Kritiky.cz > Profily osob > Karel Gott

Karel Gott

KarelGott

Karel Gott (* 14. čer­ven­ce 1939, Plzeň - 1. říj­na 2019, Praha[7]) byl čes­ký šlág­ro­vý zpě­vák, herec a malíř.[8] V anke­tách Zlatý sla­vík a Český sla­vík zís­kal cel­kem 42 oce­ně­ní.

V letech 1965–2019 pro­dal 50 mili­o­nů nosi­čů desek, což z něj uči­ni­lo nej­ú­spěš­něj­ší­ho čes­ké­ho inter­pre­ta. Během kari­é­ry vydal 293 sólo­vých alb v zahra­ni­čí i na domá­cí scé­ně. Kromě Slavíků obdr­žel více než 120 tele­viz­ních oce­ně­ní, 8 zla­tých desek, 1 dia­man­to­vou des­ku, opa­ko­va­ně se umis­ťo­val na prv­ních příč­kách hit­pa­rád a pro­de­je desek. Celkově nazpí­val 978 pís­ní. Spolupracoval s mno­ha význam­ný­mi uměl­ci.

Život

Dětství a mlá­dí

Karel Gott se naro­dil 14. čer­ven­ce 1939 v Plzni jako jedi­ný poto­mek Karla Gotta (26. říj­na 1911 Plzeň – 1982) a Marie, roze­né Valešové (16. říj­na 1910 Plzeň – 1977). V mlá­dí chtěl být malí­řem a po ukon­če­ní škol­ní docház­ky v Plzni se v Praze neú­spěš­ně pokou­šel o stu­di­um výtvar­né­ho umě­ní. Když nebyl při­jat, ode­šel do uče­ní (ČKD) v obo­ru elek­tro­mon­tér. Během učňov­ských let se věno­val své dru­hé vel­ké lás­ce – hud­bě a zpě­vu. Aby se stal zpě­vá­kem, šel na kon­zer­va­toř. V 50. letech pří­le­ži­tost­ně vystu­po­val záro­veň jako zpě­vák – ama­tér a účast­nil se růz­ných pěvec­kých sou­tě­ží. Poprvé na sebe upo­zor­nil v roce 1957, tedy v době, kdy v Československu stá­le ješ­tě dozní­va­la éra swin­gu a rock’n’roll bylo mož­né sly­šet jen v klu­bech (Akord klub, Reduta). U poro­ty sice zce­la pro­pa­dl, avšak dostal nabíd­ku na angaž­má v praž­ských taneč­ních kavár­nách s orchest­ry (např. Karel Krautgartner). Vedle své­ho zaměst­ná­ní v ČKD začal polo­pro­fe­si­o­nál­ně vystu­po­vat jako zpě­vák.

Počátky jeho půso­be­ní

Karel Gott se v roce 1958 při­hlá­sil na sou­těž ama­tér­ských zpě­vá­ků, kde zís­kal prv­ní mís­to a začal čas­tě­ji vystu­po­vat v růz­ných kavár­nách. Tato večer­ní vystou­pe­ní se dostá­va­la do kon­flik­tu s jeho zaměst­ná­ním, a pro­to se v roce 1960 roz­ho­dl defi­ni­tiv­ně ode­jít z ČKD a začít se věno­vat pro­fe­si­o­nál­ně zpě­vu (v doku­men­tu z roku 1986 na ten­to krok vzpo­mí­nal s tím, že pak míval čas­té špat­né sny o tom, jak zpí­vá před sálem, kde sedí pou­ze jeho mis­tr a jeho otec, kte­rý říká: „Proč jen se ten chla­pec radě­ji nedr­žel řemes­la...“)[5]. Začal stu­do­vat na praž­ské stát­ní kon­zer­va­to­ři, kde stu­do­val do roku 1963 oper­ní zpěv u prof. Konstantina Karenina (žák rus­ké­ho pěv­ce Šaljapina) a do roku 1966 stu­do­val dál­ko­vě. Zpočátku u pub­li­ka budil smí­še­né a kon­tro­verz­ní poci­ty, způ­so­be­né jeho pro­je­vem, kte­rý se zce­la vymy­kal zaži­tým tren­dům ze začát­ků 60. a celých 50. let v Československu. Až éra twis­tu v letech 1962–64 při­nes­la do čes­ké popu­lár­ní hud­by výraz­né oži­ve­ní. Tehdy se zača­la také pro­sa­zo­vat diva­dla malých forem, v nichž se rodi­la moder­ní čes­ká popu­lár­ní hud­ba. V roce 1962 se stal jeho duet s Vlastou Průchovou hitem roku. Milníkem kari­é­ry byla nabíd­ka v roce 1962 na angaž­má do diva­dla Semafor od Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra. Tato dvo­ji­ce mu napsa­la píseň Oči sně­hem zavá­té, kte­rá ovlád­la prv­ní příč­ku čes­ko­slo­ven­ských hit­pa­rád, sta­la se hitem roku a píseň Karlu Gottovi dopo­moh­la k zís­ká­ní prv­ní­ho Zlatého sla­ví­ka.

Růst popu­la­ri­ty

V roce 1965 po odcho­du ze Semaforu zalo­žil se svý­mi nový­mi spo­lu­pra­cov­ní­ky, bra­t­ry Štaidlovými (texta­řem a skla­da­te­lem), vlast­ní diva­del­ní scé­nu Apollo a stal se její hlav­ní hvězdou až do roku 1967, kdy bylo diva­dlo roz­puš­tě­no. Od té doby ho na všech kon­cer­tech dopro­vá­ze­la nově zalo­že­ná Skupina Ladislava Štaidla. V tom­to roce také vydal sin­gl, kte­rý se poz­dě­ji stal rock‘n’rollovým hitem – jed­na­lo se o píseň „Trezor“, kte­rá je zná­má dodnes. Na fes­ti­va­lu Bratislavská lyra zís­kal v roce 1966 zla­tou Bratislavskou lyru za píseň Mám roz­práv­ko­vý dom (Vieroslav Matušík/Eliška Jelínková). Seznámil se se skla­da­te­lem Karlem Svobodou, kte­rý pro něj napsal něko­lik výraz­ných pís­ní. Spolu s ním a bra­t­ry Štaidlovými (Jiří a Ladislav) v roce 1967 odle­tě­li na 7 měsí­ců trva­jí­cí angaž­má do Las Vegas. V roce 1967, kdy pobý­val v USA, se jeho nej­vět­ší­mu „riva­lo­vi“ Waldemarovi Matuškovi poda­ři­lo opět zví­tě­zit v anke­tě Zlatý sla­vík. Ze Spojených stá­tů se vrá­til jako sebe­vě­do­mý pro­fe­si­o­nál. Po úspě­ších v USA, Kanadě, východ­ní i západ­ní Evropě, kde mu vyšlo jeho prv­ní (a hned zla­té) album a kdy jeho jmé­no začal zdo­bit ozdob­ný pří­vlas­tek „Zlatý hlas z Prahy“, se pus­til do nové prá­ce také na domá­cí scé­ně.

V roce 1968 pre­zen­to­val Rakousko na mezi­ná­rod­ní pres­tiž­ní hudeb­ní sou­tě­ži Eurovision Song Contest s pís­ní „Tausend Fenster“. Skončil tři­nác­tý a díky účas­ti na této sou­tě­ží se dostal do pově­do­mí v mno­ha zemích a stal se oblí­be­ným v Německu, Rakousku, Švýcarsku a nastar­to­va­la se jeho zahra­nič­ní kari­é­ra. Ve stej­ném roce mu slo­žil Karel Svoboda jeho nej­ú­spěš­něj­ší píseň „Lady Carneval“, kte­rá byla násled­ně pře­lo­že­na do dal­ších tři­nác­ti jazy­ků. V roce 1969 zís­kal bron­zo­vou Bratislavskou lyru s pís­ní „Hej, páni kon­še­lé“, kte­rou násled­ně zkri­ti­zo­val ve svém pro­je­vu Gustáv Husák slo­vy nará­že­jí­cí­mi na text pís­ně, že Karel Gott by chtěl na zemi ráj, žít jako v kapi­ta­li­zmu a pra­co­vat jako v soci­a­li­zmu. V tom­to obdo­bí pak jeho popu­la­ri­ta dosáh­la mezi­ná­rod­ní­ho roz­mě­ru.

70. léta

Karel Gott v letech 1971 s 1972 absol­vo­val dvě vel­ká tur­né. První s názvem Karel Gott’70 číta­lo 22 kon­cer­tů a dru­hé pod názvem Evropské tur­né mělo 64 kon­cer­tů. Ono tur­né bylo zakon­če­no kon­cer­tem v Moskvě. V Československu dále sbí­ral ceny, vypro­dá­val kon­cer­ty a nahrá­val pra­vi­del­ně alba.

