Kritiky.cz > Filmové recenze > Retro filmové recenze > Horem pádem - Ten, kdo je nahoře, bude nahoře. Kdo je dole, zůstane dole.

Horem pádem - Ten, kdo je nahoře, bude nahoře. Kdo je dole, zůstane dole.

HoremPadem

Aspoň to se nám sna­ží říct nový film Jana Hřebejka Horem pádem. O čem vlast­ně Horem pádem je? Je o dvo­ji­ci tirá­ků, kte­ří pře­vá­že­jí v kami­o­nu ute­čen­ce tmavší ple­ti. Jednou jim ale v autě zůsta­ne mimi­no. Co s ním pro­ve­dou? Nechají ho v pří­ko­pu, ane­bo si ho vez­mou? ... Naštěstí mají kama­rá­dy v baza­ru, a tak se dítě sna­ží pro­dat...

Je o mla­dých novo­man­že­lích Františkovi a Milče, kde ona nemů­že mít děti. Protože je František v pod­mín­ce za fot­ba­lo­vé výtrž­nic­tví („… on mě plu­kov­ník vždyc­ky ože­re a pak řek­ne ‚pojď a rubej!‘ a já potom jdu a rubu…“), nemů­žou si ani dítě osvo­jit. Milča už se dokon­ce sna­ží něja­ké ukrást. To se ale také nepo­da­ří, a tak nabíd­ka kou­pě dítě­te při­chá­zí více než vhod.

Je o zvlášt­ní rodi­ně, kte­rá se setká­vá po letech. Otec Ota (Jan Tříska) dostá­vá infarkt a pře­je si setkat se se svým synem Martinem. Ten ale žije bůhví­kde. Kdysi emi­gro­val do Austrálie a oče­ká­val, že jeho pří­tel­ky­ně Věra za ním při­le­tí. Nestalo se, ba co víc, Věra „sba­li­la“ jeho otce, poro­di­la mu dce­ru a způ­so­bi­la roz­pad rodi­ny. Ona dce­ra (a defak­to Martinova sest­ra) se tedy až v den otco­va infark­tu dozví­dá, že má bra­t­ra, a že je dokon­ce její otec žena­tý s někým jiným než je její mat­ka.

A pak, ale roz­hod­ně ne v posled­ní řadě, je taky Horem pádem o rasis­mu. Františka mezi sebe nechtě­jí fot­ba­lo­ví fanouš­ci, pro­to­že má doma malé­ho čer­nouš­ka, a ciká­ni okrá­da­jí (resp. jak se nako­nec ve fil­mu uká­že, nic není tak čer­no­bí­lé, jak se zdá) v cen­t­ru Prahy i lidi, kte­ří pomá­ha­jí ute­čen­cům. A dal­ší zase žijí ve smí­še­ných bělošsko-černošských rodi­nách…

V posled­ních scé­nách se na můj vkus až pří­liš oka­tě sna­ži­li auto­ři spo­jit co nej­ví­ce osu­dů těch, kte­ré jsme více než hodi­nu a půl sle­do­va­li na plát­ně. V nemoc­ni­ci, u pro­sti­tut­ky, v ute­če­nec­kém tábo­ře. Tragikomická pro­po­je­ní ale jinak roz­hod­ně fun­gu­jí, ba dokon­ce jsou snad vůbec nej­sil­něj­ší strán­kou fil­mu. Co mat­ka pro­ne­se nahlas o někom jiném před svým synem, se může týkat také syna. Vekslák a zlo­děj (Pavel Liška v dal­ší ze svých bri­lant­ních fra­jer­ských kre­a­cí) je nako­nec zmlá­cen zdán­li­vě neškod­ným turis­tou.

Kromě výše uve­de­né výtky ale nic pro­ti fil­mu nemám. Myslím, že těm, kte­ří se chtě­jí bavit, posky­tu­je film dosta­tek mož­nos­tí, jak si nechat polech­tat brá­ni­ci, a pro ty, kte­rým prvo­plá­no­vá legra­ce nesta­čí, ser­ví­ru­je sní­mek jed­no téma na zamyš­le­ní za dru­hým.

