Kritiky.cz > Filmové recenze > Horem pádem

Horem pádem


Po Šakalích letech, Pelíškách, Musíme si pomá­hat a Pupendu při­šlo do kin dal­ší dílo od jed­no­ho z nej­lep­ších čes­kých reži­sé­rů, Jana Hřebejka, kte­rý se ten­to­krát vrhl na aktu­ál­ní deva­de­sá­tá léta.

Hranice, nákla­ďák, dvo­ji­ce řidi­čů na česko-německém pře­cho­du, ner­vo­zi­ta, že nevy­jde to co má vyjít. Takhle začí­ná jeden ze dvou hlav­ních pří­bě­hů fil­mu Horem Pádem. Ta dvo­ji­ce řidi­čů osob jsou pře­va­dě­či Milan (Jan Budař) a Goran (Zdeněk Suchý), kte­ří pře­vá­že­jí hro­ma­du ile­gál­ních uprch­lí­ků mezi Německem a Českem. Po úspěš­ném pře­vo­zu vysa­dí uprch­lí­ky v lese. Ale bohu­žel nedo­ká­žou oprav­du vysa­dit všech­ny a uvnitř nákla­ďá­ku zapo­me­nou něko­li­ka měsíč­ní dítě. A to jsou nuce­ni dítě pro­dat do bezdět­né rodi­ny Františka (Jiří Macháček) - jeho druž­ce Milušce (Nataša Burger). František je odda­ný Sparťan, a Miluška šíle­ně tou­ží po dítě­ti.

Druhým pří­bě­hem je pří­běh rodi­ny, staré­ho otce, vyso­ko­škol­ské­ho pro­fe­so­ra Otakara (Jan Tříska), jeho mla­dé part­ner­ky Hany (Ingrid Timková) a jejich spo­leč­né dce­ry (Kristýna Liška Boková). Otec během před­náš­ky stu­den­tům dosta­ne mrt­vi­ci, a tak se roz­hod­ne, že chce před smr­tí ješ­tě vidět své­ho prvo­ro­ze­né­ho syna Martina (Petr Forman), kte­rý žije v Austrálii a své­ho otce nerad vidí.

Nesmíme zapo­me­nout na man­žel­ku Otakara, Věru (Emilía Vašáryová), se kte­rou se během dva­ce­ti let Otakar neroz­ve­dl, přes­to­že s ní přes dva­cet let nemluvil.Kterou sice nerad vidí, ale jeho syn potře­bu­je od mat­ky pod­po­ru, aby se s ním mohl setkat, tak i na ni při­jde řada.

Je doce­la ško­da, že se oba dva pří­běhy (Františka a Otakara) málo spo­ju­jí, že jedi­né, co je spo­ju­je jsou emi­gran­ti a něko­lik málo scén. Protože oba pří­běhy by moh­li fun­go­vat úpl­ně samo­stat­ně, není mezi nimi sko­ro žád­ny spo­ju­jí­cí prvek.

Scénárista Petr Jarchovský šel s dobou a napsal dva důle­ži­té pří­běhy na téma emi­gran­tů a emi­gran­tů a aktu­ál­ní kri­ti­kou moder­ní doby, jak boha­tých lidí, rodi­na Otakara, tak chudých, jako je rodi­na Františka. A taky tro­chu o téma­tu raso­vé tole­ran­ce a neto­le­ran­ce.

Věra žije v žiž­kov­ské čtvr­ti plné ciká­nů a při­stě­ho­val­ců z růz­ných čás­tí svě­ta, se cítí cizím člo­vě­kem mezi ostat­ní­mi lid­mi, cítí ‚že mezi ně nepat­ří a je z toho otrá­ve­ná.

František je zary­tý spar­ťan­ský fan­da, kte­rý má svým způ­so­bem rasis­tic­kou krev, kte­rá sne­se pou­ze bílou rasu. Ale jeho man­žel­ka Miluška šíle­ně tou­ží po dětech, kte­ré sama nemů­že mít, a tak sne­se i kou­pe­né dítě, přes­to­že je tma­vé bar­vy. A díky tomu se na čas z něho stá­vá oprav­du nor­mál­ní člo­věk.

