Kritiky.cz > DVD a Video Tipy > HOREM PÁDEM NA DVD

HOREM PÁDEM NA DVD

1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

2DVD obsa­hu­je:

  • do 12ti kapi­tol čle­ně­ný film ve dvou for­má­tech: ori­gi­nál­ním širo­ko­úhlém for­má­tu a ve for­má­tu 16:9 vždy se zvu­kem Dolby Digital 5.1 i Dolby Surround 2.0
  • zvu­ko­vou Dolby Digital 5.1. ver­zi pro nevi­do­mé
  • kla­sic­ký Film o fil­mu
  • pro fil­mo­vé labuž­ní­ky Janem Hřebejkem komen­to­va­né a k jed­not­li­vým kapi­to­lám při­řa­ze­né sestři­hy „Jak jsme to děla­li“ s nepo­u­ži­tý­mi zábě­ry z fil­mu a se zábě­ry z natá­če­ní fil­mu o fil­mu
  • video­klip k titul­ní pís­ni Hello America
  • obsáh­lé foto­ga­le­rie „Před kame­rou“ a „Za kame­rou“
  • upou­táv­ky k fil­mu
  • ukáz­ky ze soun­d­trac­ku

a to vše s voli­tel­ný­mi ang­lic­ký­mi podti­tul­ky.

 

DVD:

je chud­ší o širo­ko­úh­lý for­mát a o zvu­ko­vou ver­zi pro nevi­do­mé

 

 

HOREM PÁDEM – TVŮRCI A OBSAZENÍ

 

 

režie: Jan Hřebejk

námět: Petr Jarchovský a Jan Hřebejk

scé­nář: Petr Jarchovský

kame­ra: Jan Malíř

archi­tekt: Milan Býček

kos­týmy: Katarína Bieliková

střih: Vladimír Barák

zvuk: Michal Holubec

hud­ba: Aleš Březina

výkon­ní pro­du­cen­ti: Ondřej Trojan, Milan Kuchynka

pro­duk­ce: Michaela Kuchynková, Marcela Dvořáková, Daria Špačková

vyro­bi­la: Filmová a tele­viz­ní spo­leč­nost Total HelpArt T.H.A.

ve spo­lu­prá­ci s Českou tele­vi­zí a Barrandov Studio

pro­du­cent: Ondřej Trojan – Total HelpArt T.H.A.

koproducenti: Jaroslav Kučera - Česká televize, Jan Bradáč - Falcon

 

hra­jí: Petr Forman, Emília Vášáryová, Jan Tříska, Ingrid Timková, Kristýna Liška-Boková, Jiří Macháček, Nataša Burger, Jaroslav Dušek, Pavel Liška, Marek Daniel, Jan Budař, Zdeněk Suchý a dal­ší…

 

 

STALO SE OD PREMIÉRY FILMU

 

 

  • 16. září 2004

Film Horem Pádem byl do čes­kých pre­mi­é­ro­vých kin uve­den 16. září 2004. Ještě před­tím se ale před­sta­vil seve­ro­a­me­ric­kým dis­tri­bu­to­rům na fes­ti­va­lu v Telluride, upro­střed Skalistých hor ve stá­tě Colorado, kde měl 3. září svě­to­vou pre­mi­é­ru. A také 12. září na svě­tozná­mém fil­mo­vém fes­ti­va­lu v Torontu (konal se od 9. do 18. září 2004), kde byl uve­den jak v sek­ci Film Industry, tak i ve veřej­né pro­jek­ci.

Film v Torontu uspěl, což mělo zásad­ní vliv na roz­hod­nu­tí váha­vých ame­ric­kých dis­tri­bu­to­rů. V nedě­li 12. září čas­ně ráno byla mezi pre­zi­den­tem ame­ric­ké dis­tri­buč­ní spo­leč­nos­ti Sony Pictures Classics Michaelem Barkerem a pro­du­cen­tem ze spo­leč­nos­ti Total HelpArt T.H.A. Ondřejem Trojanem uza­vře­na doho­da o fil­mo­vé dis­tri­buci fil­mu Horem Pádem na úze­mí USA a Kanady. Po sním­cích Musíme si pomá­hat a Trojanových Želarech tak Sony Pictures Classics uved­la do zámoř­ských kin již tře­tí čes­ký film.

 

  • 24. září 2004

Film Horem Pádem zís­kal od České fil­mo­vé a tele­viz­ní aka­de­mie (ČFTA) nej­ví­ce hla­sů ve výbě­ru čes­ké­ho fil­mu na Cenu ame­ric­ké Akademie fil­mo­vých umě­ní a věd OSCAR v kate­go­rii Nejlepší cizo­ja­zyč­ný film. „Mám z toho veli­kou radost,“ komen­to­val Hřebejk už dru­hou nadě­ji na toto pres­tiž­ní oce­ně­ní. Za zla­tou soš­kou se totiž s Jarchovským a Trojanem vydal už v roce 2001, kdy se do nej­už­ší­ho výbě­ru dostal sní­mek Musíme si pomá­hat.

