Kult hákového kříže - Jeden z posledních kvalitních filmů Edwarda Furlonga

Kul

Danny Vinyard (Edward Furlong) vidí vzor ve svém starším bratrovi Derekovi (Edward Norton), který se po smrti otce, jenž byl coby profesionální hasič zastřelen v černošském ghettu, stal zapřísáhlým vyznavačem rasistických hodnot. Strmě stoupal v neonacistické skupině Bílá síla. Pak byl ale odsouzen za chladnokrevnou vraždu dvou černochů. Po třech letech v base se Derek vrací domů, ale už to není člověk jako dřív. Poté, co mu černoch Lamont (Guy Torry) ve vězení zachránil život, když se ho běloši snažili znásilnit a zabít, nedokáže být rasista. Jeho bratr Danny ale tento obrat nechápe, sám je členem Bílé síly. Ve škole má průšvih kvůli rasistické eseji. Proto se Derek sejde s vůdcem Bílé síly Cameronem (Stacy Keach) a chce ho přesvědčit, aby nechal Dannyho jít. Všichni z gangu, jeho bývalí bratři, se však obrací proti němu, ani u Dannyho nenachází pochopení. Soukolí gangu se prostě točí dál. Semele i Dannyho?

Téma rasismu je už velmi dlouho ožehavým tématem a přesto, že v USA bylo dávno zrušeno otroctví, Martin Luther King velmi výrazně napomohl k pozdější obměně práv afroamerických obyvatel a prezidentem USA se nakonec stal Barack Obama tak je rasismus nadále nedílnou součástí nejen USA. Velmi výrazně to ukazuje i letošní situace ohledně vraždy George Floyda, která by dle výrazného zástupu rasově motivována a došlo díky ní k vzedmutí protestů hnutí Black Lives Matter. Téma rasismu se též pochopitelně dočkalo i zpracování v různých filmech a jeden z nejznámějších filmů o rasismu je Kult hákového kříže. Kult hákového kříže má velmi zástupný počet fanoušků (na ČSFD je veden jako 57. nejlepší film všech dob) a někteří by vám tento film rovnou označili za nejlepší film pojednávající o rasismu. Jenomže tak to já bohužel nevidím a mám k tomu hned několik důvodů.

Oficiálním režisérem filmu je Tony Kaye, pravda je ovšem tak trochu komplikovanější- Kult hákového kříže měl být celovečerním debutem Kaye, jenomže kvůli neustálým konfliktům s představitelem hlavní role Edwardem Nortonem Kaye film zhruba v polovině filmu natáčení opustil a Norton film režíroval sám. Kaye se poté pokusil své jméno z filmu odstranit a nechtěl být vůbec jako režisér filmu označen, pravidla Director's Guild of America mu to ale zamezila. Kaye později dokonce studio New Line Cinema a právě Director´s Guild žaloval o částku 275 milionů dolarů, protože mu nedovoli být v titulkách označen pod pseudonymem Humpty Dumpty (samo sebou spor neprohrál a do roku 2011 a filmu Oddělen žádný jiný film nenatočil).

Vyhrocený spor Kaye a Nortona ale bohužel ve finále znamená to, že je Kult hákového kříže dítětem dvou rozhádaných otců, které je tak trochu roztažené mezi dvěma světy a výsledný Kult hákového kříže tak ve finále není tak dokonalý, protože se spory uprostřed natáčení na filmu bezpochyby podepsali.

Scenáristický debut Davida McKenny má především problém v tom, že si vybral neskutečně tučné a těžce uchopitelné téma. Příběh Dereka Vinyarda zde ve filmu, který trvá téměř 2 hodiny mapuje 3 fáze- Fázi vrcholového rasisty, fázi ve vězení a vyrovnávání se s faktem, že všichni černí nejsou zlí a fáze, která je víceméně snahou o nový život, ideálně bez svých rasistických „ bratrů „. Problém je v tom, že by všechny tyto 3 fáze šlo vzít a ve finále z každé libovolné fáze udělat vlastní film. Mohla tak vzniknout potencionálně působivá trilogie, která by ten růst v rasistické špičce, pád na dno a pokus o nový start a víceméně vykoupení pojala působivěji a především uvěřitelněji. Jenomže jsme nakonec dostali jeden film, který všechny tyhle fáze prodává tak trochu napůl.

Kult hákového kříže si zvolil velmi zvláštní dramaturgickou stavbu, kdy se skáče v čase (poznáme to především tak, že se flashbacky odehrávají černobíle) a nepůsobí to kdovíjak bravurně. Osobně bych pro účely tohoto filmu zvolil chronologickou dějovou výstavbu, která by ještě lépe předvedla změnu Dereka Viniyarda a celkově by to dle mého názoru lépe povedlo nějaké charakterní výstavbě.

Edward Norton je v hlavní roli úžasný a v roli nácka je uvěřitelnější než by se dalo čekat. Není zde ani potřeba expozice ohledně vztahu Dereka a jeho otce, protože zlomový okamžik, který Dereka vypustí na cestu temna funguje právě i díky Nortonově schopnosti naprosto věrohodně prodat zásadní životní ztrátu. Inteligentní Derek se stane obětí manipulativní Bílé síly, která z něj udělá tak trochu většího hajzla, kterému jeho nová víra tak moc vleze na mozek, že skončí zásadním okamžikem jeho života, který ho poznamená na hodně dlouho.

Tomuhle filmu se bravurně podařilo prodat vztah mezi Derekem a jeho mladším bratrem Dannym. Edward Furlong zde po Terminátorovi 2 předvádí svou nejslavnější roli a ztvárňuje zde chlapce, kterého výchova jeho bratra a následně Bílé síly vypustila na cestu, která ho může stát dost možná i víc než jeho bratra. Právě konflikt spočívající v Derekovi, jenž se snaží svého bratra zachránit od stejného osudu je jedním ze zásadních motivů filmů a opět se ho bohužel za mě nedaří prodat tolik jak to šlo.

Kult hákového kříže obsahuje tolik zajímavých motivů a podzápletek, že jich je možná až moc. Derekova matka například začne po smrti jeho otce randit s učitelem židovského původu, což je pro Dereka samo sebou noční můra. Ředitel školy, kterou původně navštěvoval Derek a nyní jí navštěvuje Danny je černoch, který bojuje proti hnutí Bílé síly a snaží se též Dannyho vydat na světlou stranu. Derek má přítelkyni, která je rasistka a když jí informuje o tom, že se změnil tak to jeho přítelkyně bere jako zradu (jak vlastně vůbec sakra mohl čekat, že se k němu Stacy přidá?!). Jenomže všechno mi to v podstatě ve finále přišlo zbytečné. Vztah Derekovy matky a židovského učitele je okamžitě smeten ze stolu jediným flashbackem, Avery Brooks jako ředitel Sweeney zde ve finále zas tolik prostoru nemá a „ linka „ s přítelkyní je celkově tak trochu úsměvná.

V zárodku je McKennův scénář velmi dobrý, není ale dokonalý. Je též možné, že samotná předloha scénáře je tučnější a je to jen prohra dramaturgických pochybných rozhodnutí nebo faktu, že se tvůrčí konflikty ve finále podepsali i na výsledné podobě filmu.

Fáze „lezení na vrchol“ je ve finále z celého filmu rozhodně nejslabší, naopak nejpůsobivější jsou pasáže z vězení, které definitivně předvádí zásadní moment, který Dereka vydá na jinou stranu. Celé tyhle sekvence ve věznici fungují i proto, že díky hereckému výkonu Edwarda Nortona naprosto věrohodně vidíte Derekovu zoufalost a pád na dno. Je to bravurní ukázka techniky Show, don't tell a pasáže ve vězení mají skutečně neskutečný náboj. Derek se zde spřátelí s černochem Lamontem, uvědomí si, že by neměl všechny házet do jednoho pytle, do toho mu spadne mýdlo ve sprše a z Dereka se rázem tak trochu stává staronový muž, který se po svém propuštění vydává na cestu vykoupení. Problém je v tom, že je těžko uvěřitelné, aby se rasista jen tak lusknutím prstu stal anti-rasistou a že by ho k tomu dohnal jeden milý černoušek.