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ac/Karel_Gott_a_Jarom%C3%ADr_Ka%C5%88%C3%A1k.jpg/220px-Karel_Gott_a_Jarom%C3%ADr_Ka%C5%88%C3%A1k.jpg

Přípitek Karla Gotta (vle­vo) s Jaromírem Kaňákem

V roce 1973 zís­kal Zlatou des­ku Supraphonu za pro­dej alba My Czech Favourites v zahra­ni­čí. Právě Supraphon byl jeho domá­cím hudeb­ním vyda­va­tel­stvím, při­čemž v Německu mu alba vydá­val Polydor. Přizpůsobil se tren­dům a v 70. letech si nechal narůst del­ší vla­sy a kot­le­ty, typic­ká byla také saka s vel­ký­mi lím­ci či vyso­ko kalho­ty s širo­kým zakon­če­ním. V té době vznik­lo mno­ho hudeb­ních pořa­dů, kde hrál a zpí­val – např. „Hvězda padá vzhů­ru“, „Išel macek“, „Chléb a sůl“ a podob­ně. Od roku 1972 jej dopro­vá­ze­lo vokál­ní trio – Jitka Zelenková, Vlasta Kahovcová a Jarmila Šulerová.

Od roku 1973 se natá­čel pořad Zpívá Karel Gott, do kte­ré­ho byly zazna­me­ná­vá­ny pra­vi­del­né kon­cer­ty Karla Gotta ve Slaném. Do pořa­du si zval mimo to růz­né hos­ty, kte­ří s ním zpí­va­li. Pořad se vysí­lal v letech 1973–1978 a v roce 1979 vyšlo album s názvem To nej­lep­ší z Zpívá Karel Gott. V 70. letech sla­vil v Československu úspě­chy, čas­to kon­cer­to­val, kaž­dý rok vydá­val mini­mál­ně jed­nu des­ku a také v tom­to obdo­bí vznik­lo mno­ho hitů – „Kávu si osla­dím, „Kdepak ty ptáč­ku hnízdo máš“, „Je jaká je“, „Cítím“, „Zloděj dobyt­ka“ a dal­ší. Mimo to od roku 1973 začal tra­di­ci svých Vánočních kon­cer­tů – ty se kona­jí kaž­dé dva roky. V roce 1977 nazpí­val píseň „Kam ten­krát šel můj bra­t­ra Jan“, při­čemž se jed­na­lo o cover ver­zi hitu „All by Myself“. Píseň byla věno­vá­na Janu Palachovi. Ve stej­ném roce pode­psal Antichartu, jejíž text četl 4. úno­ra v Divadle hud­by. Později to odů­vod­nil tak, že kdo byl v té době úspěš­ný a chtěl dál legál­ně zpí­vat bez ome­ze­ní, tak to pros­tě pode­psat musel. Ještě v témže roce mu byl udě­len titul Zasloužilý umě­lec. V tom­to obdo­bí vydal kro­mě kla­sic­kých pís­ní i album Išel macek a podob­ně, kte­ré obsa­ho­va­ly lido­vé pís­ně jím pře­zpí­va­né. Rok 1977 mu také při­ne­sl prven­ství v sou­tě­ží v USA, kde zpí­val píseň Jdi za štěs­tím, slo­že­nou jeho pří­te­lem a skla­da­te­lem Karlem Svobodou. Píseň byla pou­ži­ta v čes­ko­slo­ven­ské fil­mo­vé pohád­ce Jak se budí prin­cez­ny. V roce 1979 byl v tele­vi­zi vysí­lán jeho kon­cert v praž­ské Lucerně.

Zlatá éra (80. a 90. léta)

V 80. letech vystu­po­val Karel Gott nejen v Československu, ale také v Sovětském sva­zu stej­ně jako jin­de v Evropě, zvláš­tě v Německu, v zámo­ří i v Asii. Svůj reper­toár roz­ší­řil od popu přes „lidov­ky“ až po upra­ve­né sklad­by kla­sic­ké hud­by. Objevil se i v něko­li­ka celo­ve­čer­ních hra­ných fil­mech a v krát­kých doku­men­tár­ních sním­cích. V tele­vi­zi se čas­to vysí­la­ly zázna­my jeho kon­cer­tů z Lucerny (z let 1979, 1980, 1981 a 1982), ale i z jiných sálů. Kromě množ­ství alb vydal i vánoč­ní album Bílé Vánoce, kte­ré navá­za­lo na jeho vánoč­ní album Vánoce ve zla­té Praze z roku 1969, kte­ré se sta­lo nej­pro­dá­va­něj­ším albem Československa a dodnes jím je.[zdroj?] Každoročně pořá­dal něko­lik tur­né, jeho počet kon­cer­tů se v té době odha­do­val na při­bliž­ně 360 za rok. Účinkoval v mno­ha hudeb­ních pořa­dech, kde před­sta­vo­val své pís­ně. V polo­vi­ně 80. let jeho popu­la­ri­ta v Československu i v zahra­ni­čí dosáh­la vrcho­lu. Na domá­cí scé­ně mu vyrůs­ta­la kon­ku­ren­ce v podo­bě mla­dých zpě­vá­ků, kte­rá však jen nakrát­ko pře­ru­ši­la jeho kra­lo­vá­ní. Poprvé od roku 1967 byl sesa­zen z prv­ní příč­ky anke­ty Zlatý Slavík. Mimo to v roce 1984 osla­vil 20 let trva­jí­cí spo­lu­prá­ci se Skupinou Ladislava Štaidla dvoj­kon­cer­tem ve vypro­da­né praž­ské Sportovní hale. V roce 1985 zís­kal teh­dy nej­vyš­ší mož­né oce­ně­ní Národní umě­lec – jako prv­ní zpě­vák pop music v his­to­rii. Kromě toho se v roce 1985 vysí­la­la němec­ká show Karel, Hits und Karneval.

Koncem 80. let byl opět na vrcho­lu. Stále čas­tě­ji vystu­po­val ve spor­tov­ních halách, kte­ré vypro­dá­val, a někte­ré kon­cer­ty ze spor­tov­ní haly v Praze jsou zazna­me­ná­ny Českou tele­vi­zí. Vydal tři alba zamě­ře­ná na roman­tic­ké pís­ně, ale i množ­ství dal­ších alb – napří­klad alba Muzika, Loď snů, Hrátky s lás­kou, Posel dob­rých zpráv. Karel Gott v té době neu­si­lo­val za kaž­dou cenu o prv­ní příč­ku v hit­pa­rá­dách a dával před­nost roz­ma­ni­těj­ší­mu výbě­ru pís­ní, kte­ré pod­le něho jeho poslu­cha­če moh­ly emo­ci­o­nál­ně nabít. V roce 1989, těs­ně před same­to­vou revo­lu­cí, osla­vil své 50. naro­ze­ni­ny vypro­da­ným kon­cer­tem v praž­ské Lucerně, kte­ré­ho se zúčast­ni­ly teh­dej­ší hvězdy čes­ko­slo­ven­ské pop music. Ve stej­ném roce ukon­čil Ladislav Štaidl Skupinu Ladislava Štaidla a od té doby jej dopro­vá­zel ve stej­ném roce zalo­že­ný Orchestr Karla Gotta, pod vede­ním Pavla Větrovce.

V roce 1990 se roz­ho­dl ukon­čit svou kari­é­ru. Jako roz­lou­če­ní uspo­řá­dal mamu­tí tur­né po spor­tov­ních halách v Československu a Německu. Nicméně úspěch tur­né jej donu­til roz­hod­nu­tí pře­hod­no­tit. V roce 1991 byl uve­den do Síně slá­vy hudeb­ních cen Anděl a v roce 1992 se jeho album Když muž se ženou sní­dá sta­lo nej­pro­dá­va­něj­ší deskou roku (stej­ný úspěch sla­vil ješ­tě v letech 1995 a 1997). Během 90. let se věno­val také stá­le víc své dru­hé lás­ce, tj. malo­vá­ní, a své obra­zy úspěš­ně vysta­vo­val v Česku i v zahra­ni­čí. Z důvo­du ztrá­ty někte­rých auto­rů se obrá­til na mlad­ší auto­ry, kte­ří mu v deva­de­sá­tých letech psa­li pís­ně. Spolu s Františkem Janečkem zalo­žil v led­nu 1993 agen­tu­ru GOJA[11], kte­rá nahra­di­la Supraphon ve vydá­vá­ní alb a stá­la i za jeho kon­cer­ty. V květ­nu 1993 ozná­mil na tis­ko­vé kon­fe­ren­ci zalo­že­ní Nadace Karla Gotta Interpo.[12] Jejím cílem bylo pomá­hat dětem poli­cis­tů, kte­ří při­šli o život při výko­nu služ­by. Gott nada­ci věno­val při jejím zalo­že­ní čty­ři mili­o­ny korun, jeho part­ne­ři (kon­tro­verz­ní pod­ni­ka­tel František Mrázek a Miroslav Provod) dali kaž­dý půl mili­o­nu.[13] Ohlas mělo tur­né Karel Gott’94, kte­ré zakon­čil kon­cer­tem v praž­ské Lucerně – kon­cert byl natá­čen do tele­vi­ze. Podobných tur­né v deva­de­sá­tých letech měl ješ­tě něko­lik.