 

  • 30. září 2004

Během dvou týd­nů od pre­mi­é­ry vidě­lo film Horem Pádem 200 000 divá­ků. Ještě před pre­mi­é­rou pro­hlá­sil Jan Hřebejk, že pokud by na jeho film cel­kem při­šlo méně než 300 000 lidí, byl by zkla­ma­ný. Stejné čís­lo uve­dl dis­tri­bu­tor a kopro­du­cent fil­mu Jan Bradáč jako odhad návštěv­nos­ti Horem Pádem do kon­ce roku. Film se na plát­na čes­kých kin dostal ve vyso­kém počtu osmatři­ce­ti kopií, z nichž jed­na je dopl­ně­na ang­lic­ký­mi titul­ky.

 

  • 4. říjen 2004

Film Horem Pádem se stal vítě­zem 26. fes­ti­va­lu čes­ké fil­mo­vé a tele­viz­ní kome­die Novoměstský hrnec smí­chu Karma 2004: zís­kal cenu Zlatý prim. Rozhodla o tom poro­ta, jíž před­se­dal pre­zi­dent Asociace čes­kých kame­ra­ma­nů Josef Hanuš.

 

  • 7. říjen 2004

Film Horem Pádem zaha­jo­val již dva­cá­tý roč­ník mezi­ná­rod­ní­ho fil­mo­vé­ho fes­ti­va­lu v pol­ské Varšavě. Ten se konal ve dnech 7. až 18. říj­na 2004 a zúčast­ni­lo se ho 38 národ­ních kine­ma­to­gra­fií s více než stov­kou fil­mů zařa­ze­ných do něko­li­ka fes­ti­va­lo­vých blo­ků a samot­né sou­tě­že.

Film u pol­ských divá­ků zabo­do­val. Ve fes­ti­va­lo­vé pro­jek­ci byl uve­den pod názvem „Na zľa­ma­nie kar­ku“, což je poměr­ně vol­nou parafrá­zí ori­gi­nál­ní­ho názvu. Ve fil­mu reflek­to­va­ná téma­ta rasis­mu, uprch­lí­ků i xeno­fo­bie jsou spo­leč­ná jak post­ko­mu­nis­tic­ké čes­ké, tak pol­ské spo­leč­nos­ti.

 

Ve stej­nou dobu bylo Horem Pádem pro­mí­tá­no na mezi­ná­rod­ním fil­mo­vém fes­ti­va­lu v jiho­ko­rej­ském Pusanu. Program fes­ti­va­lu, jenž byl zalo­žen v roce 1996 jako prv­ní mezi­ná­rod­ní fil­mo­vý fes­ti­val v Koreji, je stej­ně jako ostat­ní fes­ti­va­ly roz­dě­len do něko­li­ka sek­cí. Kromě nových mezi­ná­rod­ních fil­mů nabí­zí pře­hlíd­ku asij­ských a korej­ských fil­mů, včet­ně fil­mů krát­kých a doku­men­tár­ních.

 

  • 25. říjen 2004

Ve Village Cinemas Anděl vylo­so­val herec Jan Tříska již 400 000 divá­ka fil­mu Horem Pádem.

 

  • 5. lis­to­pad 2004

V Americe pro­běh­la osca­ro­vá pro­jek­ce fil­mu Horem Pádem. Český zástup­ce byl do osca­ro­vé­ho klá­ní vylo­so­va­ný jako prv­ní ze všech devě­ta­čty­ři­ce­ti dele­go­va­ných fil­mů, což roz­hod­ně nepo­tě­ši­lo pro­du­cen­ta Ondřeje Trojana. Jak Trojan řekl, být prv­ní může zna­me­nat, že si aka­de­mi­ci nej­vyš­ší znám­ky scho­va­jí pro dal­ší pro­jek­ce.

 

  • 20. lis­to­pad 2004

Film Horem Pádem vidě­lo v České repub­li­ce k 18. lis­to­pa­du již 500 800 divá­ků. „Tím se už plní naše nej­op­ti­mis­tič­těj­ší oče­ká­vá­ní,“ oko­men­to­val toto čís­lo Ondřej Trojan.

 

  • 4. pro­si­nec 2004

Jan Hřebejk uve­dl film Horem Pádem na Filmovém fes­ti­va­lu tem­ných nocí v Tallinnu. Tento více než týden­ní fes­ti­val (3. až 12. pro­sin­ce 2004) je nej­vý­znač­něj­ší fil­mo­vou udá­los­tí Estonska, popr­vé byl také sou­těž­ní. Film Horem Pádem zís­kal 3. mís­to v žeb­říč­ku fil­mo­vých kri­ti­ků, jenž zve­řej­nil nejčte­něj­ší eston­ský deník Postimees.

 

 

  • 13. leden 2005

V thaj­ském Bangkoku pro­bí­hal sed­mý roč­ník Mezinárodního fil­mo­vé­ho fes­ti­va­lu (13. až 24. led­na 2005). Jeho hlav­ní čás­tí jsou dvě sou­tě­že: sou­těž mezi­ná­rod­ní (v níž sou­pe­ří fil­my již oce­ně­né na jiných fes­ti­va­lech) a sou­těž fil­mů pat­ří­cích do Sdružení jiho­vý­chod­ních asij­ských náro­dů (ASEAN). Film Horem Pádem se zúčast­nil nesou­těž­ní pře­hlíd­ky spo­leč­ně s osm­de­sá­ti nový­mi fil­my z celé­ho svě­ta.

 

  • 23. leden 2005

Po dlou­hé nemo­ci zemře­la ve věku 74 let v Praze hereč­ka Jiřina Třebická, kte­rá pat­ři­la k legen­dár­ním herec­kým osob­nos­tem čes­ké­ho diva­dla 60. let. „Byla to tako­vá Giulietta Masinová, kte­rá nepo­tka­la své­ho Felliniho,“ komen­to­val úmr­tí své oblí­be­né hereč­ky reži­sér Jan Hřebejk, kte­rý ji obsa­dil do fil­mu Horem Pádem a chtěl, aby se obje­vi­la i v při­pra­vo­va­né Krásce v nesná­zích.

 

  • 25. leden 2005

V čas­ných ran­ních hodi­nách úte­rý 25. led­na se vyhla­šo­va­ly osca­ro­vé nomi­na­ce. To, že se film Horem Pádem v kon­ku­ren­ci pěti desí­tek cizo­ja­zyč­ných sním­ků nedo­stal do nomi­na­cí na Oscary v této kate­go­rii, při­ja­li reži­sér Jan Hřebejk i pro­du­cent Ondřej Trojan sta­teč­ně. „ Nemůžeme pořád lízat sme­ta­nu! Pro nás je to pod­nět k dal­ší prá­ci – Kráska v nesná­zích a jiné pro­jek­ty, kte­ré při­pra­vu­je­me. A nic to nemě­ní na naší ambi­ci jed­no­ho krás­né­ho dne toho pleša­té­ho kudr­ná­če při­vést do naší roze­smá­tý répy. Celému zbyt­ku fil­mo­vé­ho svě­ta navzdo­ry!“ pro­hlá­sil Ondřej Trojan.

 

  • 28. leden – 19. únor 2005

Jan Hřebejk s Petrem Jarchovským se s fil­mem Horem Pádem zúčast­ni­li fes­ti­va­lo­vých pře­hlí­dek na dale­kém seve­ru. Jejich ces­ta po Švédsku zača­la v Göteborgu (Göteborg Film Festival se konal od 28. led­na do 7. úno­ra) a pokra­čo­va­la fes­ti­va­lem Arctic Light Film Festival v Kiruně, 300 kilo­me­t­rů za polár­ním kru­hem. K dob­rým zprá­vám, kte­ré dvo­ji­ci Hřebejk-Jarchovský zastih­ly na seve­ru, pat­ří i sku­teč­nost, že sní­mek Želary, k němuž psal Petr Jarchovský scé­nář, našel švéd­ské­ho dis­tri­bu­to­ra.

  • 9. únor 2005

Byly vyhlá­še­ny nomi­na­ce na fil­mo­vou cenu Český lev za rok 2004. Film Horem Pádem zís­kal nej­ví­ce nomi­na­cí – 12: jako nej­lep­ší film, za režii, scé­nář, kame­ru, zvuk, hud­bu, výtvar­ný počin, žen­ský herec­ký výkon v hlav­ní i ved­lej­ší roli, muž­ský herec­ký výkon v hlav­ní roli a ve ved­lej­ší, a to hned pro dva her­ce. Ocenění dostal Aleš Najbrt za nej­lep­ší pla­kát k fil­mu a Horem Pádem zís­ka­lo i cenu čte­ná­řů časo­pi­su Premiere.

 

  • 26. únor 2005

Horem Pádem vstou­pi­lo do ame­ric­kých kin. Během osca­ro­vé­ho víken­du se film pro­mí­tal ve čtyřech sálech v Los Angeles a ve dvou v New Yorku. Film se setkal v ame­ric­kých lis­tech s pří­z­ni­vý­mi kri­ti­ka­mi. Dlouhé recen­ze fil­mu věno­va­ly newy­or­ské novi­ny The New York Times a Village Voice, stej­ně jako spe­ci­a­li­zo­va­ný deník Hollywood Reporter. Všímaly si zejmé­na míse­ní kome­die a dra­ma­tu, roz­po­ru­pl­nos­ti postav a také otá­zek rasis­mu a spo­le­čen­ských vrs­tev.

 

 

  • 4. bře­zen 2005

Horem Pádem bylo pro­mí­tá­no na 9. mezi­ná­rod­ním fil­mo­vém fes­ti­va­lu v Sofii. Festival se konal ve dnech 4. až 13. břez­na 2005 a zúčast­ni­lo se ho 184 celo­ve­čer­ních, doku­men­tár­ních a krát­kých fil­mů zařa­ze­ných do něko­li­ka fes­ti­va­lo­vých blo­ků.

