Partnerské stránky: Simpsonovi.Blog | Rick a Morty | Domacírady
Kritiky.cz > Speciály > Kapsy plné dynamitu

Kapsy plné dynamitu

Kapsy

Kapsy plné dyna­mi­tu (Giù la tes­ta) je film reži­sé­ra Sergia Leoneho z roku 1971 s Rodem Steigerem, Jamesem Coburnem a Romolem Vallim v hlav­ních rolích. Jedná se o dru­hý film tak­zva­né časo­vé tri­lo­gie, kte­ré před­chá­zel film Tenkrát na Západě (1968) a po něm násle­do­val Tenkrát v Americe (1984).

Děj fil­mu se ode­hrá­vá v Mexiku v roce 1913 během revo­lu­ce a zmi­ňu­je Francisca Indalecia Madera, Pancho Villu, Emiliana Zapatu a Victoriana Huertu. Události se ode­hrá­va­jí v obdo­bí po zavraž­dě­ní Madera Huertou, během par­ty­zán­ské vál­ky vede­né Villou a Zapatou s cílem zabít nové­ho dik­tá­to­ra.

Obsah filmu

V roce 1913 v oko­lí Mesa Verde (ima­gi­nár­ní mexic­ké měs­to) Juan Miranda, mexic­ký peon, kte­rý vede sku­pi­nu ban­di­tů slo­že­nou z jeho staré­ho otce, šes­ti dětí a dal­ších čle­nů rodi­ny, jede v dostav­ní­ku, kte­rý prá­vě ukra­dl, když sku­pi­nu pře­kva­pí hukot výbuchů: z výpa­rů a pra­chu se vyno­ří moto­cy­klis­ta John Mallory (irsky Séan, pro­to ten opa­ku­jí­cí se leit­mo­tiv v soun­d­trac­ku), zku­še­ný aten­tát­ník a býva­lý revo­lu­ci­o­nář IRA. Miranda v něm a v jeho schop­nos­ti pou­ží­vat výbuš­ni­ny oka­mži­tě vidí doko­na­lý pro­stře­dek, jak pro­nik­nout do skle­pe­ní vel­mi boha­té ban­ky Mesa Verde, kte­rá je jejím snem už od dět­ství. Juan navrh­ne, aby ban­ku pře­pad­li spo­leč­ně, ale John to odmít­ne, pro­to­že při­šel pra­co­vat pro Aschenbacha, maji­te­le neda­le­ké­ho dolu. Aby pře­svěd­čil Johna, aby se k němu při­dal, vymys­lí Juan lest a při­mě­je Johna, aby omy­lem zabil Aschenbacha a neda­le­ké­ho vojen­ské­ho kapi­tá­na, zatím­co jsou oba v kos­te­le, kte­rý je vyho­zen do povět­ří. V tu chví­li se zdá, že John ustou­pil Juanovým poža­dav­kům a vydá­vá se s ním na ces­tu, ale při prv­ní vhod­né pří­le­ži­tos­ti zmi­zí.

Juan a jeho syno­vé ces­tu­jí do Mesa Verde. Ve vla­ku se setká­va­jí s podiv­nou posta­vou, kte­rá ban­di­to­vi podiv­ně pomá­há zlik­vi­do­vat dva poli­cis­ty, kte­ří ho pozna­li: je to dok­tor Villega, vůd­ce malé sku­pi­ny revo­lu­ci­o­ná­řů v Mesa Verde. Když Juan dora­zí do měs­ta, vidí prv­ní znám­ky hlu­bo­ké změ­ny, kte­rou měs­to pro­šlo: slav­ná ban­ka už nezá­ří zla­tem a na kaž­dém mís­tě jsou malé hrst­ky vojá­ků, kte­ří pocho­du­jí nebo stří­le­jí revo­lu­ci­o­ná­ře; na všech zdech lze číst pla­ká­ty guver­né­ra Jaimeho: „El Sr. Gobernador ama al pue­blo. El pue­blo ama al Sr. Gobernador“ (Pan guver­nér milu­je lid. Lid milu­je pana guver­né­ra). V baru před ban­kou najde Juan Johna, kte­rý na něj čeká, aby ho odve­dl na schůzku revo­lu­ci­o­ná­řů, kde Villega mužům vysvět­lí cíl jejich dal­ší mise: pro­vést něko­lik úto­ků po celé zemi, aby Pancho Villa a Emiliano Zapata moh­li usku­teč­nit svůj plán. John se roz­hod­ne pře­vzít vede­ní ban­ky a chce Juana jako pomoc­ní­ka. Nadšený Juan se aktiv­ně zapo­jí, jen aby zjis­til, že v ban­kov­ních tre­zo­rech už nejsou pokla­dy, ale dočas­né věze­ní plné rol­ní­ků a něko­li­ka poli­ti­ků. Poté, co je náho­dou osvo­bo­dí, se ban­di­ta sta­ne hrdi­nou revo­lu­ce a dav ho osla­vu­je.

Juan se spo­lu se vše­mi revo­lu­ci­o­ná­ři pře­su­ne do tábo­ra dale­ko od měs­ta, kde se povsta­lec­ké jed­not­ky při­pra­vu­jí na boj pro­ti jed­notkám dik­tá­to­ra Victoriana Huerty. Ačkoli roz­kaz zněl ustou­pit do neda­lekých jes­ky­ní, Jan se roz­hod­ne utá­bo­řit na vyvý­še­ni­ně na dohled od mos­tu, aby zlik­vi­do­val vojá­ky plu­kov­ní­ka Günthera Rezy, kte­ří by tudy pro­šli. Jediný, kdo s ním zůstá­vá, je Juan, kte­rý si mys­lí, že Johnův útěk byl jen zámin­kou, ale jakmi­le zjis­tí, že jeho úmys­ly jsou váž­né, roz­hod­ne se z hrdos­ti zůstat s ním. Oba dva umís­tí dva těž­ké kulo­me­ty na vrchol kop­ce a poda­ří se jim zahá­jit vel­mi sil­ný pro­ti­ú­tok na plu­kov­ní­ko­vy jed­not­ky; útok, kte­rý díky výbuchu mos­tu způ­so­be­né­mu Johnem zce­la vyřa­dí nepřá­tel­ské jed­not­ky. Po návra­tu do jes­ky­ní však zjis­tí, že všich­ni jejich kama­rá­di zahy­nu­li při pře­pa­de­ní, a když Juan vidí mrt­vo­ly vlast­ních synů, nesly­ší už na nic a roz­hod­ne se posta­vit Huertovým vojá­kům tvá­ří v tvář a skon­čí v zaje­tí.

Poté, co zachrá­ní Juana před popra­vou a zjis­tí, že dok­tor Villega zra­dil své dru­hy (po růz­ných muče­ních), se John nako­nec roz­hod­ne vše­ho nechat a uchý­lí se k Mirandě do dobytčí­ho vago­nu na ces­tě do Spojených stá­tů. Zdá se však, že je revo­lu­ce pro­ná­sle­du­je všu­de, a po ozbro­je­ných stře­tech na nádra­ží se do jejich vago­nu uchý­lí guver­nér Jaime, kte­rý je ve vla­ku také pří­to­men. Guvernér se je sna­ží pře­svěd­čit, aby ho necha­li pro­jít výmě­nou za pytel plný peněz a bohat­ství, zatím­co John na Juana hodí pis­to­li: roz­hod­ne se, zda ho zabi­je. Miranda, zasle­pe­ný tou­hou po pomstě, guver­né­ra zastře­lí a při výstu­pu z vla­ku je opět povzbu­zo­ván davem.

Ve vla­ku, kte­rý je nyní v rukou revo­lu­ci­o­ná­řů, se Juan a John setká­va­jí s něko­li­ka vůd­ci a Villegou; spo­lu s nimi pře­mýš­le­jí, co dělat, pro­to­že se k nim po stej­né tra­ti blí­ží tisíc vojá­ků a Günther Reza. John nabíd­ne, že při­pra­ví pro­ti­ú­tok: odpo­jí loko­mo­ti­vu od ostat­ních vago­nů a napl­ní ji výbuš­ni­na­mi, čímž nara­zí do Rezova vla­ku a způ­so­bí nepřá­tel­ským silám obrov­ské ško­dy. Aby mohl plán usku­teč­nit, požá­dá o spo­lu­prá­ci prá­vě Villegu, kte­ré­mu dá jas­ně naje­vo, že si je vědom jeho zra­dy. Na tom­to mís­tě se pro­střed­nic­tvím řady fla­shbac­ků uka­zu­je, jak měl John v době, kdy byl ješ­tě čle­nem IRA, bra­tr­ské­ho pří­te­le Nolana, s nímž dělal revo­lu­ci a s nímž dokon­ce sdí­lel stej­nou ženu, ale kte­rý byl zajat a při muče­ní sám Johna zra­dil a pomohl vojá­kům ho poznat. Johnovi se poda­ří vojá­ky zabít dřív, než ho chy­tí, ale pře­mo­že­ný nená­vis­tí zabi­je i Nolana, což je jedi­ný pří­pad, kdy, jak říká Villegovi, odsou­dil jiné­ho člo­vě­ka, a pro­to to už neu­dě­lá. Když se však chys­tá sko­čit, aby si zachrá­nil život před nára­zem, Villega litu­je, že zra­dil své kama­rá­dy, a roz­hod­ne se zůstat na loko­mo­ti­vě a zemřít.

