Partnerské stránky: Simpsonovi.Blog | Rick a Morty | Domacírady
Kritiky.cz > Filmy > Filmové recenze > Kozí příběh se sýrem - 62%

Kozí příběh se sýrem - 62%

Koza01

Kozí sýr může být gur­mán­ská lahůd­ka nebo také důvod, proč nato­čit dět­ský film. V pohád­ko­vém krá­lov­ství je na sýrech závis­lý král, kte­rý pro svůj mls­ný jazý­ček hod­lá ochut­nat sýry ze všech kou­tů svě­ta a obě­tu­je pro to vše­chen svůj maje­tek včet­ně krá­lov­ské koru­ny. Sýr vyrá­bí také Kuba, kte­rý se usa­dil v pohád­ko­vém krá­lov­ství s celou svou rodi­nou a pro­s­to­ře­kou kozou. A koneč­ně sýr je veli­ce důle­ži­tý pro krá­lov­ské­ho rád­ce Kobyla, pro­to­že může mls­né­ho krá­le dostat tam, kam chce. Kobyl je maza­ný jak samot­ný čert. Neštítí se likvi­do­vat kon­ku­ren­ci výrob­ců sýrů v celém pohád­ko­vém krá­lov­ství. To se sta­ne osud­ným i Kubovi a  jeho ženě Máce. Oba jed­né noci zmi­zí a v cha­loup­ce zůsta­nou jen dvě malé děti a koza. Správný fil­mo­vý pří­běh potře­bu­je hrdi­ny a najed­nou jsou tu hned tři. Malý Honzík, kte­rý svou mlad­ší sestřič­ku Zuzanku škád­lí a otra­vu­je, se stá­vá neo­hro­že­ným bojov­ní­kem s dře­vě­ným mečem. Malá Zuzanka se z ukřiv­dě­né fňukal­ky změ­ní v odváž­nou hol­či­nu. Malé sku­pin­ce odváž­ných osvo­bo­di­te­lů vévo­dí své­rázná koza. Ta doká­že vtip­ně komen­to­vat a razant­ně zasáh­nout tam, kde je to potře­ba.

Sýr se najed­nou z pří­bě­hu vytrá­cí a pře­vá­ží ces­ta za osvo­bo­ze­ním rodi­čů. Cesta je to pat­řič­ně bar­vi­tá a dob­ro­druž­ná, pro­to­že se jed­ná o pohád­ko­vou zemi, kde je mož­né na kaž­dém kro­ku potkat něja­kou pohád­ko­vou bytost. Takové pohád­ko­vé bytos­ti umí růz­né kous­ky, býva­jí něčím zají­ma­vé a všich­ni se před­há­ně­jí, kdo bude vtip­něj­ší a zábav­něj­ší. Našim hrdi­nům nechy­bí odva­ha, mají dobrou nála­du i pís­nič­ku na rtech. Jak jinak může jejich ces­ta kon­čit, než sta­teč­ným bojem a vítěz­stvím nad zlým Kobylem. A Kuba s Mácou se mohou opět věno­vat výro­bě kozí­ho sýra.

Film Kozí pří­běh se sýrem nato­či­la stej­ná tvůr­čí sku­pi­na lidí pod vede­ním reži­sé­ra, výtvar­ní­ka a spo­lu­au­to­ra scé­ná­ře Jana Tománka. V roce 2008 se s vel­kým ohla­sem setkal prv­ní ani­mo­va­ný film ve 3D s názvem Kozí pří­běh – Pověsti ze sta­ré Prahy, kte­rý měl u divá­ků i u kri­ti­ků  dob­rý ohlas. Jan Tománek tedy vsa­dil na osvěd­če­ný for­mát rodin­né­ho ani­mo­va­né­ho fil­mu s pro­s­to­ře­kou kozou a jejím pánem Kubou. Jestliže byl Kozí pří­běh svě­žím díl­kem s nápa­dy a vti­pem, kte­rý vyu­žil dobo­vou atmo­sfé­ru sta­ré Prahy a něko­lik postav z pověs­tí, pak Kozí pří­běh se sýrem se sle­pe­nec vyu­ží­va­jí­cí námě­ty z mno­ha pohá­dek. Je to zásad­ní roz­díl a nic nepo­má­há, že posta­vy neu­stá­le sna­ží zaujmout divá­ka svou vtip­nos­tí, gri­ma­sou nebo akcí. Množství růz­ných nápa­dů, nará­žek a mož­ných pro­po­je­ní pro­vo­ku­jí k zamyš­le­ní typu “kde jsem to sly­šel“ nebo „kde jsem něco podob­né­ho viděl“. V koneč­ném důsled­ku se mls­ný král splask­ne jen na zámin­ku, proč nechat zmi­zet Kubu s Mácou a vyslat děti s kozou na osvo­bo­zu­jí­cí ces­tu pohád­ko­vou zemí.

Je jas­né, že ces­to­vá­ní při­ná­ší změ­nu, napě­tí, dává vět­ší mož­nos­ti pro výtvar­né zpra­co­vá­ní a rea­li­za­ci nápa­dů. Jenže je toho pří­liš. Je doce­la mož­né, že divák mno­ho „vtip­ných“ nará­žek ani nesta­čí postřeh­nout. A zásad­ně se tu vytra­ti­la jed­no­tí­cí atmo­sfé­ra, kte­rá tak výraz­ně ovliv­ni­la vyzně­ní prv­ní­ho fil­mu Kozí pří­běh – Pověsti ze sta­ré Prahy.

Film  Kozí pří­běh se sýrem je smě­ro­ván spíš k mlad­ším divá­kům než k jejich rodi­čům. Do popře­dí se dostal dět­ský hrdi­na. Odmlouvání Honzíka a Zuzanky i jejich při­po­mín­ky k řeše­ní situ­a­cí zastí­ní i pro­s­to­ře­kou kozu. Jenže spe­ci­fic­ký slov­ní humor, kte­rý byl dří­ve spo­jo­ván s posta­vou kozy a divák je od ní oče­ká­val, se pře­ne­sl na více postav. Všichni se pře­ko­ná­va­jí ve vtip­ných hláš­kách a čeho je moc, toho je pří­liš.

Co se týká ani­ma­ce, pak mi s porov­ná­ním např. s fil­mem Rebelka schá­zí v někte­rých scé­nách ani­ma­ce poza­dí v kra­ji­ně nebo vou­sy krá­le při zábě­ru v detai­lu. Vdechnou život trá­vě nebo lis­tům na vět­vích stro­mů je těž­ší, než oži­vit záběr v uli­ci staré­ho měs­ta.

Odlehčené ladě­ní fil­mu pod­trh­la i hud­ba, kte­rou slo­žil David Solař. Na přá­ní reži­sé­ra zazní ve fil­mu i čty­ři sviž­né pís­nič­ky, kte­ré navo­dí pří­jem­nou nála­du a uvol­ní napě­tí. Škoda, že se nepo­da­ři­lo pís­nič­ky nechat doznít.

Film nezkla­me malé­ho dět­ské­ho divá­ka a rodi­če se mohou těšit na někdy příš­tě. Třeba na Kozí pří­běh č.3.

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.


|

Stránka načtena za 1,64391 s | počet dotazů: 238 | paměť: 54501 KB. | 26.07.2021 - 18:47:07