V obno­ve­né anke­tě Český sla­vík nava­zu­jí­cí na legen­dár­ní­ho čes­ko­slo­ven­ské­ho Zlatého sla­ví­ka obsa­dil v roce 1996 s vel­kým násko­kem opět prv­ní mís­to, kte­ré si (kro­mě roků 1998 a 2012) udr­žel až do roku 2017. V roce 1997 se jeho spo­leč­né album s Lucií Bílou s názvem Duety sta­lo nej­pro­dá­va­něj­ším albem roku. Toto album před­sta­vil na jejich spo­leč­ném tur­né. O rok poz­dě­ji (1998) na svůj vánoč­ní kon­cert do Lucerny pozval jako hos­ta ital­ské­ho zpě­vá­ka Albana Carrisiho. 90. léta zavr­šil kon­cer­tem ve Spojených arab­ských emi­rá­tech a v Číně, dále před 600 mili­o­ny divá­ky Eurovize a v Carnegie Hall v New Yorku.

Po roce 2000

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/88/Kg-foto11.jpg/220px-Kg-foto11.jpg

Karel Gott, 2002

Roku 2000 absol­vo­val Karel Gott kon­cert v newy­or­ské Carnegie Hall, kam se vrá­til i podru­hé v roce 2005. Ukončil spo­lu­prá­ci s agen­tu­rou GOJA, ze kte­ré odstou­pil kvů­li nesho­dám s Františkem Janečkem, a vrá­til se k Supraphonu. V roce 2002 se jeho album Pokaždé stá­vá nej­pro­dá­va­něj­ším albem roku. V letech 2005, 2008 a 2009 absol­vo­val tři čes­ká tur­né a dvě němec­ká, při­čemž to čes­ké roku 2008 zakon­čil ve vypro­da­né Tipsport aré­ně v Praze. Ještě v roce 2008 zís­kal troj­ná­sob­nou pla­ti­no­vou des­ku Supraphonu za pro­dej svých alb a o rok poz­dě­ji mu na gala­kon­cert k jeho 70. naro­ze­ni­nám do O2 are­ny 130 zpě­vá­ků a 15 000 divá­ků. V rám­ci těch­to naro­ze­nin vydal kom­pi­lač­ní alba Mé pís­něKdyž jsem já byl ten­krát kluk aneb 70 hitů. Obě alba obdr­že­la Zlatou des­ku Supraphonu. V roce 2010 se vrá­til do Lucerny, kde se usku­teč­nil jeho kon­cert s Evou Urbanovou, kte­rý zazna­me­na­la Česká tele­vi­ze a byl vydán na DVD a CD.

V roce 2012 absol­vo­val tur­né zakon­če­né ve vypro­da­né O2 are­ně. Tento kon­cert nahra­dil tra­dič­ní Vánoční kon­cert. O dva roky poz­dě­ji absol­vo­val dal­ší tur­né pod názvem Tour 2014, kte­ré zakon­čil ten­to­krát dvě­ma kon­cer­ty v O2 are­ně. Během let 2010–2014 vydal šest alb. Po zdra­vot­ních potí­žích v roce 2015 se zno­vu vrá­til na pódia na jaře 2016. Ve stej­ném roce vydal album 40 sla­ví­ků, kte­ré bylo podě­ko­vá­ním za čty­ři­cet prv­ních míst v anke­tách Zlatý sla­vík a Český sla­vík. V roce 2018 absol­vo­val kon­cert­ní šňů­ru zakon­če­nou vypro­da­ným kon­cer­tem v Bratislavě. V červ­nu vydal stu­di­o­vé album Ta pra­vá a absol­vo­val kon­cert ve vypro­da­né O2 are­ně před 20 000 divá­ky. V tom samém roce si zahrál v pohád­ce Když draka bolí hla­va, kde se obje­vi­ly i jeho dce­ry Charlotta a Nelly Gottová. Na jaře roku 2019 absol­vo­val tur­né, kte­ré zača­lo kon­cer­tem v Plzni a vyvr­cho­li­lo vypro­da­nou halou v Brně a Košicích. V létě vydal u pří­le­ži­tos­ti svých osm­de­sá­ti let dvě kom­pi­lač­ní alba a zno­vu nazpí­va­nou píseň Jdi za štěs­tím. Další tur­né, kte­ré bylo naplá­no­va­né na sezó­nu 2019/2020, musel Karel Gott kvů­li dia­gnos­ti­ko­va­né leu­ké­mii zru­šit, stej­ně jako všech­na nad­chá­ze­jí­cí vystou­pe­ní.

Ocenění

Zlatý a Český sla­vík

V prů­bě­hu své více než šede­sá­ti­le­té pěvec­ké kari­é­ry Karel Gott 42krát zví­tě­zil v anke­tě Zlatý sla­vík (resp. od roku 1996 Český sla­vík), a to v letech 1963–1966, 1968–1981, 1983–1984, 1989–1990, 1996–1997, 1999–2011, 2013–2017, pět­krát skon­čil dru­hý (1967, 1982, 1991, 1998 a 2012) a tři­krát tře­tí (1985, 1986 a 1987). V letech 1992–1995 se anke­ty Zlatý sla­vík ani Český sla­vík neko­na­ly. V roce 2004 zís­kal spe­ci­ál­ní­ho Platinového sla­ví­ka, za 30 vítěz­ství a v roce 2015 spe­ci­ál­ní­ho Diamantového sla­ví­ka za 40 vítez­ství v anke­tě.

Televizní ceny

V anke­tě o nej­ob­lí­be­něj­ší tvá­ře a pořa­dy tele­viz­ních obra­zo­vek TýTý, kte­rá se koná od roku 1991, vyhrál Karel Gott cel­kem 31krát (22krát v kate­go­rii Zpěvák v roč­ní­cích 1991–2009 a 2012–2014 a 9krát v kate­go­rii Absolutní vítěz v letech 1991, 1992, 1994, 1996, 1999, 2002, 2006, 2009, 2014). V roč­ní­cích 2010 a 2011 se v kate­go­rii Zpěvák umís­til na 3. mís­tě. V roce 2010 zís­kal v anke­tě ANNO 2009 Zvláštní cenu tele­vi­ze Nova.

Soutěž Největší Čech

Další oce­ně­ní

Tuzemská (výběr):

  • 1958 - Hledáme pís­nič­ku pro všed­ní den - 1. mís­to s due­tem Až nám bude dva­krát tolik (s Vlastou Průchovou)
  • 1963 - Cena Melodie hudeb­ních kri­ti­ků - 1. mís­to jako nej­lep­ší zpě­vák
  • 1963 - Písničky na zít­ra - 1. mís­to s pís­ní Tam, kde šumí řeky prouda
  • 1964 - Hledáme pís­nič­ku pro všed­ní den - 1 mís­to s pís­ní Úterý
  • 1964 - Hledáme pís­nič­ku pro všed­ní den - 2. mís­to s pís­ní Má dale­ká ces­to
  • 1964 - Hledáme pís­nič­ku pro všed­ní den - cena pro nej­po­pu­lár­něj­ší­ho inter­pre­ta
  • 1965 - Písničky na zít­ra - 1. mís­to s pís­ní Tam, kam cho­dí vítr spát
  • 1965 - Dvanáct na hou­pač­ce - troj­ná­sob­né vítěz­ství s pís­ní Trezor
  • 1965 - Mezinárodní fes­ti­val Intervize Karlovy Vary - Zlatý klíč s pís­ní Tam, kam cho­dí vítr spát
  • 1966 - Bratislavský lyra - Zlatá lyra (1. mís­to) s pís­ní Mám roz­práv­ko­vý dom
  • 1966 - Mezinárodní fes­ti­val pís­ně a tan­ce - cena kri­ti­ky za píseň Pošli to dál
  • 1966 - Písně roku - prv­ní tří mís­ta s pís­ně­mi C ́est la vie, Pošli to dál a Bum bum bum
  • 1966 - Dvanáct na hou­pač­ce - pěti­ná­sob­né vítez­ství s pís­ní Bum bum bum a C ́est la vie
  • 1968 - fes­ti­val Intervize - Zlatý klíč s pís­ní Proč ptá­ci zpí­va­jí
  • 1969 - Bratislavská lyra - Stříbrná lyra (2. mís­to) s pís­ní Hej, páni kon­še­lé
  • 1977 - Cena Melodie hudeb­ních kri­ti­ků - 1 mís­to s pís­ní Jdi za štěs­tím
  • 1982 - Písnička pro hvězdu – 1. mís­to s pís­ní Snů plný krám
  • 1984 - Televizní rol­nič­ka - 1. mís­to v kate­go­rii Nejpopulárnější zpě­vák
  • 1985 - Televizní rol­nič­ka - 1. mís­to v kate­go­rii Nejpopulárnější zpě­vák
  • 1986 - Televizní rol­nič­ka - 1. mís­to v kate­go­ri­ích Nejpopulárnější zpě­vák a Osobnost roku
  • 1986 - Pragakoncert – čest­né uzná­ní za dlou­ho­do­bou repre­zen­ta­ci ve svě­tě
  • 1987 - Televizní rol­nič­ka - 1. mís­to v kate­go­ri­ích Nejpopulárnější zpě­vák a Osobnost roku
  • 1988 - Televizní rol­nič­ka - 1. mís­to v kate­go­ri­ích Nejpopulárnější zpě­vák a Osobnost roku
  • 1989 - spe­ci­ál­ní cena čs. Disc-jokejů – nejdéle hra­na osob­nost na dis­ko­té­kách
  • 1991 – Anděl – jako prv­ní uve­den do Síně slá­vy
  • 1992 – Diskoslavík’92 – titul Osobnost všech dob
  • 1995 – ceny České tele­vi­ze – 1. mís­to v kate­go­rii Zpěvák roku
  • 1995 – cena pro Nejúspěšnějšího tuzem­ské­ho inter­pre­ta popu­lár­ní hud­by
  • 1998 – Slovenský slá­vik – 1. mís­to v kate­go­rii Zahraniční inter­pret (před Madonnou a Michael Jacksonem)
  • 1999 – Trofej Dominika Haška – nej­kva­lit­něj­ší a nej­pro­duk­tiv­něj­ší hlas čes­ké pop music
  • 2019 – Zlatý klí­ček – cena fes­ti­va­lu fil­mu ve Zlíně, za nej­lep­ší fil­mo­vou nazpí­va­nou hud­bu v his­to­rii Českého a Slovenského fil­mu

