Kritiky.cz > Filmy > Filmové recenze > Hostel

Hostel

Musím se při­znat, že na Hostel jsem byl hod­ně zvě­da­vý. Na jed­né stra­ně vyvo­lal nad­še­né reak­ce v USA, na dru­hé stra­ně nema­lé pobou­ře­ní u našich slo­ven­ských sou­se­dů. Zajímalo mě jak to, co ame­ric­ké pub­li­kum zau­ja­lo, tak to, co slo­ven­ské ura­zi­lo. Snad se mi poda­ři­lo na obo­jí najít uspo­ko­ji­vou odpo­věď…Hostel je horor, horor, kte­rý budou někte­ří pova­žo­vat za skvost, dal­ší jen za nechut­nou hříč­ku, ve kte­ré se mís­to na řeme­sl­nou fil­ma­ři­nu sází na samo­ú­čel­né nási­lí, kte­ré pře­kra­ču­je hra­ni­ce při­ja­tel­né nechut­nos­ti. Otázkou je, jest­li pat­ří­te do sku­pi­ny divá­ků, kte­ří zbě­si­le saha­jí po  fil­mech, kte­ré pro­slu­ly krva­vý­mi orgi­e­mi nebo máte radě­ji titu­ly, kte­ré mís­to hek­to­li­t­rů pro­li­té živo­to­dár­né teku­ti­ny, vyu­ží­va­jí gra­do­vá­ní napě­tí a děsi­vou atmo­sfé­ru budo­va­nou s pomo­cí šikov­ných tri­ků s kame­rou a  netra­dič­ních zábě­rů. Hostelu se z  počát­ku tvá­ří, že spí­še půjde dru­hou ces­tou, ale nako­nec se zvrh­ne v neu­mě­lá jat­ka, ze kte­rých se musí nor­mál­ní­mu člo­vě­ku zved­nou žalu­dek. Je mi jas­né, že to pro někte­ré to zní jako láka­dlo, ale já osob­ně, i když jsem viděl dost horo­ro­vých kous­ků, jsem roz­hod­ně nad­še­ný nebyl. Některé momen­ty už byly pros­tě moc. Přeseknuté „achi­lov­ky“, z  toho sice mra­zí, ale ješ­tě se to dá strá­vit, ale ustři­há­vá­ní vyloup­nu­tých očí s  násle­du­jí­cím výto­kem hni­su…, par­don, ale to je pros­tě hnus.

Hlavním hrdi­nou je mla­dík Paxton (Jay Hernandez), kte­rý se svý­mi dvě­ma přá­te­li trá­ví něja­ký čas v Evropě. Hulí, sexu­jí, cho­va­jí se pros­tě jako roz­jí­ve­ní mla­dí­ci na tahu. V  Amsterdamu už je to pří­liš neba­ví (asi se jim zdá měs­to pří­liš kon­zer­va­tiv­ní), tak plá­nu­jí ces­tu do Barcelony. Ale „náho­dou“ nara­zí na člo­vě­ka, kte­rý jim pro­zra­dí, že pra­vý ráj je čeká na Slovensku, tam jsou prý nej­krás­něj­ší hol­ky, kte­ré, když vidí ame­ric­ké­ho turis­tu, rov­nou se svlék­nou a čeka­jí, až na ně ces­to­val sko­čí. Tomu se pros­tě nedá odo­lat a trio vyrá­ží někam poblíž Bratislavy. Jenže tady je kro­mě sexu­ál­ních orgií, čeká i zaří­ze­ní, ve kte­rém si znudě­ní zbo­hatlí­cí zapla­tí, aby moh­li zku­sit, jaké je to, něko­ho zabít.

A tady se dostá­vá­me k tomu, proč se nám Slováci tak roz­čí­li­li. Jejich domo­vi­na je totiž zná­zor­ně­na dost své­ráz­ným způ­so­bem. Už samot­né pro­stře­dí musí člo­vě­ka, kte­rý ví, jak naše sou­sed­ská země vypa­dá, dost zasko­čit – polo­roz­pad­lé továr­ny, potem­ně­lé ulič­ky, ve kte­rých se pro­há­ní gan­gy malých klu­ků, kte­ří vám roz­bi­jí hla­vo base­ba­lo­vou pál­kou, pokud jim nedá­te žvý­kač­ku. A stan­dard­ní oby­va­tel­stvo? Také žád­ná slá­va, taxí­ky řídi postar­ší muži bez zubů s nepo­ve­de­ným čer­ným pře­li­vem, ves­ni­ča­né vypa­da­jí jako by v živo­tě nedr­že­li v ruce mýdlo, Evropan se musí záko­ni­tě pěk­ně naštvat nebo to může brát z nad­hle­dem a jen se usmí­vat. Já jsem pro dru­hou mož­nost, pro­to­že ani turis­té z  Ameriky nejsou zná­zor­ně­ni jako extra civi­li­zo­va­ní a uhla­ze­ní lidé. Spíše jako buran­ští nadr­že­ní huli­či, kte­ří mys­lí jen na to, jak „sklá­tit“ co nej­ví­ce evrop­ských holek.

Čechy ješ­tě navíc zasko­čí to, že téměř na kaž­dém kro­ku zazna­me­ná čes­ké nápi­sy. Je to způ­so­be­no tím, že se Hostel natá­čel u nás. Štáb si sice mohl dát prá­ci s pře­psá­ním nebo zakry­tím cedu­lí, ale není to zase tako­vý pro­hře­šek, když si uvě­do­mí­me, že vět­ši­na divá­ků, kte­ří Hostel po  celém svě­tě vidě­li, neu­mí čes­ky nebo slo­ven­sky. Slovanský divák pros­tě musí při­mhou­řit oči nad pln geo­gra­fic­ký­mi faux pa, kte­ré jsou na ně nechtě­ně při­chys­tá­ny.

Spíše mě zasko­či­lo nevkus­né pou­ží­vá­ní nási­lí. V prv­ních chví­lích jsem mys­lel, že to nebu­de až tak drs­né (počá­teč­ních násil­né oka­mži­ky neby­ly nikdy vidět až do kon­ce), ale to jsem se sple­tl. Postupem času už se Hostel zvr­há­vá v pře­hna­ně bru­tál­ní podí­va­nou, kte­rá mís­to toho, aby navo­di­la tu správ­nou atmo­sfé­ru, vyvo­lá spí­še jen zne­chu­ce­ní. Jistě, jak u  koho. Některé chvil­ky nejsou tak špat­né, ale jde spí­še o ty, kde je jen nazna­če­no co se asi tak děje. Scény, kde je vám vraž­dě­ní uká­zá­no napl­no, nema­jí čas­to ten správ­ný náboj.

Alespoň před­sta­vi­tel Paxtona byl vybrán dob­ře. Jay Hernandez je sym­paťák a jeho boj o pře­ži­tí sle­du­je­te se zájmem a pře­je­te mu, aby se z toho co nejdří­ve dostal. Zbytečně nepře­hrá­vá, ale jeho emo­ce dost patr­né. Jay se tak pro mě stá­vá jedi­ným nespor­ným kla­dem. Jinak jsem dost na roz­pa­cích, ze kte­rých mě nevy­vá­dí ani pár čes­kých a  slo­ven­ských pís­ní, popří­pa­dě obsa­ze­ní něko­li­ka zdej­ších her­ců.

P. S.: Vlastně se mi nepo­da­ři­lo zjis­tit, co Američany tak nadchnu­lo. Ale to bude pros­tě a jed­no­du­še roz­díl­ný­mi kul­tu­ra­mi.

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Stránka načtena za 1,61866 s | počet dotazů: 215 | paměť: 52207 KB. | 07.05.2021 - 19:23:40
X