 

  • 5. bře­zen 2005

Film se stal vítě­zem dva­nác­té­ho roč­ní­ku udě­lo­vá­ní čes­kých fil­mo­vých cen Český lev. Vedle hlav­ní soš­ky za nej­lep­ší film obdr­žel cenu i sám reži­sér Jan Hřebejk, sce­náris­ta Petr Jarchovský a také Emília Vášáryová za hlav­ní žen­skou roli.

Jan Hřebejk si jako reži­sér zopa­ko­val vítěz­ství z prv­ní­ho roč­ní­ku Českého lva v roce 1993, když skle­ně­nou soš­ku dostal za Šakalí léta, a z roku 2000, v němž tri­um­fo­val sní­mek Musíme si pomá­hat.

 

  • 11. bře­zen 2005

Horem Pádem bylo uve­de­no v sek­ci pře­hlíd­ky moder­ních svě­to­vých fil­mů na nesou­těž­ním fes­ti­va­lu v make­don­ském Skopje. Ten exis­tu­je od roku 1998 a je zamě­řen pře­de­vším na dlou­ho­me­tráž­ní umě­lec­ky zají­ma­vou či tema­tic­ky kon­tro­verz­ní celo­ve­čer­ní tvor­bu.

 

  • 7. duben 2005

Král bal­kán­ské dechov­ky Boban Markovič při­je­de 7. dub­na se svým dva­nác­ti­člen­ným orchestrem do praž­ské­ho Paláce Akropolis. Boban Markovič Orkestar se zapsal do pově­do­mí čes­ké veřej­nos­ti nejen divo­ký­mi kon­cer­ty, ale i nahráv­kou úvod­ní sklad­by Horem Pádem „ Hello America” skla­da­te­le Aleše Březiny s Danem Bártou. Ostatně Jan Hřebejk a dal­ší čle­no­vé tvůr­čí­ho tým toho­to fil­mu jsou vel­ký­mi milov­ní­ky Bobana Markoviče a bal­kán­ské hud­by.

 

 

RECENZE V NEW YORK TIMES

 

 

FILM REVIEW

Češi jsou tak roz­dě­le­ni, že špat­né zprá­vy nejsou úpl­ně špat­né

Autor: A. O. SCOTT

Datum vydá­ní: 25. únor 2005

 

Film Jana Hřebejka „Up and Down“ (Horem Pádem), čes­ká nomi­na­ce na Oscara za nej­lep­ší zahra­nič­ní film, už názvem napo­ví­dá o pro­mě­nách nálad, kte­rý ten­to film obsa­hu­je. Film sle­du­je vesměs nešťast­né počí­ná­ní asi tuc­tu vol­ně spo­je­ných postav v sou­čas­né Praze, pře­chá­zí od sviž­né sati­ry k domá­cí­mu melod­ra­ma­tu a zane­chá­vá pozo­ru­hod­nou smě­si­ci poci­tů. Nestává se tak čas­to, že vidí­te film, kte­rý tak odváž­ně pesi­mis­tic­ky pojed­ná­vá o lid­ském bytí a roz­dá­vá dáv­ky špat­ných zpráv v tak las­ka­vé atmo­sfé­ře. Film nahlí­ží na svo­je posta­vy, kte­ré pochá­ze­jí jak ze spo­di­ny post­ko­mu­nis­tic­ké spo­leč­nos­ti, tak ze střed­ních tříd, s vel­kou dáv­kou skep­se, ale záro­veň s urči­tou něž­nos­tí. Je stříz­li­vý a leh­ký a při­ná­ší tro­chu čer­stvé­ho, kri­tic­ké­ho a rebe­lant­ské­ho ducha z čes­ké Nové vlny ze šede­sá­tých let do slo­ži­té post­ko­mu­nis­tic­ké doby v dneš­ní České repub­li­ce. (V epi­zod­ní roli se dokon­ce mih­ne býva­ly pre­zi­dent Václav Havel.) Přítomnost Petra Formana, jehož otec Miloš byl jed­ním z hlav­ních pro­ta­go­nis­tů čes­ké kine­ma­to­gra­fie před­tím, než ho vpád vojsk Sovětského sva­zu v roce 1968 odsou­dil na exil do Hollywoodu (kde poměr­ně uspěl), slou­ží jako sym­bo­lic­ký spoj těch­to dvou gene­ra­cí. I přes­to, že poli­tic­ká a osob­ní trau­ma­ta minu­los­ti jsou v někte­rých dějo­vých lini­ích cítit, pří­tom­nost nese svo­je vlast­ní pro­blémy jako kri­mi­na­li­ta, rasis­mus a pocit ztra­ce­né­ho smys­lu a důvo­dů.

