Partnerské stránky: Simpsonovi.Blog| Rick a Morty | Rozčarování
Kritiky.cz > Filmové premiéry > LOVCI POKLADŮ - premiéra 3.2.2005

LOVCI POKLADŮ - premiéra 3.2.2005

Benjamin Franklin Gates (NICOLAS CAGE) obě­to­val celý život hle­dá­ní báj­né­ho pokla­du řádu Templářů, za kte­rým se bez­ú­spěš­ně honi­lo už šest gene­ra­cí jeho před­ků. Teprve Benovi se však poda­ři­lo sérii mar­ných poku­sů pro­lo­mit a koneč­ně najít nej­dů­le­ži­těj­ší vodít­ko k jeho nale­ze­ní – mapu ukry­tou na zad­ní stra­ně Deklarace nezá­vis­los­ti. Když se ale o vel­kém obje­vu dozví jeho úhlav­ní nepří­tel (SEAN BEAN), je Ben posta­ven před vel­ké dile­ma – pokud nez­ci­zí nej­cen­něj­ší ame­ric­ký doku­ment sám, pad­ne do rukou nebez­peč­né­ho zlo­čin­ce.
Do víru Benova závo­du s časem, nebez­peč­nou kon­ku­ren­cí a vlád­ní­mi agen­ty je postup­ně vta­žen jeho kama­rád a počí­ta­čo­vý nad­še­nec Riley (JUSTIN BARTHA) a okouz­lu­jí­cí restau­rá­tor­ka Národního archi­vu Abigail Chase (DIANE KRUGER). Společnými sila­mi se musí poku­sit zre­a­li­zo­vat jed­nu z nej­ná­roč­něj­ších lou­pe­ží všech dob a roz­luš­tit 2000 let sta­ré tajem­ství nej­vět­ší­ho pokla­du v ději­nách Ameriky.

O FILMU

Tvůrci tajem­né­ho a dob­ro­druž­né­ho fil­mu Lovci pokla­dů se při vymýš­le­ní dějo­vé linie necha­li inspi­ro­vat oprav­do­vý­mi his­to­ric­ký­mi legen­da­mi. „Když natá­čí­te film o hle­dá­ní pokla­dů, měly by být dějo­vé klič­ky hod­ně pro­myš­le­né a posta­ve­né na sku­teč­ných zákla­dech, což se nám v Lovcích pokla­dů poda­ři­lo,“ říká pro­du­cent fil­mu Jerry Bruckheimer. „Vzali jsme jed­no­du­chou věc, jakou je napří­klad jed­no­do­la­ro­vá ban­kov­ka, kte­rou spous­ta lidí pou­ží­vá kaž­dý den, ale jen vel­mi zříd­ka ji dopo­drob­na zkou­má, a odha­li­li jsme tajem­ství, kte­rá jsou na ní ukry­ta. Po shléd­nu­tí toho­to fil­mu už se nikdy nebu­de­te dívat na jed­no­do­la­rov­ku tak jako před­tím.

Přestože je náš pří­běh fik­cí, obsa­hu­je spous­tu reál­ných prv­ků. Dějové kon­struk­ce vychá­ze­jí ze sku­teč­ných his­to­ric­kých doku­men­tů a obec­ně zná­mých věcí,“ říká reži­sér Jon Turteltaub.

Původní myš­len­ka fil­mu se zro­di­la v hla­vě Orena Aviva, kte­rý je pre­zi­den­tem spo­leč­nos­ti Buena Vista Picture Marketing, a jeho tvůr­čí­ho kole­gy Charlese Segarse. Jejich námět pojed­ná­val o muži, kte­rý je ve chví­li, kdy se ocit­ne v nebez­pe­čí Deklarace nezá­vis­los­ti, nucen ten­to přís­ně stře­že­ný doku­ment ukrást. S tím­to násti­nem dějo­vé linie oslo­vi­li reži­sé­ra Jona Turteltauba a jeho pro­dukč­ní part­ner­ku Christinu Steinberg, kte­ří poté naja­li Jima Koufa, aby k fil­mu napsal scé­nář.