John, kte­rý se zno­vu setká­vá s revo­lu­ci­o­ná­ři, je během pře­střel­ky s pře­ži­vší­mi vojá­ky zastře­len plu­kov­ní­kem Güntherem Rezou, kte­ré­ho vzá­pě­tí zabi­je roz­zu­ře­ný Juan se samo­pa­lem. Juan pomá­há své­mu umí­ra­jí­cí­mu pří­te­li a roz­hod­ne se vyhle­dat pomoc, ale krát­ce po odcho­du si uvě­do­mí, že si John zapá­lil ciga­re­tu niko­liv kvů­li kou­ře­ní, ale s úmys­lem zapá­lit dyna­mit, kte­rý má stá­le u sebe. Juan se stih­ne oto­čit a vykřik­nout jmé­no své­ho pří­te­le, když ho výbuch roz­me­tá na prach. V posled­ní scé­ně před titul­ky se Juan podí­vá před sebe a řek­ne: „a teď já?“.

Výroba

Film, kte­rý vymys­lel Sergio Leone, měl původ­ně reží­ro­vat slav­ný Sam Peckinpah, pro­to­že ital­ský reži­sér chtěl pře­stat točit wes­ter­ny a sou­stře­dit se na to, o čem už dlou­ho snil - Tenkrát v Americe, ale Peckinpaha odmít­li oba hlav­ní her­ci Coburn a Steiger, kte­ří sou­hla­si­li s hra­ním za sní­že­ný roz­po­čet pou­ze v pří­pa­dě, že film bude reží­ro­vat sám Leone. Kromě Peckinpaha uva­žo­val Leone také o tom, že by film reží­ro­val Peter Bogdanovich, jehož prv­ní film Bersagli (Terče) ital­ský reži­sér viděl, ale Bogdanovich odmí­tl kvů­li neslu­či­tel­nos­ti jejich povah.

Obsazení

Původně se uva­žo­va­lo, že roli Juana Mirandy ztvár­ní Eli Wallach (kte­rý hrál už v před­cho­zím Leoneho fil­mu Hodný, zlý a ošk­li­vý jako ošk­li­vý Tuco), ale ame­ric­ká pro­dukč­ní spo­leč­nost mís­to něj pro­sa­di­la Roda Steigera, a to díky jeho nedáv­né­mu osca­ro­vé­mu oce­ně­ní za nej­lep­ší muž­ský herec­ký výkon ve fil­mu Horká noc inspek­to­ra Tibbse. Toto roz­hod­nu­tí Wallacha vždy vel­mi roz­čí­li­lo, přes­to­že se mu ital­ský reži­sér omlu­vil.

Rod Steiger se kvů­li roli tři měsí­ce učil od jed­né Mexičanky, aby se nau­čil kaden­ci a pří­zvuk špa­něl­ské­ho mluv­čí­ho, kte­rý se musí vyja­d­řo­vat v jiném jazy­ce. Aby neztra­til svou kaden­ci, mlu­vil tak i v sou­kro­mém živo­tě po celou dobu natá­če­ní.

Do role Johna H. „Seana“ Malloryho byl původ­ně zva­žo­ván John Wayne, ale Leone ho poz­dě­ji odmí­tl, pro­to­že ho pova­žo­val za nevhod­né­ho pro tuto roli a pro­to­že se domní­val, že tak zvuč­né jmé­no v obsa­ze­ní by moh­lo pří­liš pře­su­nout pozor­nost na Malloryho posta­vu. Pro roli Malloryho byl zva­žo­ván také Jason Robards, kte­rý s Leonem spo­lu­pra­co­val již v před­cho­zím fil­mu Tenkrát na Západě, a to v roli Cheyenna.

Umístění

Exteriéry se natá­če­ly v údo­lí Almería ve Španělsku. Fasáda ban­ky v Mesa Verde, kte­rou vytvo­řil Andrea Crisanti, je inspi­ro­vá­na ban­kou Merchants“ National Bank v Grinnellu ve stá­tě Iowa, posta­ve­nou v roce 1914 pod­le návr­hu archi­tek­ta Louise Sullivana.

Anachronismy

Ve scé­ně pře­pa­de­ní mos­tu pou­ží­va­jí Mallory a Miranda dva kulo­me­ty němec­ké výro­by, MG 08 a MG 42. Ten v době mexic­ké revo­lu­ce ješ­tě nebyl vyro­ben. Dalším ana­chro­nis­mem je vlaj­ka IRA, kte­rou má Mallory v bato­hu. Film se ode­hrá­vá v roce 1913, ale IRA vznik­la až v roce 1916 po Velikonočním povstá­ní spo­je­ním Irských dob­ro­vol­ní­ků a Irské občan­ské armá­dy Jamese Connollyho. V závě­reč­né scé­ně úto­ku na vlak s vojá­ky pou­ží­va­jí revo­lu­ci­o­ná­ři mino­met Brixia model 35, kte­rý se v těch­to letech rov­něž nevy­rá­běl.


  • Zdroj: Italská Wikipedie
  • Photo © United Artists
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.


|

Stránka načtena za 1,40594 s | počet dotazů: 231 | paměť: 53022 KB. | 17.10.2021 - 16:17:48