Partnerské stránky: Simpsonovi.Blog | Rick a Morty | Domacírady
Kritiky.cz > Filmy > Filmové recenze > Letec

Letec

letec 01

Letec byl oce­něn již 3 zla­tý­mi gló­by a má na kon­tě 11 nomi­na­cí na osca­ra. Mnoho lidí si řeklo, že nemů­že být dob­ré­ho sním­ku, hraje-li v něm Leonardo DiCaprio hlav­ní posta­vu. Byl jsem jed­ním z nevě­ří­cích Tomášů a mož­ná prá­vě to mne donu­ti­lo podí­vat se na Letce reži­sé­ra Scorceseho. A hle! Zázraky se dějí...Jen málo sníl­ků si spl­ní své vel­ké tou­hy tak jako Howard Hughes (Leonardo DiCaprio), kte­rý po smr­ti obou rodi­čů, přes­to­že mu neby­lo ješ­tě ani 21 let, zdě­dil naf­to­vou spo­leč­nost Hughes Tool. Každý, ať už ame­ric­ký či evrop­ský, mla­dý muž sní o tom, že má neo­me­ze­né pro­střed­ky a může si prak­tic­ky dělat, co se mu zachce. Howard Hughes si je toho­to fak­tu v době jaz­zu, pro­hi­bi­ce a mafie dob­ře vědom a prá­vě pro­to se pus­til do jed­no­ho z nej­ris­kant­něj­ších fil­mo­vých pro­jek­tů v his­to­rii fil­mu. Na sklon­ku 20.let natá­čí film Pekelní andě­lé (Hell´s Angels), jejichž roz­po­čet dosá­hl i přes hos­po­dář­skou kri­zi rekord­ní část­ky 3,8 mili­o­nu dola­rů a stal se trhá­kem své doby. Proč byl roz­po­čet tak monu­men­tál­ní? Hughes dal při natá­če­ní bojo­vých scén z 1.světové vál­ky dohro­ma­dy nej­vět­ší sou­kro­mou vojen­skou let­ku svě­ta. Dalším fak­to­rem byl ten, že na stří­br­ná plát­na se totiž těs­ně po doto­če­ní roku 1927 dostá­vá prv­ní ozvu­če­ný film Jazzový zpě­vák, kte­rý při­pra­vil o prá­ci desít­ky reži­sé­rů, stov­ky her­ců a tisí­ce hudeb­ní­ků dopro­vá­ze­jí­cích němé fil­my orchest­rál­ní hud­bou. Hughes si uvě­do­mil, že jeho film již nebu­de mít bez zvu­ku úspěch, a tak mu výro­ba trvá dal­ší dva roky.

