Hvězdná pěchota

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Kvalitní sci-fi od samot­né­ho Roberta A. Heinleina – to se musí vidět.

Tento film vzni­kl už hod­ně, hod­ně dáv­no. Přesto se k němu pořád rád vra­cím. Naposledy jsem jej viděl asi před dvě­ma týd­ny a teď jsem se o něm roz­ho­dl napsat i recen­zi pro ty z vás, kte­ří Hvězdnou pěcho­tu dopo­sud nemě­li tu čest vidět, ani číst.

Stejně jako u Pána prs­te­nů nebo Harryho Pottera, i tady se fil­mo­vé zpra­co­vá­ní poměr­ně dost odchy­lu­je od kniž­ní podo­by a mno­hé pasá­že neod­po­ví­da­jí vždy úpl­ně přes­ně, ale to je asi nor­mál­ní a jinak to ani udě­lat nelze. Kdyby měl reži­sér pou­žít ve svém fil­mu přes­ně kaž­dý řádek a kaž­dou auto­ro­vu myš­len­ku, film by neměl hodi­nu a půl, ale pět hodin, při­nejmen­ším. Každopádně, i přes tuto drob­nou „vadu“ se dílo poda­ři­lo a na svě­tě je opět jeden z vel­ko­le­pých sci-fi fil­mů s tema­ti­kou „zabij­te ty odpor­né mimo­zemš­ťa­ny“.

Film je plný spe­ci­ál­ních počí­ta­čo­vých efek­tů, kte­ré jsou oprav­du pove­de­né a nemu­se­li by se za ně sty­dět ani tvůr­ci Jurského par­ku. Co se týče hud­by, fil­ma­ři zvo­li­li již osvěd­če­né „sci-fi melo­die“ ve sty­lu „tytydydýýý-tatatááá, tytydydýýý-tatááátadada“ :-). Dějově ten­to sní­mek nijak neza­os­tá­vá za ostat­ní­mi díly toho­to žán­ru a v pod­sta­tě jde o to, vyhu­bit rasu mimo­zem­ských brou­ků, kte­ří ze své pla­ne­ty napa­da­jí Zemi a ohro­žu­jí tak exis­ten­ci člo­vě­ka. A o člo­vě­ka jde pře­ce pře­de­vším, že? (iro­nic­ká poznám­ka redak­to­ra)

Hlavními hrdi­ny jsou tu tři přá­te­lé, Johnny Rico, Carmen Ibanezová a Carl Jenkins (ten však do děje vstou­pí pořád­ně až ke kon­ci fil­mu). Tito tři absol­ven­ti se roz­ho­du­jí, kam půjdou dál stu­do­vat. Carl zvo­lí obor „hry a teo­rie“, což je něco na způ­sob zpra­vo­daj­ské služ­by. Carmen se při­hlá­sí na letec­kou aka­de­mii a roz­hod­ne se stát pilo­tem. Johnny se i přes vel­ký odpor svých rodi­čů zapí­še do výcvi­ku Hvězdné pěcho­ty, o kte­ré tolik mlu­vil jejich pro­fe­sor, až se to Johnnymu zalí­bi­lo (není zde náho­dou pou­žit motiv z kni­hy Na západ­ní fron­tě klid?).

Hvězdná pěcho­ta pat­ří mezi nej­ú­čin­něj­ší zbra­ně fede­ra­ce a jejich prá­ce je zásluž­ná, jako žád­ná jiná. Bohužel však při ní den­ně nasa­zu­jí živo­ty tisí­ce vojá­ků a mno­hé z těch­to živo­tů bývá­va­jí ztra­ce­ny, což si John Rico záhy uvě­do­mí.

Ani letec­tvo a zpra­vo­daj­ská služ­ba však nejsou ušet­ře­ny a tak se mla­dí absol­ven­ti brzy setká­va­jí s kru­tou rea­li­tou vál­ky s brou­ky o záchra­nu pla­ne­ty Země.

Těm, kte­ří ten­to film nevi­dě­li, vře­le dopo­ru­ču­ji se na něj podí­vat. Už mu sice táh­ne na osmý rok, ale stá­le má co nabíd­nout a není toho málo. A ti, kte­ří film vidě­li, urči­tě ví, o čem mlu­vím, když řek­nu, že se k němu vždyc­ky rád vra­cím a pokaž­dé z něj mám vel­mi pozi­tiv­ní záži­tek.

A vy, pří­z­niv­ci knih, si roz­hod­ně zajdě­te do knihov­ny a vypůj­če­te si Hvězdnou pěcho­tu v podá­ní skvě­lé­ho Roberta A. Heinleina – bude­te se na 100% bavit.

Hodnocení toho­to fil­mu: 4/5 (nad­prů­měr­né)

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře