Partnerské stránky: Simpsonovi.Blog | Rick a Morty | Rozčarování
Kritiky.cz > Recenze > Mamma Mia!

Mamma Mia!

//
//

Padly na Vás chmu­ry? Rozveselení by Vám moh­la při­nést Meryl Streep a její počet­ný dopro­vod­ný sbor křepčí­cí na nej­zná­měj­ší pís­ně od ABBY v nej­ký­čo­vi­těj­ší podí­va­né letoš­ní­ho roku. Muzikál Mamma Mia! se totiž sklá­dá z poně­kud smr­tí­cích ingre­di­en­cí (pře­de­vším pro muž­skou část pub­li­ka), ale přes­to má jakési nepo­pi­ra­tel­né kouz­lo.
Muzikálový žánr má své pev­né mís­to jak na prk­nech, kte­rá zna­me­na­jí svět, tak na fil­mo­vých plát­nech. Má své fanouš­ky i odpůr­ce, kte­rým je pro­ti srs­ti, že posta­vy náh­le pro­pu­ka­jí v halas­ný zpěv a vyprá­vě­ní se mění ve sty­li­zo­va­ný taneč­ní výstup. Pokud jste odpůr­ci muzi­ká­lů, oprav­du nemá smy­sl, abys­te se fil­mem Mamma Mia! zabý­va­li. Pokud však muzi­ká­ly může­te, čeká tu na Vás novin­ka, kte­rá se pokou­ší o něco nové­ho. Tentokrát tu totiž máme muzi­kál, u něhož není na prv­ním mís­tě pří­běh dopl­ně­ný pří­mo pro něj zkom­po­no­va­nou hud­bou. Mamma Mia! (původ­ně diva­del­ní muzi­kál, nyní film) vychá­zí z již dáv­no exis­tu­jí­cích hitů sku­pi­ny ABBA, k nimž se sna­ží něja­kou tu záplet­ka napa­so­vat.

Film se ode­hrá­vá na řec­kém ost­ro­vě, kde vol­no­myš­len­kář­ská Donna vycho­vá­vá svou dce­ru Sophii. Sophie prá­vě chys­tá svat­bu, ale trá­pí ji jed­na věc – chce najít své­ho otce, o němž ví pou­ze to, že pro­žil s její mat­kou krát­ký let­ní romá­nek a z Řecka odjel dřív než se o své dce­ři dozvě­děl. Sophie nalez­ne deník své mat­ky, z něhož vyply­ne, že má tři poten­ci­ál­ní otce. Jako ide­ál­ní řeše­ní je se jí nako­nec jeví, pozvat všech­ny tři muže na svou svat­bu s tím, že toho pra­vé­ho jis­tě rych­le pozná.
Samotná záplet­ka nezní úpl­ně špat­ně, bohu­žel je nako­nec z hle­dá­ní otce mezi tře­mi roz­díl­ný­mi muži vytě­že­no pře­kva­pi­vě málo. Příběhu také v urči­tém smys­lu ubli­žu­je to, že musí kore­spon­do­vat s pře­dem daný­mi pís­ně­mi. Děj se tedy musí pod­ři­zo­vat tex­tům zná­mých hitů a jeho vývoj je tak v někte­rých oka­mži­cích poně­kud krko­lom­ný, navíc je zde také zře­tel­né, že jis­té situ­a­ce a pro­blémy jsou zde pros­tě jen pro­to, že je potře­ba do fil­mu dostat ten či onen hit (např. Money, Money, Money). Zkrátka pokud na film půjde­te, nedě­lej­te to kvů­li pří­bě­hu, ale výhrad­ně kvů­li hudeb­ním čís­lům.

Hudba od ABBY v podá­ní jed­not­li­vých her­ců, obvykle dopl­ně­ná řád­ně roz­já­sa­ným taneč­ním výstu­pem, je zákla­dem celé­ho sním­ku. Lidé, kte­rým z nesmr­tel­ných hitů této švéd­ské čtve­ři­ce naska­ku­jí osyp­ky, by se mu měli vyhnout vel­kým oblou­kem. Zpívá se hod­ně a čas­to. Někdy muzi­ká­lo­vá čís­la zapad­nou do děje lépe, někdy hůře, někdy jsou vel­mi atmo­sfé­ric­ká, pří­jem­ná a při­mě­jí Vás k podu­pá­vá­ní si nohou do ryt­mu, jin­dy půso­bí spí­še trap­ně a pře­hrá­va­ně. Co se týče her­ců, tak všich­ni se výzvou zpí­vat vypo­řá­da­li poměr­ně dob­ře, jedi­nou výjim­kou je Pierce Brosnan, kte­rý se zpě­vem oči­vid­ně trá­pí a podob­ně se trá­pí i poslou­cha­jí­cí divák.

Věta o vyhý­bá­ní se fil­mu vel­kých oblou­kem pla­tí také pro všech­ny, kte­ří nemo­hou vystát byť jen názna­ky barev­né­ho, pře­plá­ca­né­ho, let­ně líbi­vé­ho kýče, neboť tím se Mamma Mia! jen hemží. Film je z toho­to hle­dis­ka oprav­du slo­žen ze smr­tí­cích ingre­di­en­cí, kýč jako bič z něj celou dobu čiší měrou vrcho­va­tou, ať už se jed­ná o cel­ko­vou sty­li­za­ci nebo zákru­ty pří­bě­hu. Naštěstí to všech­no povy­šu­je na vyš­ší úro­veň fakt, že Mamma Mia! si na nic vzne­še­né­ho nehra­je, pra­cu­je s pří­jem­nou atmo­sfé­rou a je sku­teč­nou esen­cí pra­vé let­ní poho­dy. Tento muzi­kál má zkrát­ka nespor­ně mno­ho zápo­rů, ale záro­veň doká­že skvě­le nala­dit a vykouz­lit na tvá­ři úsměv. Nepochybuji, že množ­ství divá­ků bude v jis­tém smys­lu zne­chu­ce­no, ale nema­lé množ­ství bude i těch, jimž tahle let­ní bláz­ni­vi­na parád­ně sed­ne.
//
//

Přeplácaná, kýčo­vi­tá, roz­ja­ře­ná podí­va­ná, u níž máte chví­le­mi pocit, že chce kom­bi­na­cí proflák­nu­tých hitů, barev­né líbi­vos­ti, taneč­ních čísel ve sty­lu dis­ko­ték 70. let a jalo­vě roz­ví­je­né­ho pří­bě­hu zabít dob­rý vkus. Přesto jí nemů­že­te upřít, že má urči­té kouz­lo a doká­že pozi­tiv­ně nala­dit, což si v plné míře nej­spíš uvě­do­mí­te u poda­ře­ných závě­reč­ných titul­ků.

Naše hod­no­ce­ní: 

5

Idylický řec­ký ost­rov, hol­ka na vdá­vá­ní, jed­na potrh­lá mat­ka, tři poten­ci­ál­ní otco­vé a nesmr­tel­ná ABBA. Jak se to rýmu­je? Náramně. Divadelní muzi­ká­lo­vou show Mamma Mia! obsa­hu­jí­cí všech­ny zmí­ně­né ingre­di­en­ce vidě­lo v osmi růz­ných jazy­ko­vých ver­zích přes 30 mili­ó­nů lidí.

Hodnocení uži­va­te­lů:
Vyberte hod­no­ce­ní

1 z 10

2 z 10

3 z 10

4 z 10

5 z 10

6 z 10

7 z 10

8 z 10

9 z 10

10 z 10

Průměr: 7.7 (7x hod­no­ce­no)

23. 7. 2008 Ankerek

1 komen­tář

Vložil Andrea Zahradníková, 11. Srpen 2008 - 12:57

Tento článek napsal redaktor již zaniklého webu PlayAll.cz
Na Kritiky.cz umístěno se svolením majitele webu v době uveřejnění článku.

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.


|

Stránka načtena za 2,57967 s | počet dotazů: 225 | paměť: 53709 KB. | 25.01.2022 - 11:39:17