Mrazík -  Naprosto legendární klenot kinematografie Sovětského svazu...

..kte­rý se prá­vo­plat­ně stal čes­kou vánoč­ní kla­si­kou, ke kte­ré pra­co­vi­tý čes­ký lid nicmé­ně při­stu­pu­je spí­še jako k tako­vé rus­ké sati­ře, kte­rou když páni soci­a­lis­ti ve vší své pospo­li­tos­ti spatla­li, tak ani nevě­dě­li, jaká to nako­nec bude švan­da. Stejně jako Pelíšky a Láska nebes­ké (mož­ná ješ­tě Popelka) se z Mrazíka vyklu­ba­la vánoč­ní kla­si­ka, bez kte­ré by žád­né svát­ky poho­dy a míru neby­ly kom­plet­ní.

Nastěnka, Marfuša, Ivan, nápad­ní­ci, děde­ček Hříbeček (toho jsem na dra­maťá­ku jed­nou osob­ně ztvár­nil), Mrazík, lou­pež­ní­ci, mace­cha, chudák pod­pan­toflák dědek (i toho jsem si kdy­si střih­nul) – jed­no­du­še se nejde neu­smí­vat, když si ta jmé­na člo­věk vyba­vu­je a před­sta­vu­je si jejich kari­ka­tur­ní ztvár­ně­ní a také to, že to kdy­si někdo mys­lel zce­la seri­óz­ně. Úžasný film.

Akorát mož­ná troš­ku kli­šo­vi­tý a ohra­ný, když si člo­věk vzpo­me­ne na milost­ný oblouk a zlou ježi­ba­bu. Každopádně zába­va zaru­če­na. Na 100 pro­cent.

Top hláš­ka: „Tfuj babo!“

8/10