Záporák Cameron Alexander mohl být původně ztvárněn Marlonem Brandem, ten ale odmítl a tak tohoto hlavního záporáka filmu nakonec ztvárnil Stacy Keach. Film sliboval výrazného manipulátora a naprosto bezcharakterní hovado. To druhé sedí, vůbec jsem ale nepochopil, proč někdo jako Cameron Alexander má takovou pověst a celkově šlo ve finále o zabitý potenciál a ta hrozba z aktuálně nepřátelských členů Bílé síly je velmi úsměvným způsobem odklizena ze stolu. Mám tušení, že jsem se kdysi dočetl, že v případě kdyby roli získal Brando by Cameron Alexander dostal tak trochu více prostoru, Stacy Keach ve finále ovšem není špatný. Jen brutálně nevyužitý.

Kult hákového kříže ale naprosto věrohodně na konci prodá jeden zásadní moment- Všichni jsme stejní a nezáleží zda jsme bílý nebo černý. Všichni černoši nejsou automaticky vrazi, feťáci a gangsteři, všichni běloši naopak nejsou svatoušci, elegáni a poctivci. Ve finále navíc fungují velmi dobře i emoce, přesto mě to ale k vlhkým očím nedotáhlo. Mám k tomu 3 důvody: 1) Hodně těžko se mi lituje postav, kteří si za svůj osud víceméně můžou sami, 2) Ty postavy zase tak kdovíjak dobře prokreslené nebyli, 3) ten závěrečný moment možná signalizuje fakt, že si někdo svým pokusem o drsnost koleduje, zároveň tím pádem by ale možná více fungovalo, kdyby se jedna určitá postava povahově nezměnila. Ano, dá se zde najít pointa v tom, že někdy prostě musíme za své chyby bezpodmínečně platit, přesto je ale i tohle fakt, který mi sráží výsledné pocity z Kultu hákového kříže.

Tony Kaye očividně zvládl filmu dodat vizuálně působivé scény, Edward Norton zase dost možná prodal emocionální motivy (těžko říct, které scény točil Kaye a které Norton. Tuším, že oficiální informace neexistují). Přesto je ale tento film dítětem dvou otců, kteří svému synovi dodali jistou formu elegance a především si ten film se samotným tématem doslova nevytírá prdel, zároveň je ten film ale pořád tak trochu mezi dvěma světy, dramaturgická výstavba mu tu eleganci tak trochu sráží a především je to téma skutečně tak tučné, že se z toho dalo vytěžit víc. Kult hákového kříže nemá problém s realističnosti, prodáním jistých ideologických motivů a polovičně srozumitelným poselstvím. Jenomže tomu filmu k dokonalosti opravdu chybí hodně a především je to pořád ukázková reklama snímku, který vznikl spojením dvou zcela odlišných verzí. Ale pořád to mohlo skončit jako totální průšvih, což naštěstí Kult hákového kříže skutečně není. Ale k dokonalosti mu přece jen chybí taky dost......

PS: Tony Kaye chystá volné pokračování s Djimonem Hounsouem v hlavní roli African History Y (Kult hákového kříže se v originále jmenuje American Project X), který by měl stejně jako původní film nést ve znamení tragédie a vykoupení. Půjde ale pouze o duchovní sequel, cameo Edwarda Nortona tedy nejspíš nečekejte!

Trailer:

Verdikt: 4 z 5


Photo © 1998 New Line Cinema

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

1 komentář

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Stránka načtena za 2,20205 s | počet dotazů: 226 | paměť: 46806 KB. | 28.01.2021 - 09:25:08