Zdá se, že „Up and Down“ začí­ná na hra­ni­ci rea­li­ty a pohád­ky, kdy dva malí zlo­dě­jo­vé, kte­ří pašo­va­li běžen­ce přes hra­ni­ci, najdou ve své dodáv­ce malé mimin­ko. Zároveň jed­na vel­mi smut­ná a men­tál­ně nesta­bil­ní žena jmé­nem Míla (Nataša Burger) zou­fa­le tou­ží po dítě­ti. Její man­žel Franta (Jiří Macháček), býva­lý fot­ba­lo­vý hoo­li­gan, byl něko­li­krát tres­tán, a pro­to nemo­hou dítě osvo­jit. Nalezenec si najde svou ces­tu do jejich domác­nos­ti. Frantův skinhe­ad­ský kama­rád vidí ale tma­vou pleť dítě­te jenom jako dal­ší důkaz toho, že čes­ká národ­ní iden­ti­ta je dále pod­ko­pá­va­ná cizin­cem. Kontrast pro křeh­kou rodi­nu Franty a Míly tvo­ří roz­pad­lá rodi­na, jejíž čle­no­vé se roz­prch­li až do dale­ké Austrálie, kde byd­lí Martin (Petr Forman).

Australské exte­ri­é­ry a záři­vé slun­ce jsou nato­če­ny tak, aby Praha vypa­da­la ješ­tě víc pře­pl­ně­ná a šedi­vá. Martin je při­vo­lán domů v momen­tě, kdy jeho otec Otto (Jan Tříska), povo­lá­ním vyso­ko­škol­ský pro­fe­sor, one­moc­ní mozko­vým nádo­rem. Martin pak musí čelit vel­mi napja­tým setká­ním: napřed se svou mat­kou Věrou (Emília Vášáryová), kte­rou Otto opus­til před dáv­ný­mi lety, a pak s Ottou, kte­rý zalo­žil dru­hou rodi­nu s Hanou (Ingrid Timková), Martinovou býva­lou pří­tel­ky­ní. Tato slo­ži­tá his­tor­ka, kte­rá je odkry­tá po kous­cích, vyús­tí u obě­da, kde dlou­ho potla­čo­va­né napě­tí mezi Hanou a Věrou odkry­jí někte­ré hlu­bo­ké a latent­ní roz­dí­ly v čes­ké spo­leč­nos­ti. Je zde více než jenom poní­že­ní star­ší ženy a obra­ny její mlad­ší náhrad­ni­ce. Hana, akti­vist­ka přes lid­ská prá­va, repre­zen­tu­je snobský libe­ra­lis­mus, kte­rý má koře­ny v pře­py­chu a morál­ní pový­še­nos­ti, kdež­to Věřina upřím­nost a pří­most je posk­vr­ně­na její raso­vou nesná­šen­li­vos­tí a tříd­ní ublí­že­nos­tí. Chudák Martin, emi­grant a urči­tě nej­sym­pa­tič­těj­ší posta­va fil­mu, je upro­střed této vřa­vy.

Pánové Jan Hřebejk a Petr Jarchovský (sce­náris­ta fil­mu) nema­jí ten­den­ci sou­dit vlast­ní posta­vy. To už jsme moh­li vidět v jejich před­cho­zím fil­mu Musíme si pomá­hat, nesku­teč­ně slad­ké kome­dii o poli­tic­kém a mezi­et­nic­kém nedo­ro­zu­mě­ní během nacis­tic­ké oku­pa­ce Československa. V „Up and Down“ odo­lá­va­jí náchyl­nos­ti pro­mě­nit někte­ré nega­tiv­ní posta­vy v kari­ka­tu­ry. Jsou na své spo­lu­ob­ča­ny vel­mi přís­ní, ale soli­dár­ní, a to dělá jejich sati­ru spí­še las­ka­vou než kru­tou. Život je těž­ký a člo­věk se nemů­že spo­leh­nout, že lidé se budou cho­vat sluš­ně. Tato nepří­jem­ná fak­ta jsou ale zmír­ně­na jas­ným pře­svěd­če­ním tvůr­ců, že život je vždy zají­ma­vý lid­skou jedi­neč­nos­tí a zvlášt­nos­tí.

 

 

 

ROZHOVOR S JANEM BRADÁČEM, ředi­te­lem Falconu

 

Kolik divá­ků už vidě­lo film Horem Pádem?

 

Film Horem Pádem se blí­ží k šes­ti­setti­sí­co­vé hra­ni­ci v počtu divá­ků. K posled­ní­mu úno­ru to je více než 572 tisíc divá­ků.

 

Všechny fil­my Jana Hřebejka měly nad­prů­měr­ný divác­ký ohlas. Co to pro vás jako pro dis­tri­bu­to­ra jeho sním­ků zna­me­ná?

 

Honza Hřebejk vyzrál ve výji­meč­nou osob­nost čes­ké kine­ma­to­gra­fie. Nesporně k tomu při­spí­vá i jeho autor­ské souzně­ní s Petrem Jarchovským a v nepo­sled­ní řadě je důle­ži­té záze­mí, kte­ré této tvůr­čí dvo­ji­ci vytvá­ří Ondra Trojan. Je až kli­šo­id­ní říct, že je radost pro kaž­dé­ho dis­tri­bu­to­ra tako­vý film uvá­dět do kin a sta­rat se o něj. Dokonce nás tahle par­ta pobláz­ni­la nato­lik, že jsme zača­li do jejich fil­mů inves­to­vat.

