Kritiky.cz > Profily osob > Rozhovory > LENKA KNY - režisérka a spoluautorka scénáře

LENKA KNY - režisérka a spoluautorka scénáře

lk

Lenka Kny je reži­sér­kou a spo­lu­au­tor­kou scé­ná­ře dra­ma­tu Stínu neu­te­češ (2009) s vyni­ka­jí­cí­mi herec­ký­mi výko­ny Jaroslavy Adamové a Pavla Landovského v hlav­ních rolích sta­rých man­že­lů ukrý­va­jí­cích před vnuč­kou svou tem­nou minu­lost. V roce 2013 nato­či­la ve vlast­ní pro­duk­ci v česko-slovensko-mexické kopro­duk­ci roman­tic­kou kome­dii Přijde letos Ježíšek? S Josefem Abrhámem a Libuší Šafránkovou v hlav­ních rolích.

Proč jste se pus­ti­la po fil­mu Přijde letos Ježíšek? do dal­ší roman­tic­ké zim­ní kome­die?

Můj prv­ní film Stínu neu­te­češ byl drs­né dra­ma a teh­dy jsem si po fes­ti­va­lo­vém obdo­bí řek­la, proč vlast­ně lidi trá­pit těž­kým živo­tem ješ­tě v kině? Někdy se člo­věk pře­ce potře­bu­je nechat pří­bě­hem roman­tic­ky pohla­dit. Proto jsem jako dru­hý film nato­či­la Ježíška. A díky němu mě v Karlových Varech jed­na slo­ven­ská tele­vi­ze oslo­vi­la, zda nena­to­čím zase tako­vý milý vánoč­ní film. Měla jsem zrov­na s Lucií Konášovou roz­pra­co­va­nou zim­ní pohád­ku, ale finanč­ně hod­ně nároč­nou, když Hana Cielová při­šla prá­vě s tím­to námě­tem. A pro­to­že zimu a hory milu­ju stej­ně jako ona (Hanky rodi­na má dokon­ce cha­tu ve Vysokých Tatrách), zasa­di­ly jsme pří­běh do vyso­ko­hor­ské­ho pro­stře­dí. Námět mě inspi­ro­val i k mož­nos­ti dotknout se díky hlav­ním posta­vám dneš­ních, sko­ro až hys­te­ric­ky řeše­ných témat kolem zdra­vé­ho život­ní­ho sty­lu a sin­gl rodi­čov­ství. Ale neboj­te, není to soci­ál­ní stu­die, drže­li jsme se „zadá­ní“ s pří­bě­hem se zasmát i dojmout, a věřím, že film potě­ší i muž­skou popu­la­ci, pře­ce jen chla­pi a hory jdou dost dob­ře dohro­ma­dy.

Jak jste s Hanou Cielovou spo­lu­pra­co­va­ly na scé­ná­ři?

První ver­ze scé­ná­ře, naše­ho zim­ní­ho a i vánoč­ní­ho pří­bě­hu (pra­cov­ní název fil­mu byl Vánoce budou!), vzni­ka­la para­dox­ně jed­no­ho hor­ké­ho léta. Hana byla zrov­na u moře a já na cha­lu­pě pod boro­vi­ce­mi,

a tak se nám scé­ny ve vichři­ci, mlze, dva­ce­tistup­ňo­vých mra­zech a závě­jích na vrcho­lu hor psa­ly báječ­ně. No a rea­li­ta byla nako­nec drs­ná. Vše, co jsme si ve scé­ná­ři vymys­le­ly, jsme se štá­bem a her­ci zaži­li na vlast­ní kůži, a vzpo­mí­ná­me na těž­ké natá­če­ní doteď. Ale na plát­ně vypa­da­jí někte­ré atmo­sfé­ry jako napros­tá poho­dič­ka.

Natáčet tolik exte­ri­é­ru ve vyso­kých horách asi neby­lo jed­no­du­ché.

