Muž ve stínu - Roman Polanski se zase jednou vrátil k žánru, u kterého začínal.

Do jis­té míry se stal syno­ny­mem pro horor, aby pak pře­sed­lal na dal­ší žán­ry. „Muž ve stí­nu“ je pře­de­vším poli­tic­kým thrille­rem, napě­tí zde nechy­bí.

Roman Polanski už vět­ši­nou nena­tá­čí fil­my, kte­ré jej v minu­los­ti tolik pro­sla­vi­li. Hnus, Rosemary má děťát­ko nebo „Ples upí­rů“. Na horo­ry tro­chu zane­vřel a věnu­je se hlav­ně dra­ma­tům. Jeho posled­ním horo­rem je Devátá brá­na z roku 1999. Pravda, pak sice nato­čil jen dva celo­ve­čer­ní fil­my, hlav­ně „Pianista“ byl úspěš­ný, ale roz­hod­ně se nejed­ná o něco, co by se byť jen podo­ba­lo jeho horo­ro­vým začát­kům. O to více jsem se těšil na „Muže ve stí­nu“, kte­rý měl být ale­spoň thrille­rem, i když hlav­ně poli­tic­kým.

Herecké obsa­ze­ní sli­bo­va­lo mno­hé. Ewan McGregor je skvě­lým her­cem, kte­rý už byl před téměř dva­ce­ti lety výbor­ný, když si zahrál v „Trainspottingu“ reži­sé­ra Dannyho Boyla. Vedle něj se pak měl obje­vit Pierce Brosnan, kte­rý může hrát i v pito­mos­ti, ale díky jeho bon­dov­ské­mu cha­risma­tu vět­ši­nou zaujme. V „Muži bez stí­nu“ mno­ho pro­sto­ru nemá, ale když už, je na něm vidět, že si svou roli uží­vá a dává do ní všech­no. Nejen kla­ďa­sy umí tenhle rodi­lý Ir, kte­rý si ve sním­ku zahrál Skota. Mihnou se zde ješ­tě Tom Wilkinson („Batman začí­ná“), Olivia Williams („Šestý smy­sl“) nebo Jon Bernthal (seri­ál „The Walking Dead“). Pozornost se však celou dobu točí oko­lo Ewana McGregora.

Herec, mimo­cho­dem skot­ské­ho půvo­du, dostal za úkol ztvár­nit posta­vu tzv. ducha. Duchem je člo­věk, kte­rý má za úkol napsat živo­to­pis význam­né osob­nos­ti, ale při­tom jeho jmé­no nebu­de nikde uve­de­no. Duch pros­tě odve­de svo­ji prá­ci, dosta­ne za ni zapla­ce­no a zase zmi­zí někam do ústra­ní. O něja­kém napl­ně­ní se v této prá­ci asi nedá mlu­vit. Peníze však vět­ši­nou sto­jí za to, a tak jde pýcha stra­nou a nastou­pí oby­čej­ná dři­na.

Ghost v podá­ní Ewana McGregora je při­dě­len k samot­né­mu pre­mi­é­ro­vi a má nahra­dit jiné­ho ducha, kte­rý zemřel za záhad­ných okol­nos­tí. Tajemství se pro­lí­ná celým fil­mem. Duch má za úkol v krát­kém ter­mí­nu jed­no­ho měsí­ce, nako­nec pou­ze čtr­nác­ti dní, vytvo­řit kni­hu z mate­ri­á­lů, kte­ré jsou již sepsa­né, ale kte­ré potře­bu­jí nut­ně upra­vit, redi­go­vat a pře­psat. Do své­ho úko­lu se pouš­tí s ver­vou, ale postu­pem času zjiš­ťu­je, že těch tajem­ství je nějak moc. Ničemu pří­liš nepo­mů­že, když se díky postu­pu ve vál­ce pre­mi­ér dostá­vá pod ostrou kri­ti­ku, demon­stra­ce jsou na den­ním pořád­ku, ale co víc, pre­mi­é­ro­vi může hro­zit aten­tát.

Roman Polanski uká­zal, že mu poli­tic­ký thriller jde, kdy ale v hlav­ním dění je vždy oso­ba, na kte­rou poli­ti­ka dopa­dá spíš omy­lem. Sám duch na začát­ku pro­hla­šu­je, že o poli­ti­ce nic neví, ale nako­nec sám pozná­vá, co je to za maši­ne­rii, jak jsou zde vzta­hy pro­ple­te­né. Podání není špat­né, Polanski má skvě­lý styl, ale film je mís­ty tro­chu nud­ný, tro­chu dlou­hý. Až posled­ní půl hodi­na je koneč­ným roz­hře­še­ním a také asi nej­za­jí­ma­věj­ší čás­tí. Jinak oce­ňu­ji, že Polanski obsa­dil i v šesta­de­va­de­sá­ti letech skvě­lé­ho Eliho Wallacha.

Hodnocení: 75%

Photo © Pathé