Hurá na fotbal - O filmu

(zatím nehodnoceno)

Loading...

„Našim zámě­rem bylo vytvo­řit jedi­neč­ný a ori­gi­nál­ní svět. Podle mého skrom­né­ho názo­ru si mys­lím, že jsme uspě­li, pro­to­že jsem zatím nevi­děl žád­ný podob­ný film.“

- Juana José Campanella -

Toto dob­ro­druž­ství zača­lo před více než sed­mi lety, když jsem podru­hé nara­zil na krát­ký pří­běh „Memoirs of a Right Wing“, napsa­ný skvě­lým ani­má­to­rem a scé­náris­tou Robertem Fontanarrosou. Roberto, jehož pře­zdív­ka byla „el Negro“, byl teh­dy ješ­tě naži­vu a ces­to­val z Rosaria do Buenos Aires, aby si pře­vzal cenu. „Musím brzy umřít, pro­to­že mi kaž­dý den dáva­jí něja­ké oce­ně­ní“, řekl mi jako vždy ducha­pří­tom­ným humo­rem, když jsme se setka­li v lob­by hote­lu v Buenos Aires. Pořád si pama­tu­ju jeho skrom­nost, kte­rá mi dáva­la pocit, jako bych byl šlech­ti­cem, jako bychom si byli rov­ni. Později se mi sta­lo něco podob­né­ho, když jsem měl tu čest potkat Juana Josého Campanellu, kte­ré­ho hlu­bo­ce obdi­vu­ji.

Setkání mělo pro­běh­nout v restau­ra­ci v Palermu a schůzku jsem si musel naplá­no­vat 5 měsí­ců dopře­du. Když jsem Juanovi o rea­li­za­ci toho­to pro­jek­tu napsal, Campanella natá­čel ve Spojených Státech tele­viz­ní seri­ál. Čekal jsem a čekal, sna­žíc se zkro­tit své oba­vy. Ivan Kozicki, jeden z výkon­ných pro­du­cen­tů, na to může pří­sa­hat. Nikdy na ten den neza­po­me­nu, pro­to­že pár minut po tom, co při­nes­li jíd­lo, jsme s Juanem dosta­li nápad udě­lat z krát­ké­ho pří­bě­hu od Fontanarrosy film. Uprostřed naše­ho hovo­ru se Campanella posta­vil a řekl „Musím na toa­le­tu“. O pár minut poz­dě­ji se vrá­til s pře­kva­pu­jí­cím roz­hod­nu­tím: „Kromě psa­ní scé­ná­ře bych rád film také reží­ro­val, jest­li ti to neva­dí.“

Za to, že jsme moh­li strá­vit šest let tvr­dé prá­ce, vdě­čí­me klí­čo­vé­mu Campanellovu pro­du­cen­to­vi Jorgemu Estradovi Morovi. On milu­je dob­ré fil­my a vel­ké pod­ni­ky. Estrada Mora je vizi­o­nář věr­ný pokro­ku a dal Campanellovi a jeho týmu 100% tvůr­čí svo­bo­du. Zapojil do pro­jek­tu Prisa Group a Antenu 3 ze Španělska, a tak se z fil­mu Hurá na fot­bal! stal mezi­ná­rod­ní pro­jekt.

Rozvíjeli jsme myš­len­ku a psa­li scé­nář, pro­to jsme pozva­li Axela Kutchevatzkyho, kte­rý je teď jed­ním z výkon­ných pro­du­cen­tů, a kte­rý má širo­ké zku­še­nos­ti s fil­mem a také pro­slu­lé­ho spi­so­va­te­le Eduarda Sacheriho, kte­rý napsal spo­lu s Campanellou scé­nář k vele­ú­spěš­né­mu fil­mu „Tajemství jejích očí“.

Psaní scé­ná­ře a stvo­ře­ní fil­mo­vé­ho svě­ta zabra­lo více než 18 měsí­ců. Pak násle­do­va­lo dal­ších 8 měsí­ců pre­pro­duk­ce. Zformovali jsme tým, s nímž jsme hle­da­li nové nápa­dy a vymě­ňo­va­li si názo­ry. Nelson Luty a Mariano Epalbaum, umě­leč­tí reži­sé­ři fil­mu ved­li výtvar­ný tým. Mnoho scén z fil­mu pochá­zí z těch­to pra­cov­ních seze­ní, kde jsme měli nepře­tr­ži­tou zpět­nou vazbu od scé­náris­tů a umě­lec­ké­ho týmu. Campanella absor­bo­val tuto zpět­nou vazbu a pře­psal kaž­dou scé­nu tak, aby ji při­způ­so­bil kon­cep­tům, kte­ré vznik­ly z těch­to inten­zív­ních mee­tingů.

A při­šel prv­ní den natá­če­ní.

Vytvořili jsme tým sko­ro 400 uměl­ců, pro­du­cen­tů, pro­gra­má­to­rů a tech­ni­ků, kte­ří na tom­to pro­jek­tu necha­li tělo i duši. Více než 15 odliš­ných národ­nos­tí se shro­máž­di­lo v „Babylónu“, jehož hlav­ním jazy­kem byl jazyk fil­mo­vý.