Mezitím si však spl­ňu­je i své dal­ší sny. Legendární věta, kte­rou jako malý pro­hlá­sil zně­la : Chci sestro­jo­vat nej­rych­lej­ší leta­dla na svě­tě, chci točit skvě­lé fil­my a stát se nej­bo­hat­ším člo­vě­kem svě­ta. Jeho cíle­vě­do­most je až děsi­vá vzhle­dem k tomu, že Hughes oprav­du roku 1932 zalo­žil letec­kou spo­leč­nost Hughes Aircraft a sestro­jil jed­no­ploš­ník H-1, kte­rý r.1935 vytvo­řil rych­lost­ní rekord 352 mil za hodi­nu (což je cca 570 km/hod). Za 2.sv.v. se pokou­ší sestro­jit monu­men­tál­ní pře­prav­ní leta­dlo Herkules, kte­ré váží 200 tun a doká­že pře­pra­vit něko­lik desí­tek tan­ků. Avšak kon­ku­ren­ce v podo­bě letec­ké spo­leč­nos­ti Pan Am s vede­ním Juana Trippea (Alec Baldwin) je tvr­dá a tla­čí na pilu. Snaží se pod­pla­tit hlav­ní vůd­ce ve správ­ní radě par­la­men­tu a pro­sa­dit mono­pol­ní zákon pro­hla­šu­jí­cí spo­leč­nost Pan Am za jedi­nou národ­ní letec­kou spo­leč­nost. To by zna­me­na­lo, že Hughes musí uzavřít svou spo­leč­nost a pokor­ně ji pro­dat Pan Am. How ard musí též očis­tit po vál­ce své jmé­no, jeli­kož byl před­se­dou správ­ní rady Owenem Brewsterem (Alan Alda) nař­čen z okrá­dá­ní stá­tu za úče­lem vlast­ní­ho obo­ha­ce­ní pod zámin­kou sestro­jo­vá­ní leta­del pro ame­ric­kou armá­du.
Každý si doká­že­me před­sta­vit, jak těž­ko si Hughes vydo­byl kari­é­ru. Bohužel ani jeho osob­ní život nebyl pro­cház­ka růžo­vým sadem. Již odma­lič­ka totiž kvů­li cho­ro­bě trpěl slu­cho­vou indis­po­zi­cí a zvý­še­nou para­no­i­ou hra­ni­čí­cí s baci­lo­fó­bií. Ta se pro­je­vo­va­la zvý­še­nou ostra­ži­tos­tí a per­fek­ci­o­nis­mem. Howard se tak stal ve spo­leč­nos­ti mnoh­dy nesne­si­tel­ným, doslo­va nevy­cho­va­ným. Jeho psy­chic­ké potí­že mu nedě­la­ly dob­ro­tu ani v milost­ném živo­tě. Jeho prv­ní zná­most­mi se slav­ný­mi osob­nost­mi fil­my byly hereč­ky Bette Davis, Ginger Rogers či Rity Hayworth či Ray Hawlow (Gwen Stefani). Vážnou zná­mos­tí mu byla až vychá­ze­jí­cí hvězda ozvu­če­né­ho fil­mu Katherina Hepburn (Cate Blanchett). Ta mu sice byla po dlou­há léta opo­rou, ale stej­ně skon­či­li roz­vo­dem kvů­li Katheřinině nevě­ře. Zvláštní zná­most měl Hughes poz­dě­ji s Avou Gardner (Kate Beckinsale), kte­rá byla stej­ně tak jako on vel­mi domi­nant­ní a nebá­la se pro­sa­zo­vat své názo­ry. Možná pro­to se s ní postup­ně schá­zel a roz­chá­zel celých dva­cet let. Ava si ho nikdy nechtě­la vzít,nepřijímala mate­ri­ál­ní dary a nene­cha­la se upla­tit mužem ve vyso­kém posta­ve­ní. Možná prá­vě to Hughese na Gardnerové zau­ja­lo. Nebyl si u ní totiž ničím jis­tý.
Howard na svou letec­kou vášeň dopla­til a při zku­šeb­ním letu špi­o­náž­ní­ho leta­dla XF-1 roku 1946 hava­ro­val na jeden z domů v Beverly Hills. Film kon­čí těs­ně po již zmi­ňo­va­ném říze­ní s Owenem Brewsterem roku 1948.

Asi vás pře­kva­pím tvr­ze­ním, že výše popsa­ný předlou­hý text je pou­ze struč­ným shr­nu­tím toho, co se ve fil­mu ode­hrá­vá. Věřte nebo ne, je to pou­ze zlo­mek tří­ho­di­no­vé podí­va­né na mis­trov­sky vytvo­ře­ný film. Ještě snad nikdy se mi nesta­lo, abych neměl co fil­mu vytknout. Všechno je totiž vyšper­ko­va­né do sebe­men­ší­ho detai­lu. Scénář Johna Logana (Poslední samu­raj, Gladiátor) by se měl zapsat do his­to­rie jako jed­no z vele­děl svě­to­vé kine­ma­to­gra­fie stej­ně tak jako suve­rén­ní tak­tov­ka reži­sé­ra Martina Scorceseho (Gangy New Yorku, Věk nevin­nos­ti, Zuřící býk). John Logan po dlou­hém stu­diu Hughesova živo­ta sepsal oprav­do­vý lite­rár­ní skvost. Velmi mne pře­kva­pi­lo, že pod­nět pro natá­če­ní zasa­dil Leonardo DiCaprio. Právě on pdstr­čil námět pro­du­cen­tu Michael Mannovi (režie Poslední mohy­kán). Námět podal prá­vě TEN Leo z Titanicu, kte­rý měl po doto­če­ní kata­stro­fic­ké­ho vel­ko­fil­mu afér­ky s nevhod­ný­mi oso­ba­mi a plet­ky se záko­nem. Byl znám hlav­ně jako pra­sác­ká pri­ma­do­na. Filmem Letec se však vrá­til mezi dob­ře hod­no­ce­né her­ce (dostal za film Zlatý gló­bus - Nejlepší herec). A nejen že si napra­vil svou repu­ta­ci! On totiž v mno­hém pře­sko­čil všech­ny své soky a vyhou­pl se na prv­ní příč­ky dneš­ní herec­ké bran­že! Já osob­ně nemám rád Leonarda DiCapria. Za toto mu však děku­ji, pokor­ně se mu omlou­vám a žádám o odpuš­tě­ní za kaž­dé kři­vé slo­vo, kte­ré jsem o něm kdy řekl.
Leonardo spo­lu s ostat­ní­mi vytvo­řil herec­ký kon­cert. Kolegy mu byli Alan Alda (Owen Brewster). Alan je u nás znám hlav­ně jako Hawkey z M*A*S*He. V Letci je mu již něco oko­lo 80 let a hra­je zápor­nou posta­vu. toho jsem se obá­val stej­ně jako DiCapria. Avšak byl jsem úpl­ně stej­ně pře­kva­pen. Dalším kole­gou byl Alec Baldwin coby kon­ku­rent Hughese Juan Trippe. Ale ani dámy neza­os­tá­va­li. Cate Blanchettová vytvo­ři­la zce­la posta­vu Kathariny Hepburn vel­mi rea­lis­tic­ky. Více se mi však vtisk­la do pamě­ti Kate Beckinsale coby své­ráz­ně se pro­sa­zu­jí­cí Ava Gardner. Ta se sta­la pro Howarda part­ner­kou s pro­ti­hráč­kou. Ava byla totiž jed­na z prv­ních tvr­dých lady 20.století.
V dal­ších ved­lej­ších rolích uvi­dí­te Iana Holma (Bilbo z Pána Prstenů), Judea Lawa (Road to Perdition, Na Dotek), Johna C.Reillyho (Chicago) či Gwen Stefani (zpě­vač­ka sku­pi­ny No Doubt).

