Partnerské stránky: Simpsonovi.Blog | Rick a Morty | Rozčarování | Futurama
Kritiky.cz > Filmy > Filmové recenze > Hugo a jeho velký objev (50%)

Hugo a jeho velký objev (50%)

1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Režisér Martin Scorsese nato­čil rodin­ný film nomi­no­va­ný na 11 Oscarů, kte­rým sklá­dá poctu prů­kop­ní­kům kine­ma­to­gra­fie. Hrdina jeho sním­ku Hugo (Asa Butterfield) žije ve 30. letech minu­lé­ho sto­le­tí na paříž­ském nádra­ží, kde se sta­rá o hodi­ny a musí se skrý­vat před nádraž­ním hlí­da­čem (Sacha Baron Cohen) se svým dobr­ma­nem, kte­rý jej chce jakož­to bez­pri­zor­ní­ho sirot­ka šoup­nout do sirot­čin­ce. Malého chlap­ce, jemuž za nepří­liš jas­ných okol­nos­tí uho­řel otec (Jude Law), jenž mu po sobě zane­chal nefunkč­ní­ho auto­ma­to­na (před­chůd­ce robo­ta), ale při­ta­hu­je nádraž­ní krá­mek staré­ho pro­da­va­če (Ben Kingsley) mecha­nic­kých hra­ček. Tomu se sna­ží krást jed­not­li­vé sou­část­ky, aby tak pod­le dení­ko­vých zápis­ků své­ho tatín­ka opra­vil tor­zo auto­ma­to­na a dou­fá, že tím odkry­je jakési tajem­ství. Prodavač jej ale při jed­nom tako­vém poku­su chy­tí a pod pohrůž­kou, že spá­lí deník jeho otce, jej donu­tí, aby mu pomohl opra­vo­vat roz­bi­té hrač­ky. Navíc se Hugo sezná­mí s jeho vnuč­kou Isabelle (Chloë Grace Moretzová), váš­ni­vou čte­nář­kou, kte­rá jej při­ve­de na sto­pu jed­no­ho vel­ké­ho dob­ro­druž­ství.
Scorsese, kte­rý se dopo­sud nikdy ve své fil­mo­vé kari­é­ře nevě­no­val žán­ru dět­ské­ho fil­mu, si pro ten­to svůj debut v devě­ta­še­de­sá­ti letech vybral adap­ta­ci roz­sáh­lé­ho romá­nu Briana Selznicka, pří­buz­né­ho holly­wo­od­ské­ho mag­ná­ta a pro­du­cen­ta Davida O. Selznicka (1902 – 1965), kte­rá zís­ka­la něko­lik pres­tiž­ních oce­ně­ní v oblas­ti lite­ra­tu­ry pro děti. Knížka, kte­rá vyšla i u nás, vyprá­ví takřka mode­lo­vý pří­běh Olivera Twista, zasa­ze­ný ale do paříž­ských reá­lií a skr­ze své­ho dospí­va­jí­cí­ho hrdi­nu obje­vu­je krá­su sta­rých němých fil­mů a reha­bi­li­tu­je ztra­ce­nou důstoj­nost jed­no­ho z prů­kop­ní­ků tri­ko­vé­ho fil­mu Georgese Mélièse (1861 – 1931). A prá­vě o fran­couz­ské­ho fil­mo­vé­ho nad­šen­ce jde nako­nec Scorsesemu v jeho sním­ku pře­de­vším. Dědic obuv­nic­ké fir­my zakou­pil v roce 1888 diva­dlo Roberta Houdiniho a začal v něm pomo­cí later­ny magi­ky pro­mí­tat vlast­ní pohyb­li­vé obráz­ky. Zdokonalil vyná­lez fil­mo­vé kame­ry brat­ří Lumiérů a vybu­do­val prv­ní fil­mo­vý ate­li­ér na svě­tě, v němž vytvo­řil oko­lo 500 krát­kých fil­meč­ků, u nichž popus­til uzdu své fan­ta­zie a roz­vi­nul nápa­di­té prv­ky fil­mo­vé magie. První svě­to­vá vál­ka ale jeho fil­mař­ské nad­še­ní zha­ti­la, poslé­ze tedy na natá­če­ní zce­la zre­zig­no­val a skon­čil poza­po­me­nut jako pro­da­vač hra­ček na nádra­ží Montparnasse. Objevili ho až po dal­ších šest­nác­ti letech surre­a­lis­té, kte­ré fas­ci­no­va­la jeho ima­gi­na­ce.
