Lovecká sezóna - Může se z grizzlyho z parku stát šelma?

Návrat k pří­ro­dě ve zví­ře­cím podá­ní med­vě­da Booga (Martin Lawrence) a upo­ví­da­né­ho jele­na Elliota (Ashton Kutcher) je záro­veň prv­ním ani­mo­va­ným pro­jek­tem Sony Pictures. O tom, jak dopadla jejich prvo­ti­na, je ten­to člá­nek.

Sympatický grizz­ly Boog (Martin Lawrence) žije v rela­tiv­ním kli­du a plný­mi douš­ky si uží­vá toho­to poho­dl­né­ho živo­ta v gará­ži správ­ce par­ku, kde se o něj sta­rá milá dív­ka Beth (Debra Messing). Dosyta jí, slad­ce spí a dělá očič­ka ve sna­ze dostat co nej­víc lasko­mi­nek… Jednoho dne, těs­ně před zahá­je­ním lovec­ké sezó­ny, pod­leh­ne zou­fa­lé­mu volá­ní o pomoc jed­no­ro­hé­ho jele­na Elliota (Ashton Kutcher) a dosta­ne ho ze spá­rů polo­ší­le­né­ho mys­liv­ce Shawa (Gary Sinise).

Jak zná­mo, dob­rý sku­tek nezů­stá­vá dlou­ho nepo­tres­tán, a tak se náš hrdi­na, sám neví jak, oci­tá v lese, dale­ko od milo­va­né Beth a výdo­byt­ků civi­li­za­ce s vychrt­lým, upo­ví­da­ným Elliotem po boku. Do začát­ku lovec­ké sezó­ny zbý­va­jí pou­hé tři dny a někde tam ven­ku se při­pra­vu­je neod­byt­ný Shaw. Boog nemá žád­né schop­nos­ti nut­né k pře­ži­tí v divo­či­ně, ani o ně nesto­jí. Chce se vrá­tit k Beth a oblí­be­ným rybím sušen­kám.

Film je pes­t­ro­ba­rev­ný, zví­řa­ta růz­no­ro­dá a zábav­ná. Bohužel je stá­le pří­to­men pocit již vidě­né­ho - vel­ký a na prv­ní pohled nepří­stup­ný, avšak dob­rác­ký uvnitř, veli­kán Boog (mamut z Doby ledo­vé, Shrek), malý ruši­tel kli­du, upo­ví­da­ný a věč­ně plný poťouch­los­tí spo­leč­ník Elliot (leno­chod, oslík). Mnohé „emoč­ní“ scé­ny čer­pa­jí tyto emo­ce z jiných děl (roz­cho­dy a návra­ty, náh­lé uvě­do­mo­vá­ní si zod­po­věd­nos­ti a obje­ve­ní se bojo­vé­ho ducha...). Kolikrát už jsme to vidě­li? Většina vti­pů doká­že vyvo­lat úsměv leda tak na dět­ské tvá­ři. Humor a jazy­ko­vá strán­ka jsou nato­lik vylu­ho­va­né, že u fil­mu máte pocit, jako když si lis­tu­je­te v roz­to­mi­lé dět­ské pohád­ko­vé kni­ze s milý­mi barev­ný­mi obráz­ky. Úroveň ani­ma­cí je rov­něž jiná, než u Pixarů - chtě­lo by se říct méně pre­ciz­ní, ale to už je zby­teč­né roze­bí­rá­ní detai­lů, kte­ré může­me nechat na „odbor­ní­cích“.

Vzniká pocit, že spo­leč­nost Sony s Loveckou sezó­nou zkou­ší jít ve sto­pách stu­dia Pixar, niko­li mu dělat kon­ku­ren­ci díky vlast­ní­mu poje­tí ani­mo­va­ných fil­mů. Škoda? Ano, je. Nicméně nás / vás, jako divá­ky, zají­má něco jiné­ho: „Jaký je totiž závěr?“ Závěry jsou dva.

Nejde o film pro dospě­lé i děti, nýbrž jenom pro děti.
Když se k němu něja­cí dospě­lí pře­ce jenom dosta­nou, ať neče­ka­jí žád­né nová­tor­ství a… Radši ať neče­ka­jí vůbec nic, tepr­ve potom je Lovecká sezó­na může občas mile pře­kva­pit.