Zahraniční (výběr):

  • 1964 - Mezinárodní fes­ti­val ve Spotech – 3. mís­to s pís­ní Kocour Teofil
  • 1968 – Mezinárodní fes­ti­val Zlatý kohout – Zlatá medai­le za píseň Lady Carneval
  • 1968 – Německá hit­pa­rá­da – 1. Místo jako nej­po­slou­cha­něj­ší inter­pret
  • 1969 – Německá hit­pa­rá­da – 1. Místo jako nej­po­slou­cha­něj­ší inter­pret
  • 1970 – Mezinárodní fes­ti­val v Aténách – 4. Místo jako nej­lep­ší hlas
  • 1971 – Stuttgart, SNR – udě­le­na cena Zlatý mik­ro­fon za pís­ně Karla Gotta
  • 1974 – brit­ský hudeb­ní časo­pis Music Week – titul Hvězda roku (za Gottem se umís­ti­ly sku­pi­na Abba a Czeslav Niemen
  • 1977 – Festival v Tokiu – Karel Gott se umís­til na 7. Místě z 1500 zpě­vá­ků.
  • 1978 – mos­kev­ský časo­pis Klub – 1. Místo v kate­go­rii Nejpopulárnější zpě­vák (před Eltonem Johnem a Cliffem Richardem)
  • 1978 – Hudební ceny Polska – titul Hvězda popu­lár­ní hud­by
  • 1978 – Wiosna estra­dowa v Poznani – titul Estrádní osob­nost
  • 1978 – Goldene Tanzmariechen – význam­né oce­ně­ní za kul­tur­ní pří­nos
  • 1979 – Hitparáda rádia Luxemburg – 1. Místo s pís­ní Babička
  • 1979 – Liga přá­tel­ství NDR – Čestná jeh­li­ce za záslu­hy o přá­tel­ství mezi náro­dy
  • 1980 – Televizní Oscar ZDF – 1. Místo
  • 1980 - den němec­ký šlágrů – cena Zlatá ladič­ka za prv­ní mís­to
  • 1982 - Zlatá medai­le Hermanna Lönse – oce­ně­ní - Zlatá medai­le Hermanna Lönse
  • 1982 - den němec­ký šlágrů – cena Zlatá ladič­ka za prv­ní mís­to
  • 1983 – fes­ti­val ve Stuttgartu – Zlatá har­fa (1. Místo)
  • 1983 – Cena Belgického roz­hla­su a tele­vi­ze – 2.místo v hit­pa­rá­dě
  • 1983 - den němec­ký šlágrů – cena Zlatá ladič­ka za prv­ní mís­to
  • 1984 – Cena Belgického roz­hla­su a tele­vi­ze – 1. Místo v hit­pa­rá­dě s pís­ně­mi Nun bist du da, Bis kein Traum mehr lebt a Ich bin der Adler, du Wind
  • 1984 - den němec­ký šlágrů – cena Zlatá ladič­ka za prv­ní mís­to
  • 1986 – Anténa Cti BRF – cena Belgického roz­hla­su a tele­vi­ze nej­po­pu­lár­něj­ší­mu inter­pre­to­vi hit­pa­rá­dy BRF za posled­ních pět let
  • 1989 – Karnevals-Club – oce­ně­ní Zlatá pod­ko­va
  • 1989 – Řád přá­tel­ství náro­da SSR
  • 1991 - Der Stier den Hohensalzburg – pres­tiž­ní rakous­ké vyzna­me­ná­ní udě­lo­va­né nej­vý­znam­něj­ším osob­nos­tem spo­le­čen­ské­ho, kul­tur­ní­ho, poli­tic­ké­ho a spor­tov­ní­ho živo­ta
  • 1991 – Gala hvězda roku – oce­ně­ní Zlatý mik­ro­fon
  • 1991 – Hudební osob­nos­ti – odha­le­ní vos­ko­vých figurín nej­vý­znam­něj­ších hudeb­ních inter­pre­tů – Karel Gott, Elvis Presley a Jimmy Hendrix
  • 1995 - den němec­ký šlágrů – cena Zlatá ladič­ka za prv­ní mís­to
  • 2002 – Nejúspěšnější zahra­nič­ní inter­pret – 1. Místo
  • 2004 – Hudební osob­nost – němec­ká jed­no­rá­zo­vá sou­těž – 1. Místo
  • 2008 – Hit roku (němec­ko) – duet s Bushidem „Für immer Jung“
  • 2012 - Zpěvák roku v zahra­ni­čí - slo­ven­ská kate­go­rie hudeb­ních cen, kde Karel Gott v hla­so­vá­ní pora­zil Eltona Johna a Eminema.
  • 2017 – Golden Henne – význam­ná němec­ká cena za celo­ži­vot­ní dílo

Ocenění za pro­de­je (výběr):

  • 1 Diamantová deska Supraphonu za 13 mili­ó­nů pro­da­ných nosi­čů v letech 1962 – 1992 (pro Supraphon během tři­ce­tl let nato­čil 182 sin­g­lů, 73 alb a 2 samo­stat­né video­ka­ze­ty) – 13 mili­ó­nů pro­da­ných nosi­čů repre­zen­to­va­lo 86% popu­la­ce Československa (Michael Jackson by musel jen v USA pro­dat 215 mili­ó­nů nosi­čů aby dosá­hl stej­né popu­la­ri­ty v jedi­né zemi jako Karel Gott
  • Zlatá jeh­li­ce Polydoru za dva­cet let úspěš­né spo­lu­prá­ce (toto oce­ně­ní Karel Gott zís­kal jako tře­tí umě­lec v his­to­rii po Herbertu von Karajanovi a Leonardu Bernsteinovi)
  • Velká pla­ti­no­vá deska gra­mo­fo­no­vé fir­my Polydor za 464 nahrá­vek kte­ré Karel Gott pro Polydor nato­čil v letech 1967 – 1988
  • 7 pla­ti­no­vých desek za úspěš­ný pro­dej zvu­ko­vých nosi­čů s nahráv­ka­mi Karla Gotta mu udě­li­la fir­ma Supraphon a GOJA
  • 32 Zlatých desek gra­mo­fo­no­vých firem Supraphon, GOJA, Polydor (SRN), Popron, Polygram (Švýcarsko) za úspěš­ný pro­dej zvu­ko­vých nosi­čů s nahráv­ka­mi Karla Gotta
  • 5 Stříbrných desek Supraphonu
  • 1. Místo s pro­de­jí alb Karla Gotta v Evropě udě­le­nou vyda­va­tel­stvím MIDEN (Francie) v letech 1967, 1968, 1969, 1970 a 1987)
  • Platinové DVD Supraphonu za úspěš­ný pro­dej vánoč­ní­ho DVD Sen o váno­cích (2004)
  • Multiplatinová deska Supraphonu za album 42 nej­vět­ších hitů (2004)
  • Zlatá deska Supraphonu za DVD Lady Carneval - Hity 60. let (2004)
  • Dvojnásobná pla­ti­no­vá deska Supraphonu za pro­dej DVD Lady Carneval - Hity 60. let (2008)
  • Platinová deska za album 50 hitů (2008)
  • Dvojnásobná pla­ti­no­vá deska Suprahonu za album 70 hitů (2009)
  • Platinová deska Supraphonu za album Sentiment (2011)
  • Zlatá deska Supraphonu za album Dotek lás­ky (2012)
  • Platinová deska Supraphonu za album Láska je nád­he­ra (2014)
  • Křišťálový lev Supraphonu (2014)
  • Dvojnásobná pla­ti­no­vá deska Supraphonu za album S pomo­cí přá­tel (2015)
  • Zlatá deska Supraphonu za album 40 sla­ví­ků (2016)
  • Dvojnásobná pla­ti­no­vá deska za album 40 sla­ví­ků (2017)
  • Zlatá deska Supraphonu za album Ta pra­vá (2018)
  • Zlaté des­ky Supraphonu za alba 80/80 Největší hity1965-2019: 300 Singlů (2019)