Když Kouf dokon­čil svou pra­cov­ní ver­zi, oslo­vil Jerry Bruckheimer scé­náris­tic­kou dvo­ji­ci Cormaca a Marianne Wibberleyovy, aby pří­běh obo­ha­ti­li dal­ší­mi tajem­ný­mi a dob­ro­druž­ný­mi prv­ky. Oba man­že­lé se tedy pono­ři­li do stu­dia fak­tů a legend o hle­dá­ní pokla­dů v Americe, kte­ré zůstá­vá dodnes oblí­be­ným koníč­kem milov­ní­ků his­to­rie i nad­še­ných hle­da­čů bohat­ství.

Od chví­le, kdy jsme zača­li na pro­jek­tu pra­co­vat, nás Jerry BruckheimerJon Turteltaub pobí­ze­li k tomu, abychom se sna­ži­li co nej­ví­ce vyu­ží­vat reá­lií ze sku­teč­né­ho svě­ta,“ říká Marianne. „Proto jsme se před začát­kem psa­ní scé­ná­ře důklad­ně pát­ra­li v archí­vech. První věcí, na níž jsme se zamě­ři­li, byly legen­dár­ní pokla­dy, kte­rých je spous­ta a sou­čas­ní hle­da­či je berou vel­mi váž­ně.

Během své­ho bádá­ní Wibberleyovi nara­zi­li i na jeden z nej­slav­něj­ších pokla­dů v ději­nách lid­stva – legen­da­mi opře­de­ný poklad Templářů. Templářský řád vzni­kl v 11. sto­le­tí jako odrů­da kři­žá­ků a dle růz­ných pověs­tí se stal jed­nou z nej­moc­něj­ších taj­ných orga­ni­za­cí v his­to­rii. Traduje se, že tito rytí­ři shro­máž­di­li patr­ně nej­vět­ší sbír­ku pokla­dů a nábo­žen­ských arte­fak­tů, jaká kdy exis­to­va­la. Mezi věci obrov­ské hod­no­ty měly pat­řit arte­fak­ty ze všech obdo­bí od sta­ro­vě­ké­ho Egypta až po počát­ky křes­ťan­ství. Tato sku­pi­na bojov­ní­ků byla údaj­ně tak boha­tá, že ji žáda­li o finanč­ní výpo­moc i nej­moc­něj­ší evropští panov­ní­ci.

Ve 14. sto­le­tí se jejich nesmír­né bohat­ství náh­le a beze sto­py vypa­ři­lo. Dodnes není jas­né, co se s pokla­dem Templářů sta­lo, a jeho tajem­ství nedá­vá spát spous­tě lov­ců pokla­dů po celém svě­tě. „Mnoho lidí věří, že poklad skon­čil někde v Severní Americe,“ podo­tý­ká Cormac. „Je zají­ma­vé, že nále­ži­tost k řádu Templářů byla občas zmi­ňo­vá­na i v sou­vis­los­ti s Kryštofem Kolumbem, což by napo­ví­da­lo, jak se sem poklad mohl dostat.

Přišlo nám zají­ma­vé, že řád Templářů se poz­dě­ji vyvi­nul ve svo­bod­né zed­ná­ře, k nimž pat­ři­lo také mno­ho z otců ame­ric­ké­ho náro­da včet­ně Benjamina Franklina a George Washingtona,“ pokra­ču­je Cormac. „Samozřejmě neví­me, zda otco­vé o pokla­du Templářů vědě­li, ale víme, že se jej v Severní Americe sna­ži­la najít spous­ta výprav, kte­rých se účast­ni­li i tako­ví lidé, jako napří­klad mla­dý Franklin Delano Roosevelt… a lidé jej hle­da­jí dodnes.

Aby doda­li scé­ná­ři na věro­hod­nos­ti, sešli se scé­náris­té a Bruckheimer také se sku­teč­ný­mi hle­da­či pokla­dů, kte­ří ve sna­ze při­jít na kloub záha­dám pra­vi­del­ně čelí růz­ným nebez­pe­čím, a sna­ži­li se lépe pocho­pit jejich posto­je a moti­va­ce. Radili se také s uzná­va­ný­mi kryp­to­gra­fy, s jejichž pomo­cí navr­ho­va­li někte­ré hla­vo­la­my, kte­ré musí Ben Gates ve fil­mu roz­lousk­nout.

