Petr a Lucie

„A pro­to­že byl v onom tvár­ném věku, kdy se duše – s povr­chem ješ­tě pří­liš heb­kým – pokrý­vá vrás­ka­mi při sebe­men­ších záva­nech zven­čí a roze­chvě­ně se utvá­ří pod jejich let­mý­mi doty­ky, cítil se také on sám již napřed smu­ten a zahanben.“ (stra­na 10)

Romain Rolland
96 stran

Pár slov o auto­ro­vi: Romain Rolland byl fran­couz­ský pro­za­ik, dra­ma­tik, ese­jis­ta, hudeb­ní his­to­rik, lite­rár­ní kri­tik a nosi­tel Nobelovy ceny.
V dět­ství se pře­stě­ho­val s rodi­nou do Paříže, aby mohl mít co nej­lep­ší vzdě­lá­ní. Po zís­ká­ní Nobelovy ceny věno­val finanč­ní část­ku na zmír­ně­ní útrap lidí zasa­že­né 1. svě­to­vou vál­kou. Ovlivňoval veřej­né míně­ní a vel­mi rych­le se stal jed­ním z nej­sil­něj­ších duchů kul­tur­ní Evropy své doby.

Obsah: Petr je zne­chu­cen vál­kou a ztrá­cí zájem o oko­lí, jeli­kož pou­ze čeká na odvod na fron­tu. Při bom­bar­do­vá­ní Paříže se scho­vá v met­ru, kde nara­zí na krás­nou dív­ku. Bez jedi­né­ho slo­va či pohle­du se zase roz­je­dou, ale osud jim pře­je a oni se zno­vu pot­ka­jí.

První dojmy: Po začát­ku kni­hy jsem se abso­lut­ně nemoh­la začíst. Kniha mě nudi­la a na ner­vy mi lez­ly i hlav­ní posta­vy. Chvilku jsem dokon­ce zva­žo­va­la, jest­li kni­hu neod­lo­žím.

Popis hlav­ních postav: Petr – Mladý 18-ti letý stu­dent z dob­ré rodi­ny, kte­rý nechá­pe smy­sl vál­ky a tak zastá­vá pro­ti­vá­leč­né názo­ry. Má sklon si svět ide­a­li­zo­vat. Je také zasa­žen vli­vem jeho nábo­žen­ské mat­ky.
Lucie – Mladá dív­ka, kte­rá žije jenom s mat­kou, kte­rá pra­cu­je v továr­ně na výbuš­ni­ny. Studovala malíř­ství, kte­ré však nedo­kon­či­la. Je něž­ná, cit­li­vá a má odliš­ný pohled na svět. Jako malá se muse­la sama živit. V lás­ce vidí smy­sl živo­ta.

Cílová sku­pi­na: Řekla bych, že kni­ha je zejmé­na pro lidi 15+. Když se podí­vám po svých spo­lu­žá­cích, kte­ří Petra a Lucii čet­li, vět­ši­ně se moc líbi­la. Nejde o žád­nou nároč­nou čet­bu. V kni­ze je také roman­tic­ký pří­běh, tak­že tenhle žánr oce­ní spí­še sleč­ny.

„Znal již dočas­né úle­vy, jež skrý­vá umě­ní. Vnikne-li nám do očí bož­ská pro­por­ce linií a barev a nebo zazní-li nám v rozkoš­nic­ky vní­ma­vé a zvuč­né uli­tě ucha krás­né měni­vé hry akor­dů roz­ví­je­jí­cích se a splý­va­jí­cích jeden s dru­hým pod­le záko­nů har­mo­nie, poci­ťu­je­me v nit­ru mír a jsme zapla­ve­ni rados­tí. (stra­na 14)

Proč jsem kni­hu zača­la číst? Primárně jsem kni­hu zača­la číst, pro­to­že jsem ji měla v sezna­mu knih k matu­ri­tě. Druhotně taky pro­to, že ji spous­tu lidí v mém oko­lí vychva­lo­va­lo.

Doporučila bych ji k matu­ri­tě? Proč? Na jed­nu stra­nu musím říct, že kni­ha je oprav­du vel­mi krát­ká a pokud nemá­te už moc času, není to špat­ná vol­ba. Na dru­hou stra­nu musím říct, že já jsem si kni­hu k matu­ri­tě nevza­la. Děj mi při­šel více­mé­ně nud­ný a nedo­ká­žu si před­sta­vit, že bych o kni­ze měla mlu­vit u matu­ri­ty. Bylo to nud­né a tako­vé kni­hy se špat­ně pama­tu­jí.

Je snad­né o kni­ze mlu­vit? To je tako­vé spor­né. Věřím, že kdy­by se mi kni­ha líbi­la, mlu­vit by se o ní dalo doce­la snad­no. Když však čte­te kni­hu s nechu­tí a s přá­ním, abys­te už došli na posled­ní strán­ku, pochy­bu­ji, že si bude roz­vlek­lý děj pama­to­vat.

Je lehce zapa­ma­to­va­tel­ná a čti­vá? Za mě kni­ha není abso­lut­ně čti­vá. Celkové zpra­co­vá­ní mi nepři­šlo vůbec zají­ma­vé. Zapamatovatelná doce­la je, i když já jsem rad­ši hned zapo­mně­la, jak mě kni­ha neba­vi­la.

