MLOK 2016 ANEB VÝŠ UŽ TO NEJDE

Mlok 2016 sborník Cena Karla Čapka

Cena Karla Čapka, nebo taky Cé Ká Čé. Vrchol sou­tě­ží tuzem­ské fan­tas­ti­ky, pro­to­že pres­tiž­něj­ší sbor­ník tu nemá­me. Jak je zmí­ně­no v před­mluvě Jiřiny „Aquily“ Vorlové, „co je olym­pij­ská medai­le pro špič­ko­vé spor­tov­ce, to je u nás nomi­na­ce v Ceně Karla Čapka pro naše auto­ry fan­tas­ti­ky. A pokud něko­mu při­jde zvlášt­ní srov­ná­vat lite­rár­ní sou­těž s vrchol­ným spor­tov­ním svát­kem, pama­tuj­te, že už sta­ří Řekové měři­li nejen těles­nou zdat­nost, ale i vytří­be­nost ducha.“

Pravda, jsem v pří­pa­dě toho­hle sbor­ní­ku tro­chu čte­cí lem­ra, pro­to­že i když jsem dostal dva auto­rá­ky už na pře­dá­va­cím veče­ru, tak jsem celý sva­zek dora­zil až teď. Je to ale způ­so­be­no mým netíh­nu­tím ke sbor­ní­kům a obli­bou roz­sáh­lej­ších lite­rár­ních cel­ků. Takže co tady vlast­ně máme?

A jeho plášť byl z pta­čích per…

Velmi dob­rý námět pře­ná­še­jí­cí do fan­tas­ti­ky dro­gy v takřka nej­uni­ver­zál­něj­ší podo­bě. Prostředí je popsá­no kva­lit­ně, na dru­hou stra­nu výraz­ně nepře­kva­pí, obsa­hu­je zkrát­ka od tabá­ko­vé­ho kou­ře po hád­ky v pří­sta­vu a perou­cí se koč­ky všech­ny prv­ky, kte­ré do tako­vé­ho popi­su pat­ří. Níc víc, nic míň. Je znát inspi­ra­ce Zaklínačem v úvod­ním roz­ho­vo­ru i na tom, jak na hyp­no­man­ta lidé shlí­že­jí. Co mi tech­nic­ky dost vadi­lo byla absen­ce jmen postav nebo kra­bič­ky, kte­ré v pří­bě­hu vystu­pu­jí, a na dru­hé stra­ně pojme­no­vá­ní měs­to i zmí­ně­ní magic­ké aka­de­mie, kte­rá ale žád­nou roli nehra­je. Pokud by mág byl samouk, vyjde to prak­tic­ky nastej­no. Druhá věc, ke kte­ré to vede, je nut­nost neu­stá­le opa­ko­vat růz­né výra­zy pro posta­vu hyp­no­man­ta. Připomíná mi to situ­a­ci, kdy jsme na jazy­kov­ce psa­li slo­hov­ku a udě­la­li to podob­ně. Lektor se plácl do čela a s povzde­chem se zeptal: „Slyšeli jste někdy o tom fas­ci­nu­jí­cím vyná­le­zu, kte­rý­mu se říká jmé­na?“ Fungovalo by to mož­ná u vel­mi krát­ké hříč­ky, ale tady to hlav­ně u vyjed­ná­vá­ní v hos­po­dě a během sou­bo­je hroz­ně mlá­tí do očí. Buď vůbec nic, nebo všech­no, ne půl­krok. Otevřenější konec neva­dí, lehce jsem si říkal, jest­li se nezje­ví i jiná noč­ní můra, než ta od rybá­ře. Celkově zatra­ce­ně dob­rý a funkč­ně pro­pra­co­va­ný nápad v dob­rém pro­stře­dí, kte­rý ale not­ně str­há­vá výše zmí­ně­né řeme­sl­né podá­ní.

Jsem Korin, mág

Je ško­da, že tohle neby­lo del­ší, pro­to­že záko­ni­tos­ti magic­ké­ho svě­ta byly cel­kem zají­ma­vé, ale na tomhle malém jeviš­ti zastí­ni­ly všech­no ostat­ní a jejich vyu­ži­tí bylo hod­ně před­ví­da­tel­né. Jazyk ade­kvát­ní, ale ničím moc nevy­bo­ču­jí­cí.
Mág je před­sta­ven jako prak­tic­ky ničím neo­me­ze­ná a neli­mi­to­va­ná oso­ba, kte­rá nemá nepří­te­le, kte­ré­ho by v povíd­ce sil­ně­ji pocí­ti­la. Je to tako­vá fan­ta­sy ver­ze Christiana Greye, kte­rý si dělá co chce, pro­to­že magie, a není ničím reál­ně ohro­žen.