Pro rea­li­za­ci jed­né z nej­zá­sad­něj­ších scén fil­mu byl klí­čo­vý Bruckheimerův nápad navá­zat spo­lu­prá­ci s exper­ty na kri­mi­nál­ní postu­py a vymys­let s jejich pomo­cí rea­lis­tic­ký plán na ukra­de­ní Deklarace nezá­vis­los­ti. Deklarace, kte­rá je vysta­ve­na ve washing­ton­ském Národním archi­vu, je chrá­ně­na nej­mo­der­něj­ší bez­peč­nost­ní tech­ni­kou. „Oslovili jsme lidi, kte­ří mají důvěr­né infor­ma­ce o kom­pli­ko­va­ných lou­pe­žích, a zepta­li se jich: ‘Jak by se dalo dostat do napros­to doko­na­le zabez­pe­če­né budo­vy, kte­rá byla navr­že­na tak, aby přelsti­la všech­ny zlo­dě­je?’ Z jejich nápa­dů jsme poté vychá­ze­li a vytvo­ři­li reál­nou a vel­mi napí­na­vou sek­ven­ci,“ vysvět­lu­je Bruckheimer.

Celý sled dob­ro­druž­ných udá­los­tí má „na svě­do­mí“ lovec pokla­dů Benjamin Franklin Gates, kte­ré­ho ztvár­nil Nicolas Cage. Právě v oka­mži­ku, kdy zjis­tí, že je na zad­ní stra­ně Deklarace nezá­vis­los­ti ukry­ta mapa ke kýže­né­mu pokla­du, se Ben záro­veň oci­tá na pra­hu vel­ké­ho morál­ní­ho dile­ma­tu: může uči­nit nemys­li­tel­né a ukrást jeden z nej­cen­něj­ších ame­ric­kých his­to­ric­kých doku­men­tů, pokud je to jedi­ný způ­sob, jak jej ochrá­nit před vel­kým nebez­pe­čím?

Na Benovi mi při­šlo zají­ma­vé, že má k nale­ze­ní pokla­du hned něko­lik vel­kých moti­va­cí: jeho vášeň pro his­to­rii a navra­ce­ní věcí tam, kam pat­ří; fakt, že poklad má nevy­čís­li­tel­nou hod­no­tu; to, že jej hle­dal celý svůj život; a také jeho vztah s otcem a sna­ha navrá­tit rodi­ně dob­ré jmé­no. V prů­bě­hu fil­mu je podro­ben mno­ha zkouškám a musí zjis­tit, kte­rá z těch­to věcí je pro něj nej­dů­le­ži­těj­ší a co vlast­ně oprav­du chce,“ vysvět­lu­je Cage.

K Benu Gatesovi se postu­pem času při­dá­vá dvo­ji­ce vychá­ze­jí­cích holly­wo­od­ských hvězd v rolích jedi­ných dvou lidí, kte­rým může Gates plně důvě­řo­vat – počí­ta­čo­vé­ho nad­šen­ce Rileyho v podá­ní Justina Barthy a svůd­né archi­vář­ky Abigail Chase, kte­rou hra­je Diane Kruger. Po Gatesově vpá­du do jejich živo­ta se oci­ta­jí ve víru dob­ro­druž­ství, jaká si do té doby nedo­ká­za­li ani před­sta­vit.

Bartha byl mož­nos­tí spo­lu­pra­co­vat s Nicolasem Cagem nad­šen. „Riley je odbor­ník na výpo­čet­ní tech­ni­ku a Ben Gates pro změ­nu na všech­no ostat­ní,“ vysvět­lu­je herec. „Ben Rileyho vytáh­ne z jeho počí­ta­čo­vé rea­li­ty a vez­me jej na nej­vět­ší dob­ro­druž­ství jeho živo­ta.

Riley se do dob­ro­druž­ství nevr­há s žád­ným vel­kým nad­še­ním,“ říká Bruckheimer. „Je to člo­věk, kte­rý oprav­du pat­ří před obra­zov­ku počí­ta­če, a když se ocit­ne ve sku­teč­ném svě­tě, musí zjiš­ťo­vat, jak všech­no fun­gu­je. Justin je vel­mi zábav­ný člo­věk a s Nicolasem se na plát­ně skvě­le dopl­ňo­va­li.

