu­jí­cí spo­leč­nos­ti sna­ží ochrá­nit sebe samot­né a své nej­bliž­ší, jeden akti­vis­ta a blo­gger (Jude Law) začne tvr­dit, že veřej­nost nedo­stá­vá prav­di­vé infor­ma­ce o sku­teč­ném dění, čímž vyvo­lá epi­de­mii para­no­ie as stra­chu stej­ně nakaž­li­vou jako původ­ní virus. . Obyčejní lidé se záro­veň sna­ží pře­žít ve spo­leč­nos­ti, kte­rá se prak­tic­ky zhrou­ti­la.
Upload Date
20. Říjen 2011


Ohodnoťte článek


Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Další naše články...