Kdo byl někdy zaměstnaný v obchodě, ví, jaké je to utrpení pracovat se zákazníky a tvářit se u toho profesionálně. O to více to platí v knihkupectví, kam často chodí zákazníci s velmi kuriózními požadavky. Jen Campbell, která před spisovatelskou dráhou řadu let pracovala jako knihkupkyně, se je rozhodla sepisovat na blog a když bylo hlášek dost (i s přispěním fanoušků), vyšly knižně, současně už existují dokonce dva díly. První byl teď přeložen do češtiny a obsahuje samé perly. Posuďte sami:
ZÁKAZNICE: Víte, že si nejsem jistá, jestli jsem v životě přečetla aspoň jednu knihu?
ZAKÁZNICE: Vedete rýmovanou a nerýmovanou poezii odděleně?
PRODAVAČKA: Ne, všechno je tam uspořádáno podle abecedy. Co byste ráda?
ZÁKAZNICE: Rýmovanou sbírku. Nejlépe v jambickém pětistopém verši a básně by neměly mít víc než deset veršů. A od básnířky, ne básníka. Ale jinak je mi to celkem jedno.
ZÁKAZNICE: Máte tu oddělení s omezeným přístupem?
Sama jsem rok a půl v knihkupectví pracovala a musím potvrdit, že hlášky sepsané v knize jsou bezpochyby pravdivé. Ještě před tím, než jsem věděla o tom, že Jen Campbell sepisovala své postřehy, jsem na Facebook také zapisovala historky z knihkupectví, takže pro správné naladění přidávám jednu vlastní:
Vedoucí směny mi jednou vyprávěla, že jeden čas měli nad pokladnami v nejmenovaném pražském knihkupectví vystavené drahé, velké publikace a knihy s autogramy autorů.
Přišel takhle pán a informoval se o jednotlivých titulech z té výstavky, kolik stojí a kdo je tam podepsaný.
Pak ukázal na jedno vydání bible a zeptal se: „A tamta bible, ta je taky s autogramem?“
Chcete-li se pobavit a možná i trochu nahnat ego nad hloupostí jiných lidí, jsou pro vás Divné hlášky z knihkupectví dobrou volbou.
Nejnovější komentáře