Během své­ho dob­ro­druž­ství se Ben střet­ne také s půvab­nou archi­vář­kou Abigal Chase, kte­rá dou­fá, že se jí poda­ří pře­ka­zit jeho plá­ny na zci­ze­ní Deklarace nezá­vis­los­ti – dokud nezjis­tí, že pokud se to Benovi nepo­da­ří, může být dra­ho­cen­ný doku­ment ztra­cen navždy. V Abigail, kte­rá je stej­ně tvr­dá, chyt­rá a odhod­la­ná pro­žít vel­ké dob­ro­druž­ství, Ben pozná sobě rov­né­ho člo­vě­ka.

Pro roli podob­ně ost­ré a sta­teč­né ženy potře­bo­va­li fil­ma­ři výji­meč­nou hereč­ku. Tu nako­nec našli v Diane Kruger, kte­rá nedáv­no ztvár­ni­la krás­nou Helenu ve vel­ko­fil­mu Trója. Stejně jako její fil­mo­vá posta­va se i Diane naro­di­la v Německu, avšak Abigail pova­žu­je za odda­nou patri­ot­ku. „Její zaměst­ná­ní restau­rá­tor­ky Listin svo­bod pro ni není jen oby­čej­nou pra­cí – pova­žu­je to také za vel­kou zod­po­věd­nost,“ vysvět­lu­je Kruger. „Miluje svou zemi a Deklaraci nezá­vis­los­ti opatru­je téměř jako své vlast­ní dítě – nedo­ká­že se vyrov­nat s před­sta­vou, že by jí někdo ublí­žil.

Pestrou šká­lu postav dopl­ňu­jí Sean Bean jako zlo­duch Ian Howe, kte­rý je hroz­bou pro Deklaraci nezá­vis­los­ti, Jon Voight jako Gatesův roz­ča­ro­va­ný otec, Christopher Plummer jako pra­děd, kte­rý Gatese inspi­ro­val v jeho hle­dač­ské váš­ni a Harvey Keitel jako agent FBI Sadusky, jenž je Gatesovi neu­stá­le v patách.

Většina vel­kých dob­ro­druž­ství nás zavá­dí do exo­tic­kých kra­jů a dáv­ných dob, avšak ten­to­krát se při hon­bě za jed­ním z nej­vět­ších pokla­dů v ději­nách podí­vá­me do sou­čas­né Ameriky. Jerry BruckheimerJon Turteltaub se s fil­mo­vým štá­bem podí­va­li na mno­ho míst, kte­rá hra­jí význam­nou roli v his­to­rii Ameriky – včet­ně Independence Hall v Philadelphii, Lincolnova památ­ní­ku ve Washingtonu nebo newy­or­ské­ho Trinity Church. Nelehký úkol sjed­nat pro fil­mo­vou pro­duk­ci mož­nost natá­če­ní na čas­to nepří­stup­ných mís­tech při­pad­nul vedou­cí­mu výro­by Barrymu Waldmanovi. Waldman nejen dojed­ná­val pod­mín­ky pří­tom­nos­ti štá­bu, ale také se sna­žil zajis­tit, aby byla his­to­ric­ká mís­ta zná­zor­ně­na nále­ži­tým způ­so­bem.

Každé tako­vé mís­to ve Washingtonu a Philadelphii má urči­tou pres­tiž a lidé si chtě­li být jis­tí, že jej zachy­tí­me auten­tic­ky a co mož­ná nej­lé­pe,“ vysvět­lu­je Waldman. „Hodně úprav ve scé­ná­ři jsme muse­li pro­vést napří­klad v sou­vis­los­ti s natá­če­ním v Kongresové knihov­ně, pro­to­že chtě­li, aby mělo pub­li­kum mož­nost vidět fil­mo­vé posta­vy při zkou­má­ní něče­ho, co tam oprav­du je. Proto jsme Bena a Rileyho necha­li v této scé­ně pro­hlí­žet plá­ny měst a Národního archi­vu, kte­ré se v knihov­ně sku­teč­ně nachá­ze­jí. Také jsme do fil­mu při­da­li zmín­ku o tom, že Kongresová knihov­na je nej­vět­ší kni­hov­nou na svě­tě a je v ní ulo­že­no 22 mili­o­nů knih, abys­te zís­ka­li lep­ší před­sta­vu o tom, jak je úžas­ně roz­sáh­lá.