Martin je emi­grant, kte­rý si v Austrálii našel nový život, nové uplat­ně­ní, své­ho koníč­ku foto­gra­fo­vá­ní. Našel si tam svou ženu – čer­né ple­tí, se kte­rou je šťast­ný. A má s ní samo­zřej­mě své­ho syna.

Nebylo by scé­ná­ře bez reži­sé­ra, kte­rý tuto lát­ku vez­me do kleští a udě­lá ze scé­ná­ře dob­rý film. Hřebejk pat­ří mezi lep­ší, posled­ní dobou nej­lep­ší, čes­ké reži­sé­ry, a tak jeho film je vždy zají­ma­vý a plný herec­kých kon­cer­tů. A film Horem Pádem má kon­cer­tů hned něko­lik.

Největší herec­kou posta­vou je Emilia Vašátková, kte­rá svou Věru doká­za­la zahrát s tako­vou přes­nos­tí. Ve fil­mu bylo její kaž­dé ges­to zahrá­no upřím­ně a oprav­do­vě, že mi při­pa­da­lo, jako kdy­by potí­že Věry oprav­du pro­ži­la, svě­tem zka­že­ná, psy­chic­ky nevy­rov­na­ná. A hlav­ně šíle­ně závi­dí­cí své­mu man­že­lo­vi, že má krás­nou a mla­dou part­ner­ku, krás­nou dce­ru, kte­rou celá rodi­na má ráda. A to mu dává oprav­du naje­vo. Věra žije sama, bez rodi­ny, bez syna, kte­rý se odstě­ho­val do Austrálie.

Druhý herec­ký kon­cert je Jiřího Macháčka, kte­rý je obsa­zen pro­ti své­mu obvyk­lé­mu herec­ké­mu par­tu. Hraje napros­té­ho ztros­ko­tan­ce, kte­rý není zrov­na nej­chytřej­ší, má hod­ně vad, má už hod­ně spat­ných věcí, za kte­ré byl už něko­li­krát ve věze­ní. A to všech­no je kvů­li tomu, že je zatvrd­lý Sparťan a se svo­jí par­tou, kte­rá ho už něko­li­krát pod­ra­zi­la, neu­stá­le je ve spo­je­ní, a tím ho stá­le tahá ke dnu. Přestože se František sna­ží, aby tomu tak neby­lo. Má svo­jí milu­jí­cí man­žel­ku, dost nešťast­nou, kte­rou milu­je a kvů­li ní se sna­ží být lep­ší, než byl, aby si mohl dovo­lit lep­ší prá­ci než hlí­dá­ní v luna­par­ku.

Kdybych roze­pi­so­val kaž­dé­ho her­ce v tom­to fil­mu, byla by to dlou­há recen­ze. Hřebejk ví, jaké her­ce si do své­ho fil­mu zvát. A tak je úspěch zaru­če­ný. Bylo obsa­ze­no mno­ho her­ců, kte­ří pat­ří k men­ší herec­ké špič­ce čes­ké­ho i slo­ven­ské­ho herec­tví. Pozval si i hvězdy, jako je Jan Tříska, kte­rý má taky svo­ji roli k neza­po­me­nu­tí.

Nesmíme zapo­me­nout na Hřebečkovi oblí­be­ná sóla her­ců i jídel­ní­ho sto­lu. Každý z her­ců má svůj del­ší mono­log, kte­rý jej více cha­rak­te­ri­zu­je, a upřes­ní proč je jeho život tako­vý, jaký je.

Kombinace Hřebejka jako reži­sé­ra, Jarkovského jako scé­na­ris­ty a mno­ha zku­še­ných her­ců, kte­ří přes­ně hra­jí do potřeb pří­bě­hu, dává film, kte­rý je zají­ma­vý sám o sobě, s pří­bě­hem, kte­rý jsme moh­li pro­žít sami, kdy­bychom byli ve v té spo­leč­nos­ti, jaká ve fil­mu je, při­ná­ší jeden z nej­lep­ších čes­kých fil­mů letoš­ní­ho roku.