Scorsesemu ten­to motiv staré­ho zne­u­zna­né­ho génia poslou­žil jako klí­čo­vý odra­zo­vý můs­tek pro vyprá­vě­ní o pio­nýr­ských počát­cích kine­ma­to­gra­fie, o posed­los­ti a zápa­lu jejích zakla­da­te­lů. Původní dic­ken­se­nov­ská his­tor­ka o sirot­ko­vi tak ve dru­hé půli fil­mu zce­la ustou­pí do poza­dí na úkor legen­dár­ní­ho fil­ma­ře, jemuž pro­půj­čil cha­rak­te­ris­tic­ké vizi­o­nář­ské rysy prá­vě kon­ge­ni­ál­ně Ben Kingsley. Škoda, pro­to­že v tuto chví­li se tak sní­mek stá­vá spí­še už jen cine­fil­ní hol­dem němým fil­mům a jeho tvůr­čím osob­nos­tem, kte­ré ovliv­ni­ly ději­ny kine­ma­to­gra­fie. Sám Scorsese se podí­lí na restau­ro­vá­ní sta­rých kla­sic­kých fil­mo­vých děl a je váš­ni­vým obdi­vo­va­te­lem a znal­cem fil­mo­vé his­to­rie. Potud se tedy nelze jeho zápa­lu a zámě­ru divit. Smůla ale je, že tím de fac­to zde­val­vo­val základ­ní pří­běh malé­ho Huga, kte­rý tak bohu­žel pozbyl jakých­ko­liv logic­kých sou­vis­los­tí a pře­sa­hů. Nejen že se jako divá­ci nedo­zví­me nic o prehis­to­rii jeho vzta­hu s otcem, krát­ký fla­shback nám pod­stat­né infor­ma­ce nesdě­lu­je, ale dokon­ce posta­va Huga ani nedo­kle­ne dra­ma­tic­ký oblouk své­ho puto­vá­ní, pro­to­že oži­ve­ní auto­ma­to­na se stá­vá náh­le podruž­né. K tomu vše­mu řadě načrt­nu­tých moti­vů, jako napří­klad vrza­jí­cí dře­vě­ná noha nádraž­ní­ho hlí­da­če, kte­rý je patr­ně váleč­ným vete­rá­nem, nebo Isabellin klí­ček ve tva­ru srd­ce, jež sho­dou náhod pasu­je do nata­ho­va­cí­ho stroj­ku auto­ma­to­na (jak k němu při­šla a kdo byli doo­prav­dy její ado­p­tiv­ní rodi­če?), chy­bí dal­ší pro­po­je­ní a vysvět­le­ní. Scorsese se až pří­liš spo­lehl na prvo­plá­no­vý výlet do minu­los­ti a svě­ta Georgese Mélièse a okouz­le­ním dobo­vý­mi kine­ma­to­gra­fic­ký­mi postu­py, jejichž odka­zy svůj film pro­špi­ko­val.
Nespornou tech­nic­kou kva­li­tou je na dru­hé stra­ně 3D tech­no­lo­gie, kte­rou Scorsese vyu­ží­vá abso­lut­ně funkč­ně, když kame­ra pro­plou­vá útro­ba­mi mecha­nic­kých sou­čás­tí vel­kých nádraž­ních hodin. S úža­sem se tak může­me oddá­vat vzne­še­né stro­jo­vé sym­fo­nii obra­zu, kte­rá pří­klad­ně uka­zu­je, jak by se měla vyu­ží­vat hloub­ka ost­ros­ti v plné plas­ti­ci­tě v mož­nos­tech ste­re­o­sko­pic­ké­ho zob­ra­ze­ní. O pozná­ní nud­něj­ší je už ale sty­li­zo­va­ný soun­d­track Howarda Shorea, kte­rý kom­pi­lu­je fran­couz­ské melo­die, ve kte­rých musí znít har­mo­ni­ka, jinak bychom asi dosta­teč­ně nena­sá­li atmo­sfé­ru Paříže.
Hugo a jeho vel­ký objev má bohu­žel přes dvě hodi­ny a tato sto­páž běž­né­ho divá­ka, kte­rý oče­ká­vá pře­de­vším napí­na­vý pří­běh a ne jen oká­za­lou tri­ko­vou podí­va­nou, bohu­žel moc nestrh­ne k něja­ké­mu vět­ší­mu zážit­ku. Ústřední záplet­ka s Hugovým mrt­vým tatín­kem a jeho odka­zem není totiž vůbec vyře­še­na a kam se svým pát­rá­ním vlast­ně Hugo posu­nul, není také zrov­na zřej­mé. Odtud pra­me­ní prav­dě­po­dob­ně i důvod, proč nako­nec čes­ký dis­tri­bu­tor film vůbec neda­bo­val, ale pone­chal jen oti­tul­ko­va­né kopie. Snímek totiž není para­dox­ně vhod­ný pro dět­ské pub­li­kum, na to je pří­liš zahle­dě­ný do osla­vy kine­ma­to­gra­fie i vlast­ní­ho fil­mař­ské­ho řemes­la a nepo­sky­tu­je prá­vě ono trai­le­rem sli­bo­va­né dob­ro­druž­ství, kde bychom se s dět­ský­mi hrdi­ny moh­li bát, fan­dit jim a spo­lu­pro­ží­vat jejich osud.
