KAREL RODEN

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Karel Roden (nar. 18. 5. 1962, České Budějovice) pat­ří k nej­re­spek­to­va­něj­ším čes­kým her­cům své gene­ra­ce. Po absol­vo­vá­ní DAMU hrál v něko­li­ka diva­dlech (DISK, Divadlo na Vinohradech, ústec­ké Činoherní stu­dio, Národní diva­dlo, Divadlo v Dlouhé, Labyrint). Momentálně ho může­me vidět napří­klad na praž­ské diva­del­ní scé­ně Studio DVA.
Účinkoval v desít­kách fil­mů tuzem­ské i zahra­nič­ní pro­duk­ce.

Filmografie (výběr): Fotograf (2015), Krásno (2014), Čtyři slun­ce (2012), Alois Nebel (2011), Lidice (2011), Habermannův mlýn (2010), Hlídač č. 47 (2008), Bestiář (2007), Sklapni a zastřel mě (2005), Vaterland – Lovecký deník (2004), 15 minut (2001), Oběti a vra­zi (2000), Kuře melan­cho­lik (1999), Čas dlu­hů (1998), Král Ubu (1996), Don Gio (1992), Corpus delicti (1991), Čas slu­hů (1989)

Fotograf je pátá hlav­ní role, kte­rou vám ve fil­mu svě­ři­la reži­sér­ka Irena Pavlásková. Je to výho­da, že se tak dob­ře navzá­jem zná­te?
Je pří­jem­né, když dělá­te s někým, koho zná­te.

Co vás na té roli láka­lo?

Nejsem extro­vert­ní člo­věk, ale zají­ma­la mě nejed­no­znač­nost a kon­tro­verz­nost té posta­vy.

Režisérka Irena Pavlásková je zná­má tím, že koneč­nou podo­bu postav s her­ci peč­li­vě dis­ku­tu­je před natá­če­ním a dotvá­ří v jeho prů­bě­hu. Jak vypa­da­ly vaše dis­ku­se při for­mo­vá­ní posta­vy Jana?

Když mi Irena roli nabíd­la, řek­la mi, že je jen vol­ně inspi­ro­va­ná panem Saudkem a že si tu posta­vu může­me při­způ­so­bit opro­ti scé­ná­ři pod­le sebe. Když jsem si scé­nář pře­če­tl, pocho­pil jsem, že ten pří­běh je přes všech­nu autor­skou licen­ci hod­ně o Janu Saudkovi. Měl jsem před­sta­vu, že by to moh­lo být ješ­tě kon­tro­verz­něj­ší. Nechtěl jsem hrát „roz­šaf­ný­ho“ Saudka, kte­rý jen baví spo­leč­nost, a uká­zat, že si mož­ná za mno­ho věcí, kte­ré se mu dějí, i ve vzta­hu k ženám, může sám. Chtěl jsem, aby se divá­ci smá­li tomu, jak je zábav­nej, ale záro­veň aby je mra­zi­lo. A Irena byla v té dis­ku­si o poje­tí posta­vy nesmír­ně vstříc­ná a ote­vře­ná.

Máte něja­kou meto­du, jak se do své posta­vy převtě­lit, jak se jí dostat pod kůži? Tady jste měl před sebou navíc předob­raz sku­teč­né­ho hrdi­ny, byť jde o vol­nou inspi­ra­ci jeho osu­dy.

Já jsem Jana Saudka nijak podrob­ně nestu­do­val, nepouš­těl jsem si doku­men­ty s ním, ale samo­zřej­mě jsem o scé­ná­ři a posta­vě jsem hod­ně pře­mýš­lel. Přesto mi to prv­ní natá­če­cí den moc nešlo.

Pomohla vám Irena, abys­te se odvá­zal?

Nemusela mě nijak pomá­hat, abych se odvá­zal. Irena mě zná straš­ně dlou­ho a ví, že se občas ohra­dím, někdy zby­teč­ně podráž­dě­ně, ale je nato­lik chyt­rá, že v tu chví­li se mnou nejde do spo­ru a nechá mě, až to ze mě vyprchá. Vždycky se domlu­ví­me.

Jak vzpo­mí­ná­te na natá­če­ní?

Vždycky, když jsem při­šel z natá­če­ní, jsem měl pocit, jako by se mi to zdá­lo. Jako bych byl v něja­kém zvlášt­ním tran­su. Natáčení mě moc bavi­lo.

Myslíte, že jste díky fil­mo­vé­mu pří­bě­hu a také díky osob­ním setká­ním s Janem Saudkem – spo­lu­au­to­rem scé­ná­ře, o něm pocho­pil něco víc, než jste věděl?

My jsme kdy­si pozna­li při natá­če­ní fil­mu Kanárská spoj­ka. Pak jsme se dlou­ho nevi­dě­li. Když jsme zača­li natá­čet tenhle film a potká­va­li jsme se, pocho­pil jsem, že z něho stej­ně nic pod­stat­né­ho, co by mě o něm zají­ma­lo, nedo­sta­nu. Myslím, že je to vel­mi křeh­ký, pla­chý a zra­ni­tel­ný člo­věk, kte­rý musí stá­le sobě i oko­lí něco doka­zo­vat. To, jak se jeví nave­nek, celá ta „show“, kte­rou se vět­ši­nou pre­zen­tu­je na veřej­nos­ti, chá­pu jako jeho způ­sob obra­ny, ukrý­vá­ní něja­ké­ho hlub­ší­ho pro­blé­mu, kte­rý v sobě nosí a nikdy nepro­zra­dí. Každopádně je to pro mne vel­mi zají­ma­vá bytost.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře