Partnerské stránky: Simpsonovi.Blog | Rick a Morty | Rozčarování | Futurama
Kritiky.cz > Speciály > Hra

Hra

Hra
Hra

Hra je ame­ric­ký thriller z roku 1997, kte­rý nato­čil reži­sér David Fincher s Michaelem Douglasem a Seanem Pennem v hlav­ních rolích a kte­rý pro­du­ko­va­ly spo­leč­nos­ti Propaganda Films a PolyGram Filmed Entertainment. Vypráví pří­běh boha­té­ho inves­tič­ní­ho ban­ké­ře, kte­rý od své­ho bra­t­ra dosta­ne záhad­ný dar - účast ve hře, kte­rá se zvlášt­ním způ­so­bem inte­gru­je do jeho kaž­do­den­ní­ho živo­ta. Jak se hra­ni­ce mezi ban­ké­řo­vým sku­teč­ným živo­tem a hrou stá­va­jí nejas­něj­ší­mi, začí­na­jí se obje­vo­vat názna­ky roz­sáh­lé­ho spik­nu­tí.

Hra byla dob­ře při­ja­ta kri­ti­kou, napří­klad Rogerem Ebertem, a význam­ný­mi peri­o­di­ky, jako jsou The New York Times, ale ve srov­ná­ní s úspě­chem Fincherova před­cho­zí­ho fil­mu Se7en (1995) měla prů­měr­né kasov­ní zis­ky.

Děj

V San Francisku je boha­tý inves­tič­ní ban­kéř Nicholas van Orton, odci­ze­ný své býva­lé ženě a mlad­ší­mu bra­t­ro­vi Conradovi, pro­ná­sle­do­ván tím, že v den otco­vých 48. naro­ze­nin viděl spáchat sebe­vraž­du. K vlast­ním osmačty­ři­cá­tým naro­ze­ni­nám věnu­je Conrad Nicholasovi neob­vyk­lý dárek - pou­kaz na hru, kte­rou nabí­zí spo­leč­nost Consumer Recreation Services (CRS), a sli­bu­je mu, že mu změ­ní život. Ačkoli Nicholas pochy­bu­je, setká­vá se s kole­gy ban­ké­ři, kte­rým se hra zalí­bi­la. Vydá se do kan­ce­lá­ře CRS, aby se při­hlá­sil, ale časo­vě nároč­né psy­cho­lo­gic­ké a fyzic­ké tes­ty, kte­ré jsou po něm poža­do­vá­ny, ho roz­či­lu­jí a poz­dě­ji je infor­mo­ván, že jeho žádost byla zamít­nu­ta. Nicholas se brzy začne domní­vat, že jeho pod­ni­ká­ní, pověst, finan­ce a bez­peč­nost jsou ohro­že­ny. Setkává se se ser­vír­kou Christine, kte­rá se zdá být ohro­že­na hrou. Nicholas kon­tak­tu­je poli­cii, ale ta najde kan­ce­lář CRS opuš­tě­nou.

Nakonec se v Nicholasově domě obje­ví Conrad, kte­rý se omlu­ví a tvr­dí, že ho CRS napadla. Protože se nemá na koho obrá­tit, Nicholas najde Christinin dům a zjis­tí, že je zaměst­nan­ky­ní CRS a její byt byl faleš­ný. Když Christine řek­ne, že jsou sle­do­vá­ni, Nicholas zaú­to­čí na neda­le­kou kame­ru a ozbro­je­ní zaměst­nan­ci CRS zaú­to­čí na dům a vystře­lí na dvo­ji­ci, kte­rá ute­če. Christine mu řek­ne, že CRS vybra­la jeho ban­kov­ní účty pomo­cí psy­cho­lo­gic­kých tes­tů, aby uhod­la jeho hes­la. Jeho ban­ka to potvr­dí. Začne se mu točit hla­va a uvě­do­mí si, že ho omá­mi­la. Když ztra­tí vědo­mí, při­zná mu, že je sou­čás­tí pod­vo­du a že udě­lal osu­do­vou chy­bu, když po tele­fo­nu sdě­lil bez­peč­nost­ní kód své kar­ty.

Nicholas se pro­bu­dí pohřbe­ný zaži­va na mexic­kém hřbi­to­vě a pro­dá své zla­té hodin­ky, aby se mohl vrá­tit do San Franciska, kde zjis­tí, že jeho síd­lo je zaba­ve­no a vět­ši­na jeho majet­ku odve­ze­na. Conradovi sdě­lí, že byl kvů­li ner­vo­vé­mu zhrou­ce­ní umís­těn do psy­chi­at­ric­ké léčeb­ny. Získává ukry­tou zbraň a hle­dá pomoc u své býva­lé man­žel­ky. Zatímco se jí omlou­vá za své zane­dbá­ní, dozví­dá se, že Jim Feingold, zaměst­na­nec CRS, kte­rý pro­vá­děl jeho tes­ty, je herec pra­cu­jí­cí v tele­viz­ních rekla­mách. Přinutí Jima, aby našel sku­teč­nou kan­ce­lář CRS, a vez­me Christine jako rukojmí s poža­dav­kem, aby ji odve­dl k šéfo­vi CRS.

Přepaden ochran­kou CRS, Nicholas odve­de Christine na stře­chu. Christine, kte­rá si uvě­do­mí, že Nicholasova zbraň není rekvi­zi­ta, mu horeč­ně sdě­lu­je, že je to sou­část hry, jeho finan­ce jsou nedo­tče­né a jeho rodi­na a přá­te­lé čeka­jí na dru­hé stra­ně dve­ří. Odmítá jí uvě­řit a Nicholas zastře­lí prv­ní­ho člo­vě­ka, kte­rý se vynoří-Conrad, nesou­cí láhev šam­paň­ské­ho. Zničený neho­dou Nicholas sko­čí ze stře­chy, ale při­sta­ne na obřím vzdu­cho­vém pol­štá­ři. Přivítá ho Conrad, kte­rý je naži­vu, a zby­tek lidí ze hry; vše zin­sce­no­val Conrad jako dárek k naro­ze­ni­nám. Conrad měl v úmys­lu pomo­ci Nicholasovi stát se lep­ším člo­vě­kem a při­jmout život. Po naro­ze­ni­no­vé osla­vě s přá­te­li Christine odmít­ne Nicholasovu nabíd­ku na ran­de, pro­to­že má v Austrálii jinou prá­ci. Místo toho mu nabíd­ne, že s ním zajde na kávu na letiš­tě.

Obsazení

-Michael Douglas jako Nicholas van Orton

-Sean Penn jako Conrad van Orton

-James Rebhorn jako Jim Feingold

-Deborah Kara Unger jako Christine/Claire

-Peter Donat jako Samuel Sutherland

-Carroll Baker jako Ilsa

-Armin Mueller-.Stahl jako Anson Baer

-Anna Katarina jako Elizabeth

-Charles Martinet jako Nicholasův otec

-Mark Boone Junior jako pochyb­ný sou­kro­mý detek­tiv

-Tommy Flanagan jako advokát/taxikář

-Spike Jonze jako Airbag EMT Beltran

-Linda Manz jako Amy

-Daniel Schorr jako on sám (hla­sa­tel)