Zvláštním úka­zem je, že žád­ná z postav pří­liš nevy­bí­há do popře­dí a to se týče i hlav­ní­ho hrdi­ny. Všichni jsou napa­so­vá­ni do své doby, do rea­li­ty. Ani jeden z nich, ať je sebe­bo­hat­ší, není výji­meč­něj­ším než někdo jiný. To je též jeden z aspek­tů, kte­rý dělá film jedi­neč­ným.

Jak už jsem pozna­me­ná­val, nemám k fil­mu ani jed­nu nega­tiv­ní při­po­mín­ku. Jestli toto doká­za­li nacpat do tří hodin, chtěl bych vidět hrubý mate­ri­ál (už aby byl Letec na DVD s bonu­sy). Kamera Roberta Richardsona, kte­rý byl již oce­něn Oscarem za film Olivera sto­nea JFK, byla per­fekt­ní. Má to něko­lik důvo­dů : Richardson totiž točil star­ší­mi kla­sič­těj­ší­mi meto­da­mi při­bli­žu­jí­cí se evrop­ské­mu sty­lu, kte­ré spo­jil s výbor­ným sní­má­ním jak akce, tak čis­tě Kubrickovských zále­ži­tos­tí. Společně s digi­tál­ní­mi efek­ty (ve kte­rých se mys­lím si hod­ně vyznám a mnoh­dy jsem byl na pochy­bách co je a není sku­teč­né) a hud­bou Howarda Shorea byla vytvo­ře­na vta­hu­jí­cí atmo­sfé­ra 30. a 40.let. Howard Shore pou­žil pro atmo­sfé­ru sta­ré son­gy pře­zpí­va­né dneš­ní­mi jaz­zo­vý­mi pěv­ci a u monu­men­tál­ních sek­ven­cí pou­žil orchest­rál­ní hud­by, kte­rá mi malič­ko (ale oprav­du jen malič­ko) při­po­mně­la Copollovu Apokalypsu či Kubrickovu Vesmírnou Oddyseu : 2001.

Pokud by měl někdo zájem, tak v pří­le­ži­tos­ti uve­de­ní Letce do kin vydal nakla­da­tel­ství METAFORA kni­hu Letec, kte­rá byla pro tvůr­ce fil­mu inspi­rač­ní pomůc­kou.

Nemám rád Leonarda DiCapria, nemám rád Aleca Baldwina, nemu­sím Cate Blanchett a přes­to je pro mne Letec nej­lep­ším fil­mem za uply­nu­lý rok. Každý, kdo na něj nepů­jde do kina udě­lá straš­li­vou chy­bu. Já osob­ně budu 27.února Letci držet při udí­le­ní Oscarů všech­ny čty­ři pal­ce. Doufám, že mu to vyjde. Letec by si zaslou­žil ješ­tě o hvěz­dič­ku víc.

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.


|

Stránka načtena za 1,40171 s | počet dotazů: 227 | paměť: 54948 KB. | 29.07.2021 - 04:30:07