Měli jsme exklu­ziv­ní mož­nost točit v reál­ném pro­stře­dí na vrchol­ku Chopku jak inte­ri­é­ry, tak exte­ri­é­ry. Když posta­vy vybí­ha­ly z hor­ské cha­ty, tak oprav­du do minus sedm­nác­ti a vichři­ce, a vra­ce­ly se zpět do cha­ty, kde se v reál­ných chod­bách a poko­jích pří­běh točil. Když vysvit­lo slun­ce, pře­sta­li jsme oka­mži­tě respek­to­vat natá­če­cí plán a šli jsme točit obra­zy, ve kte­rých jsme potře­bo­va­li slun­ce a jis­kři­vý sníh. Samozřejmě, že na Chopku nevy­dr­ží poča­sí déle než půl­ho­di­nu, tak­že jakmi­le bylo vše při­pra­ve­no, zatáh­lo se a zača­la váni­ce. Myslím, že kdo­ko­li někdy točil film závis­lý na poča­sí, ví, o jakém pekle mlu­vím. Do prá­ce jsme kaž­dý den jez­di­li dvě­ma lanov­ka­mi a pak jsme taha­li zaří­ze­ní přes sjez­dov­ku k lanov­ce, kte­rá byla vlast­ně tako­vá malá tram­vaj, kam se nás kvů­li úspo­ře času narva­lo všech sedmatři­cet čle­nů štá­bu, čas­to i s her­ci. Když se kon­či­lo natá­če­ní a potře­bo­va­li jsme ješ­tě půl hodi­ny pra­co­vat, dosta­la se k nám zprá­va, že se žene vichři­ce a my se rych­le musí­me pře­su­nout na lanov­ku, kte­rá nás dove­ze dolů – pro­to­že z bez­peč­nost­ních důvo­dů žád­ná už dolů nepo­je­de. Risk, napě­tí zima… tohle natá­če­ní se nám zary­lo pod kůži stej­ně jako mráz a vítr.

Vychází pří­běh fil­mu z vašich osob­ních zku­še­nos­tí nebo ze zku­še­nos­tí vaše­ho blíz­ké­ho oko­lí?

V sou­čas­nos­ti vel­ká část popu­la­ce až hys­te­ric­ky řeší zdra­vý život­ní styl, bio­po­tra­vi­ny, vegan­ství, vita­ri­án­ství. Předháníme se, kdo obje­ví zají­ma­věj­ší bio­ka­vár­nu, kdo si pěs­tu­je sám své sed­mi­k­rás­ky na salát. Trochu z toho jsem pře­nes­la na hlav­ní hrdin­ku, kte­rá je pod­le námě­tu Hany Cielové pra­vým opa­kem ústřed­ní­ho muž­ské­ho hrdi­ny Richarda. Přiznám se, že se tak tro­chu víc zto­tož­ňu­ji s ním a jeho sla­nin­kou a piv­kem. Mám moc ráda hory a sníh, tak­že mi nedě­la­lo potí­že se při psa­ní ver­zí scé­ná­ře pře­ná­šet do sně­ho­vých závě­jí a váni­ce. A Hana se inspi­ro­va­la Tatrami, pro­to­že tam odma­lič­ka jez­di­la lyžo­vat – jejich rodi­na tam má malou cha­tu. Bylo to pro ni inspi­ra­cí pro muž­ské záze­mí, se kte­rým se naše měst­ská hrdin­ka z bio­ka­vár­ny potká.

Jak jste sklá­da­la herec­ký ansám­bl?

Najít her­ce, kte­rým bychom věři­li, že jsou to drs­ní horští chla­pi, tro­chu sexy a ješ­tě uvnitř cit­li­ví a schop­ni roman­tic­ké lás­ky, je neleh­ké, stej­ně tak, jako potkat tako­vé chla­pí­ky v reál­ném živo­tě. Takže obsa­dit hlav­ní muž­ské role bylo stej­ně tak těž­ké. Ale poda­ři­lo se! Martinovi Dejdarovi s Markem Něm-cem posta­vy skvě­le sed­ly. Navíc oba umě­jí lyžo­vat, jez­dit na snow­bo­ar­du a bra­vur­ně ovlá­dat skútr. A jsou uvě­ři­tel­ní v posta­vách, kde hra­jí bra­t­ry Richarda a Miša. Hlavní žen­skou posta­vu, pro­ti­hráč­ku, kte­rá bude mít dobrou che­mii s Martinem a Markem a bude vtip­ná, uvě­ři­tel­ná a cit­li­vá, jsem obsa­zo­va­la snad-něji, pro­to­že Anička Polívková (jako Helena) spl­ňo­va­la všech­ny tyto para­me­t­ry, navíc je skvě­lá hereč­ka, a role jako by byla napsa­ná jí pří­mo na tělo. Točily jsme s Aničkou již jeden film, tak byl před­po­klad, že urči­tá důvě­ra mezi námi je a může­me se spo­lu pus­tit i do tak nároč­né­ho vyso­ko­hor­ské­ho natá­če­ní. Ale samo­zřej­mě, že jsem se potka­la při cas­tingu (kte­rý děla­la Zdenka Munzarová) s dal­ší­mi skvě­lý­mi he-rečkami, ale Anička s Martinem a Markem jako by pří­mo vystou­pi­li ze scé­ná­ře.