Produkce

Vývoj

Hra zača­la jako spec scé­nář, kte­rý napsa­li John Brancato a Michael Ferris v roce 1991. Ještě téhož roku byl pro­dán spo­leč­nos­ti Metro-Goldwyn-Mayer, kte­rá dala pro­jekt do obra­tu, kde se ho uja­la spo­leč­nost Propaganda Films. K pro­jek­tu byl původ­ně při­dě­len reži­sér Jonathan Mostow a do hlav­ních rolí byli obsa­ze­ni Kyle MacLachlan a Bridget Fonda. Hlavní natá­če­ní mělo začít v úno­ru 1993, ale na začát­ku roku 1992 byl pro­jekt pře­su­nut do spo­leč­nos­ti PolyGram Filmed Entertainment. Mostow již nebyl reži­sé­rem fil­mu, ale stal se výkon­ným pro­du­cen­tem. Producent Steve Golin kou­pil scé­nář od MGM a pře­dal ho Davidu Fincherovi v nadě­ji, že se ujme režie. Fincherovi se líbi­ly růz­né dějo­vé zvra­ty, ale při­ve­dl Andrewa Kevina Walkera, kte­rý s ním spo­lu­pra­co­val na fil­mu Sedm, aby posta­vu Nicholase udě­lal cynič­těj­ší pova­hy. Fincher a Walker strá­vi­li šest týd­nů tím, že měni­li tón a sna­ži­li se, aby pří­běh fun­go­val. Podle Davida Finchera měly na Hru tři hlav­ní vli­vy. Postava Michaela Douglase byla „mód­ní, dob­ře vypa­da­jí­cí Skrblík, vlá­ka­ný do Mise: Impossible s injek­cí ste­ro­i­dů do steh­na z fil­mu Žihadlo“. V jed­nom roz­ho­vo­ru řekl, že jeho film se od ostat­ních podob­ných liší, pro­to­že „fil­my obvykle uza­ví­ra­jí s divá­ky pakt, kte­rý říká: bude­me to hrát na rovi­nu. To, co vám uká­že­me, se bude sčí­tat. Ale my to nedě­lá­me. V tom­to ohle­du jde o fil­my a o to, jak fil­my roz­dá­va­jí infor­ma­ce“. Fincher dále uve­dl, že film je o „ztrá­tě kon­t­ro­ly. Smyslem Hry je vzít váš nej­vět­ší strach, při­blí­žit ho takhle blíz­ko k vaší tvá­ři a říct: „Tak, ješ­tě žiješ. Je to v pořád­ku.“ Ve scé­ná­ři byly pro­ve­de­ny dal­ší revi­ze, včet­ně odstra­ně­ní scé­ny, v níž Nicholas zabi­je Christine a poté spáchá sebe­vraž­du, pro­to­že Fincher měl pocit, že to nedá­vá smy­sl. V roce 1996 byli k revi­zím scé­ná­ře při­zvá­ni Larry Gross a Walker.

Osazení

Fincher měl v úmys­lu nato­čit Hru před Sedm, ale když se pro Sedm uvol­nil Brad Pitt, stal se ten­to pro­jekt pri­o­ri­tou. Úspěch Sedm pomohl pro­du­cen­tům Hry zís­kat vět­ší roz­po­čet, kte­rý chtě­li. Poté oslo­vi­li Michaela Douglase, aby si ve fil­mu zahrál. Ten zpo­čát­ku váhal, pro­to­že se obá­val, že PolyGram není dosta­teč­ně vel­ká spo­leč­nost, aby film dis­tri­bu­o­va­la. Jakmile se však Douglas zapo­jil do pro­jek­tu, jeho pří­tom­nost pomoh­la dostat film do výro­by. Na fil­mo­vém fes­ti­va­lu v Cannes v roce 1996 spo­leč­nost PolyGram ozná­mi­la, že ve fil­mu bude s Douglasem hrát Jodie Fosterová. Fincherovi se však nelí­bi­lo, že by herec a fil­mo­vá hvězda její­ho for­má­tu měl hrát ved­lej­ší roli. Po roz­ho­vo­ru s ní zva­žo­val pře­psat posta­vu Conrada jako Nicholasovu dce­ru, aby tuto roli moh­la hrát Fosterová. Douglasovi se však ten­to nápad nelí­bil a požá­dal ho, aby posta­vu změ­nil na jeho sest­ru, což Fosterové při­pa­da­lo zvlášt­ní, pro­to­že Douglas je téměř o 20 let star­ší a obje­vil se s ní ve fil­mu Napoleon a Samantha, když bylo Fosterové 9 let, zatím­co Douglasovi 28 let. Kvůli roz­díl­ným názo­rům a ter­mí­no­vé koli­zi s fil­mem Kontakt Roberta Zemeckise se Fosterová ve fil­mu nemoh­la obje­vit. Jakmile ode­šla, byla role Conrada nabíd­nu­ta Jeffu Bridgesovi, ten však odmí­tl, a tak byl obsa­zen Sean Penn. Později Fosterová tvr­di­la, že se s PolyGramem úst­ně dohod­la, že se ve fil­mu obje­ví, a když se tak nesta­lo, poda­la na spo­leč­nost žalo­bu ve výši 54,5 mili­o­nu dola­rů. Deborah Kara Ungerová se na kon­kurz na roli Christine při­hlá­si­la s tes­to­va­cím kotou­čem sestá­va­jí­cím z dvou­mi­nu­to­vé sexu­ál­ní scé­ny z fil­mu Davida Cronenberga Crash. Douglas si mys­lel, že jde o vtip, ale když se s ní s Fincherem osob­ně setka­li, byli jejím herec­kým výko­nem ohro­me­ni.

