Partnerské stránky: Simpsonovi.Blog | Rick a Morty | Rozčarování | Futurama
Kritiky.cz > Filmy > Retro filmové recenze > Kult hákového kříže - Jeden z posledních kvalitních filmů Edwarda Furlonga

Kult hákového kříže - Jeden z posledních kvalitních filmů Edwarda Furlonga

Kul
Kul
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Danny Vinyard (Edward Furlong) vidí vzor ve svém star­ším bra­t­ro­vi Derekovi (Edward Norton), kte­rý se po smr­ti otce, jenž byl coby pro­fe­si­o­nál­ní hasič zastře­len v čer­noš­ském ghet­tu, stal zapří­sáhlým vyzna­va­čem rasis­tic­kých hod­not. Strmě stou­pal v neo­na­cis­tic­ké sku­pi­ně Bílá síla. Pak byl ale odsou­zen za chlad­no­krev­nou vraž­du dvou čer­no­chů. Po třech letech v base se Derek vra­cí domů, ale už to není člo­věk jako dřív. Poté, co mu čer­noch Lamont (Guy Torry) ve věze­ní zachrá­nil život, když se ho bělo­ši sna­ži­li zná­sil­nit a zabít, nedo­ká­že být rasis­ta. Jeho bra­tr Danny ale ten­to obrat nechá­pe, sám je čle­nem Bílé síly. Ve ško­le má prů­švih kvů­li rasis­tic­ké ese­ji. Proto se Derek sejde s vůd­cem Bílé síly Cameronem (Stacy Keach) a chce ho pře­svěd­čit, aby nechal Dannyho jít. Všichni z gan­gu, jeho býva­lí brat­ři, se však obra­cí pro­ti němu, ani u Dannyho nena­chá­zí pocho­pe­ní. Soukolí gan­gu se pros­tě točí dál. Semele i Dannyho?

Téma rasis­mu je už vel­mi dlou­ho ože­ha­vým téma­tem a přes­to, že v USA bylo dáv­no zru­še­no otroc­tví, Martin Luther King vel­mi výraz­ně napo­mohl k poz­děj­ší obmě­ně práv afro­a­me­ric­kých oby­va­tel a pre­zi­den­tem USA se nako­nec stal Barack Obama tak je rasis­mus nadá­le nedíl­nou sou­čás­tí nejen USA. Velmi výraz­ně to uka­zu­je i letoš­ní situ­a­ce ohled­ně vraž­dy George Floyda, kte­rá by dle výraz­né­ho zástu­pu raso­vě moti­vo­vá­na a došlo díky ní k vzed­mu­tí pro­tes­tů hnu­tí Black Lives Matter. Téma rasis­mu se též pocho­pi­tel­ně dočka­lo i zpra­co­vá­ní v růz­ných fil­mech a jeden z nej­zná­měj­ších fil­mů o rasis­mu je Kult háko­vé­ho kří­že. Kult háko­vé­ho kří­že má vel­mi zástup­ný počet fanouš­ků (na ČSFD je veden jako 57. nej­lep­ší film všech dob) a někte­ří by vám ten­to film rov­nou ozna­či­li za nej­lep­ší film pojed­ná­va­jí­cí o rasis­mu. Jenomže tak to já bohu­žel nevi­dím a mám k tomu hned něko­lik důvo­dů.

Oficiálním reži­sé­rem fil­mu je Tony Kaye, prav­da je ovšem tak tro­chu komplikovanější- Kult háko­vé­ho kří­že měl být celo­ve­čer­ním debu­tem Kaye, jenomže kvů­li neu­stá­lým kon­flik­tům s před­sta­vi­te­lem hlav­ní role Edwardem Nortonem Kaye film zhru­ba v polo­vi­ně fil­mu natá­če­ní opus­til a Norton film reží­ro­val sám. Kaye se poté poku­sil své jmé­no z fil­mu odstra­nit a nechtěl být vůbec jako reži­sér fil­mu ozna­čen, pra­vi­dla Director’s Guild of America mu to ale zame­zi­la. Kaye poz­dě­ji dokon­ce stu­dio New Line Cinema a prá­vě Director´s Guild žalo­val o část­ku 275 mili­o­nů dola­rů, pro­to­že mu nedo­vo­li být v titul­kách ozna­čen pod pseu­do­ny­mem Humpty Dumpty (samo sebou spor nepro­hrál a do roku 2011 a fil­mu Oddělen žád­ný jiný film nena­to­čil).