Co kni­ha čte­ná­řo­vi může dát? Myslím, že nic, co by čte­ná­ři nemoh­la dát jaká­ko­li jiná kni­ha.

Co pře­kva­pi­lo? Místy se mi líbi­lo, jak v někte­rých čás­tí byla kni­ha mile poe­tic­ká. Občas mi to při­šlo pří­liš, ale v někte­rých úse­cích se to hodi­lo.

Co zkla­ma­lo? Zklamala mě kni­ha cel­ko­vě. Jak pří­bě­hem, zpra­co­vá­ním, čti­vos­tí. Bohužel, tahle kni­ha u mě neu­spě­la.

„ ‚Já vím, co všech­no ve vás je,‘ řekl Petr.
‚Ach, to je mno­hem snad­něj­ší. Já to o vás také vím. O dru­hém to člo­věk vždyc­ky ví líp.‘“ (stra­na 41)

Popiš kni­hu 2 slo­vy: mlá­dí, lás­ka

Můj názor: Kniha pro mě byla jed­no vel­ké zkla­má­ní. Do čte­ní jsem se muse­la nutit a z pře­čte­ní téhle kni­hy jsem nemě­la vůbec žád­nou radost. Nebylo v ní nic, co by mě něja­ký způ­so­bem oslo­vi­lo. Hodnocení, kte­ré jsem kni­ze dala, jsem dala jenom kvů­li tomu, že jsem bra­la myš­len­ku toho, že je hlav­ní hrdi­na pro­ti vál­ce. Jinak pro mě kni­ha byla totál­ní pro­pa­dák a zase bych vám ji nedo­po­ru­či­la.

Procentuální hod­no­ce­ní: 31%

„Radost snad­no zapo­mí­ná na minu­lé hrů­zy.“ (stra­na 65)

Související příspěvky:

  • Celý život18. května 2017 Celý život Útlá knížka, která však ve svém textu dokáže obsáhnout, jak již sám název napovídá, celý život jednoho muže. Muže, který by pro spoustu lidí asi nebyl ničím výjimečný, avšak doba, kterou […]
  • Višňový sad - Anton Pavlovič Čechov2. března 2018 Višňový sad - Anton Pavlovič Čechov Pár slov o autorovi: Anton Pavlovič Čechov byl prozaik, dramatik a mistr povídky. Věnoval se především popisování mezilidských vztahů a v tomto ohledu také používal psychologická […]
  • Ta třetí22. prosince 2017 Ta třetí „Mánek jede za Mildou, plné oči a plné srdce nejasných a vzrušujících podobenství.“ (str. 209) Autor: Jaroslav Havlíček 320 stran Pár slov o autorovi: Jaroslav Havlíček byl […]
  • Blues pro bláznivou holku - Václav Hrabě20. března 2018 Blues pro bláznivou holku - Václav Hrabě Pár slov o autorovi: Václav Hrabě byl jediný představitel beatnické generace u nás. Psal poezii, kterou později zhudebnil Vladimír Mišík (Variace na renesanční téma). Jednalo se o velmi […]
  • Na západní frontě klid „Teprve lazaret ukazuje, co je válka.“ (strana 165)28. listopadu 2017 Na západní frontě klid „Teprve lazaret ukazuje, co je válka.“ (strana 165) Originální název: Im Westen nichts Neues Autor: Erich Maria Remarque 184 stran Pár slov o autorovi: Německý spisovatel a dramatik. V osmnácti letech, po ukončení školy narukoval […]
  • Hygiena a dezinfekce rukou - 100 otázek a odpovědí18. května 2017 Hygiena a dezinfekce rukou - 100 otázek a odpovědí Na našich rukou se nachází velké množství bakterií a dalších mikroorganismů, kterých se pouhým umytím rukou vodou a mýdlem nezbavíme. Pro úplné odstranění bakterií je nutné ruce […]
  • Pozdě k ránu - Karel Hlaváček22. listopadu 2017 Pozdě k ránu - Karel Hlaváček Pár slov o autorovi: Karel Hlaváček tvořil v období české dekadence a byl představitel českého symbolismu. Kromě toho, že byl básník, výtvarně přispíval do časopisu Moderní revue. Obsah: […]
  • Cantervillské strašidlo2. listopadu 2017 Cantervillské strašidlo Pár slov o autorovi: Anglický autor irského původu. Během studia na něj měli velký vliv dekadentní názory. Díky tomu se stal ústřední postavou hnutí dekadentů (oslava krásy, nepřijímání […]
  • Z pohádkové postýlky - kniha23. května 2017 Z pohádkové postýlky - kniha Tato kniha je výběr pohádek, a to jak veršovaných, tak i normálně psaných. Jedna z těch klasických se jmenuje Smolíček pacholíček. V lese žil jelen zlaté parohy spolu se Smolíčkem […]
  • Miláček15. listopadu 2017 Miláček  „Dýchat, spát, pít, jíst, pracovat, snít – všechno, co děláme – znamená umírat. I žít nakonec znamená umírat!“ (str. 123) Autor: Guy de Maupassant 356 stran Nakladatelství […]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *