John Steinbeck - Měsíc zapadá

Tak jsem se dostal k čet­bě Vánočního dár­ku, neb jsem byl celý rok hod­ný, tak­že bylo co čís­ti.

Steinbecka jis­tě zná kaž­dý člo­věk, kte­rý o sobě může pro­hlá­sit, že rád čte (kni­hy). Jeho „Hrozny hně­vu“ a „O myších a lidech“ pat­ří (prá­vem) mezi svě­to­vou kla­si­ku, nicmé­ně dal­ší díla toho­to ame­ric­ké­ho uměl­ce již tak zná­ma nejsou.

Tak to naprav­me.

Kniha „Měsíc zapa­dá“ byla napsá­na v roce 1942 a je to na ní tro­chu zná­ti. Celý pří­běh se v pod­sta­tě točí oko­lo měs­teč­ka, kte­ré je vel­mi rych­le obsa­ze­no oku­pan­ty, jenž zde zří­dí (s význam­nou dopo­mo­cí jed­no­ho do té doby oblí­be­né­ho obča­na měs­teč­ka) své sta­no­viš­tě, neboť u měs­teč­ka se nachá­zí důle­ži­tý důl, takže...není co řešit. Velitel oku­pan­tů se jme­nu­je Lanser a je to - naroz­díl od svých kole­gů - zku­še­ný voják, kte­rý ví, že nási­lí plo­dí jen dal­ší násil, nicmé­ně také je to posluš­ný pří­sluš­ník armá­dy a tyto dvě slož­ky se v této posta­vě během pří­bě­hu tro­chu tlu­čou... Kniha nemá vylo­že­ně hlav­ní posta­vu. V pod­sta­tě nám před­sta­vu­je celý důstoj­nic­ký sbor oku­pan­tů a někte­ré význam­né posta­vy oby­va­tel měs­teč­ka, např. sta­ros­tu Ordena, jenž v závě­ru skvě­le citu­je Sókrata „..jestli­že se domní­vá­te, že zabí­je­ním lidí zabrá­ní­te, aby vám někdo vyčí­tal, že zlo­čin­ně žije­te, mýlí­te se...“.

Na kni­ze mě vel­mi uchvá­til popis nála­dy ve měs­teč­ku. Zprvu je obe­zřet­ný, oby­va­te­lé se bojí oku­pan­tů, ale role se brzy vymě­ní. Sami oku­pan­ti zjis­tí, že role se v pod­sta­tě v prů­bě­hu času vymě­ni­ly. Oni jsou na „cizím hřiš­ti“, obklo­pe­ni nepřá­tel­sky smýš­le­jí­cí­mi lid­mi, kte­ří mohou kdy­ko­li ude­řit.. Velmi zají­ma­vá byla také jed­na z myš­le­nek, kte­ré Steinbeck vsu­nul do úst své posta­vě sta­ros­ty Ordena, totiž že, oku­pan­té jsou lidé zvyklí jed­nat pod tota­lit­ním reži­mem, poslou­chat něja­ké­ho vůd­ce, kdež­to jeho lidé jsou lidé svo­bod­ní, kte­ří vůd­ce nepo­tře­bu­jí. Právě pro­to tedy oku­pan­té nemo­hou uspět se svý­mi repre­se­mi, pokud zabi­jí něja­ké­ho údaj­né­ho vůd­ce odpo­ru pro­ti nim, tak na jeho mís­tě povsta­nou dal­ší a dal­ší. To je vlast­nost všech svo­bod­ných lidí.

Inu, kni­ha je poměr­ně krát­ká, ale výstiž­ná. Asi jste pocho­pi­li, že se mi líbi­la :-).