 

Jak k Hřebejkovým fil­mům při­stu­pu­je­te? Je nut­né jim dělat stej­ně vel­kou rekla­mu jako u sním­ků méně zná­mých reži­sé­rů, ane­bo se pro­pa­gu­jí samy?

 

Tohle není tak jed­no­du­ché. Tandem Hřebejk-Jarchovský je samo­zřej­mě již samo­stat­nou iko­nou, kte­rá sama o sobě má své fanouš­ky, ať ti klu­ci napí­šou a nato­čí coko­liv. Jenže otáz­ka spo­čí­vá v tom, kolik těch fanouš­ků sku­teč­ně je. Jsem spíš naklo­něn tvr­ze­ní, že kom­bi­na­cí jejich tvůr­čí­ho pod­pi­su a správ­ně zací­le­né rekla­my se lze dobrat ke komerč­ní­mu úspě­chu. Myslím, že jed­no bez dru­hé­ho by divác­ky nefun­go­va­lo tak, jako když obě čas­ti spo­jí­te v jeden funkč­ní celek.

 

 

 

ROZHOVOR S JANEM HŘEBEJKEM

 

 

Nevím, zda­li nám to vysta­čí na celý život, ale Horem Pádem je moje lás­ka na prv­ní pohled. A má režij­ní expli­ka­ce zní: vel­mi jem­ný­mi pro­střed­ky ten­to text rea­li­zo­vat. Namixovat her­ce i neher­ce, hvězdy i začá­teč­ní­ky, Čechy, Slováky… Aby se vzá­jem­ně inspi­ro­va­li, vzbu­dit v nich vědo­mí závaž­nos­ti spo­leč­né prá­ce a záro­veň dovést k leh­kos­ti pro­ve­de­ní, k ukot­ve­nos­ti v mís­tě, cha­rak­te­ru a pří­bě­hu. Ta jem­nost a nená­pad­nost (samo­zřej­most) pro­střed­ků je to hlav­ní, čeho musí­me docí­lit. Taky se dá říct prav­di­vost, což je to, co v Čechách vítě­zí.

Jan Hřebejk

 

Co je vaším hlav­ním cílem, když točí­te nový film?

 

Pro mě je nej­dů­le­ži­těj­ší radost z vyprá­vě­ní. Radost ze setká­ní se s Petrem Jarchovským na začát­ku a potom s celým tvůr­čím štá­bem, za úče­lem vyprá­vět pří­běh, kte­rý nás zau­jal, pro­střed­nic­tvím osob, kte­rým důvě­řu­je­me, divá­kům, ve kte­ré dou­fá­me.

 

Jaké mís­to mezi vaši­mi sním­ky zau­jí­má Horem Pádem?

 

Dalo by se říci, že je ten­to film jakousi novin­kou v naší spo­leč­né tvor­bě, pro­to­že zasa­hu­je do sou­čas­nos­ti, je i odboč­kou v žán­ru. S leh­kou nad­sáz­kou by se mohl ozna­čit jakým­si dru­hým začát­kem.

 

Film měl ješ­tě před uve­de­ním do kin pověst pře­vrat­né­ho díla, zasa­ze­ním do sou­čas­nos­ti - což je u vás novin­ka - vzbu­zo­val vel­ká oče­ká­vá­ní. Záleželo vám na tom, jak bude při­jat?

 

Nepochyboval jsem o nalé­ha­vos­ti toho, co se sna­ží­me vyprá­vět. Byl jsem pře­svěd­čen, že si tako­vý krok může­me či máme dovo­lit. Ale samo­zřej­mě jsem byl také zvě­da­vý, jak na to zare­a­gu­je pub­li­kum, oče­ká­va­jí­cí od nás nos­tal­gic­ké, las­ka­vé kome­die, vychá­ze­jí­cí z poví­dek Petra Šabacha. Ale v mé prá­ci mě to neo­vliv­ňo­va­lo v tom smys­lu, že bych se tomu nějak při­způ­so­bo­val nebo se bál. Ale čeka­li jsme s oba­va­mi, jest­li nám změ­na kur­su pro­jde.

 

Jsou tedy pro vás čty­ři Čeští lvi dosta­teč­ným zados­tiu­či­ně­ním?


Já nedě­lám fil­my pro České lvy, ale mám z toho oce­ně­ní radost. Jsem rád, že jsme zís­ka­li oce­ně­ní v hlav­ních tvůr­čích kate­go­ri­ích.

 

Vaše fil­my jsou vždy bez výjim­ky pře­hlíd­kou nej­lep­ších čes­kých (a slo­ven­ských) her­ců. Musíte někdy něko­ho pře­mlou­vat, aby ve vašem fil­mu hrál?