Vyznamenání a dal­ší oce­ně­ní

Karel Gott 2016

Karel Gott na kon­cer­tě v roce 2016

Dne 3. květ­na 1977 byl Karlu Gottovi pro­půj­čen titul zaslou­ži­lý umě­lec a 30. dub­na 1985 pak titul národ­ní umě­lec, tj. nej­vyš­ší vyzna­me­ná­ní, kte­ré teh­dy moh­lo být udě­le­no za záslu­hy v oblas­ti umě­ní. V jeho pří­pa­dě se jed­na­lo o repre­zen­ta­ci Československa po dobu něko­li­ka desí­tek let v cizi­ně (Německo, Rakousko, Švýcarsko, USA, Polsko, SSSR, Venezuela atd.) a umě­lec­ké záslu­hy doma. Bylo to vůbec popr­vé, co nej­vyš­ší umě­lec­ké oce­ně­ní zís­kal zpě­vák popu­lár­ní hud­by.[9]

Dne 28. říj­na 2009 obdr­žel od pre­zi­den­ta České repub­li­ky Václava Klause Medaili za záslu­hy I. stup­ně.[10] Městská část Praha 5 mu jako význam­né­mu obča­nu udě­li­la 28. říj­na 2009 ve vile Portheimka Záslužnou medai­li za pří­nos měs­tu.[11] 2. lis­to­pa­du 2009 se stal čest­ným obča­nem své­ho rod­né­ho měs­ta Plzně a byl hejtman­kou Miladou Emmerovou uve­den do Dvorany slá­vy Plzeňského kra­je.[12] V dub­nu 2011 mu Asociace čes­kých rusis­tů udě­li­la pamět­ní Medaili Josefa Jungmanna za pro­pa­ga­ci česko-ruských vzta­hů.[13] V nedě­li 12. červ­na 2011 pře­vzal Gott v Moskvě Řád Jurije Gagarina.[14][15]

Na začát­ku lis­to­pa­du 2018 mu Český roz­hlas udě­lil oce­ně­ní Zpěvák sto­le­tí, kte­ré vybra­li poslu­cha­či v anke­tě „100 hitů repub­li­ky“ uspo­řá­da­né u pří­le­ži­tos­ti sté­ho výro­čí zalo­že­ní Československa.[16][17] Za svou kari­é­ru zís­kal také pět zla­tých rol­ni­ček, Zlatou jehlu Polydoru, dva Zlaté klí­če fes­ti­va­lu Intervize, Zlatou a Bronzovou Lyru v Bratislavě, Stříbrného a Bronzového lva rádia Luxemburk, dvě Zlaté ladič­ky fes­ti­va­lu Tag des deut­s­chen Schlagers, Zlatou har­fu ve Stuttgartu, čty­ři Trophée nati­o­na­le na pře­hlíd­ce MIDEM v Cannes, cenu Třešňové kvě­ti­ny na fes­ti­va­lu v Tokiu, Zlatou jehlu Pragakoncertu, množ­ství zla­tých desek, pla­ti­no­vé des­ky za nej­pro­dá­va­něj­ší­ho inter­pre­ta firem Supraphon, Polydor a Polygram a množ­ství dal­ších oce­ně­ní.

Zdravotní stav

V říj­nu 2015 mu bylo dia­gnos­ti­ko­vá­no zhoub­né nádo­ro­vé one­moc­ně­ní míz­ních uzlin.[18][19] Dne 18. břez­na 2016 média ozná­mi­la, že Karel Gott nad rako­vi­nou defi­ni­tiv­ně zví­tě­zil.[20] V září 2019 se u něj obje­vi­la akut­ní leu­ké­mie, kvů­li kte­ré zru­šil veš­ke­ré nad­chá­ze­jí­cí vystou­pe­ní a zahá­jil léčbu.

Známé pís­ně

  • „Oči sně­hem zavá­té“ (1964)
  • „Trezor“ (1964)
  • „Cesta rájem“ (1965)
  • „Bum, bum, bum“(1966)
  • „C’est la vie“ (1966)
  • „Čas růží“ (1968)
  • „Lady Carneval“ (1968)
  • „Má prv­ní lás­ka se dnes vdá­vá“ (1970)
  • „Kávu si osla­dím “(1972)
  • „Přijela pouť“ (1973)
  • „Je jaká je“ (1975)
  • „Léta prázd­nin“ (1975)
  • „Kdepak ty ptáč­ku hnízdo máš?“ (1975)
  • „Jen se hádej“ (1976)
  • „Jdi za štěs­tím“ (1977)
  • „Včelka Mája“ (1980)
  • „Když milen­ky plá­čou“ (1982)
  • „To musím zvlád­nout sám“ (1984)
  • „Zvonky štěs­tí“ (1985)
  • „Ráno jedu dál“ (1986)
  • „Zůstanu svůj“ (1987)
  • „Pábitelé“ (1988)
  • „Já žil, jak jsem žil“ (1989)
  • „Když muž se ženou sní­dá“ (1992)
  • „Být stá­le mlád“ (1999)
  • „Už pohřbi­li mě sto­krát“ (2003)
  • „Chraň bůh“ (2011)
  • „Ta pra­vá“ (2018)
  • „Srdce nehas­nou“ (2019)

Filmové pís­ně

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/63/Jevany%2C_Gottland_-_Muzeum_Karla_Gotta.jpg/170px-Jevany%2C_Gottland_-_Muzeum_Karla_Gotta.jpg

Gottland – Muzeum Karla Gotta v Jevanech

Karel Gott nazpí­val kro­mě jiných titul­ní pís­nič­ku do čes­ké, němec­ké i slo­ven­ské ver­ze popu­lár­ní­ho ani­mo­va­né­ho seri­á­lu Včelka Mája (na hud­bu skla­da­te­le Karla Svobody). Byl také inter­pre­tem fil­mo­vých pís­ní Jdi za štěs­tím z pohád­ky Jak se budí prin­cez­ny, Kdepak, ty ptáč­ku, hnízdo máš? ze slav­né pohád­ky Tři oříš­ky pro Popelku a také pís­ně Krev tou­la­vá z tele­viz­ní­ho seri­á­lu Cirkus Humberto a také pís­ně Zdráv buď, Robinsone vzdá­le­ný ani­mo­va­né­ho fil­mu Dobrodružství Robinsona Crusoe, námoř­ní­ka z Yorku.

Karel Gott zpí­val i melo­dii So Far ve fil­mu Limonádový Joe aneb Koňská ope­ra. Hrál hlav­ní roli dudá­ka Švandy v hudeb­ním fil­mu Hvězda padá vzhů­ru. Dále je znám pro spo­lu­prá­ci s brněn­ským diva­dlem (píseň Balada pro ban­di­tu). Ve fil­mu Báječná léta pod psa se obje­vi­la jeho píseň Mám roz­práv­ko­vý dom.

V roce 2008 Karel Gott nazpí­val píseň s názvem Voľnosť do fil­mu Cinka Panna od reži­sé­ra Dušana Rapoše, hud­bu k pís­ni slo­žil Vašo Patejdl a text napsal Kamil Peteraj.[21][22][23]

Filmy a seri­á­ly

Karel Gott účin­ko­val v násle­du­jí­cích fil­mech a seri­á­lech:

  • Revue pro ban­jo (1963)
  • Limonádový Joe aneb Koňská ope­ra (1964, hlas zpě­vu titul­ní posta­vy)
  • Starci na chme­lu (1964, hlas)
  • Kdyby tisíc kla­ri­ne­tů (1964)
  • Komedie s Klikou (1964)
  • Zlatý zub (1964)
  • Karel Gott: Trezor (1965)
  • Revue v mlze / Revue na sces­tí (1966 – TV)
  • Can-Can (1966)
  • Mučedníci lás­ky (1967)
  • Píseň pro Rudolfa III. (1967)
  • Ta naše pís­nič­ka čes­ká (1967)
  • Sedm žen Alfonse Karáska (1967)
  • Čas slun­ce a růží (1968) – hudeb­ní doku­ment
  • Slasti Otce vlas­ti (1969) – dvor­ní zpě­vák
  • Charleys Onkel (1969) – SRN
  • Dorotka a zpě­vák (1972)
  • Třicet panen a Pythagoras (1973)
  • ¡Señoras y seño­res! (1974)
  • Hvězda padá vzhů­ru (1974)
  • Romance za koru­nu (1975)
  • Parta hic (1976)
  • Graf Thun läst bit­ten (1980)
  • Trhák (1980)
  • Aber Doktor! (1980)
  • V hlav­ní roli Oldřich Nový (1980)
  • Štědrý den brat­ří Mánesů (1981)
  • Scusi, wo lie­gt Belcanto? (1981)
  • Star in Glück (1983)
  • Není siro­tek jako siro­tek (1986)
  • Bylo nás šest (1986)
  • Karel Gott (1986) – doku­men­tár­ní
  • Poslední leč Alfonse Karáska (1987)
  • The Best of Big Helga (1991)
  • Maratón (1991)
  • Dědictví aneb Kurvahošigutntag (1992) – cameo
  • Marcela má křti­ny (1992)
  • Fontána pre Zuzanu 2 (1993)
  • Šakalí léta (1993)
  • Uctivá poklo­na, pane Kohn (1993)
  • Kalkofes Mattscheibe (1994)
  • Stalo se na pod­zim (1994)
  • Hinter Gittern – der Frauenknast (1997)
  • Pra pra pra (2000)
  • Z pek­la štěs­tí 2 (2001) – Lucifer
  • Hinter Gittern (2002)
  • Hrubeš a Mareš jsou kama­rá­di do deš­tě (2005)
  • Cesta ke štěs­tí (2006)
  • Taco und Kanichen (2007)
  • Nestyda (2008)
  • Comeback (2008) – díl Gott ex machi­na
  • Veni Vidi Vici (2009)
  • Fenomén Gott (2009) – doku­men­tár­ní
  • Zeiten ändern dich (2010)
  • Okres na seve­ro­vý­cho­dě (2012)
  • Škoda lás­ky (2013)
  • Dědictví aneb Kurvaseneříká (2014)
  • Decibely lás­ky (2016)
  • Když draka bolí hla­va (2018) – pohád­ka, kovář