Vyhrocený spor Kaye a Nortona ale bohu­žel ve finá­le zna­me­ná to, že je Kult háko­vé­ho kří­že dítě­tem dvou roz­há­da­ných otců, kte­ré je tak tro­chu roz­ta­že­né mezi dvě­ma svě­ty a výsled­ný Kult háko­vé­ho kří­že tak ve finá­le není tak doko­na­lý, pro­to­že se spo­ry upro­střed natá­če­ní na fil­mu bez­po­chy­by pode­psa­li.

Scenáristický debut Davida McKenny má pře­de­vším pro­blém v tom, že si vybral nesku­teč­ně tuč­né a těž­ce ucho­pi­tel­né téma. Příběh Dereka Vinyarda zde ve fil­mu, kte­rý trvá téměř 2 hodi­ny mapu­je 3 fáze- Fázi vrcho­lo­vé­ho rasis­ty, fázi ve věze­ní a vyrov­ná­vá­ní se s fak­tem, že všich­ni čer­ní nejsou zlí a fáze, kte­rá je více­mé­ně sna­hou o nový život, ide­ál­ně bez svých rasis­tic­kých „ bra­trů „. Problém je v tom, že by všech­ny tyto 3 fáze šlo vzít a ve finá­le z kaž­dé libo­vol­né fáze udě­lat vlast­ní film. Mohla tak vznik­nout poten­ci­o­nál­ně půso­bi­vá tri­lo­gie, kte­rá by ten růst v rasis­tic­ké špič­ce, pád na dno a pokus o nový start a více­mé­ně vykou­pe­ní poja­la půso­bi­vě­ji a pře­de­vším uvě­ři­tel­ně­ji. Jenomže jsme nako­nec dosta­li jeden film, kte­rý všech­ny tyhle fáze pro­dá­vá tak tro­chu napůl.

Kult háko­vé­ho kří­že si zvo­lil vel­mi zvlášt­ní dra­ma­tur­gic­kou stav­bu, kdy se ská­če v čase (pozná­me to pře­de­vším tak, že se fla­shbac­ky ode­hrá­va­jí čer­no­bí­le) a nepů­so­bí to kdo­ví­jak bra­vur­ně. Osobně bych pro úče­ly toho­to fil­mu zvo­lil chro­no­lo­gic­kou dějo­vou výstav­bu, kte­rá by ješ­tě lépe před­ved­la změ­nu Dereka Viniyarda a cel­ko­vě by to dle mého názo­ru lépe poved­lo něja­ké cha­rak­ter­ní výstav­bě.

Edward Norton je v hlav­ní roli úžas­ný a v roli nác­ka je uvě­ři­tel­něj­ší než by se dalo čekat. Není zde ani potře­ba expo­zi­ce ohled­ně vzta­hu Dereka a jeho otce, pro­to­že zlo­mo­vý oka­mžik, kte­rý Dereka vypus­tí na ces­tu tem­na fun­gu­je prá­vě i díky Nortonově schop­nos­ti napros­to věro­hod­ně pro­dat zásad­ní život­ní ztrá­tu. Inteligentní Derek se sta­ne obě­tí mani­pu­la­tiv­ní Bílé síly, kte­rá z něj udě­lá tak tro­chu vět­ší­ho hajz­la, kte­ré­mu jeho nová víra tak moc vle­ze na mozek, že skon­čí zásad­ním oka­mži­kem jeho živo­ta, kte­rý ho pozna­me­ná na hod­ně dlou­ho.

Tomuhle fil­mu se bra­vur­ně poda­ři­lo pro­dat vztah mezi Derekem a jeho mlad­ším bra­t­rem Dannym. Edward Furlong zde po Terminátorovi 2 před­vá­dí svou nej­slav­něj­ší roli a ztvár­ňu­je zde chlap­ce, kte­ré­ho výcho­va jeho bra­t­ra a násled­ně Bílé síly vypus­ti­la na ces­tu, kte­rá ho může stát dost mož­ná i víc než jeho bra­t­ra. Právě kon­flikt spo­čí­va­jí­cí v Derekovi, jenž se sna­ží své­ho bra­t­ra zachrá­nit od stej­né­ho osu­du je jed­ním ze zásad­ních moti­vů fil­mů a opět se ho bohu­žel za mě neda­ří pro­dat tolik jak to šlo.

Kult háko­vé­ho kří­že obsa­hu­je tolik zají­ma­vých moti­vů a pod­zá­ple­tek, že jich je mož­ná až moc. Derekova mat­ka napří­klad začne po smr­ti jeho otce ran­dit s uči­te­lem židov­ské­ho půvo­du, což je pro Dereka samo sebou noč­ní můra. Ředitel ško­ly, kte­rou původ­ně navště­vo­val Derek a nyní jí navště­vu­je Danny je čer­noch, kte­rý boju­je pro­ti hnu­tí Bílé síly a sna­ží se též Dannyho vydat na světlou stra­nu. Derek má pří­tel­ky­ni, kte­rá je rasist­ka a když jí infor­mu­je o tom, že se změ­nil tak to jeho pří­tel­ky­ně bere jako zra­du (jak vlast­ně vůbec sak­ra mohl čekat, že se k němu Stacy při­dá?!). Jenomže všech­no mi to v pod­sta­tě ve finá­le při­šlo zby­teč­né. Vztah Derekovy mat­ky a židov­ské­ho uči­te­le je oka­mži­tě sme­ten ze sto­lu jedi­ným fla­shbac­kem, Avery Brooks jako ředi­tel Sweeney zde ve finá­le zas tolik pro­sto­ru nemá a „ lin­ka „ s pří­tel­ky­ní je cel­ko­vě tak tro­chu úsměv­ná.

V zárod­ku je McKennův scé­nář vel­mi dob­rý, není ale doko­na­lý. Je též mož­né, že samot­ná před­lo­ha scé­ná­ře je tuč­něj­ší a je to jen pro­hra dra­ma­tur­gic­kých pochyb­ných roz­hod­nu­tí nebo fak­tu, že se tvůr­čí kon­flik­ty ve finá­le pode­psa­li i na výsled­né podo­bě fil­mu.

Fáze „leze­ní na vrchol“ je ve finá­le z celé­ho fil­mu roz­hod­ně nej­slab­ší, nao­pak nej­pů­so­bi­věj­ší jsou pasá­že z věze­ní, kte­ré defi­ni­tiv­ně před­vá­dí zásad­ní moment, kte­rý Dereka vydá na jinou stra­nu. Celé tyhle sek­ven­ce ve věz­ni­ci fun­gu­jí i pro­to, že díky herec­ké­mu výko­nu Edwarda Nortona napros­to věro­hod­ně vidí­te Derekovu zou­fa­lost a pád na dno. Je to bra­vur­ní ukáz­ka tech­ni­ky Show, don’t tell a pasá­že ve věze­ní mají sku­teč­ně nesku­teč­ný náboj. Derek se zde spřá­te­lí s čer­no­chem Lamontem, uvě­do­mí si, že by neměl všech­ny házet do jed­no­ho pyt­le, do toho mu spad­ne mýdlo ve spr­še a z Dereka se rázem tak tro­chu stá­vá sta­ro­no­vý muž, kte­rý se po svém pro­puš­tě­ní vydá­vá na ces­tu vykou­pe­ní. Problém je v tom, že je těž­ko uvě­ři­tel­né, aby se rasis­ta jen tak lusk­nu­tím prs­tu stal anti-rasistou a že by ho k tomu dohnal jeden milý čer­nou­šek.

Záporák Cameron Alexander mohl být původ­ně ztvár­něn Marlonem Brandem, ten ale odmí­tl a tak toho­to hlav­ní­ho zápo­rá­ka fil­mu nako­nec ztvár­nil Stacy Keach. Film sli­bo­val výraz­né­ho mani­pu­lá­to­ra a napros­to bez­cha­rak­ter­ní hova­do. To dru­hé sedí, vůbec jsem ale nepo­cho­pil, proč někdo jako Cameron Alexander má tako­vou pověst a cel­ko­vě šlo ve finá­le o zabi­tý poten­ci­ál a ta hroz­ba z aktu­ál­ně nepřá­tel­ských čle­nů Bílé síly je vel­mi úsměv­ným způ­so­bem odkli­ze­na ze sto­lu. Mám tuše­ní, že jsem se kdy­si doče­tl, že v pří­pa­dě kdy­by roli zís­kal Brando by Cameron Alexander dostal tak tro­chu více pro­sto­ru, Stacy Keach ve finá­le ovšem není špat­ný. Jen bru­tál­ně nevy­u­ži­tý.

