Partnerské stránky: Simpsonovi.Blog | Rick a Morty | Domacírady
Kritiky.cz > Filmy > Retro filmové recenze > Kráčející skála - The Rock rulezzz!

Kráčející skála - The Rock rulezzz!

Skala

Chris Vaughn strá­vil ve výcvi­ku spe­ci­ál­ních jed­no­tek vel­kou část živo­ta a nyní se po osmi letech vra­cí do své­ho rod­né­ho malo­měs­ta. Jaké je však jeho pře­kva­pe­ní, když zjiš­ťu­je, že tady poma­lu nezů­stal kámen na kame­ni. Nenávratně vzdá­le­ny jsou časy, kdy měs­teč­ko pro­spe­ro­va­lo záslu­hou dře­vař­ské­ho prů­mys­lu a kdy zdej­ší děti kou­ři­ly tak maxi­mál­ně ciga­re­ty, niko­liv však crack. Všechno se změ­ni­lo. Pila je dnes zavře­ná, uli­ce­mi se pofla­ku­jí pře­kup­ní­ci s dro­ga­mi a život vět­ši­ny lidí je dost závis­lý na pod­ni­ku Jaye Hamiltona, Chrisova někdej­ší­ho kama­rá­da z dět­ství.

název článku Zpočátku se Chris sta­ví k celé zále­ži­tos­ti pou­ze pode­zí­ra­vě, když však při­jme Hamiltonovu vře­lou nabíd­ku a zaví­tá se svý­mi kámo­ši do jeho obrov­ské­ho casi­na, kde se to jen hemží nele­gál­ní­mi peně­zi, cink­nu­tý­mi kost­ka­mi a „sym­pa­tic­ký­mi secu­ri­ťá­ky“, záhy zjis­tí, že by ten­to pod­nik (=epi­cen­t­rum vše­ho zla) potře­bo­val řád­ně pro­prat vizí­rov­ský­mi pěst­mi. Než se tak ale sta­ne, bude si muset náš sval­na­tý hrdi­na pro­tr­pět dvě ostřej­ší muka. Zatímco po kon­fron­ta­ci s Hamiltonovou ochran­kou je ješ­tě rád za to, že z celé šla­mas­ti­ky vychá­zí „pou­ze“ s poře­za­nou hru­dí a zoha­ve­ným bři­chem, sko­ro smr­tel­né pře­dáv­ko­vá­ní jeho synov­ce v něm už nadob­ro mýtí veš­ke­ré pudy sebezá­cho­vy. V té chví­li se Chris dostá­vá do varu, ucho­pu­je do rukou opra­co­va­ný kus dře­va a nažha­ven na tu opti­mál­ní pro­voz­ní tep­lo­tu vyrá­ží do míst, kde je vyso­ká migra­ce „nakopání-hodných-zadků“…

název článku Tááák… ufff… musím se při­znat, že i když jsem si k poči­nu wrest­lin­go­vé­ho bou­cha­če Rocka vybu­do­val zpr­vu odmí­ta­vý postoj (když jede­te po uli­ci a do očí vás tre­fí bill­bo­ard s nápi­sem „Kráčející ská­la“, je hláš­ka „TO BUDE ALE CAPINA“ zřej­mě na mís­tě), netr­va­lo mi dlou­ho, abych svůj pří­stup dia­me­t­rál­ně změ­nil - cca 2 minu­ty z úvo­du fil­mu. Jakožto fan­da akč­ních titu­lů z osm­de­sá­tých let (RamboKomando apod.), kte­ré byly ve své době opě­vo­vá­ny a kte­ré jsou dnes nao­pak neprá­vem zako­pá­vá­ny, jsem ani nemohl jinak. Sice mi to trva­lo o něco déle než ostat­ním, ale i já jsem koneč­ně pocho­pil, proč je The Rock v zámo­ří tolik milo­ván. Ten jeho nekom­pro­mis­ně cha­risma­tic­ký výraz ve tvá­ři… A potom ty sva­ly… To jsou nevy­čís­li­tel­né obvody…Vždyť on má ruku jak já stehno!

název článku Ne, sku­teč­ně ne - Kráčející ská­la si na nic nehra­je, je to tako­vá milá jed­no­hub­ka, a jestli­že je během úvod­ních titul­ků řeče­no, že daný sní­mek vzni­kl na zákla­dě sku­teč­ných udá­los­tí, chá­pej­te násle­du­jí­cích osm­de­sát minut s dosta­teč­nou rezer­vou (to si Amíci pro jed­nou chtě­li zvý­šit sebe­vě­do­mí :-)). Zápletka fil­mu je jed­no­du­chá, což je vlast­ně i dob­ře, a co rov­něž oce­ňu­ji, scé­náris­té se nesna­ží dělat z Rocka bůhví­jak nepře­mo­ži­tel­né­ho hrdi­nu. A tak zatím­co u Komanda se dnes může­me jen smát, jak si to tam Schwarzenegger štrá­du­je do tisí­co­vé­ho tábo­ra tero­ris­tů, u Kráčející ská­ly - byť je její název pře­ma­chro­va­ný ažaž - se nemu­sí sou­do­bý divák obá­vat toho, že by se stal obě­tí něja­ké vylo­že­né pře­háň­ky. Rock zde nehá­zí s žád­ný­mi tele­fon­ní­mi bud­ka­mi a počet pro­tiv­ní­ků v jed­not­li­vých bit­kách nepře­vy­šu­je čís­lo šest. Všechno se dá lehce zkous­nout (tře­ba scé­na, kdy Chris zaví­tá podru­hé do casi­na, mě nesku­teč­ným způ­so­bem vtáh­la do děje) a i vzhle­dem k tomu, že sní­mek není ani tak akč­ní (dal­ší pozi­ti­vum, poma­lej­ší roz­jezd beru jako nepře­hléd­nu­tel­ný klad), nemám vůči tomu­to dílu výraz­něj­ších námi­tek.

Kráčející ská­la není fil­mem, kte­rý by měl uspět na pře­dá­vá­ní Oscarů, a asi to není ani to pra­vé oře­cho­vé pro naše dra­hé polo­vič­ky. Skála je totál­ní odde­chov­ka a před­ně pak lahod­né sous­to pro ty, kte­ří doká­ží i po těch dva­ce­ti letech nos­tal­gic­ky změk­nout a při­stou­pit na krás­ně tupou hru, jež tolik fun­go­va­la v dobách nej­vět­ší slá­vy holly­wo­od­ských sva­lov­ců. Nevím, jak u vás, ale pro mě je to sní­mek, jenž mě nejen­že solid­ně poba­vil, ale kte­rý mě rov­něž pře­svěd­čil o tom, že Rock je mož­ná ješ­tě věro­hod­něj­ší kor­ba než samot­ný Arnie (i když na jeho Terminátora nedám dopus­tit). Tečka.


Photo © 2004 Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.


|

Stránka načtena za 2,12203 s | počet dotazů: 231 | paměť: 53377 KB. | 28.11.2021 - 02:42:28