Milá paní Schwarzová

Moc se mi líbi­lo budo­vá­ní pnu­tí i s pou­ži­tím růz­ných typů pod­pi­su a koneč­né pros­té shr­nu­tí toho, že dru­há stra­na nemá na výběr. Klidně bych jeden dva dopi­sy při­dal…

Nekromantka

Velmi pří­jem­ný a osvě­žu­jí­cí začá­tek vyvo­lá­va­jí­cí nejis­to­tu – je to vtip na kama­rá­dy, LARP nebo je hrdin­ka oprav­du odji­nud? Styl psa­ní sice nijak moc nevy­bo­ču­je a finá­le neu­ra­zí ani nena­dchne, ale úva­hy o živo­tě a Smrti a vůbec mecha­nis­mus nekro­man­cie jako magie udr­žu­jí­cí svět v rov­no­vá­ze podob­ně jako jin­de dru­i­di, to vše bylo oprav­du fajn. A klid­ně jed­na navíc za jmé­no hrdin­ky…

Pod spi­no­dá­lou

Britský mili­ar­dář Sir Richard Branson pro­pa­gu­je u nových pro­jek­tů tzv. „obál­ko­vou meto­du“. Nejedná se o úplat­ky, ale o pros­tou sku­teč­nost, že pokud nejste schop­ni svo­ji myš­len­ku popsat na dopis­ní obál­ku, je pří­liš slo­ži­tá.
Je vel­ká ško­da, že tato Seinerova vyni­ka­jí­cí meta­fo­ric­ká baj­ka o iden­ti­tě, vol­bě a pova­ze kovu zůstá­vá oba­le­na pří­liš mno­ha slup­ka­mi jazy­ko­vé i pojmo­vé bari­é­ry, kte­rou osob­ně sice oce­ňu­ji, ale výsle­dek je jako vyni­ka­jí­cí dort ve výkla­du cuk­rár­ny – vidí­te ho, máte na něj chuť, ale v ces­tě k plné­mu uži­tí dojmu je sklo.
Existuje cel­kem tref­né při­rov­ná­ní o lid­ské spe­ci­a­li­za­ci, kte­ré říká, že spe­ci­a­lis­ta je člo­věk, kte­rý ví stá­le více infor­ma­cí o stá­le méně věcech až nako­nec ví napros­to všech­no o ničem.
Pokud čte­te jen jeden lite­rár­ní žánr a sna­ží­te se pak psát pří­běhy, jste téměř jis­tě odsou­ze­ni k nevy­bo­če­ní z úzké ška­tul­ky či ces­tič­ky. Pokud se věnu­je­te důklad­ně jed­no­mu vědec­ké­mu obo­ru, jste stej­ným způ­so­bem odsou­ze­ni k rizi­ku, že pou­ži­je­te svo­je zna­los­ti pro per­fekt­ní meta­fo­ru, kte­rá bude ale pro šir­ší čte­nář­stvo zce­la neu­cho­pi­tel­ná a nesro­zu­mi­tel­ná, což pod­kop­ne nohy libo­vol­né­mu zámě­ru, námě­tu a pře­no­su myš­len­ky z jed­né hla­vy do dru­hé. Ne, nedě­lá mi pro­blém si na inter­ne­tu během čte­ní najít pár poj­mů (v tom­to pří­pa­dě tře­ba ingot), nebo se blí­že sezná­mit s něja­kou vědec­kou teo­rií. Ne, není pro­blém se s pro­ble­ma­ti­kou sezná­mit, ale je úko­lem tex­tu, aby to čte­nář nepo­tře­bo­val, nebo aspoň ne pří­liš.
Pokud se pohy­bu­je­te mezi žán­ry a mezi růz­ný­mi vědec­ký­mi obo­ry, může­te napsat stej­ně hlu­bo­kou meta­fo­ric­kou baj­ku, kte­rá zapo­jí lid­ské závi­ty a dove­de je k nové­mu pozná­ní o svě­tě či o sobě samých. Kromě jiné­ho také tím, že bude sro­zu­mi­tel­ná, ucho­pi­tel­ná a že tou­hu po pozná­ní pro­bu­dí, niko­li umrt­ví či zma­te.
Části tex­tu měly dokon­ce urči­tou gene­rič­nost (sklo auta), kdy je zkrát­ka jed­no­du­chá ope­ra­ce oba­le­na do sezna­mu vyjme­no­vá­ní obo­ro­vých při­rov­ná­ní, což tex­tu nepři­dá­vá. Ano, jeden extrém sci­fi je popsat kos­mic­kou loď jako for­mu na dort nebo „jako­by nějak“, což je pod­le mě totál­ní autor­ská fuše­ři­na. Ale tohle je extrém dru­hý.

Zahrada

Hodnocení toho­hle kous­ku se za dobu čte­ní něko­li­krát změ­ni­lo.

Poprvé jsem spo­ko­je­né při­ký­vl při prv­ním pro­je­vu Alexova cho­vá­ní v cha­tě. Při navá­zá­ní sym­bi­ó­zy s práv­ní­kem jsem se téměř tete­lil, jak se krás­ně setka­ly dvě odliš­né duše s podob­ným pří­stu­pem a byl jsem zvě­da­vý, co z toho vzejde.
Při odha­le­ní linie s mizer­ným advo­ká­tem, exman­žel­kou a pro­po­je­ním jsem zou­fa­le zaúpěl (doslo­va a nahlas) a hod­no­ce­ní šlo dolů. Chápu tohle ucho­pe­ní žánro­vé šab­lo­ny, ale prá­vě tenhle motiv vidím jako sil­né klišé, kte­ré likvi­du­je jakou­ko­li hru s žánrem a jeho mož­nost­mi. Konec to pak už jen potvr­dil.
Faktem je, že jsem hod­ně čás­tí už od začát­ku pře­jíž­děl více méně jen rych­le pohle­dem. Ano, jsou výbor­ně napsa­né, ale je to jako pohyb po šacho­vých políč­kách, kdy se z jed­no­ho bodu může­te vydat jen něko­li­ka smě­ry, pří­pad­ně si vytvo­řit ces­tu vlast­ní. Zde to byl ten prv­ní pří­pad. Navíc začí­nám mít u tuzem­ských tex­tů tro­chu pro­blém s tím, že čím dál tím více jazy­ko­vě splý­va­jí, a kdy­bych měl povíd­ky beze jmé­na, nepo­znám asi, kdo je ten a kdo onen, mož­ná ani jest­li to psal muž nebo žena.
Na dru­hé stra­ně musím vyzved­nout ade­kvát­ní jazyk postav i nezdr­žen­li­vost u vul­ga­ris­mů, kte­ré do dia­lo­gů sedí a osob­ně nevě­řím posta­vám, kte­ré mlu­ví za všech okol­nos­tí spi­sov­ně. Stejně tak plus za Alexovu morál­ku a odpor k mani­pu­la­ci.

Hlavní chod

Nevidím v tom pří­liš­nou absen­ci logi­ky, spí­še kon­tex­tu a při­jde mi, že by to snes­lo něco před a něco za. Pokud jde o men­ta­li­tu lidí v neu­r­če­ném krá­lov­ství i čase, je na tohle téma doce­la dost stu­dií popi­su­jí­cích obdob­ný prů­běh v his­to­rii. Jo, nabí­zí se otáz­ka, proč se jim někdo nepo­sta­ví, když je jich nepo­chyb­ně málo. Jenže lidé děla­jí koli­krát oprav­du šíle­né věci, jen aby se nemu­se­li s něčím kon­fron­to­vat nebo vybo­čit. Je to bizar­ní, postrá­dá to logi­ku, ale je to tak.
Mimochodem, obha­jo­vat absen­ci logi­ky ve fan­ta­sy tím, že „je to fan­ta­sy“ je píčo­vi­na;-)

Doteky hrů­zy, dote­ky štěs­tí

Na začát­ku mi to při­po­mí­na­lo krás­ně dět­ským pro­je­vem něco od Horelové a poz­dě­ji bylo pře­ta­ve­no ve Fantlovou. Přerod to byl drs­ný, nebral jaké­ko­li ohle­dy a byl špič­ko­vě zvlád­nu­tý – stej­ně jako celý kus.

Když cvak­ne spoušť

Krásný nápad včet­ně popi­su samot­né­ho nástro­je, jen ty posta­vy a jejich moti­vy tro­chu tuc­to­vé včet­ně jejich kon­ce.