Natáčení

Prvotní natá­če­ní zača­lo na loka­cích v San Franciscu, přes­to­že stu­dio tla­či­lo na natá­če­ní v Los Angeles, kte­ré bylo lev­něj­ší. Fincher také zva­žo­val natá­če­ní fil­mu v Chicagu a Seattlu, ale v prv­ním jme­no­va­ném měs­tě neby­la v blíz­kos­ti žád­ná síd­la a ve dru­hém neby­la vhod­ná finanč­ní čtvrť. Scénář byl napsán s ohle­dem na San Francisco a líbi­la se mu „atmo­sfé­ra sta­rých peněz, Wall Street“ této finanč­ní čtvr­ti. Tato část měs­ta však byla vel­mi ruš­ná a špat­ně se v ní pohy­bo­va­lo. Produkce natá­če­la o víken­dech, aby měla vět­ší kon­t­ro­lu. Fincher vyu­žil sta­ré kamen­né budo­vy, malé ulič­ky a kop­ce ve měs­tě, aby obra­zo­vě ztvár­nil tříd­ní sys­tém. Aby zpro­střed­ko­val svět sta­rých peněz, zasa­dil mno­ho scén do restau­ra­cí s oblo­že­ním z tvr­dé­ho dře­va a čer­ve­né kůže. Mezi loka­ce pou­ži­té ve fil­mu pat­ři­ly napří­klad Golden Gate Park, Presidio v San Franciscu a his­to­ric­ké síd­lo Filoli, 25 mil již­ně od San Francisca v kali­forn­ském Woodside, kte­ré zastou­pi­lo síd­lo Van Ortonů.

Pro vizu­ál­ní ztvár­ně­ní Nicholasova boha­té­ho život­ní­ho sty­lu chtě­li Fincher a kame­ra­man fil­mu Harris Savides dosáh­nout „boha­té­ho a pruž­né­ho“ dojmu a čer­pa­li odka­zy z fil­mů jako Kmotr, kte­ré se vyzna­čo­va­ly vizu­ál­ně atrak­tiv­ní­mi loka­ce­mi, pod jejichž povr­chem se skrý­va­ly zlo­věst­né zámě­ry. Podle Finchera, jakmi­le Nicholas opus­til svůj ochra­ni­tel­ský svět, nechá­va­li se Savidesem pře­ex­po­no­vat zářiv­ky, neo­ny a dal­ší svět­la v poza­dí, aby „věci v reál­ném svě­tě byly tro­chu divo­čej­ší“. Pro film Hra Fincher pou­žil tis­ko­vý pro­ces Technicolor zná­mý jako ENR, kte­rý noč­ním sek­ven­cím pro­půj­čil hlad­ší vzhled. Výzvou pro něj bylo, kolik kla­mu divá­ci sne­sou a „půjdou na 45 minut čer­ve­ných herrin­gů?“. Za tím­to úče­lem se sna­žil scé­ny insce­no­vat co nej­jed­no­du­še­ji a pou­ží­vat jedi­nou kame­ru, pro­to­že „s více kame­ra­mi ris­ku­je­te, že lidi bude­te nudit zábě­ry“.

Scéna, v níž Nicholasův taxík vjíž­dí do Sanfranciského záli­vu, se natá­če­la poblíž Embarcadera, při­čemž detail­ní záběr Douglase uvěz­ně­né­ho na zad­ním seda­dle se natá­čel na zvu­ko­vé scé­ně v Sony Pictures Studios ve vel­ké nádr­ži s vodou. Herec se nachá­zel v malém pro­sto­ru, kte­rý byl navr­žen tak, aby při­po­mí­nal zad­ní seda­dlo taxí­ku, při­čemž akci sní­ma­ly tři kame­ry.

Primární natá­če­ní trva­lo 100 dní, při­čemž mno­ho zábě­rů se natá­če­lo v noci s vyu­ži­tím mno­ha loka­cí.

