Kritiky.cz > Recenze knih > Mizející dívky – kdo je unáší a proč?

Mizející dívky – kdo je unáší a proč?

Mizející dívky

Nová detek­tiv­ka, dle obál­ky best­seller, zaujme už svým vzhle­dem. Malé ame­ric­ké měs­teč­ko pát­rá po Isabelle, sedm­nác­ti­le­té dív­ce, kte­rá najed­nou zmi­zí. Najde se jen její mobil. Mezitím je však nale­ze­na jiná dív­ka, jejíž pří­pad byl uza­vřen jako útěk. Souvisí spo­lu oba pří­pa­dy nebo jde o náho­du? Kdo sto­jí za zmi­ze­ním dív­ky?

Hlavní hrdin­kou kni­hy je detek­tiv­ka Josie Quinnová, kte­rá je zrov­na na nuce­ném vol­no kvů­li suspen­da­ci, kdy prý pou­ži­la v jed­nom pří­pa­du nepři­mě­ře­né nási­lí. Ale jde o akč­ní ženu, kte­rá svou pra­cí žije, k tomu se vyrov­ná­vá s osob­ní­mi pro­blémy, kdy ji již dří­ve pod­ve­dl man­žel, přes­to se ješ­tě neroz­ved­li,  tudíž posled­ní, po čem tou­ží, je sedět nečin­ně doma. Ráda by se zapo­ji­la do vyšet­řo­vá­ní, navíc se ji někte­ré věci nezda­jí. Zvlášť když se ocit­ne u jed­né pře­střel­ky a těž­ce zra­ně­ný muž ji řek­ne jmé­no Ramona. Co to jmé­no zna­me­ná, kdo to je? Začíná mít tuše­ní, že jde o roz­sáh­lej­ší pří­pad, než poli­cie tuší. Jelikož ji šéf nechce zpát­ky a jí to pros­tě nedá, začne pát­rat na vlast­ní pěst. Brzy zjiš­ťu­je, že se sku­teč­ně nemý­li­la, ale čím hlou­bě­ji se dostá­vá, tím zjiš­ťu­je, že je v tom zaple­te­ná i poli­cie a brzy se ani ona sama nemů­že cítit v bez­pe­čí. Příliš mno­ho lidí má zájem na tom, aby prav­da nevy­šla naje­vo. Nevědomky tak ohro­zí své­ho sou­čas­né­ho snou­ben­ce, kte­rý pak boju­je o život. Když pocho­pí, že může zjis­tit prav­du jen teh­dy, pokud při­jme vlast­ní ohro­že­ní, nevá­há ani minu­tu. Ta šíle­nost, co se v měs­teč­ku děje, musí koneč­ně sko­čit. Pravda musí vyjít naje­vo…

Knize je tře­ba při­znat, že má sku­teč­ně spád a jakmi­le jsem se do ní začet­la, bylo hod­ně těž­ké odtrh­nout se, pro­to­že jsem byla napja­tá, kdo za tím sto­jí a co se vlast­ně děje. A rozuz­le­ní bylo sku­teč­ně zají­ma­vé, svým způ­so­bem až děsi­vé, že se něco tako­vé­ho může tak dlou­ho ode­hrá­vat, aniž by o tom měl někdo tuše­ní a ti, co mají tuše­ní, ve svém zájmu mlčí, nikdo nechce být zkom­pro­mi­to­ván.

Postava Josie bude zřej­mě vzbu­zo­vat růz­né emo­ce, někdo si ji oblí­bí, někdo nao­pak. Bylo mi na ni sym­pa­tic­ké, že bojo­va­la za spra­ve­dl­nost i když ohro­zi­la sama sebe. Na dru­hou stra­nu mi při­šla pří­liš sebe­jis­tá, že se pova­žu­je někdy za něco víc a dost zvlášt­ní mi při­šlo, že se stá­le nevy­rov­na­la se svý­mi trau­ma­ty z dět­ství, oče­ká­va­la bych, že poli­cist­ka by s tako­vý­mi zále­ži­tost­mi již měla být vyrov­na­ná, jinak pak může ohro­zit nejen sebe, ale i tře­ba ostat­ní. Ale autor­ka potře­bo­va­la hrdin­ce dodat i něja­ký ten nedo­sta­tek, aby jen nevy­ční­va­la pozi­tiv­ní­mi vlast­nost­mi.

Na kni­ze též oce­ňu­ji, že si autor­ka odpus­ti­la bru­tál­ní detai­ly, ty v kni­hách oprav­du nemu­sím. Zápletka byla dob­ře zamo­ta­ná a vše se postup­ně odkrý­va­lo. Líbilo se mi také, že čte­nář dostal více­mé­ně odpo­vě­di na všech­ny otáz­ky. Nicméně i přes všech­na pozi­ti­va nemůžu říct, že by kníž­ka byla něja­ká výji­meč­ná a zane­cha­la ve mně něja­ký hlub­ší otisk. Pro mě je kníž­ka jako jed­na z mno­ha dal­ších podob­ných. Ale i tak sto­jí za pře­čte­ní.


Autor: Reganová Lisa

Nakladatelství: Cosmopolis

Počet stran: 384

Žánr: detek­tiv­ka

Hodnocení: 82 %

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Stránka načtena za 1,03661 s | počet dotazů: 211 | paměť: 50163 KB. | 11.04.2021 - 23:04:25