Ohodnoťte článek


Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Související příspěvky:

  • Pupendo - jeden z posledních kvalitních filmů Jana Hřebejka16. června 2019 Pupendo - jeden z posledních kvalitních filmů Jana Hřebejka Máme začátek osmdesátých let, zdánlivě nezničitelný komunismus je právě v posledním desetiletí své existence, ale pranic tomu nenasvědčuje. Džíny nosí jen ti, co sehnali bony a honem s […]
  • Želary22. září 2003 Želary Tak po devíti letech se Ondřej Trojan vrátil k natáčení filmu. Před devíti lety natočil film "Historky u krbu" a před 12 lety šel do kin jeho režijní debut - Pějme píseň dohola.A znova se […]
  • Vratné lahve - Snadné je žít...24. září 2007 Vratné lahve - Snadné je žít... Josef Tkaloun není běžným pětašedesátníkem. Živí se jako učitel, nezvládá krizové situace se vzpurnými žáky a počítačům rozumí jako koza petrželi. Jeho dny se pozvolna sčítají a víc než […]
  • Samotáři – "…lidi málo hulej."1. července 2019 Samotáři – "…lidi málo hulej." „To je skvělá muzika! Tyo, co to je za muziku?“ „To je státní hymna, ty vole.“ „A jo, vlastně, státní hymna. Já jenom, že ji nehráli dlouho takhle instrumentálně, tak jsem na ni […]
  • Krev zmizelého - další milostný příběh v době 2. světové války8. října 2019 Krev zmizelého - další milostný příběh v době 2. světové války Krev zmizelého je rozsáhlé vyprávění tragického životního příběhu česko-německé ženy Helgy Skládalové, jejíž trápení pramení z národnostní nenávisti. K Čechům i Němcům, díky Čechům, Němcům […]
  • Želary - Nejlepší film Ondřeje Trojana8. května 2019 Želary - Nejlepší film Ondřeje Trojana Jmenovala se Eliška. Momentálně má ale ve svých dokumentech jméno Hana a směřuje s mužem, kterého ani nezná, do hor v pohraničí, kde se má ukrýt. Probíhá druhá světová válka… Eliška […]
  • Jedna ruka netleská - 4. film Davida Ondříčka12. února 2019 Jedna ruka netleská - 4. film Davida Ondříčka Už je tomu nějaký ten pátek, kdy šel do kin film Davida Ondříčka Jedna ruka netleská (v roce 2003).Režisér David Ondříček si vzal do filmu podobnou skupinu lidí, co s ním vytvářela film […]
  • Obsluhoval jsem anglického krále - poslední Hrabalova adaptace dle Jiřího Menzela15. května 2019 Obsluhoval jsem anglického krále - poslední Hrabalova adaptace dle Jiřího Menzela Ať už jste slyšeli o adaptaci Hrabalova románu Obsluhoval jsem anglického krále cokoliv, je jisté, že se mnozí z nás na nové dítko jednoho z nejúspěšnějších filmařů české moderní vlny jen […]
  • Případ pro exorcistu - novinářská konference8. ledna 2015 Případ pro exorcistu - novinářská konference V neděli 11.ledna 2015 se na programu ČT 1 začne vysílat první série detektivního seriálu Detektivů od nejsvětější trojice nazvaná Případ pro exorcistu. Jednotlivé díly se budou vysílat po […]
  • Hřebejk dotočil filmovou trilogii Zahradnictví8. ledna 2017 Hřebejk dotočil filmovou trilogii Zahradnictví Poslední klapka filmové trilogie Zahradnictví režiséra Jana Hřebejka a scénáristy Petra Jarchovského padla po půl roce natáčení pár dní před koncem roku v pražských Bohnicích a první film […]