Rodina

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/96/Ivana_a_Karel_Gott.JPG/220px-Ivana_a_Karel_Gott.JPG

Karel Gott s man­žel­kou Ivanou Gottovou v září 2013

Dne 7. led­na 2008 se ože­nil v Las Vegas[24] s dlou­ho­le­tou part­ner­kou Ivanou Macháčkovou, se kte­rou má dce­ru Charlottu Ellu a od 28. květ­na 2008 dru­hou dce­ru Nelly Sofii. Z před­cho­zích vzta­hů má dce­ry Dominiku a Lucii. Dne 8. květ­na 2010 se stal i dědeč­kem syna dce­ry Lucie.

Vztahy v rodi­ně

Karel Gott

  • Ivana Gottová (roz. Macháčková) (* 20. led­na 1976) – man­žel­ka od 7. led­na 2008
    • Charlotte Ella Gottová (* 30. duben 2006)
    • Nelly Sofie Gottová (* 28. kvě­ten 2008)
  • Antonie Zacpalová
    • Dominika Gottová (* 25. čer­ven 1973)
  • Iveta Kolářová (* 14. duben 1967)
    • Lucie Kovaříková (roz. Kolářová) (* 1987) – man­žel Jan Kovařík od 3. červ­na 2008
      • Vojtěch Kovařík (* 11. kvě­ten 2010)
      • Jan Kovařík (* 6. únor 2012)

Vztahy s reži­mem a kauza s psy­chi­at­rem

Ještě jako nezle­ti­lý se spo­leč­ně se svým spo­lu­žá­kem Oldou Bukovanským poku­si­li emi­gro­vat přes NDR na kapi­ta­lis­tic­ký západ. Vypracovali emi­grač­ní plán pod kry­cím jmé­nem „Cesta na Sever“. Při plí­že­ní v úseku Cínovec–Zinnwald však byli zadr­že­ni orgá­ny SNB. Z dostup­ných zdro­jů nelze zjis­tit, jak ten­to pří­pad skon­čil.

Bývalý agent čes­ko­slo­ven­ské roz­věd­ky Josef Frolík pro­ne­sl v roce 1975 v ame­ric­kém Senátu pro­jev (čes­ky pub­li­ko­va­ný v roce 2000), kde zmí­nil, že popu­lár­ní čes­ko­slo­ven­ský zpě­vák Karel Gott je agen­tem StB, kte­ré­ho se poda­ři­lo naver­bo­vat roku 1960 na zákla­dě kom­pro­mi­tu­jí­cích sku­teč­nos­tí, a to usvěd­če­ní z exhi­bi­ci­o­nis­mu.[25][26]

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/31/Filip_Albrecht%2C_Karel_Gott%2C_Helena_Vondr%C3%A1%C4%8Dkov%C3%A1_2004.JPG/220px-Filip_Albrecht%2C_Karel_Gott%2C_Helena_Vondr%C3%A1%C4%8Dkov%C3%A1_2004.JPG

Karel Gott s Filipem Albrechtem a Helenou Vondráčkovou, 2004

V pro­sin­ci 2008 zve­řej­nil ser­ver Aktuálně.sk člá­nek, v němž uve­dl, že již něko­lik měsí­ců kolu­je po inter­ne­tu sken údaj­né­ho poli­cej­ní­ho pro­to­ko­lu z roku 1962, popi­su­jí­cí­ho, jak 23letý kon­zer­va­to­ris­ta a zpě­vák Karel Gott měl být 8. červ­na 1962 kolem 15. hodi­ny ve voze tram­va­jo­vé lin­ky č. 3 při­sti­žen při veřej­ném ona­no­vá­ní při pohle­du na dvě sleč­ny ve věku 18–20 let a v zastáv­ce Pelc-Tyrolka byl pro­to vylou­čen z pře­pra­vy. V témž pro­to­ko­lu se uvá­dí, že pro pode­zře­ní z exhi­bi­ci­o­nis­mu byl dotyč­ný vyšet­řo­ván již roku 1958 a že v roce 1962 se k činu při­znal a uve­dl, že v tom­to smě­ru již vyhle­dal lékař­skou pomoc a léčí se. Část veřej­nos­ti se pod­le Aktuálně.cz domní­vá, že doku­ment vzni­kl až v 70. letech na objed­náv­ku Státní bez­peč­nos­ti, kte­rá ho chtě­la donu­tit k návra­tu do vlas­ti. Karel Gott se pod­le Aktuálně.cz v roce 2008 odmí­tl k dis­ku­sím o pra­vos­ti doku­men­tu vyjá­d­řit.[27]

V čer­ven­ci 2009 zve­řej­nil ser­ver Aktuálně.cz a po něm i dal­ší média infor­ma­ce o spi­su, kte­rý o Karlu Gottovi ved­la Státní bez­peč­nost. Karel Gott spo­leč­ně s bra­t­ry Štaidlovými pobý­va­li v roce 1971 pra­cov­ně v zahra­ni­čí, po vypr­še­ní plat­nos­ti víza v čer­ven­ci 1971 se však nevrá­ti­li. Podle docho­va­né slož­ky StB poté Státní bez­peč­nost pro­ved­la pro­hlíd­ku jeho vily v Jevanech a do spi­su pozna­me­na­la, že Gott svým postu­pem dove­dl k trest­né čin­nos­ti i své rodi­če, kte­ří se pře­vo­dem majet­ku a finanč­ních čás­tek prak­tic­ky dopus­ti­li trest­né­ho činu nadr­žo­vá­ní. StB vyslech­la Gottovy rodi­če a kolem dva­ce­ti jeho přá­tel a zná­mých. Od Gottových rodi­čů se StB při výsle­chu dozvě­dě­la i o jeho přá­tel­ství s psy­chi­at­rem Zdeňkem Dytrychem, kte­ré­ho pro­to také vyslech­la. Podle docho­va­né­ho pro­to­ko­lu Dytrych při výsle­chu 11. srp­na 1971 zmí­nil, že v pří­pa­dě Karla Gotta šlo o „sexu­ál­ní úchyl­ku v někte­rých pří­pa­dech i z hle­dis­ka trest­né­ho“, uve­dl, že dis­ku­sí s Gottovými rodi­či docí­lil toho, že uve­dl Gotta na umě­lec­kou dráhu, a že to viděl jako jedi­né výcho­dis­ko z hle­dis­ka zdra­vot­ní­ho sta­vu Gotta. Psychiatr Dytrych byl veden jako agent StB s kry­cí­mi jmé­ny Petr a Tantal-1.[25]

Karel Gott v roce 2009 novi­ná­řům potvr­dil, že z doby, kdy pra­co­val v ČKD, se s dok­to­rem Dytrychem znal a radil se s ním o osob­ních věcech a že mu ten­to lékař dia­gnó­zou pomohl dostat se z fab­ri­ky, což v té době neby­lo jed­no­du­ché. Podle Gotta to byla jedi­ná ces­ta, jak se dostat od prá­ce v továr­ně na umě­lec­kou dráhu. V roce 2009 Gott novi­ná­řům řekl, že mu neva­dí, že Dytrych o této zále­ži­tos­ti před taj­nou poli­cií mlu­vil. Svoji údaj­nou úchyl­ku ozna­čil Gott v roce 2009 za fik­tiv­ní a tvr­dil, že se s žád­nou psy­chic­kou cho­ro­bou nikdy nelé­čil.[25]

Podle Aktuálně.cz moh­ly tyto infor­ma­ce slou­žit jako snad­ný nástroj k jeho vydí­rá­ní. Karel Gott však v roce 2009 tvr­dil, že infor­ma­ce o úchyl­ce, kte­rou ozna­ču­je za fik­tiv­ní, nikdy nemoh­la slou­žit k jeho vydí­rá­ní a oni (StB) ho nikdy nevy­dí­ra­li a nikdy po něm nic nechtě­li a nepro­je­vo­va­li zájem, že by jim mohl nějak pomo­ci.[25]

