Kritiky.cz > Filmové recenze > Retro filmové recenze > Kapsy plné dynamitu - poslední western Sergia Leone

Kapsy plné dynamitu - poslední western Sergia Leone

Kapsy

Juan Miranda (Rod Steiger) je chladnokrevný zloděj a šéf početné rodiny, která se živí okrádáním náhodných pocestných a přepadáním dostavníků. V době, kdy kolem něho doslova "vře" mexická revoluce, zajímá se jen o to, jak rychle naplnit vlastní žaludek. Zlomyslná náhoda mu jednoho dne postaví do cesty muže, s jakým se ve svém životě ještě nikdy nesetkal: John H. Mallory (James Coburn) jezdí na motocyklu, z ničeho a nikoho nemá strach, přímo ďábelským způsobem zachází s dynamitem a dělá jen to, co chce. Na rozdíl od všech členů své tlupy Miranda rázem pochopí, že to je ten správný člověk, který mu může pomoci splnit dlouholetý sen. Tím není nic jiného, než vykradení velké banky v městě Mesa Verde. A tak se pokusí Johna H. Malloryho pro svůj záměr získat. Ten však má naprosto odlišné plány, o nichž ale příliš nemluví. Přesto se cesty obou rozdílně uvažujících mužů spojí..

Každý žánr má víceméně jednoho stěžejního tvůrce, který daný žánr proslavil nejvíce. Co se týče westernů toto prvenství pravděpodobně patří Sergiu Leonovovi, jelikož 5 z jeho 8 filmů spadá do žánru westernu a tituly jako kompletní Dolarová trilogie (Pro hrst dolarů, Pro pár dolarů navíc, Hodný, zlý a ošklivý) a Tenkrát na Západě patří mezi vzorové filmy tohoto žánru. Krom těchto zmíněných 4 filmů je tu ale ještě jeden western Sergia Leoneho- Ten, který je tak trochu neprávem zapadlý právě ve stínu svých slavnějších bratříčků a kterým Sergio Leone definitivně udělal pápá westernovému žánru. Je to titul Kapsy plné dynamitu.

Na Kapsách plných dynamitů Leone pracoval už během finišování Tenkrát na Západě a společně s Tenkrát na Západě a pozdějším Tenkrát v Americe patří Kapsy plné dynamitu do neoficiální Americké trilogie (původní název filmu měl dokonce být Tenkrát za revoluce!) ve které se Leone chtěl zaměřit na zásadní momenty vývoje Ameriky. Leone poté sice Kapsy plné dynamitu napsal a měl je produkovat, režírovat ovšem tentokrát nechtěl.

Leoneovi se zde podařilo naprosto věrohodně vybudovat přátelství mezi dvěma zcela odlišnými lidmi, kteří jsou zdánlivě odsouzeni k vzájemnému se zničení, osud to ale ve finále chce jinak. Zatímco Juan Miranda je očividně bídák od kosti, John Mallory má ve finále velmi dobré úmysly a i když se nejdříve snaží Miranda využít Malloryho vzhledem k jeho vyhlášenosti v kategorii teroristů a využít ho ke svému snu o vykradení banky, karta se rychle obrátí. Juan se tak proti své vůly stane hrdinou revoluce, časem se v něm ale přece jen začne probouzet jeho světla schránka a především zde skutečně dochází k pečlivě věrohodně budovanému přátelství, ale ne zas takovému aby zavánělo homoerotikou. Jednoduše proslulý Leoneho balanc.

I zde se nezapře Leoneho autorský perfekcionistický rukopis, kde se opět jede na celky, dlouhé protáhlé a především vizuálně úchvatné záběry a především je tu opět naprosto bravurně nastavovaná atmosféra díky, které se pozná, že už má skutečně divák zkušenost s někým, kdo si westernový žánr ošahal.

Kapsy plné dynamitu jsou ve finále i přes své dobové zasazení možná trochu odlehčenější než zbytek Leoneovy tvorby i přes to, že ani zde nechybí naprosto vážné a drsné momenty. Zároveň mají co se týče výpravy možná Kapsy plné dynamitu větší měřítko než ostatní Leoneho westerny (nejlépe se to srovnává s Hodný, zlý a ošklivý), přece jen jsme ale už zvyklí na to, že Leoneovi stačí víceméně malé měřítko a přesto dokáže diváka dostat do kolen. Kapsy plné dynamitu jsou tak sice větší, výpravnější a do jisté míry akčnější (co se týče Mexické revoluce se zde dostaneme i do bitevních řad), Leone ale překvapivě dokázal ještě větší představení předtím s menším měřítkem. Nic to ale nemění na tom, že jsou Kapsy plné dynamitu bezpochyb velkou epickou výpravnou záležitostí.

Zároveň mají Kapsy plné dynamitu oproti předchozím Leoneho westernům menší tempová zaškobrtnutí, což je věc na kterou od Leoneho nejsme zvyklí (Hodný, zlý a ošklivý má 166 minut, zatím poslední Final Cut Tenkrát v Americe 240 minut a čtyři hodiny nikdy neutekli tak rychle!) a je to překvapivé. Ten film se kdovíjak neloudá, jako jedinému v rámci Leoneho tvorby by mu ale možná prospěl menší výstřih pár momentů.

I po stránce vizuálu jde ale opět o překrásný Leoneho film a s kameramanem Giuseppem Ruzzolinim si vizuální stránku klasicky pohlídal. U Leoneho filmů jinak nesmí chybět Ennio Morricone a jeho další famózní soundtrack, který se opět nádherně poslouchá. I tohle dělá z Kapes plných dynamitů něco víc než pouhou fajn věc a jde o další velmi povedenou westernovou klasiku, která jen nedosahuje vrcholu.

Leone se možná nerozloučil nejlepším westernem, zato ale rozhodně v nejlepší formě. Bravurní dobrodružná jízda s povedenou hlavní dvojicí a symbolická tečka za Leoneho westerny v definitivně posledním období Divokého Stojím si za tím, že šlo z toho všeho ať už po stránce emocí nebo zimomrávek ještě o kus víc, přesto jsou ale Kapsy plné dynamitu důkazem, že Leone snad opravdu v životě nenatočil špatný ba alespoň průměrný film. A i to z něj dělá jednoho z nejvýznamnějších filmařů historie kinematografie.....

Trailer:

Verdikt: 4 z 5


Photo © United Artists


Ohodnoťte článek


Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Další naše články...