Pokládám se za vel­ké­ho cine­fi­la, ale i mne bohu­žel Scorseseho nový film chví­le­mi znač­ně nudil. Hugo a jeho vel­ký objev je tak ukáz­ko­vý pří­pad sním­ku, kte­rý sice nabí­zí kouz­lo fil­mo­vé­ho zázra­ku, ale spí­še z tech­nic­ké a děje­pis­né strán­ky věci, chy­bí mu ale to nej­dů­le­ži­těj­ší, co činí film umě­ním a ne jen odve­de­ným řemes­lem, totiž kom­pakt­ní pří­běh.


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
  • Návrat do Cold Mountain - Opravdu skvělý film!7. ledna 2022 Návrat do Cold Mountain - Opravdu skvělý film! Stručný nástin příběhu a první půlhodina filmu se přitom tváří stejně tuctově jako zmíněný reklamní plakát. Vracíme se na Západ do nelítostných dob, kdy zuří válka Severu proti Jihu, a po […] Posted in Retro filmové recenze
  • Ospalá díra - Bezhlavý jezdec vs. Ichabod Crane!3. června 2021 Ospalá díra - Bezhlavý jezdec vs. Ichabod Crane! Legenda o Sleepy Hollow je krátký příběh Washingtona Irvinga vydaný poprvé v roce 1820. V něm jde o soupeření dvou mužů o jednu dívku. Důležitější je ale legenda o bezhlavém jezdci, která […] Posted in Retro filmové recenze
  • Temné stíny - Johnny Depp v režii Tima Burtona. Tentokrát jako upír13. května 2020 Temné stíny - Johnny Depp v režii Tima Burtona. Tentokrát jako upír Temné stíny vstupují do života rodiny Collinsů na tajemné usedlosti na kraji města Collinsport. Režisér Tim Burton si tentokrát pro svou upírskou pohádku pro dospělé vybral historii lásky […] Posted in Retro filmové recenze
  • Návrat do Cold Mountain - Oscara získala Renée Zellweger6. října 2019 Návrat do Cold Mountain - Oscara získala Renée Zellweger Krátce před tím, než vypukne válka Severu proti Jihu, se potkají a na první pohled do sebe zamilují půvabná Ada (Nicole Kidman) a fešák Inman (Jude Law). Po zbytek filmu pak divák sleduje, […] Posted in Retro filmové recenze
  • Ospalá díra - Johnny Depp málem přijde o hlavu!31. května 2019 Ospalá díra - Johnny Depp málem přijde o hlavu! Tajemné městečko, záhadné vraždy, ponurá atmosféra, bezhlavý rytíř a to vše okořeněno trochou hororu, humoru i romantiky - takto by se dala charakterizovat Ospalá díra (Sleepy Hollow). Je […] Posted in Retro filmové recenze
  • Diktátor (2012)4. června 2012 Diktátor (2012) Zámožný herec, a bůhvíco ještě, pocházející z ortodoxní židovské rodiny - Sacha Baron Cohen - je zpět. Tentokráte se po svých inkarnací do těl Aliho G, Borata a homosexuální hvězdy Bruna […] Posted in Filmové recenze
  • A.I.-Umělá Inteligence15. ledna 2004 A.I.-Umělá Inteligence „Vím, že nejsem opravdový.Ale pro tebe budu.“Píše se nedaleká budoucnost.Následkem globálního oteplování roztály ledovce a přímořská města jako Amsterodam, New York nebo Benátky byli […] Posted in Filmové recenze
  • Gandhi27. října 2003 Gandhi „Když je mi nejhůř, vzpomenu si, že v celé historii cesta pravdy a lásky vždy zvítězila. Vždy tu byli tyrani a vrahové a někdy se zdáli být nepřemožitelní, ale nakonec musí vždy padnout. […] Posted in Filmové recenze
  • Tři mušketýři 2 (Čtyři mušketýři)13. srpna 2022 Tři mušketýři 2 (Čtyři mušketýři) Čtyři mušketýři (také známý jako Čtyři mušketýři (Miladyina pomsta)) je britský šermířský film z roku 1974, který je pokračováním filmu Tři mušketýři z roku 1973 a zahrnuje druhou polovinu […] Posted in Speciály
  • Tři mušketýři8. srpna 2022 Tři mušketýři Tři mušketýři (známý také jako Tři mušketýři (Královniny diamanty)) je filmový šermířský snímek z roku 1973 natočený podle románu Alexandra Dumase z roku 1844. Podle scénáře George […] Posted in Speciály
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 2,01349 s | počet dotazů: 262 | paměť: 59909 KB. | 17.08.2022 - 20:35:43