Magická zvířata - Psí kouzla - kniha

38492918

Lotka stá­la před zrca­dlem a zrov­na si zapí­na­la svůj nový škol­ní sve­třík čer­ve­né bar­vy, kte­rý ji kou­pil strejda. Pomyslela si, že to není až tak špat­né, avšak z toho­to omy­lu ji vyved­la Sofinka, její, či spí­še strejdo­va fen­ka. Aby v tom bylo jas­no - Lotka žila u strýč­ka, bra­t­ra její­ho tatín­ka, kte­rý už nebyl a kam ji dala mamin­ka, aby moh­la pra­co­vat v Paříži. Strýček vlast­nil obchod se zví­řa­ty, ale ne leda­ja­ký - kou­zel­ný. Všechna zví­řa­ta mlu­vi­la, kouz­li­la, k tomu strýč­kův syn Daniel i sám strý­ček umě­li čaro­vat a roz­mlou­vat se zví­řa­ty. Aby toho neby­lo málo, tak i Lotka měla tyto magic­ké schop­nos­ti.

Nyní už s tím byla srov­na­ná, ale ze začát­ku to pro ni bylo těž­ké. Tak tedy Sofinka pro­nes­la, že ten sve­třík je moc vel­ký. Lotka už to vědě­la, strý­ček neměl moc zku­še­nos­tí s naku­po­vá­ním pro hol­ky a tak to také vypa­da­lo. Druhý den se Lotka vyda­la do úpl­ně nové ško­ly a neby­la z toho dva­krát nad­še­ná. což se dá pocho­pit, když tam niko­ho nezna­la. Navíc ji čeka­lo nepří­jem­né zjiš­tě­ní - Zara a její ban­da. Zara byla zlá a nafou­ka­ná a spe­ci­ál­ně s Lotkou měla nevy­ří­ze­né účty. Lotku jíma­la hrůza, když ji její nová uči­tel­ka k Zaře posa­di­la do lavi­ce.

Nutno podotknout, že se Zara cho­va­la jako uči­ně­né nevi­ňát­ko, tudíž nikdo nemohl pro­kouk­nout její pra­vou tvář. Ale i to se mělo změ­nit. Když byl čas obě­da, tak si Zara spo­lu se svou par­tou sed­la k Lotce a děv­ča­ta se cho­va­la vel­mi přá­tel­sky, což bylo nesmír­ně pode­zře­lé - Lotka vědě­la, že se něco sta­ne. Zara jí radi­la vylep­šit si jíd­lo a posy­pa­la ho výraz­ně pepřem, až z toho zača­la Lotka slzet a kýchat. Zara se těši­la, že se Lotka roz­plá­če, ale ta se neda­la. Výhružně na ni zavr­če­la, aby ji necha­la být a šla s hla­vou vzty­če­nou pryč, což Zara neče­ka­la a mír­ně ji to uzem­ni­lo.

Když Lotka při­šla domů, strý­ček se hned zají­mal, jaké to bylo, ale Lotka nechtě­la nic říct, avšak Sofinka ji nako­nec pře­svěd­či­la. Strýček toho vel­mi lito­val a chtěl jít do ško­ly, avšak od toho ho Lotka zra­zo­va­la s tím, že to zvlád­ne. Dan byl u veče­ře vel­mi zamlk­lý, až to Lotce při­šlo líto, pro­to­že jeho se nikdo na prv­ní škol­ní den neze­ptal a tak to hned napra­vi­la, avšak Dan neměl nejmen­ší chuť se s něčím svě­řo­vat. Lotka si v tu chví­li pomys­le­la, že to asi u něj neby­lo taky nej­lep­ší. Druhý den ráno krá­če­la Lotka do ško­ly s ješ­tě vět­ší nechu­tí.

Během dne si sed­la ven­ku mimo ostat­ních, pro­to­že se s ní nikdo neba­vil, což byla prá­ce Zary, kte­rá ostat­ním vyhro­žo­va­la, tudíž se jí báli. Najednou k ní při­šla hol­ka, kte­rá ve ško­le prv­ní den neby­la - Ruby. Ta měla dlou­hé zrza­vé vla­sy sple­te­né do copů. Začala se s Lotkou bavit, což ji doce­la pře­kva­pi­lo, pro­to­že se k ní nikdo neměl z celé ško­ly. Vtom se při­blí­ži­la Zara se svou par­tou při­slu­ho­va­ček a důraz­ně Ruby naká­za­la, aby se s Lotkou pře­sta­la bavit a potom jí to odpus­tí. Ruby však na Zaru neda­la a ješ­tě jí navíc uká­za­la, že si z ní nic nedě­lá.

Druhý díl této série je stej­ně jako prv­ní vel­mi pove­de­ný. Zara opět štve člo­vě­ka, už když to čte, navíc kdy­by měl tako­vou oso­bu potkat ve sku­teč­nos­ti. Díky bohu jí Lotka díky čaro­vá­ní uká­že, zač je toho loket. Obálka moc hezká, stej­ně jako u prv­ní­ho dílu. Autorka Holly Webb snad ani jiné než půvab­né pří­běhy o zví­řa­tech psát neu­mí. Má 120 stran.

Knihu může­te zakou­pit za 127 Kč zde.

  • Autor: Holly Webbová
  • Žánr: pří­běhy o zví­řa­tech
  • Nakladatelství: Fragment
  • Datum vydá­ní:03. 05. 2018

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Stránka načtena za 1,34112 s | počet dotazů: 226 | paměť: 46618 KB. | 26.01.2021 - 00:35:05