Diego Rosner, jeden z výkon­ných pro­du­cen­tů, a jeho tým vyslech­li více než 3000 lidí, aby sesta­vi­li pro­fes­ně i lid­sky ten nej­lep­ší tým. Dal do fil­mu vše a může­me snad­no říci, že jeho ustu­pu­jí­cí vla­so­vý porost za tu dobu o pár pal­ců vyros­tl. Diego nabí­dl nej­lep­ším pro­fe­si­o­ná­lům v obo­ru, kte­ří pra­co­va­li se spo­leč­nost­mi jako Pixar, Dreamworks a Weta pří­le­ži­tost pra­co­vat s jed­ním z nej­zná­měj­ších reži­sé­rů nejen Latinské Ameriky, s plnou umě­lec­kou svo­bo­dou; na roz­díl od ome­zu­jí­cí prá­ce v Hollywoodském stu­diu. A pokud to nebyl dost atrak­tiv­ní důvod, uká­za­li jim fot­ky Buenos Aires, Madridu – bary a noč­ní život, dokon­ce nabíd­li mož­nost vzít s sebou part­ne­ra na jejich nákla­dy. Konec kon­ců to zna­me­na­lo zavá­zat se na dva roky na plný úva­zek jed­no­mu pro­jek­tu.

Byli tu ide­a­lis­ti, dob­ro­dru­zi a dokon­ce „žol­dá­ci“ - kaž­dý z nich hle­da­jíc stej­ný poklad na kon­ci ces­ty: vytvo­řit vel­ký film. Sergio Fernandez byl zod­po­věd­ný za vede­ní „lodě“ jako vedou­cí pro­duk­ce.

Felix Monti, legen­dár­ní argen­tin­ský a ostří­le­ný kame­ra­man při­ne­sl veš­ke­ré své vědě­ní z kla­sic­ké fil­mo­vé ško­ly. Byl hlav­ním kame­ra­ma­nem v časech, když byl film edi­to­ván v „movi­o­le“. U fil­mu Hurá na fot­bal! strá­vil měsí­ce prá­ce bok po boku s uměl­ci z Argentiny, USA a Evropy; uměl­ci s pier­cin­gy, teto­vá­ním a stov­ka­mi LCD moni­to­rů, všich­ni pod vede­ním Eduarda Casada Domingueze. Na roz­díl od toho, co si ostat­ní mohou mys­let, gene­rač­ní střet se vypla­til. Mladí uměl­ci obdi­vo­va­li jeho cit­li­vost, odbor­né zna­los­ti a vědo­mos­ti. A s jejich pomo­cí se koneč­ně zase on nau­čil jak si nasta­vit svůj e-mail na mobi­lu. Věřím, že tato inter­ak­ce mezi kla­sic­kým fil­mo­vým talen­tem a kre­a­tiv­ním talen­tem digi­tál­ní­ho kina je jed­ním z taj­ných zbra­ní samot­né­ho Campanelly a úspěš­ná ces­ta jak tvo­řit film.

Do naše­ho týmu se při­da­li nej­re­spek­to­va­něj­ší svě­to­ví ani­má­to­ři a tvůr­ci fil­mu „Já padouch“ Sergia Pabla.

Náš pro­dukč­ní tým musel nesčet­ně­krát pře­kro­čit bari­é­ru oce­á­nu. Naší kopro­dukč­ní sna­hou bylo mít na obou stra­nách Atlantiku týmy. Manuel Polanco, Mikel Lajarza, Mercedes Gamero a Gustavo Ferrada, naši špa­něl­ští pro­du­cen­ti, nalé­ta­li tisí­ce mil, aby udr­že­li krok s naším výkon­ným pro­du­cen­tem Robertem Schroderem, kte­rý měl na sta­ros­ti vede­ní pro­jek­tu a cash flow den za dnem.

Universal Pictures se při­po­ji­ly se svý­mi zna­lost­mi ani­ma­ce pro fil­mo­vou dis­tri­buci v Latisnké Americe a Španělsku.

Technologické poža­dav­ky, kte­ré si film vyžá­dal, si zaslou­ží samo­stat­nou kapi­to­lu. Projekt si vyžá­dal vět­ší objem zpra­co­vá­ní dat, než nor­mál­ně pou­ží­vá ban­ka s mili­ó­ny zákaz­ní­ky; ale díky spo­lu­prá­ci vel­kých part­ne­rů jako je HP, Intel a Telefónica jsme pře­káž­ky pře­ko­na­li.

Po více než tři roky byly pro­blémy na den­ním pořád­ku. Ale domní­vám se, že v tom­to momen­tě už to není důle­ži­té, nako­nec šlo o to, abychom vytvo­ři­li dob­rý pří­běh.

Gaston Gorali - pro­du­cent and spo­lu­au­tor scé­ná­ře

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře