Kritiky.cz > Filmy > Filmové recenze > Loď duchů

Loď duchů

lodlogo

Různé his­tor­ky o lodi bez posád­ky, kolu­jí snad od počát­ku námoř­nic­tví, a tak je poměr­ně zvlášt­ní, že se toho­to téma­tu dosud zhos­ti­lo tak málo fil­ma­řů. Tentokráte se ho ujal reži­sér Steve Beck, kte­ré­mu se naneštěs­tí nepo­da­ři­lo vytvo­řit nic pře­vrat­né­ho, ani pří­liš zábav­né­ho, i když zase tak hro­zi­vé to není (ale je to dob­ře, když se jed­ná o horor?)

 

Děsivější „Titanik“…

Různé his­tor­ky o lodi bez posád­ky, kolu­jí snad od počát­ku námoř­nic­tví, a tak je poměr­ně zvlášt­ní, že se toho­to téma­tu dosud zhos­ti­lo tak málo fil­ma­řů. Tentokráte se ho ujal reži­sér Steve Beck, kte­ré­mu se naneštěs­tí nepo­da­ři­lo vytvo­řit nic pře­vrat­né­ho, ani pří­liš zábav­né­ho, i když zase tak hro­zi­vé to není (ale je to dob­ře, když se jed­ná o horor?)

Když kapi­tán Murphy dosta­ne nabíd­ku od údaj­né­ho pilo­ta pobřež­ní strá­že, aby mu se svou posád­kou pomohl nalézt loď, kte­rou viděl při jed­nou svém pře­le­tu, po krát­kém pře­mýš­le­ní se roz­hod­ne při­jmout ji. Netuší, že tím pode­psal roz­su­dek smr­ti nejen pro sebe, ale také pro vět­ši­nu své posád­ky…

Loď, kte­rou nalez­nou, je ztra­ce­ná již od roku 1962. Tehdy na ní plu­la evrop­ská sme­tán­ka, ale ke své­mu cíli už nedo­ra­zi­la. Plavidlo během své ces­ty zmi­ze­lo nezná­mo kam…

Murphy a jeho posád­ka se roz­hod­nou loď pro­zkou­mat a výsled­ky jejich hle­dá­ní jsou více než potě­šu­jí­cí, něko­lik sto­vek mili­ó­nů dola­rů ve zla­tě. Když se ovšem poku­sí ten­to poklad pře­lo­žit na svou „kocáb­ku“, vybuche…

Zůstanou uvěz­ně­ni na lodi, kte­rá není schop­ná plav­by a zdá se, že na ní nejsou sami, něco tem­né­ho chce jejich duše a nehod­lá se jich vzdát, za žád­nou cenu…

Příběh na kva­lit­ní horor jako děla­ný – sku­pin­ka lidí uvěz­ně­ná upro­střed oce­á­nu na lodi, na kte­ré číhá něco děsi­vé­ho. Naneštěstí tvůr­ci jako­by se pří­liš nesna­ži­li vdech­nout fil­mu tu správ­nou atmo­sfé­ru. Většina aspek­tů Lodě duchů není dota­že­na do kon­ce, jsou odby­té. Například pocit, že v kaž­dém tma­vém rohu je ukry­té nepřed­sta­vi­tel­né zlo, se vůbec nedo­sta­ví. Dokonce pochy­bu­ji, že se někdy lek­ne­te. Filmaři se o něko­lik „baf“ momen­tů poku­si­li, ale nevy­šlo to.

Po úvod­ní scé­ně, kdy je něko­lik desí­tek lidí pře­sek­nu­to oce­lo­vým lan­kem, by se dalo oče­ká­vat, že se Loď duchů svrh­ne v krva­vá jat­ka, ale to také není prav­da (i když to bych spí­še pova­žo­val za klad, pro­to­že já osob­ně nějak neví­tám tisí­ce lit­rů zby­teč­né krve. Stačí pár kapek, ale účel­ně vyu­ži­tých), uvi­dí­me něko­lik bru­tál­ních oka­mži­ků, ale ty jsou nato­če­ny ve zvlášt­ním sty­lu, kte­rý při­po­mí­na­jí ame­ric­ké fil­my pro pamět­ní­ky, a sku­teč­ně musím říct, že zpo­ma­le­ný střih a rádo­by hud­ba ze sedm­de­sá­tých let fun­gu­je napros­to skvě­le. Krvavé scé­ny jsou nato­če­ny tak, aby neby­ly zby­teč­ně nechut­né, ale jejich střih a zvlášt­ní hud­ba, mís­ty pod­ma­ni­vá, někdy až mystic­ká, oprav­du navo­dí pocit bez­mo­ci a stra­chu. 

Tím jsem lehce nazna­čil, co je nej­vět­ším kla­dem Lodi duchů, tou je vizu­ál­ní strán­ka, kte­rá se oprav­du poved­la na výbor­nou, tedy ale­spoň scé­ny, kte­ré Vás vra­ce­jí do roku 1962. Ty jsou nato­če­ny v netra­dič­ním sty­lu, pro horor neob­vyk­lém, ale roz­hod­ně ne nevhod­ném.

Ale pokud oče­ká­vá­te digi­tál­ní efek­ty, kte­ré Vás „usa­dí“, i  ten­to­krá­te Vás zkla­mu. Moc tri­ko­vých sek­ven­cí tu není, a pokud jsou, nejsou vůbec úchvat­né. Jsou jed­no­du­ché, ale v urči­tých pří­pa­dech i malin­ko děsi­vé.

A ješ­tě bych upo­zor­nil na jed­nu věc. Celý film ply­ne ve vel­mi pozvol­ném tem­pu, kte­rý Vás při­pra­vu­je na str­hu­jí­cí finá­le. Jenže toho se také nedo­čká­te. Konec jako­by byl „uši­tý hor­kou jehlou“. A mož­ná bude­te lito­vat i  toho, že jste to vydr­že­li až do „The End“.

Nechci ale jen kri­ti­zo­vat, Loď duchů není zase tak úpl­ně špat­ná. Možná malin­ko nud­ná, ale roz­hod­ně Vás jed­no zhléd­nu­tí neza­bi­je. Nemyslím, že bude­te nějak uča­ro­vá­ní, to jis­tě ne, ale ode­jde­te se zvlášt­ním poci­tem mra­ze­ní v oblas­ti žalud­ku (nemys­lím tako­vé, kte­ré Vám způ­so­bí fazo­lo­vý guláš), kte­rý se dosta­ví až pár minut po závě­reč­ných titul­cích. Trošku poz­dě, ale pře­ce…

A pro zají­ma­vost, mezi pro­du­cen­ty figu­ru­jí jmé­na – Joel Silver a Robert Zemeckis…

Hrají: Gabriel Byrne, Julianna Margulies, Ron Eldard, Desmond Harrington, Isaiah Washington, Alex Dimitriades, Karl Urban, Emily Browning a dal­ší

Režie: Steve Beck

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Stránka načtena za 1,23515 s | počet dotazů: 203 | paměť: 54322 KB. | 15.04.2021 - 04:04:36
X