Vydání

Hra byla uve­de­na 12. září 1997 v 2403 kinech a během pre­mi­é­ro­vé­ho víken­du vydě­la­la 14,3 mili­o­nu dola­rů. V Severní Americe pak vydě­lal 48,3 mili­o­nu dola­rů a ve zbyt­ku svě­ta 61,1 mili­o­nu dola­rů, což celo­svě­to­vě činí 109,4 mili­o­nu dola­rů.

Hru vyda­la v roce 1997 spo­leč­nost Criterion Collection na laser­dis­ku s exklu­ziv­ní­mi bonu­sy včet­ně alter­na­tiv­ní­ho kon­ce a audi­o­ko­men­tá­ře tvůr­ců; 18. září 2012 byl film zno­vu vydán na DVD a Blu-ray. Dne 17. dub­na 2007 vyda­lo stu­dio Universal film na for­má­tu HD DVD.

Recepce

Kritické ohlasy

Rotten Tomatoes uvá­dí hod­no­ce­ní 76 na zákla­dě 63 recen­zí, s prů­měr­ným hod­no­ce­ním 7,40/10. V roce 2012 byl film vydán na HD DVD. Shoda kri­ti­ků na webo­vých strán­kách zní: „Závěr by si zaslou­žil tro­chu vylep­šit, ale jinak jde o dal­ší skvě­lý pří­klad želez­né­ho uchy­ce­ní atmo­sfé­ry a vyprá­vě­ní Davida Finchera.“ Metacritic dává fil­mu váže­ný prů­měr 61 bodů ze 100 na zákla­dě recen­zí od 19 kri­ti­ků, což zna­me­ná „obec­ně pří­z­ni­vé hod­no­ce­ní“. Diváci dota­zo­va­ní ser­ve­rem CinemaScore udě­li­li fil­mu prů­měr­nou znám­ku „B-“ na stup­ni­ci od A do F.

Roger Ebert z Chicago Sun-Times udě­lil fil­mu tři a půl hvěz­dič­ky ze čtyř a pochvá­lil Douglase jako „správ­né­ho her­ce pro tuto roli. Umí hrát chytře, chlad­ně i naštva­ně. Je také dosta­teč­ně jem­ný, aby nikdy nedo­spěl k emo­ci­o­nál­ní­mu vrcho­lu dří­ve než film a nikdy nepře­hrá­val pro­ces své vnitř­ní změ­ny“. Janet Maslinová ve své recen­zi pro The New York Times napsa­la: „Pan Fincher, stej­ně jako Michael Douglas v hlav­ní roli fil­mu, před­vá­dí sku­teč­né fine­sy ve hře na para­no­iu této doby.“

Richard Corliss z časo­pi­su Time napsal: „Fincherův styl je tak krás­ně tís­ni­vý a Douglasova zma­te­nost tak krad­má, že film na chví­li při­po­me­ne chytřej­ší výle­ty do hrdin­ské para­no­ie (The Parallax View, Total Recall)“. Desson Howe ve své recen­zi pro deník The Washington Post napsal: „Je to šab­lo­no­vi­té, a přes­to podráž­dě­né. Je před­ví­da­tel­ný, a přes­to plný pře­kva­pe­ní. Jak dale­ko se přes ten­to vyso­ký thriller dosta­ne­te, než to vzdá­te a začne­te výt, je otáz­kou osob­ní­ho vku­su. Velkou radost vám však udě­lá Fincherova slo­ži­tá barev­nost, boha­tý smy­sl pro deko­ra­ce, schop­nost udr­žet napě­tí po dlou­hou dobu a smy­sl pro humor.“ Entertainment Weekly udě­lil fil­mu hod­no­ce­ní „B “ a Owen Gleiberman napsal: „Z emo­ci­o­nál­ní­ho hle­dis­ka není ve Hře o moc - poda­ří se zachrá­nit Nicholase Van Ortona?“ - ale Douglas je doko­na­lým her­cem pro obsa­ze­ní stře­du šíle­né­ho Rube Goldbergova thrille­ru. Film má dost důvti­pu na to, aby si s vlast­ní mani­pu­la­cí hra­vě pora­dil, i když ji vyu­ží­vá k maxi­mál­ní­mu dopa­du na dřeň.“