V něko­li­ka pří­pa­dech, kdy bylo mož­né na sku­teč­ných mís­tech natá­čet pou­ze v ome­ze­né míře nebo vůbec, muse­li fil­ma­ři vysta­vět vel­ké scé­ny ve stu­diu. „Chtěl jsem natá­čet na kaž­dém význam­ném mís­tě, kde to bylo jen tro­chu mož­né, ale někte­rá z nich zkrát­ka nemoh­la pojmout obří holly­wo­od­ský štáb,“ říká Turteltaub. „Nejsme zrov­na žád­ná tin­tít­ka – spí­še mamu­ti, a to úpl­ně posled­ní, co bychom si přá­li, bylo jak­ko­liv ohro­zit někte­ré z míst, jejichž výji­meč­nost jsme se sna­ži­li ve fil­mu vyzdvih­nout.

 

K dotvo­ře­ní výtvar­né strán­ky fil­mu naja­li BruckheimerTurteltaubem tým kva­li­fi­ko­va­ných uměl­ců a řeme­sl­ní­ků, jehož prá­ci koor­di­no­val hlav­ní výtvar­ník Norris Spencer. „Snažili jsme se u těch­to měst dosáh­nout tro­chu odliš­né­ho vzhle­du, pro­to jsme vza­li do týmu brit­ské­ho výtvar­ní­ka Norrise Spencera, kte­rý se na ame­ric­kou his­to­rii dívá úpl­ně odliš­ným pohle­dem,“ vysvět­lu­je Bruckheimer. „Vnímá ji z vněj­ší per­spek­ti­vy a do výtvar­né strán­ky toho­to dob­ro­druž­ství při­ne­sl oso­bi­té prv­ky. Poté se k nám při­po­jil skvě­lý kame­ra­man Caleb Deschanel a dodal tomu vše­mu krá­su a cit.

Natáčení zača­lo ve Washingtonu, jehož opoj­ná atmo­sfé­ra při­pra­vi­la her­ce a fil­mo­vý štáb na vel­ký úkol, před kte­rým stá­li. „Je vel­mi vzru­šu­jí­cí začít natá­če­ní na mís­tě, kde se za vámi majestát­ně tyčí Capitol,“ podo­tý­ká Turteltaub. Přestože se ale fil­ma­řům poda­ři­lo zís­kat povo­le­ní k natá­če­ní v Kongresové knihov­ně, nebyl to ani zda­le­ka konec všech kom­pli­ka­cí – ten­to­krát však neby­lo mož­né vznik nepří­z­ni­vých okol­nos­tí nijak ovliv­nit. Když se blí­žil den natá­če­ní, Washington a jeho oko­lí zasáh­nul huri­kán Isabel a v celém měs­tě se v pod­sta­tě zasta­vil život. „Tato neče­ka­ná kom­pli­ka­ce výraz­ně zkrá­ti­la dobu, po kte­rou jsme moh­li násle­du­jí­cí sobo­tu v Kongresové knihov­ně natá­čet. Od chví­le, kdy jsme vylo­ži­li všech­nu natá­če­cí tech­ni­ku, nám zbý­va­lo pou­ze osm hodin do oka­mži­ku, kdy jsme muse­li začít mís­to zase vyklí­zet,“ vzpo­mí­ná Waldman.

Přestože muse­li zvlád­nout natá­če­ní sviž­ným tem­pem, byla pro ně tato pří­le­ži­tost vel­mi cen­ná. „Kongresová knihov­na je jed­ním z nej­po­zo­ru­hod­něj­ších inte­ri­é­rů, jaké jsem kdy viděl,“ říká Turteltaub. „Bylo úžas­né, že jsme dosta­li mož­nost uvnitř natá­čet.