Kult háko­vé­ho kří­že ale napros­to věro­hod­ně na kon­ci pro­dá jeden zásad­ní moment- Všichni jsme stej­ní a nezá­le­ží zda jsme bílý nebo čer­ný. Všichni čer­no­ši nejsou auto­ma­tic­ky vra­zi, feťá­ci a gan­gs­te­ři, všich­ni bělo­ši nao­pak nejsou sva­touš­ci, ele­gá­ni a poctiv­ci. Ve finá­le navíc fun­gu­jí vel­mi dob­ře i emo­ce, přes­to mě to ale k vlh­kým očím nedo­táh­lo. Mám k tomu 3 důvo­dy: 1) Hodně těž­ko se mi litu­je postav, kte­ří si za svůj osud více­mé­ně můžou sami, 2) Ty posta­vy zase tak kdo­ví­jak dob­ře pro­kres­le­né neby­li, 3) ten závě­reč­ný moment mož­ná sig­na­li­zu­je fakt, že si někdo svým poku­sem o drs­nost kole­du­je, záro­veň tím pádem by ale mož­ná více fun­go­va­lo, kdy­by se jed­na urči­tá posta­va pova­ho­vě nezmě­ni­la. Ano, dá se zde najít poin­ta v tom, že někdy pros­tě musí­me za své chy­by bez­pod­mí­neč­ně pla­tit, přes­to je ale i tohle fakt, kte­rý mi srá­ží výsled­né poci­ty z Kultu háko­vé­ho kří­že.

Tony Kaye oči­vid­ně zvlá­dl fil­mu dodat vizu­ál­ně půso­bi­vé scé­ny, Edward Norton zase dost mož­ná pro­dal emo­ci­o­nál­ní moti­vy (těž­ko říct, kte­ré scé­ny točil Kaye a kte­ré Norton. Tuším, že ofi­ci­ál­ní infor­ma­ce nee­xis­tu­jí). Přesto je ale ten­to film dítě­tem dvou otců, kte­ří své­mu syno­vi doda­li jis­tou for­mu ele­gan­ce a pře­de­vším si ten film se samot­ným téma­tem doslo­va nevy­tí­rá prdel, záro­veň je ten film ale pořád tak tro­chu mezi dvě­ma svě­ty, dra­ma­tur­gic­ká výstav­ba mu tu ele­gan­ci tak tro­chu srá­ží a pře­de­vším je to téma sku­teč­ně tak tuč­né, že se z toho dalo vytě­žit víc. Kult háko­vé­ho kří­že nemá pro­blém s rea­lis­tič­nos­ti, pro­dá­ním jis­tých ide­o­lo­gic­kých moti­vů a polo­vič­ně sro­zu­mi­tel­ným posel­stvím. Jenomže tomu fil­mu k doko­na­los­ti oprav­du chy­bí hod­ně a pře­de­vším je to pořád ukáz­ko­vá rekla­ma sním­ku, kte­rý vzni­kl spo­je­ním dvou zce­la odliš­ných ver­zí. Ale pořád to moh­lo skon­čit jako totál­ní prů­švih, což naštěs­tí Kult háko­vé­ho kří­že sku­teč­ně není. Ale k doko­na­los­ti mu pře­ce jen chy­bí taky dost......

PS: Tony Kaye chys­tá vol­né pokra­čo­vá­ní s Djimonem Hounsouem v hlav­ní roli African History Y (Kult háko­vé­ho kří­že se v ori­gi­ná­le jme­nu­je American Project X), kte­rý by měl stej­ně jako původ­ní film nést ve zna­me­ní tragé­die a vykou­pe­ní. Půjde ale pou­ze o duchov­ní sequel, cameo Edwarda Nortona tedy nej­spíš neče­kej­te!

Trailer:

Verdikt: 4 z 5


Photo © 1998 New Line Cinema


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
chyba

PS: Kult háko­vé­ho kří­že se v ori­gi­ná­le jme­nu­je American History X

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

1
0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 1,93303 s | počet dotazů: 267 | paměť: 58785 KB. | 05.02.2023 - 08:38:11