Karel Gott v roce 1971 údaj­ně napsal komu­nis­tic­ké­mu gene­rál­ní­mu tajem­ní­ko­vi Gustávu Husákovi žádost o sho­ví­va­vost (v roce 2009 však pra­vost zve­řej­ně­né podo­by dopi­su popřel[28]) a vrá­til se do Československa s Husákovým pří­sli­bem, že nebu­de tres­tán a bude moci dál jez­dit na zahra­nič­ní tur­né, a nee­xis­tu­je svě­dec­tví o tom, že by na oplát­ku něco musel slí­bit sám. V roce 1977 byl obsa­zen do role jed­né z vůd­čích postav Anticharty, kte­rou pode­psa­lo přes 7000 uměl­ců, v roce 1977 byl jme­no­ván zaslou­ži­lým uměl­cem a v roce 1985 národ­ním uměl­cem, poz­dě­ji nepo­de­psal k reži­mu kri­tic­kou peti­ci Několik vět.[25]

Naopak napří­klad pro­tla­čil na své album pís­ně Jiřího Suchého v době, kdy bylo někte­ré Suchého pís­ně zaká­zá­no zpí­vat, a nechal si od Suchého des­ku pokřtít, kvů­li čemuž tele­vi­ze odmít­la křest des­ky pře­ná­šet.[25] V archi­vech jsou pod­le Aktuálně.cz též zázna­my o tom, že se Gott na letiš­ti obo­řil na muže s odzna­kem Lenina na klo­pě a údaj­ně mu spí­lal, jak se může hlá­sit ke stá­tu, kte­rý poslal do Československa tan­ky. V led­nu 1989 Gott odmí­tl odsou­dit v tele­vi­zi pala­chov­ské demon­stra­ce a v lis­to­pa­du 1989 zazpí­val na Václavském náměs­tí na žádost Občanského fóra hym­nu, což jiní reži­mem uzná­va­ní zpě­vá­ci odmít­li.[25] V roce 2001 se vyjá­d­řil, že vidí Václava Havla jako mimo­řád­nou a roz­po­ru­pl­nou posta­vu, kte­rá je uctí­va­ná spí­še v zahra­ni­čí než u nás.[29]

Karel Gott v roce 2009 uve­dl, že do spi­sů StB nikdy nena­hlé­dl, pro­to­že se bojí, že by úpl­ně ztra­til ilu­ze.[25] Zveřejňování spi­sů StB ozna­čil Gott v roce 2009 za vykon­stru­o­va­nou kau­zu a pro­vo­ka­ci. To, že se někdo po toli­ka letech zají­mal, co je v archí­vech StB vede­no na jeho oso­bu, a vylo­vil tyto podiv­né věci, pod­le Gotta svěd­čí o tom, že to byla při­pra­ve­ná pro­vo­ka­ce, a jinak si to neu­mí vysvět­lit. Právní ces­tou se ale brá­nit nehod­lal, pro­to­že se domní­val, že by tím vůbec niče­ho nedo­sá­hl, a pro­to­že se chce věno­vat pou­ze svo­jí prá­ci a svo­jí rodi­ně a nic jiné­ho pro něj nemá smy­sl.[28]

Polemika klu­bu skep­ti­ků Sisyfos

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4b/Karel_Gott_FFM13.jpg/220px-Karel_Gott_FFM13.jpg

Karel Gott během tur­né ve Frankfurtu nad Mohanem, říjen 2013

Ve své kni­ze Jak to vidí Gott[30] dle Českého klu­bu skep­ti­ků Sisyfos uvá­dí, že „bral pod­vě­do­mě lidem ener­gii ale už s ní umí mani­pu­lo­vat, ví lec­cos o vyza­řo­vá­ní bio­t­ro­nu, (ale nepod­řekl se, co to vlast­ně je) [a] zná Nostradamovy před­po­vě­di pře­lo­že­né do dneš­ní ter­mi­no­lo­gie“.[31] Gott je pře­svěd­če­ný, že svět řídí „vyso­ké nad­stát­ní kru­hy, tzv. ilu­mi­ná­ti nebo osví­ce­n­ci, a také sva­té řády a lóže až po mysticko-okultní orga­ni­za­ce“.[29] Varuje před glo­ba­li­za­cí, neboť ta může pře­růst až v celo­svě­to­vou tota­li­tu, napří­klad zave­de­ním jed­not­né měny a kon­t­ro­ly jed­not­liv­ců pomo­cí čipů zabu­do­va­ných v těle.[29] V pří­lo­ze Neděle Lidových novin z 26. říj­na 2002 uve­dl, že na naší pla­ne­tě při­bý­va­jí lid­mi způ­so­be­né geo­fy­zi­kál­ní ano­má­lie: Například že se „vib­ra­ce Země spo­je­né s vib­ra­ce­mi živých orga­nis­mů […] zvý­ši­la ze sed­mi kmi­tů za vte­ři­nu na jede­náct“, nebo zten­čo­vá­ní ozo­no­vé vrst­vy, či postup­né změ­ny úhlu vychý­le­ní zem­ské osy. Podle Gotta se změ­ni­lo mag­ne­tic­ké pole, což způ­so­bi­lo „výbuchy vul­ká­nů pod ledy a došlo k odtr­že­ní čás­ti pokrýv­ky Antarktidy o plo­še tisíc kilo­me­t­rů čtve­reč­ních“. Planeta je dle něj raně­ná nejen fyzic­ky, ale „její ener­gie je osla­be­ná i psy­chic­ky“.[31][32]

Za tato vyjá­d­ře­ní udě­lil Gottovi Český klub skep­ti­ků Sisyfos v roce 2002 bron­zo­vý Bludný bal­van v kate­go­rii jed­not­liv­ců za „vel­mi váž­ná varo­vá­ní vyje­ve­ná se salon­ní non­ša­lan­cí“.[31] Česká tele­vi­ze k tomu dodá­vá, že to bylo za před­ví­dá­ní budouc­nos­ti.[33]

V led­nu 2005 Gott pro Lidové novi­ny uve­dl, že za niči­vou tsuna­mi v pro­sin­ci 2004 „stá­ly něja­ké tem­né síly, lidé, kte­rým se kata­stro­fa hodi­la”.[34]

Odkazy

Reference

V tom­to člán­ku byl pou­žit pře­klad tex­tu z člán­ku Karel Gott na ang­lic­ké Wikipedii.