 

Pro her­ce je pře­de­vším důle­ži­té, jakou roli jim nabí­zí­me. A v Jarchovského scé­ná­řích jsou posta­vy, kte­ré je radost hrát. Dneska se nám už poda­ři­lo vytvo­řit tako­vý tým, kte­rý je k her­cům las­ka­vý, hlav­ně v napja­tých chví­lích během natá­če­ní, což je i záslu­hou kame­ra­ma­na Jana Malíře a pro­du­cen­ta Ondřeje Trojana. Pochopitelně i dnes se sta­ne, že někdo roli odmít­ne. Ale už když chys­tá­me s Petrem Jarchovským scé­nář, tak mys­lí­me na toho prv­ní­ho divá­ka, respek­ti­ve prv­ní­ho čte­ná­ře, kte­rý je bude číst, a to jsou her­ci, o jejichž pří­zeň bude­me usi­lo­vat nejdřív.

 

Na kte­ré hvězdy se tedy může­me těšit ve vašem při­pra­vo­va­ném sním­ku Kráska v nesná­zích, jenž bude­te točit se stej­ným štá­bem jako Horem Pádem? A o čem bude vyprá­vět?

 

Tento film bude podob­ně jako Horem Pádem tragi­ko­me­die ze sou­čas­nos­ti. Titulní roli bude hrát Aňa Geislerová. Teď hle­dá­me dět­ské před­sta­vi­te­le.

Kromě her­ců, se kte­rý­mi jsem už spo­lu­pra­co­val, jako je Emília Vášáryová a Csongor Kassai, se těším na zno­vuse­tká­ní s Jiřím Schmitzerem, se kte­rým jsem spo­lu­pra­co­val už na FAMU na krát­kém fil­mu L.P. 1948. Těším se na spo­lu­prá­ci s Aňou Geislerovou, kte­rá hrá­la v našem kolek­tiv­ním debu­tu Pějme píseň doho­la a hlav­ní roli v Želarech Ondřeje Trojana. A těším se, že ve fil­mu má po letech vel­kou roli i Jana Brejchová.

 

 

ROZHOVOR S PETREM JARCHOVSKÝM

 

Za scé­nář Horem Pádem jste zís­kal Českého lva. Je pro vás tako­vé­to kri­tic­ké oce­ně­ní význam­né? Vnímáte je jako ofi­ci­ál­ní potvr­ze­ní svých schop­nos­tí? A nao­pak, pokud cenu nezís­ká­te, bere­te si to nějak osob­ně?

 

Filmem Horem Pádem jsme spo­leč­ně s Honzou Hřebejkem vykro­či­li novým smě­rem: k sou­čas­ným téma­tům, k vět­ší fabu­la­ci a také hoř­kým intim­ním dra­ma­tům koře­ně­ným iro­nií, para­do­xem a čas­to čer­ným humo­rem. Český lev je cenou, kte­rou dostá­vá­te od kole­gů, fil­mo­vých auto­rů, pro­fe­si­o­ná­lů a kri­ti­ků, a je pro mne urči­tým potvr­ze­ním, že naše nová ces­ta není sle­pá a může vést k cílům, kte­ré zají­ma­jí i něko­ho jiné­ho než nás samot­né.

 

Horem Pádem byl váš prv­ní spo­leč­ný film s Janem Hřebejkem, kte­rý se ode­hrá­val v sou­čas­nos­ti. Psal se vám k němu scé­nář snad­no? Anebo jste s měl s tímhle obdo­bím pro­blémy?

 

Žádný scé­nář se nepí­še snad­no. Každý film před­po­klá­dá něko­lik ver­zí scé­ná­ře. Musíte být ochot­ni svo­ji lát­ku vní­mat jako živou lát­ku, jako pro­stor pro vznik nápa­dů, kte­ré se vzá­jem­ně oplod­ňu­jí, vyví­je­jí nebo zani­ka­jí. Takový pro­ces nebý­vá snad­ný, ale může být zají­ma­vý, dob­ro­druž­ný, vzru­šu­jí­cí a inspi­ra­tiv­ní. A pokud se ptá­te, zda mám s obdo­bím, kte­ré nyní žije­me, pro­blémy, tak se domní­vám, že film samot­ný, téma­ta, kte­rý­mi se zabý­vá a jak je uka­zu­je, je nej­lep­ší odpo­vě­dí.

 

Jaké scé­ná­ře vás vůbec nej­ví­ce baví? Komedie, dra­ma­ta (jako Musíme si pomá­hat, Želary)? Ten, kte­rý tvo­ří­te zce­la sám, ane­bo adap­ta­ce kniž­ních před­loh?

 

Na to je snad­ná odpo­věď – ten prá­vě roze­psa­ný, ten neho­to­vý, fan­to­ma­tic­ký obraz, kte­rý se pro­mí­tá zatím pou­ze v mé hla­vě.

Můžete pro­zra­dit něco bliž­ší­ho k dal­ší­mu při­pra­vo­va­né­mu sním­ku s Janem Hřebejkem, Krásce v nesná­zích?