Kromě Kongresové knihov­ny a Lincolnova památ­ní­ku natá­če­li také v budo­vě orga­ni­za­ce Daughters of the American Revolution z roku 1902, kte­rá v úvo­du fil­mu zastou­pi­la Bílý dům v dobách pre­zi­den­ta Andrewa Jacksona. Zde se začí­ná pří­běh Lovců pokla­dů odví­jet scé­nou, v níž posled­ní žijí­cí sig­na­tář Deklarace nezá­vis­los­ti Charles Carroll odha­lu­je jed­no­mu z před­ků Bena Gatese důle­ži­té vodít­ko k nale­ze­ní pokla­du.

Při natá­če­ní této scé­ny potka­la fil­ma­ře vel­mi pozo­ru­hod­ná pří­ho­da – Turteltauba oslo­vil jeden z při­hlí­že­jí­cích mužů a před­sta­vil se jako Charles Carroll Carter – pří­mý poto­mek samot­né­ho Charlese Carolla. „Tento oka­mžik doká­zal, že spous­ta míst a udá­los­tí, na kte­ré ve fil­mu odka­zu­je­me, má reál­né zákla­dy,“ říká reži­sér.

Vzhledem k tomu, že štáb nemohl natá­čet nároč­né scé­ny s vlou­pá­ním do Národních archi­vů v jejich sku­teč­ných inte­ri­é­rech, muse­ly být tyto klí­čo­vé pro­sto­ry detail­ně zrepli­ko­vá­ny v holly­wo­od­ském stu­diu. „Díky spo­lu­prá­ci lidí z archi­vu jsme se moh­li před začát­kem výstav­by scé­ny důklad­ně při­pra­vit,“ říká Spencer. „Byl nám umož­něn pří­stup do klí­čo­vých míst­nos­tí, kte­ré jsme si moh­li pře­mě­řit. Také jsme dosta­li růz­né nákre­sy a počí­ta­čo­vé mode­ly plá­no­va­né rekon­struk­ce. Takže jsme vza­li všech­ny tyto mate­ri­á­ly a vychá­ze­li jsme z nich.

Filmaři pocho­pi­tel­ně z bez­peč­nost­ních důvo­dů nemoh­li při natá­če­ní pra­co­vat se sku­teč­nou Deklarací nezá­vis­los­ti, pro­to spo­lu s exper­ty vytvo­ři­li věr­nou repli­ku, kte­rá pub­li­ku umož­ní vidět přes 200 let sta­rý doku­ment v tro­chu zacho­va­lej­ším sta­vu.

Celý děj fil­mu se však neo­de­hrá­vá jen na úze­mí Spojených stá­tů. Když se na plát­ně popr­vé obje­ví Ben Gates, je na ces­tě doslo­va až na konec svě­ta. Pro scé­ny, kte­ré Bena zavá­dě­jí na ark­tic­ký ledo­vec, kde ve ztros­ko­ta­né lodi Charlotte hle­dá tajem­né vodít­ko k nale­ze­ní vysně­né­ho pokla­du, posta­vi­la pro­duk­ce oprav­do­vou zmrz­lou scé­nu v pro­sto­rách losan­ge­les­ké spo­leč­nos­ti Union Ice Company. „Konstrukci této scé­ny před­chá­zel roz­sáh­lý prů­zkum mate­ri­á­lů o lodích z teh­dej­ší doby, z nichž zůsta­ly mno­hé nená­vrat­ně viset v zamrz­lé pus­ti­ně Arktidy a Antarktidy,“ říká Spencer. „Natáčení ve sku­teč­né ledár­ně nám pomoh­lo dosáh­nout doko­na­los­ti v oblas­ti efek­tů, sou­vi­se­jí­cích s ark­tic­kým pro­stře­dím. Pro her­ce i štáb to bylo trýzni­vé, ale zato vypa­da­li zce­la auten­tic­ky pro­mrz­le. Vzduch byl pro­sy­cen párou, stou­pa­jí­cí od jejich úst.

Repliku lodi, kte­rá byla pou­ži­ta při natá­če­ní exte­ri­é­rů, fil­ma­ři posta­vi­li v nádr­ži Strawberry Reservoir v Utahu, kte­rá v minu­los­ti poslou­ži­la i při vzni­ku spe­ci­á­lu tele­vi­ze PBS o slav­né ztros­ko­ta­né lodi Ernesta Shackletona. Výstavba zbyt­ků lodi zača­la v létě, což bylo tak ako­rát na to, aby prv­ní sně­ho­vá bou­ře zastih­la její model v koneč­ném stá­diu a pokry­la jej vrst­vou sně­hu. Nakonec byla loď roz­me­tá­na při vel­ké explo­zi, kte­rá pro­vá­zí pokus Bena Gatese unik­nout pro­lha­né­mu Ianu Howeovi.

  • Ko aktivní koučink aneb staňte se svým vlastním koučem13. ledna 2018 Ko aktivní koučink aneb staňte se svým vlastním koučem Naučte se oslavovat neúspěch. Chopte se vedení, když cítíte úspěch. A buďte sobě samým tím nejlepším partnerem v rozhovoru o vlastních problémech. Tak nějak bych charakterizovala […] Posted in Recenze knih
  • Želvy Ninja - Teenage Mutant Ninja Turtles23. dubna 2007 Želvy Ninja - Teenage Mutant Ninja Turtles V záplavě různých Pokémonů a Digimonů si na zelené zmutované Želví Ninjy vzpomene málokdo. Ti, kteří je před lety zbožňovali, obdivovali a nedali na ně dopustit už jsou odrostlejší a k […] Posted in Filmové recenze
  • Deadpool 3 nabírá na pozice scénáristů Wendy Molyneux a...20. listopadu 2020 Deadpool 3 nabírá na pozice scénáristů Wendy Molyneux a... Deadpool 3 nabírá na pozice scénáristů Wendy Molyneux a Lizzie Molyneux-Logelin. Posted in Krátké filmové aktuality
  • Hodiny28. listopadu 2003 Hodiny Hodiny jsou velmi zvláštní příběh, který nemusí oslovit zrovna každého diváka. Rozhodně nečekejte žádnou dějově nabitou podívanou. Valná většina toho, co se v Hodinách stane, se odehraje v […] Posted in Filmové recenze
  • BANKA VÁS ODMÍTLA?24. dubna 2021 BANKA VÁS ODMÍTLA? V současné době je mnoho možností, jak se dostat z finančních problémů snadno a rychle. U nebankovních poskytovatelů získáte úvěr za velice výhodných podmínek. Nebankovní úvěry – rychlá […] Posted in Peníze
  • Rozhovor s Danielou Kolářovou18. února 2016 Rozhovor s Danielou Kolářovou O rozhodnutí přijmout roli v tomto filmu „Předchozí pokusy o Erbena se mi nelíbily, tohle je volně na motivy Polednice, v jiném pojetí. Je to trochu moralita, ale posunutá do 21. století. […] Posted in Rozhovory
  • PlayAllspoluprace127. září 2008 Recenze: Tropická bouře - Tropic Thunder V poslední době je to s parodiemi mírně řečeno nahnuté. Ty tam jsou skvělé filmy osmdesátých let, jejichž tvůrci věděli, jak načasovat vtip a citovat scénu v nové souvislosti tak, aby […] Posted in Filmové recenze
  • Renata Petříčková o Světě tarotu: Tarot je dobrá kamarádka13. dubna 2018 Renata Petříčková o Světě tarotu: Tarot je dobrá kamarádka Kolik lidí, tolik příběhů. Každý z nás nemá cestičku ke štěstí stejnou. Co někdo dostane zadarmo, druhý si musí tvrdě vydřít. A někdo může dřít do úmoru a stejně ho těsně před cílem […] Posted in Recenze knih
  • American Graffiti28. října 2005 American Graffiti Teenage retro komedie odehrávající se jedné horké letní noci roku 1962 na maloměstě. Místní frajírci závodí v nablískaných i rozmlácených kárách, všude spousta pěkných holek a do toho je […] Posted in Filmové recenze
  • Terminátor: Temný osud - opravdu nás čeká temná budoucnost!25. října 2019 Terminátor: Temný osud - opravdu nás čeká temná budoucnost! Tak zase se producenti rozhodli, že natočí další díl série, která měla pouze dva úspěšné filmy. Ty další filmy, které se před letošní novinkou natočily nezopakovaly takový úspěch, jak se […] Posted in Filmové recenze
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.


|

Stránka načtena za 1,84059 s | počet dotazů: 214 | paměť: 53631 KB. | 19.01.2022 - 15:30:04