Ježek Sonic (Sonic the Hedgehog) – Recenze – 40%

Rodinný dob­ro­druž­ný kome­di­ál­ní film Ježek Sonic je adap­ta­cí popu­lár­ní video­hry, v níž hráč musí s posta­vič­kou mod­ré­ho a super­rych­lé­ho jež­ka Sonica co nej­rych­le­ji pro­běh­nout jed­not­li­vý­mi úrov­ně­mi, vyhý­bat se pře­káž­kám a nepřá­te­lům a sbí­rat zla­té krouž­ky, aby na kon­ci mohl pora­zit zlé­ho dok­to­ra Robotnika. Snímek reží­ro­val celo­ve­čer­ně debu­tu­jí­cí Jeff Fowler, jehož před­cho­zím fil­mem byl na Oscara nomi­no­va­ný krát­ký ani­mo­va­ný film Gopher Broke z roku 2004.

Na začát­ku fil­mu Sonic pou­ži­je prá­vě zla­té krouž­ky k tele­por­ta­ci na pla­ne­tu Zemi, kde strá­ví v oko­lí malé­ho ame­ric­ké­ho měs­teč­ka deset let, aniž by ho za celou dobu kdo­ko­li spat­řil (kro­mě jed­no­ho far­má­ře, kte­ré­ho mají ostat­ní za bláz­na). Děj se dá do pohy­bu tím, že Sonic jed­né noci způ­so­bí hro­mad­ný výpa­dek prou­du, což se ame­ric­ká vlá­da roz­hod­ne z něja­ké­ho důvo­du vyře­šit tím, že vyšet­řo­vá­ním výpad­ku pově­ří šíle­né­ho vyná­lez­ce Robotnika (Jim Carrey), kte­rý je zlý a ostat­ní­mi lid­mi opo­vr­hu­je. Sonic se roz­hod­ne utéct před nebez­pe­čím zas na jinou pla­ne­tu, leč jeho krouž­ky jsou omy­lem tele­por­to­vá­ny na stře­chu mra­kodra­pu v San Franciscu. Sonic neví, jak se tam dostat, a tak se spřá­te­lí s ves­nic­kým šeri­fem Tomem (James Marsden) a pře­mlu­ví ho, aby ho do San Francisca dove­zl. Robotnik je jim však v patách.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Film Ježek Sonic je pozo­ru­hod­ný tím, že když na něj vyšly prv­ní upou­táv­ky, tak vizu­ál­ní vzhled Sonica vyvo­lal na inter­ne­tu tolik nega­tiv­ních reak­cí od video­her­ních fanouš­ků, že se stu­dio Sony roz­hod­lo odlo­žit pre­mi­é­ru, nechat podo­bu titul­ní­ho hrdi­ny navrh­nout zno­vu a všech­ny scé­ny s ním pře­dě­lat. Nutno dodat, že ta změ­na byla roz­hod­ně k lep­ší­mu. Ježek Sonicsice není moc dob­rý film, ale kdy­by v něm Sonic navíc vypa­dal tak, jak je vidět v levé čás­ti obráz­ku níže, tak by byl asi ješ­tě hor­ší. Takhle je totiž Sonic ale­spoň doce­la roz­to­mi­lý a nevy­pa­dá jako něja­ký děsi­vý dět­ský mutant. Zároveň se tím film stal před­mě­tem deba­ty, nako­lik jsou v Hollywoodu pro­du­cen­ti ochot­ní upra­vo­vat fil­my na zákla­dě poža­dav­ků poten­ci­ál­ních divá­ků.

 

Vlevo původ­ní ver­ze, vpra­vo finál­ní ver­ze

Zásadním pro­blé­mem přes­to zůstá­vá, že děj sním­ku je nesmír­ně pri­mi­tiv­ní a navíc i nepří­liš chyt­rý. Pomineme-li úvod záplet­ky, jak je popsán v prv­ních dvou odstav­cích, tak zbý­vá prak­tic­ky už jen jed­na akč­ní scé­na, v níž šerif se Sonicem vzdo­ru­jí zákeř­ným Robotnikovým tech­no­lo­giím, poté oba v jed­né restau­ra­ci vyvo­la­jí hos­pod­skou rvač­ku no a pak už doje­dou do San Francisca, kde násle­du­je ješ­tě jed­na honič­ka s Robotnikem a je konec. To je oprav­du celý děj, během něhož se ako­rát budu­je přá­tel­ství mezi Sonicem a Tomem, při­čemž Sonic boju­je nej­pr­ve s osa­mě­los­tí a násled­ně s nut­nos­tí opus­tit domov a své­ho nové­ho kama­rá­da, zatím­co šerif sní o prá­ci ve vel­ko­měs­tě a nao­pak hod­lá z rod­né­ho měs­teč­ka odjet co nejdřív.

Tvůrci se navíc pří­liš neza­bý­va­li ani logi­kou pří­bě­hu, tak­že Sonicovu schop­nost rych­lobě­hu vyu­ží­va­jí jen, když se jim to hodí k něja­ké­mu gagu (a nikdy ne tam, kde by to bylo namís­tě z hle­dis­ka řeše­ní pro­ble­ma­tic­kých situ­a­cí, v nichž se hrdi­no­vé ocit­nou). Nehledě na to, že Sonic v kaž­dé scé­ně běhá jinak rych­le, že když se při běhá­ní svět kolem něj jako­by zasta­ví, tak to až moc při­po­mí­ná Quicksilverovy scé­ny z X-Menů (od téhož stu­dia), a že když se vydá mezi lidi v brý­lích a kov­boj­ském klo­bou­ku, při­čemž se vydá­vá za lili­pu­ta s kož­ní nemo­cí a pro­jde mu to, tak to nelze nazvat jinak než jako zásad­ní pod­ce­ňo­vá­ní divá­ko­vy inte­li­gen­ce.

Děti se prav­dě­po­dob­ně budou bavit, pro­to­že Sonic sko­ro pořád dělá něja­ké ztřeš­tě­né věci, mís­ty vydá­vá prdí­cí zvu­ky a sem tam před­ve­de i něja­ký ten Fortnite tane­ček, pro­to­že to je tren­dy. James Marsden půso­bí sym­pa­tic­ky a občas je dokon­ce i vtip­ný, vět­ši­nou efek­tiv­ně­ji než hyper-stylizovaný škle­bí­cí se Jim Carrey v roli kome­di­ál­ní­ho padou­cha, sklouzá­va­jí­cí až nepří­jem­ně čas­to za hra­nu trap­nos­ti. Pokud je vám ale víc než deset let, tak věz­te, že Ježek Sonic je oprav­du jen vel­mi prů­měr­ná rodin­ná podí­va­ná na úrov­ni celo­ve­čer­ní­ho hra­né­ho Garfielda, Médi Bédi nebo Myšáka Stuarta Littla. Návštěva kina by nicmé­ně měla být povin­nos­tí pro ty, kte­ří vyja­d­řo­vá­ním svých nesou­hlas­ných názo­rů na inter­ne­tu při­spě­li k tomu, že se design Sonica musel nako­nec doda­teč­ně pře­dě­lá­vat.

P.S. Film jde do kin pou­ze dabo­va­ný a dabing je cel­kem fajn. V poti­tul­ko­vé scé­ně je nazna­čo­vá­no, že bude pokra­čo­vá­ní, což se ale bude odví­jet hlav­ně od toho, kolik Ježek Sonic vydě­lá. Jak jinak.

---

---