Můj táta vod­ník

Civilní poje­tí a natu­ra­lis­mus fun­gu­jí­cí­ho zasa­ze­ní vod­ní­ka do běž­né­ho pro­stře­dí fun­gu­je na výbor­nou. Jak u malé hol­čič­ky, tak u puber­ťač­ky. Trošku mě zamr­ze­lo jen opa­ko­va­né pou­ži­tí fíg­lů „já vám o tom ješ­tě nevy­prá­vě­la?“. Jak to musí skon­čit, je cel­kem zřej­mé už od pří­cho­du dvou pánů od R a člo­věk si jen říká, kdo bude mít na sta­ros­ti odve­tu. Což není roz­hod­ně výt­ka, jen dob­ré naje­tí na hru oče­ká­vá­ní finál­ní­ho úde­ru a fan­tas­ti­ka na chvi­lič­ku ustu­pu­je thrille­ru.
Tohle krás­né naje­tí ovšem dost podrá­ží „finá­le“ zahra­né v mých očích do autu a taky mi uni­ká, v čem měla být ona pro­hra. Přijde mi, že autor si nebyl jist, jak by to vlast­ně mělo dopad­nout a mě po dočte­ní zůstal tro­chu WTF pocit, o to roz­mr­ze­lej­ší, že všech­no před­cho­zí bylo sak­ra dob­ře poda­né i navr­že­né včet­ně ochut­náv­ky duše. Na pome­zí 3 – 4, pro­to­že prů­měr to urči­tě není.

Nachové pus­ti­ny

V zákla­du sluš­ně odve­de­ná žánrov­ka, kte­rou str­há­va­jí dia­lo­gy, absen­ce pře­kva­pe­ní a kýčo­vi­tý závěr. Druhý a tře­tí fak­tor ovšem nejsou z mého pohle­du tolik chy­bou auto­ra, jako spíš vlast­nos­ti kon­krét­ní­ho žán­ru, ve kte­rém se toho stran pří­bě­ho­vé kost­ry asi moc jinak dělat nedá – cete­ris pari­bus nabí­zí zkrát­ka potřeb­né rekvi­zi­ty pro odhad­nu­tel­nou šacho­vou par­tii od postav přes ene­mí­ka až po poměr­ně kli­šo­vi­té finá­le. Důsledkem je, že aspoň rám­co­vě odhad­ne­te děj tak o dva­cet strá­nek dopře­du.

Problém mám s dia­lo­gy. Nevěřím posta­vám, kte­ré ve vypja­těj­ších situ­a­cích mlu­ví spi­sov­ně a/nebo v roz­vi­nu­tých větách. To za běž­ných pod­mí­nek. V drs­ném pro­stře­dí – kte­rým posta­po zce­la jis­tě je – jim to nevě­řím prak­tic­ky za žád­ných okol­nos­tí, pokud nejde o kně­ze při mši. Takže když dvo­ji­ce nastu­pu­jí­cí do dží­pu řek­ne „alko­hol a tabák“ mís­to „chlast a cigá­ra“, obra­cím oči v sloup. Protože tohle neza­zní ani v puty­ce čtvr­té ceno­vé sku­pi­ny za běž­né­ho pro­vo­zu. Někdy se to drží, ale cel­ko­vě repli­ky spíš tíh­nou bud k frá­zo­vi­tos­ti nebo nevě­ro­hod­né spi­sov­nos­ti.

Zákon smeč­ky

Hrozně mě potě­ši­lo kva­lit­ní zpra­co­vá­ní tzv. „klo­va­cí­cho řádu“, tedy mecha­nis­mu, kte­rým se roz­dě­lu­jí pozi­ce v jaké­ko­li sku­pi­ně, což je vlast­ně jiný, věde­čtěj­ší název pro „zákon smeč­ky“. Úhly jed­not­li­vých postav při­po­mí­na­jí šacho­vé tahy a jsou parád­ně vyu­ži­té. Potěšil i natu­ra­lis­mus, ve kte­rém se autor­ka nevy­hý­ba­la niče­mu z toho, co může sku­pi­nu chla­pů prak­tic­ky v izo­la­ci potkat prá­vě teh­dy, když se „roz­klo­vá­va­jí“. Osobně mi chy­bě­lo jen tro­chu ráz­něj­ší finá­le v lid­štěj­ší, niko­li poli­tič­těj­ší rovi­ně a výraz­něj­ší náběh na ně, pro­to­že v pomě­ru s pří­pra­vou na ně je hroz­ně krát­ké, chy­běl zkrát­ka ten moment čis­té­ho zados­tiu­či­ně­ní. Linie s jed­nou totož­nos­tí mi při­šla lehce nad­by­teč­ná, text by imo fun­go­val krás­ně i bez ní. Možná je ale obě­tí na oltář téma­tu a struk­tu­ry, kte­rá se nako­nec zce­la neu­za­ví­rá.