Mick LaSalle ve své recen­zi pro San Francisco Chronicle napsal: „Občas je Hra frustru­jí­cí, ale to je jen měřít­ko toho, jak dob­ře se Fincherovi daří vžít se do kůže své­ho hrdi­ny.“ Peter Travers z časo­pi­su Rolling Stone se však domní­val, že „Fincherova sna­ha zakrýt díry v ději je o to nápad­něj­ší, že je napja­tá... Hra má slu­níč­ko­vou, spa­si­tel­skou strán­ku, kte­rá Fincherovi neslu­ší a neslou­ží divá­kům, kte­ří sdí­le­jí jeho dří­věj­ší záli­bu v nedo­ře­še­ných kon­cích, jež zůstá­va­jí stra­ši­del­ně roz­vá­za­né“.

Retrospektiva

Michael Douglas při zpět­ném pohle­du řekl:

Myslím, že jsem nej­víc pyš­ný na to, že je to jeden z mála fil­mů, u kte­ré­ho jste nemoh­li odhad­nout konec. Proto jsem tak vel­ký spor­tov­ní fanou­šek, u spor­tu nikdy nemů­že­te odhad­nout, co se sta­ne. U vět­ši­ny fil­mů se dosta­ne­te do polo­vi­ny a konec tak nějak odhad­ne­te. U Hry jste nikdy nemoh­li při­jít na to, jaký bude konec. David Fincher je vel­mi talen­to­va­ný fil­mař. Bylo to nesmír­ně nároč­né natá­če­ní, bylo vel­mi dlou­hé, hod­ně nocí. Myslím, že to byl oprav­du dob­ře nato­če­ný sní­mek, vel­mi nepřed­ví­da­tel­ný, a když mlu­vím o fil­mech, kte­ré jsem nato­čil a kte­ré se lidem hod­ně líbi­ly, tak tenhle sní­mek sly­ším.

David Fincher poz­dě­ji v roz­ho­vo­rech při­znal, že na film nebyl pyš­ný, a vysvět­lo­val svůj pra­cov­ní vztah s man­žel­kou, dlou­ho­le­tou pro­du­cent­kou Ceán Chaffinovou, reži­sér řekl, že si ji vybí­rá a že se čas­to neshod­nou:

Byla napří­klad nesmír­ně hla­si­tá, když řek­la: „Netoč Hru.“ A když se na to podí­vám zpět­ně, moje žena měla prav­du. Třetí děj­ství jsme nevy­mys­le­li a byla to moje chy­ba, pro­to­že jsem si mys­lel, že když budeš držet nohu na ply­nu, bude to osvo­bo­zu­jí­cí a vtip­né.

Literární hodnocení

V poznám­kách k fil­mu v edi­ci Criterion se reži­sér zmi­ňu­je o tom, že do fil­mu zakom­po­no­val prv­ky spi­sů pře­vza­tých od Franze Kafky, když uvá­dí:

Ohlasy Franze Kafky je v Mikulášově osu­du těž­ké pře­hléd­nout - podob­ně jako u Josefa K. Kafky. v Procesu, je chy­cen do řady nesmy­sl­ných zkou­šek říze­ných lid­mi bez tvá­ře, kte­rým nedo­ká­že poro­zu­mět - a divá­ci si také mohou vzpo­me­nout na Thomase Pynchona, když se začne zdát, že spik­nu­tí pro­ti Nicholasovi zahr­nu­je všech­ny v pří­bě­hu kro­mě něj. Sám Fincher popsal Hru jako post­mo­der­ní ver­zi Vánoční kole­dy, v níž Nicholas vystu­pu­je jako cito­vý lako­mec podob­ný Skrblíkovi, kte­rý zís­ká zpět svou duši poté, co pro­jde vírem setká­ní, jež mu změ­ní život.

Ocenění

Sekvence z fil­mu pova­žo­va­ná za nej­na­pí­na­věj­ší se umís­ti­la na prv­ním mís­tě. 44 v žeb­říč­ku 100 nejdě­si­věj­ších fil­mo­vých momen­tů časo­pi­su Bravo.


  • Zdroj: Anglická Wikipedie
  • Photo © PolyGram Filmed Entertainment

Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.


|

Stránka načtena za 1,83393 s | počet dotazů: 245 | paměť: 56767 KB. | 30.06.2022 - 12:27:35