A jak se vám poda­ři­lo pře­mlu­vit k účas­ti na fil­mu Janu Preissovou?

Když jsem psa­la prv­ní ver­zi scé­ná­ře, už jsem si na Janu mys­le­la pro posta­vu mamin­ky Janinky a na Janu Krausovou pro roli tety Ely. Věděla jsem, že paní Preissová nehrá­la dlou­hé roky ve fil­mu, ale nějak jsem se své před­sta­vy nedo­ká­za­la vzdát, a tak mi naše cas­tingo­vá Zdenka Munzarová sjed­na­la schůzku. Byla jsem

hod­ně ner­vóz­ní, když jsem se měla s Janou Preissovou popr­vé osob­ně setkat po před­sta­ve­ní v Národním diva­dle. Přinesla jsem jí scé­nář a chví­li jsme si poví­da­ly. Jana je vel­mi cit­li­vá a křeh­ká žena a záro­veň sil­ná a vtip­ná, pros­tě osob­nost. Sešly jsme se pak ješ­tě jed­nou a Janě se líbi­lo, že je film o rodi­ně, kte­rá drží pohro­ma­dě, cení si vzta­hů a má pozi­tiv­ní pří­stup k živo­tu, a záro­veň je posta­va Janinky tro­chu své­ráz­ný veli­tel rodi­ny. A poté, co nevy­šlo původ­ní obsa­ze­ní Janinčina man­že­la Josefem Abrhámem, kte­rý se aktu-álně necí­til zdra­vot­ně fit, našli jsme Aničce jiné­ho tatín­ka – její­ho reál­né­ho otce Bolka Polívku. Vzniklo tak exklu­ziv­ní herec­ké spo­je­ní, pro­to­že Anička si ve fil­mu s tátou zahrá­la coby jeho dce­ra popr­vé. Navíc Jana Preissová s Bolkem Polívkou vytvo­ři­li úpl­ně jinou dyna­mi­ku a sta­li se z nich skvě­lí man­že­lé, kte­ří si jeden dru­hé­ho navzá­jem dobí­ra­jí a stá­le se i po čty­ři­ce­ti letech man­žel­ství mají rádi. Ironickou Bolkovu sest­ru, tetu Elu, ztě­les­ňu­je Jana Krausová a mys­lím, že si ji doce­la uži­la.

Jak jste hle­da­la dět­ské her­ce?

Dětské role Zuzu a Mikuláška jsme nejdřív vybí­ra­li kla­sic­kou ces­tou hle­dá­ním v diva­del­ních krouž­cích, cas-tingových agen­tu­rách i zva­ním dětí našich kama­rá­dů. Ale osud si stej­ně vše zaří­dí, jak chce a jak má být, tak­že se sta­lo toto: při obhlíd­kách hle­dá­ní hor­ské cha­ty tady v Čechách v Jizerkách nás po jed­né krás­né cha­tě pro­vá­zel pan správ­ce. Zrovna za ním při­šla dce­ra ze ško­ly a za chví­li při­běh­la její mlad­ší sestřič­ka...

no ano! Dceru správ­ce cha­ty nám hra­je dce­ra správ­ce cha­ty Emmička Voksová, kte­rá má neu­vě­ři­tel­ný talent, cit pro situ­a­ci a dia­log a měla i prů­pra­vu z dra­maťá­ku. A klu­čí­ka Mikuláška jsem měla při jed­nom cas­tingu hned. Přišel malý zrza­vý a vní­ma­vý kluk a vědě­la jsem hned, že je to on! A před­stav­te si, že Toník Holoubek neu­měl ani lyžo­vat, tak­že jsme měli bonus navíc, kte­rý jsme pod­le scé­ná­ře potře­bo­va­li. Pak jsem jen trnu­la, aby si tahle par­ta sed­la a měla che­mii, kte­rou jsme potře­bo­va­li. A oni měli!

  • ŽENSKÁ NA VRCHOLU - zimní romantická komedie8. listopadu 2019 ŽENSKÁ NA VRCHOLU - zimní romantická komedie PREMIÉRA 7.LISTOPADU Příběh filmu režisérky Lenky Kny, natočený podle námětu scenáristky Hany Cielové, se odehrává na odlehlé vysokohorské chatě na Slovensku. Tam se shodou náhod ocitne […] Posted in Speciály
  • Rozhovor s LUCIÍ BÍLOU9. srpna 2012 Rozhovor s LUCIÍ BÍLOU Lucko, co rozhodlo, že jste přijala roli cikánky? Ráda dělám radost lidem, kterých si vážím...svou roli milé a prostořeké cikánečky jsem vzala z úcty ke Zdeňku Troškovi a bez honoráře […] Posted in Rozhovory
  • TOMÁŠ TRAPL - rozhovor k filmu Babovřesky 322. ledna 2015 TOMÁŠ TRAPL - rozhovor k filmu Babovřesky 3 Tomáše Trapla není třeba dlouho představovat. Hrál a hraje v mnoha muzikálech, věnuje se hudbě, ale letos si střihl roli nerudného faráře Zbigniewa Krapuščinckeho v komedii Zdeňka Trošky – […] Posted in Rozhovory
  • Hodně lidí a nejen ženy má role povzbudila, říká herečka Zuzana Kronerová17. března 2018 Hodně lidí a nejen ženy má role povzbudila, říká herečka Zuzana Kronerová Slovenská herečka Zuzana Kronerová pochází z herecké rodiny. Má za sebou desítky filmových rolí a seriálů. A letos získala Českého lva za nejlepší ženský herecký výkon ve filmu Bába z […] Posted in Rozhovory
  • ROZHOVOR Lucie Ernestová: Miluj svůj život 2018 a ponoření se do kalendáře pro příští rok19. srpna 2017 ROZHOVOR Lucie Ernestová: Miluj svůj život 2018 a ponoření se do kalendáře pro příští rok Kalendář Miluj svůj život je nástěnným šperkem, který vás provede nejen praktickými individuálními plány vašeho roku 2018, ale také potěší duši, nejen obrázky, ale i texty, které jsou […] Posted in Rozhovory
  • Dana Droppová - Laura12. srpna 2019 Dana Droppová - Laura Laura je vaše první velká filmová role, jak jste si ji užila? První dny byly trochu náročnější, musela jsem si zvykat na spoustu nových věcí. Velké filmové natáčení, a tedy i hraní před […] Posted in Rozhovory
  • David Ondříček: Chtěl jsem, aby ten film byl co nejopravdovější27. května 2018 David Ondříček: Chtěl jsem, aby ten film byl co nejopravdovější Čím je pro Vás Dukla 61? Je to katastrofický film, rodinný film na pozadí katastrofy, nebo historické drama? První díl je rodinné drama, druhý spíš katastrofický film. Co pro Vás bylo […] Posted in Rozhovory
  • ROZHOVOR S REŽISÉREM OLMEM OMERZU29. února 2012 ROZHOVOR S REŽISÉREM OLMEM OMERZU Vystudoval jste pražskou FAMU, ale narodil jste se ve Slovinsku. Jaká byla vaše cesta do Čech? Do České republiky jsem přišel studovat. Český film měl velký vliv jak na […] Posted in Rozhovory
  • ELIŠKA BALZEROVÁ31. března 2016 ELIŠKA BALZEROVÁ Narodila se ve Vsetíně. Lásku k divadlu v ní probudila její maminka, která byla nadšenou ochotnicí. Po absolvování herectví na brněnské konzervatoři a JAMU v Brně v roce 1971 nastoupila do […] Posted in Rozhovory
  • Madla – Eva Herzigová20. února 2017 Madla – Eva Herzigová Zdá se, že se v poslední době věnujete čím dál tím více herectví. Masaryk je váš druhy český celovečerní film. Co vás zaujalo na projektu Masaryk, že jste se rozhodla úlohu přijmout? […] Posted in Rozhovory

Ohodnoťte článek


Tiskové materiály

Tiskové informace. Většinou od distributorů, ale občas i z televizí a festivalů.

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Další naše články...
WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com