Škvarky

Děsivé u vize spo­leč­nos­ti a dojí­ma­vé u vzpo­mí­nek na časy minulé…mikropovídka, po kte­ré si bude­te chtít dát vajíč­ka se sla­ni­nou, kou­sek čoko­lá­dy nebo sklen­ku vína:-)


Ohodnoťte článek


Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Související příspěvky:

  • Veronika Válková: Královna Marie Terezie21. května 2017 Veronika Válková: Královna Marie Terezie Při příležitosti třistého výročí narození královny Marie Terezie vydalo nakladatelství Grada oba příběhy Veroniky Válkové odehrávající se za vlády téhle panovnice v jednom speciálním […]
  • Celý život18. května 2017 Celý život Útlá knížka, která však ve svém textu dokáže obsáhnout, jak již sám název napovídá, celý život jednoho muže. Muže, který by pro spoustu lidí asi nebyl ničím výjimečný, avšak doba, kterou […]
  • Psychofarmakoterapie stručně, jasně, přehledně19. května 2017 Psychofarmakoterapie stručně, jasně, přehledně Stručná, přehledná, užitečná a praktická, tak by se dala charakterizovat publikace psychiatra a psychoterapeuta Dr. med. Jana Drehera. Je ideální pro psychiatry, klinické psychology, […]
  • Hygiena a dezinfekce rukou - 100 otázek a odpovědí18. května 2017 Hygiena a dezinfekce rukou - 100 otázek a odpovědí Na našich rukou se nachází velké množství bakterií a dalších mikroorganismů, kterých se pouhým umytím rukou vodou a mýdlem nezbavíme. Pro úplné odstranění bakterií je nutné ruce […]
  • Kouzelný atlas - Putování časem - Královna Marie Terezie - kniha19. května 2017 Kouzelný atlas - Putování časem - Královna Marie Terezie - kniha Dvanáctiletá holka jménem Bára se s rodiči z Prahy přestěhovala na venkov a tak trochu jí to vadí. Ovšem na druhé straně s koupí rodinného domu získala i kočku Barču. Navíc vlastní […]
  • Janák, Strach a Nvota natočili pro Českou televizi tři nové vánoční pohádky10. listopadu 2015 Janák, Strach a Nvota natočili pro Českou televizi tři nové vánoční pohádky Česká televize o letošních Vánocích nadělí divákům tři premiérové pohádky od tří výrazných režisérů, Karla Janáka, Jiřího Stracha a Juraje Nvoty. Tentokrát se jejich hrdinové musí […]
  • Voňavý Inspiromat Kačky Tiché je mlsanda bez pocitu hříchu9. ledna 2019 Voňavý Inspiromat Kačky Tiché je mlsanda bez pocitu hříchu Autorka slibuje nálož jídel, po kterých se budete cítit krásně, svěže, zdravě a budou vám nebetyčně chutnat. Tedy tak nějak jsem si namlsala a ve své hlavě překroutila anotaci. Kačka Tichá […]
  • Adobe Illustrator CC - Oficiální výukový kurz28. května 2017 Adobe Illustrator CC - Oficiální výukový kurz Oficiální výukové kurzy z dílny Adobe Systems jsou světově nejprodávanějšími učebnicemi pro výuku softwaru společnosti Adobe. Pomohou vám poznat prostředí programů a naučit se s nimi […]
  • Magdalena Jelínková Nováková: Zvěrohrátky pro nejmenší16. září 2016 Magdalena Jelínková Nováková: Zvěrohrátky pro nejmenší Hledáte knížku, vhodnou jako dárek k prvním narozeninám nebo pod první vánoční stromeček? Nebo tápete a v paměti lovíte říkadla, která jste z dětských let už zapomněli? Už nemusíte. […]
  • Uvařte si chutná jídla podle Kurkumové kuchařky26. ledna 2019 Uvařte si chutná jídla podle Kurkumové kuchařky Pro všechny, kdo mají rádi kurkumu a chtějí s touto jedinečnou surovinou v kuchyni pracovat o něco víc, než s ní čas od času posypat rýži se zeleninou, je tu Kurkumová kuchařka. Díky této […]