  1. ↑ ČTK. Zlatý hlas z Prahy. Německá média o Gottovi píší jako o svě­to­vé hvězdě nebo iko­ně. Lidovky.cz [onli­ne]. 2019-07-08 [cit. 2019-08-22]. Dostupné onli­ne.
  2. ↑ BYSTROV, Michal. Karel Gott: Sinatra Východu dobý­vá Cannes a Las Vegas. Deník.cz [onli­ne]. 2019-06-17 [cit. 2019-08-22]. Dostupné onli­ne.
  3. ↑ LANGROVÁ, Hana. „Božský Kája“ bude opět v Liberci. Liberecký deník [onli­ne]. 2014-11-19 [cit. 2019-08-22]. Dostupné onli­ne.
  4. ↑ http://www.bild.de/regional/muenchen/darstellungsform-bilder/zeigt-uns-seine-bilder-austellung-in-galerie-mensing-12405152.bild.html
  5. ↑ http://www.novinky.cz/zena/styl/194711-malir-karel-gott-jsem-metafyzicky-absurdokonkretista.html
  6. ↑ http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&id_desc=387740&s_lang=2
  7. ↑ https://denikn.cz/minuta/206887/?ref=mpm
  8. ↑ Gott Karel. Hlasy slav­ných [onli­ne]. Archiv ČRo, 8. 4. 2017 [cit. 8.4.2017]. Dostupné onli­ne.
  9. ↑ Karel Gott – živo­to­pis, Supraphon
  10. ↑ http://www.novinky.cz/domaci/182832-prezident-udelil-23-vyznamenani-ocenil-gotta-i-vanu.html Prezident udě­lil 23 vyzna­me­ná­ní, oce­nil Gotta i Váňu
  11. ↑ http://www.tvp5.cz/archiv/aktuality/zaslusnou-medaily-ziskal-i-karel-gott/ Záslužnou medai­li zís­kal i Karel Gott
  12. ↑ http://zpravy.idnes.cz/gott-se-stal-cestnym-obcanem-plzne-zabydlel-se-i-ve-dvorane-slavy-phl-/domaci.asp?c=A091102_194636_domaci_lpo Gott se stal čest­ným obča­nem Plzně, zabyd­lel se i ve Dvoraně slá­vy
  13. ↑ http://www.halonoviny.cz/articles/view/219897 Ocenění našich zpě­vá­ků
  14. ↑ http://www.lidovky.cz/gott-v-moskve-prevezme-rad-pro-kosmonauty-fjp-/lide.asp?c=A110609_120424_ln_domov_ogo Gott v Moskvě pře­vez­me řád pro kos­mo­nau­ty
  15. ↑ http://halonoviny.cz/articles/view/222583 Moskevské ova­ce »mar­šá­lu« Gottovi
  16. ↑ KOCIÁNOVÁ, Martina; PÁLKA, Matěj. Karel Gott k ceně Zpěvák sto­le­tí: Kdo to o sobě může říct?. Český roz­hlas Dvojka [onli­ne]. 2018-10-30 [cit. 2018-12-13]. Dostupné onli­ne.
  17. ↑ ČTK. Hitem repub­li­ky se sta­la píseň Modlitba v podá­ní Marty Kubišové. TÝDEN.cz [onli­ne]. 2018-10-28 [cit. 2018-12-13]. Dostupné onli­ne.
  18. ↑ Karel Gott trpí nádo­ro­vým one­moc­ně­ním míz­ních uzlin, zjis­ti­li léka­ři. Český roz­hlas [onli­ne]. 2015-11-02 [cit. 2015-11-02]. Dostupné onli­ne.
  19. ↑ Karel Gott má rako­vi­nu míz­ních uzlin, už zahá­jil léčbu. Lidovky.cz [onli­ne]. 2015-11-02 [cit. 2015-11-02]. Dostupné onli­ne.
  20. Karel Gott zví­tě­zil nad rako­vi­nou [onli­ne]. www.slavik-karel-gott.cz [cit. 2016-03-22]. Dostupné onli­ne.
  21. ↑ Archivovaná kopie. www.karelgott.com [onli­ne]. [cit. 2009-01-03]. Dostupné v archi­vu poří­ze­ném dne 2009-01-03.
  22. ↑ Archivovaná kopie. www.filmsk.sk [onli­ne]. [cit. 2009-01-03]. Dostupné v archi­vu poří­ze­ném dne 2008-10-05.
  23. ↑ http://koktail.pravda.sk/gott-vyfukol-pesnicku-gombitovej-musel-spievat-po-slovensky-pus-/sk_khudba.asp?c=A080805_210813_sk_khudba_p20
  24. ↑ Pěvecká legen­da Karel Gott se v Las Vegas ože­nil. Aktuálně.cz [onli­ne]. 2008-01-08 [cit. 2008-01-08]. Dostupné onli­ne.
  25. ↑ Skočit naho­ru k:a b c d e f g h Eliška Bártová: Kauza Gott: StB se neští­ti­la ani intim­ní­ho živo­ta, Aktuálně.cz, 29. 7. 2009
  26. ↑ Josef Frolík, red. Přemysl Vachalovský a John Bok: Špion vypo­ví­dá II. : jas­ná zprá­va o kon­ci jed­no­ho svě­ta : čin­nost zpra­vo­daj­ských slu­žeb komu­nis­tic­ké­ho blo­ku ve Spojených stá­tech…, J.W. Hill, Olomouc, 2000
  27. ↑ Karel Gott za mla­da ona­no­val v elek­trič­ke!, Aktuálně.sk, 16. 12. 2008, autor neu­ve­den
  28. ↑ Skočit naho­ru k:a b Někomu vadí moje popu­la­ri­ta, komen­tu­je Gott spi­sy StB, iDnes.cz, 2. 8. 2009, ved (Vedran Kovačevič), Korzo
  29. ↑ Skočit naho­ru k:a b c MACHALICKÁ, Jana. Karel Gott: „Bojím se o ten­to svět“. Lidové novi­ny. 2001-06-08. Vyšlo v Magazínu Lidových novin.
  30. ↑ SARVAŠ, Rostislav; GOTT, Karel. Jak to vidí Gott. [Praha]: Studio pět, 1992. 174 s. ISBN 80-901374-0-7.
  31. ↑ Skočit naho­ru k:a b c Bludný bal­van za rok 2002 – podrob­né zdů­vod­ně­ní [onli­ne]. Český klub skep­ti­ků Sisyfos, 2006-08-02 [cit. 2011-07-31]. Dostupné onli­ne.
  32. Lidové novi­ny. 26. říjen 2012. Vyšlo v maga­zí­nu Neděle.
  33. ↑ ČT24; ČTK. Cenu za mate­ní veřej­nos­ti letos zís­kal i Jaroslav Dušek. ČT24 [onli­ne]. 2008-03-17 [cit. 2013-11-01]. Dostupné onli­ne.
  34. ↑ KYŠA, Leoš. Konspirační teo­rie [onli­ne]. Český klub skep­ti­ků Sisyfos, 2008-09-19 [cit. 2012-02-28]. Dostupné onli­ne.

Literatura

Kdo je kdo : 91/92 : Česká repub­li­ka, fede­rál­ní orgá­ny ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 228.

  • Kdo je kdo = Who is who : osob­nos­ti čes­ké sou­čas­nos­ti : 5000 živo­to­pi­sů / (Michael Třeštík edi­tor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 161.
  • Osobnosti – Česko : Ottův slov­ník. Praha: Ottovo nakla­da­tel­ství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 185.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český bio­gra­fic­ký slov­ník XX. sto­le­tí : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 372–373.

Detaily o článku Karel Gott

  • Jméno člán­ku: Karel Gott
  • Autor: Přispěvatelé Wikipedie
  • Vydavatel: Wikipedie: Otevřená ency­klo­pe­die.
  • Datum posled­ní úpra­vy: 2. 10. 2019, 08:25 UTC
  • Datum pře­vze­tí: 2. 10. 2019, 08:35 UTC
  • Trvalý odkaz: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karel_Gott&oldid=17691697
  • Hlavní auto­ři: Statistika edi­ta­cí strán­ky
  • Identifikace ver­ze strán­ky: 17691697

Foto:

Popis
English: Karel Gott, Czech voca­list
Čeština: Karel Gott, čes­ký zpě­vák
Datum
ZdrojVlastní dílo
AutorDavid Sedlecký


Ohodnoťte článek


Wikipedie

Články převzaté z české Wikipedie.

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Související příspěvky:

  • Zpívá Karel Gott29. listopadu 2017 Zpívá Karel Gott Karla Gotta není potřeba nijak speciálně představovat. Nejznámější český zpěvák a držitel několika desítek Zlatých slavíků nazpíval množství dnes již kultovních písní, které znají snad […]
  • Podívejte se jak vznikal první duet Karla Gotta s jeho dcerkou Charlotte Ellou1. prosince 2016 Podívejte se jak vznikal první duet Karla Gotta s jeho dcerkou Charlotte Ellou Co by byla pohádka bez doprovodné, dojemné a chytlavé hudby. Podívejte se na záznam natáčení písně Andělská, kterou pro film Anděl Páně 2 vytvořili Ondřej Soukup a Gabriela […]
  • Dědictví aneb Kurva se neříká - 35 %17. března 2014 Dědictví aneb Kurva se neříká - 35 % Multimilionář v letech, Bohuš Stejskal (Boleslav Polívka), vypravil své milované Vlastičce (Dagmar Havlová) pěkný pohřeb. Na venkovském hřbitůvku zazpívá tklivé písně sbor krojovaných žen […]
  • Mimořádné vysílání: Česká televize uctí památku Karla Gotta speciálním programem2. října 2019 Mimořádné vysílání: Česká televize uctí památku Karla Gotta speciálním programem Uctění památky zpěváka Karla Gotta věnuje Česká televize celý svůj hlavní večerní vysílací čas na programu ČT1. Diváci si zpěváka mohou připomenout třeba dokumentem Neobyčejné životy či […]
  • TV Nova zařazuje mimořádně do vysílání pořad Karel Gott - Zůstanu svůj2. října 2019 TV Nova zařazuje mimořádně do vysílání pořad Karel Gott - Zůstanu svůj Televize Nova dnes večer od 20:20 místo Výměny manželek mimořádně uvede speciální pořad  Karel Gott - Zůstanu svůj, který dokumentuje průřez kariérou Karla Gotta. V dokumentu vzpomíná na […]
  • Karel Gott2. října 2019 Karel Gott Dnes umřel v 80. letech po dlouhé nemoci zpěvák Karel Gott. Připomeňme si jeho umění v jeho pěti nejslavnější písních. Trezor https://www.youtube.com/watch?v=Mcf_dekZPzk Lady […]
  • Dědictví aneb Opakovanývtipnenívtipem18. února 2014 Dědictví aneb Opakovanývtipnenívtipem Herec Bolek Polívka přišel o možnost vybudovat hotel s wellness centrem, o farmu v Olšanech a u řady obdivovatelů i o morální kredit. Proto jediná otázka, kterou jsem si kladl před […]
  • Decibely lásky – Recenze – 20%12. února 2016 Decibely lásky – Recenze – 20% Decibely lásky jsou letním muzikálem plným romantiky a písniček Michala Davida, který film spoluprodukoval a hraje v něm sám sebe ve scéně, která se odehrává na jeho koncertu. V podstatě […]
  • Karel Gott, Michal David a Dara Rolins dabovali celovečerní film9. září 2014 Karel Gott, Michal David a Dara Rolins dabovali celovečerní film Výjimečná sestava se sešla ve studiu při práci na českém dabingu celovečerní animované komedie Pošťák Pat, která bude mít v českých kinech premiéru 11. září. Film vznikl na základě […]
  • Veronika Válková: Královna Marie Terezie21. května 2017 Veronika Válková: Královna Marie Terezie Při příležitosti třistého výročí narození královny Marie Terezie vydalo nakladatelství Grada oba příběhy Veroniky Válkové odehrávající se za vlády téhle panovnice v jednom speciálním […]