Ne snad, že by se mi Pupendo nelí­bi­lo, ale ješ­tě před pár měsí­ci jsem se bál, že se Horem pádem sta­ne jaký­mi­si Pelíšky 3. Nestalo se tak, nao­pak. Na Kinomol.cz sice neu­ve­řej­ňu­je­me hvěz­dič­ko­vé hod­no­ce­ní recen­zo­va­ných fil­mů, ten­to­krát si ho neod­pus­tím. Horem pádem je čes­ký film ze sou­čas­nos­ti; legrač­ní a pod kůži jdou­cí záro­veň, a tako­vých aby člo­věk dnes pohle­dal. Dávám devět hvěz­di­ček z dese­ti a DOPORUČUJU!


Horem pádem - Ten, kdo je nahoře, bude nahoře. Kdo je dole, zůstane dole.
Hodnocení: 4.5 - ‎2 hl.


Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Související příspěvky:

  • Horem pádem28. září 2004 Horem pádem Po Šakalích letech, Pelíškách, Musíme si pomáhat a Pupendu přišlo do kin další dílo od jednoho z nejlepších českých režisérů, Jana Hřebejka, který se tentokrát vrhl na aktuální devadesátá […]
  • Obsluhoval jsem anglického krále - poslední Hrabalova adaptace dle Jiřího Menzela15. května 2019 Obsluhoval jsem anglického krále - poslední Hrabalova adaptace dle Jiřího Menzela Ať už jste slyšeli o adaptaci Hrabalova románu Obsluhoval jsem anglického krále cokoliv, je jisté, že se mnozí z nás na nové dítko jednoho z nejúspěšnějších filmařů české moderní vlny jen […]
  • Toman – Recenze – 60%3. října 2018 Toman – Recenze – 60% Čtvrtý film v režijní filmografii Ondřeje Trojana (po snímcích Pějme píseň dokola, Želarya Občanský průkaz) se odehrává v letech 1945-1948 a věnuje se poněkud zapomenuté postavě […]
  • Jaroslav Plesl a Martin Finger hrají v Tomanovi hajzl(ík)y12. září 2018 Jaroslav Plesl a Martin Finger hrají v Tomanovi hajzl(ík)y Pro peníze udělají postavy filmu Toman cokoli. Stejně jako kdysi jejich předobrazy. Dva z nich ztvárnili oblíbení filmoví a divadelní herci Martin Finger a Jaroslav Plesl. Martina […]
  • Senátor Kubera k nerozeznání od prezidenta Edward Beneše.13. září 2018 Senátor Kubera k nerozeznání od prezidenta Edward Beneše. Že photoshop není jen pro modelky, dokazuje ve filmu TOMAN „hrací“ fotografie prezidenta Edwarda Beneše. Notoricky známý oficiální Benešův portrét se ve filmu objeví mnohokrát a diváky […]
  • Krev zmizelého - další milostný příběh v době 2. světové války8. října 2019 Krev zmizelého - další milostný příběh v době 2. světové války Krev zmizelého je rozsáhlé vyprávění tragického životního příběhu česko-německé ženy Helgy Skládalové, jejíž trápení pramení z národnostní nenávisti. K Čechům i Němcům, díky Čechům, Němcům […]
  • Samotáři – "…lidi málo hulej."1. července 2019 Samotáři – "…lidi málo hulej." „To je skvělá muzika! Tyo, co to je za muziku?“ „To je státní hymna, ty vole.“ „A jo, vlastně, státní hymna. Já jenom, že ji nehráli dlouho takhle instrumentálně, tak jsem na ni […]
  • Želary - Nejlepší film Ondřeje Trojana8. května 2019 Želary - Nejlepší film Ondřeje Trojana Jmenovala se Eliška. Momentálně má ale ve svých dokumentech jméno Hana a směřuje s mužem, kterého ani nezná, do hor v pohraničí, kde se má ukrýt. Probíhá druhá světová válka… Eliška […]
  • Jedna ruka netleská - 4. film Davida Ondříčka12. února 2019 Jedna ruka netleská - 4. film Davida Ondříčka Už je tomu nějaký ten pátek, kdy šel do kin film Davida Ondříčka Jedna ruka netleská (v roce 2003).Režisér David Ondříček si vzal do filmu podobnou skupinu lidí, co s ním vytvářela film […]
  • Pupendo - jeden z posledních kvalitních filmů Jana Hřebejka16. června 2019 Pupendo - jeden z posledních kvalitních filmů Jana Hřebejka Máme začátek osmdesátých let, zdánlivě nezničitelný komunismus je právě v posledním desetiletí své existence, ale pranic tomu nenasvědčuje. Džíny nosí jen ti, co sehnali bony a honem s […]