Muž, který stál v cestě – nepos*at se

Okupace Československa ze srp­na 1968 se v čes­ké kine­ma­to­gra­fii zrca­dlí poměr­ně čas­to. Bohužel vět­ši­nou jen v usl­ze­ných kome­di­ích, kte­ré se lépe, či hůře sna­ží kari­ko­vat teh­dej­ší dobu. Muž, kte­rý stál v ces­tě je však dospě­lým poli­tic­kým dra­ma­tem, do kte­rých se tuzemští tvůr­ci odvá­ží jen málo­kdy.

Během inva­ze vojsk Varšavské smlou­vy v r. 1968 byli čel­ní před­sta­vi­te­lé KSČ une­se­ni sovět­skou armá­dou do Moskvy, kde měli pode­psat tzv. Moskevský pro­to­kol. Ten zna­me­nal sou­hlas s oku­pa­cí a měl Sovětský svaz ospra­ve­dl­nit před svě­tem. Alespoň for­mál­ně. Ostudný doku­ment nako­nec pode­psa­la celá čes­ko­slo­ven­ská dele­ga­ce, až na jed­no­ho muže. Františka Kriegela.

(SKORO)UČEBNICE DĚJIN
Jak čas­to s obli­bou při­po­mí­nám, film není učeb­ni­cí děje­pi­su. Nicméně přes­ně tako­vé­to fil­my bych si dove­dl před­sta­vit jako dopro­vod­ný výu­ko­vý mate­ri­ál. Dějinné udá­los­ti i figu­ry se kupí a situ­a­ce se vyví­jí k neod­klad­né katar­zi, i když ta je tu vlast­ně pou­hým začát­kem.

Celá pasáž, kte­rá před­chá­zí srp­no­vé inva­zi, je přes­ným vykres­le­ním toho, jak vede­ní KSČ nepo­cho­pi­lo, že tání ledů po Stalinově smr­ti v Kremlu dáv­no vystří­da­lo uta­ho­vá­ní šrou­bů. I pro­to byla kata­stro­fa neod­vra­ti­tel­ná. Nám se totiž obec­ně neda­ří zachy­co­vat dějin­né tren­dy, kte­ré se nás bytost­ně týka­jí. Stejná situ­a­ce nasta­la v revo­luč­ním roce 1989, kdy si řada postav tzv. praž­ské­ho jara mys­le­la, že koneč­ně nade­šel čas pro rea­li­za­ci vize soci­a­lis­mu s lid­skou tvá­ří. Lidé už ale vůbec nechtě­li soci­a­lis­mus.

AUTENTICITA
Ale zpát­ky k samot­né­mu fil­mu. Jak vám asi dochá­zí z řád­ků výše, sní­mek neo­sl­ní akč­ní­mi scé­na­mi a vel­ko­le­pý­mi zábě­ry. Šikovně to ale vyna­hra­zu­je zda­ři­lou retro výpra­vou a pasá­že­mi, kdy jsou her­ci zakom­po­no­vá­ni do teh­dej­ších situ­a­cí a v čer­no­bí­lých zábě­rech dopl­ňu­jí dobo­vé zábě­ry. Sice nikterak ori­gi­nál­ní, ale zce­la na mís­tě a čas­to i nále­ži­tě půso­bi­vé.

Čím lépe se ori­en­tu­je­te v dobo­vé pro­ble­ma­ti­ce, figu­rách teh­dej­ší poli­tic­ké i mezi­ná­rod­ní scé­ny, tím více si film uži­je­te. Pro něko­ho, kdo o tom­to téma­tu nemá ani páru, půjde o těž­ko pocho­pi­tel­nou hru, pro­to­že to není Čechoslováci pro­ti Rusům, ale Čechoslováci pro­ti Čechoslovákům i Rusové pro­ti Rusům. Někdy s vybra­ný­mi Čechoslováky apod.

Muž, kte­rý stál v ces­tě roz­hod­ně není doko­na­lým poli­tic­kým thrille­rem. Filmfanatic ale oce­ňu­je, že se někdo pus­til do toho, aby seri­óz­ním způ­so­bem vykres­lil jed­nu z nej­smut­něj­ších kapi­tol našich dějin a pře­de­vším hrdi­nu, kte­rý je neprá­vem v zapo­mně­ní.