Jen Campbell: Divné hlášky z knihkupectví

Kdo byl někdy zaměst­na­ný v obcho­dě, ví, jaké je to utr­pe­ní pra­co­vat se zákaz­ní­ky a tvá­řit se u toho pro­fe­si­o­nál­ně. O to více to pla­tí v knih­ku­pec­tví, kam čas­to cho­dí zákaz­ní­ci s vel­mi kuri­óz­ní­mi poža­dav­ky. Jen Campbell, kte­rá před spi­so­va­tel­skou drá­hou řadu let pra­co­va­la jako knih­kup­ky­ně, se je roz­hod­la sepi­so­vat na blog a když bylo hlá­šek dost (i s při­spě­ním fanouš­ků), vyšly kniž­ně, sou­čas­ně už exis­tu­jí dokon­ce dva díly. První byl teď pře­lo­žen do češ­ti­ny a obsa­hu­je samé per­ly. Posuďte sami:

ZÁKAZNICE: Víte, že si nejsem jis­tá, jest­li jsem v živo­tě pře­čet­la aspoň jed­nu kni­hu?

ZAKÁZNICE: Vedete rýmo­va­nou a nerý­mo­va­nou poezii oddě­le­ně?

PRODAVAČKA: Ne, všech­no je tam uspo­řá­dá­no pod­le abe­ce­dy. Co bys­te ráda?

ZÁKAZNICE: Rýmovanou sbír­ku. Nejlépe v jam­bic­kém pětis­to­pém ver­ši a bás­ně by nemě­ly mít víc než deset ver­šů. A od bás­níř­ky, ne bás­ní­ka. Ale jinak je mi to cel­kem jed­no.

ZÁKAZNICE: Máte tu oddě­le­ní s ome­ze­ným pří­stu­pem?

Sama jsem rok a půl v knih­ku­pec­tví pra­co­va­la a musím potvr­dit, že hláš­ky sepsa­né v kni­ze jsou bez­po­chy­by prav­di­vé. Ještě před tím, než jsem vědě­la o tom, že Jen Campbell sepi­so­va­la své postře­hy, jsem na Facebook také zapi­so­va­la his­tor­ky z knih­ku­pec­tví, tak­že pro správ­né nala­dě­ní při­dá­vám jed­nu vlast­ní:

Vedoucí smě­ny mi jed­nou vyprá­vě­la, že jeden čas měli nad poklad­na­mi v nejme­no­va­ném praž­ském knih­ku­pec­tví vysta­ve­né dra­hé, vel­ké pub­li­ka­ce a kni­hy s auto­gra­my auto­rů.
Přišel takhle pán a infor­mo­val se o jed­not­li­vých titu­lech z té výstav­ky, kolik sto­jí a kdo je tam pode­psa­ný.
Pak uká­zal na jed­no vydá­ní bib­le a zeptal se: „A tam­ta bib­le, ta je taky s auto­gra­mem?“

Chcete-li se poba­vit a mož­ná i tro­chu nahnat ego nad hloupostí jiných lidí, jsou pro vás Divné hláš­ky z knih­ku­pec­tví dobrou vol­bou.