 

Film Kráska v nesná­zích vyprá­ví o věč­ném roz­po­ru mezi rozu­mem a citem, o dvou podo­bách lás­ky, duchov­ní a těles­né, o mož­nos­ti přá­tel­ství mezi mužem a ženou tak, jak o ní píše ve své stej­no­jmen­né bás­ni Robert Graves a kte­rá se sta­la inspi­ra­cí pro naše vyprá­vě­ní. Vyprávíme o tom, jaké to je potkat své oživlé dět­ské vzpo­mín­ky, zda je mož­né navá­zat na dáv­no zasu­té vzta­hy a city. A také o tom, zda je mož­né zpře­tr­hat vzta­hy, kte­ré nás dusí, zda se lze osvo­bo­dit a odho­dit záva­ží.

Jak je z mého expo­zé patr­né, jde nám ten­to­krát o pří­běh, kte­rý vyprá­ví o lid­ských citech a inti­mi­tě. Humor zůstá­vá stá­le pří­to­men jako médi­um, kte­ré pomá­há při­jí­mat hoř­ká sous­ta. Kráska v nesná­zích, stej­ně jako Horem Pádem, je por­trétem něko­li­ka výraz­ných cha­rak­te­rů, kte­ré mají opět svůj předob­raz ve sku­teč­nos­ti a kte­ré jsou dobrou herec­kou pří­le­ži­tos­tí. Osobně se veli­ce těším na setká­ní s her­ci a na to, jak svo­jí inven­cí a zku­še­nost­mi mé posta­vy obo­ha­tí. Těším se na setká­ní s těmi, se kte­rý­mi jsme již pra­co­va­li, jako jsou: Emília Vášáryová, Aňa Geislerová, Csongor Kassai, Eva Holubová, Jirka Macháček, a také na naši prv­ní zku­še­nost s Jiřím Schmitzerem, Romanem Luknárem nebo Janou Brejchovou...

 

 

 

ROZHOVOR S ONDŘEJEM TROJANEM

 

 

S Janem Hřebejkem tvo­ří­te řadu let sehra­ný tým. Víte už, co od sebe může­te čekat. Omezujete ho nějak při výbě­ru a rea­li­za­ci fil­mů, ane­bo mu nechá­vá­te vol­nou ruku?

 

Hlavní posta­vou impul­sů pro mož­né scé­ná­ře je Petr Jarchovský. Petr s Honzou jsou v neu­stá­va­jí­cím kon­tak­tu, vymě­ňu­jí si nové nápa­dy, neotře­lé his­tor­ky, klo­ko­ta­vé filo­zo­fu­jí­cí reflexe naší doby… Prosévají je, oddě­lu­jí zrno od plev a zalé­va­jí bobt­na­jí­cí semín­ka. A když ten­to pro­ces shle­da­jí dosta­teč­ně pro­kyp­ře­ný a pro­vzduš­ně­ný, když ple­te­nec koře­nů ze saze­nič­ky zapus­tí svá cha­pa­dél­ka do zemi­té­ho lůna, při­chá­ze­jí s tou­to křeh­kou raší­cí rost­lin­kou za mnou, abych nale­zl vhod­ný poze­mek pro sad­bu, nave­zl zemi­nu, hnůj a mulč a zajis­til kva­lit­ní zahrad­ní­ky a dal­ší nezbyt­né pro­fe­se a pro­cedu­ry pro kva­lit­ní růst a násled­né mno­že­ní a říz­ko­vá­ní této nové rost­li­ny a dále její pro­dej lač­ní­cím bota­ni­kům a milov­ní­kům fil­mo­vé flóry…

V tom­to pro­ce­su se neo­me­zu­je­me, nýbrž oplod­ňu­je­me. Naším nej­vět­ším raj­cem je nám samo­zřej­mě udá­lost, kdy naše spo­leč­ná rost­li­na roz­kve­te a my může­me svý­mi sosáč­ky, spo­leč­ně s ostat­ní­mi kole­gáč­ky, nasá­vat z vypu­če­lé kvě­te­ny slad­ký nek­tar.

 

Promítá se do vaší prá­ce pro­du­cen­ta to, že jste sám fil­mo­vý reži­sér?

 

Ano.

 

Jaké jsou pro pro­du­cen­ta čes­kých fil­mů ide­ál­ní pra­cov­ní a finanč­ní pod­mín­ky?

 

Při této otáz­ce mně maně vyta­nu­la na mysl má matu­rit­ní otáz­ka z češ­ti­ny: Moderní čeští bás­ní­ci. Pomatuji se, že jsem odre­ci­to­val část bás­ně Otokara Březiny Matka. Snad jest tato má citáž přes­ná:

„Šla mat­ka žitím mým jak kajíc­ni­ce smut­ná

Den její neznal slun­ce jasu

Plod žití trp­ký jenž jako popel chut­ná

Bez osvě­že­ní trha­la ze stro­mu času…“

V těch­to dnech a týd­nech se lopotně sna­žím zafi­nan­co­vat náš nový pro­jekt Kráska v nesná­zích a taky se sna­žím anga­žo­vat mezi poslan­ci za úče­lem pro­sa­ze­ní nove­ly záko­na o Fondu pro pod­po­ru čes­ké kine­ma­to­gra­fe. Oboje jde více než ztu­ha, tak­že mne jímá dep­ka ne nepo­dob­ná té, jež sálá z pera moder­nis­ty a dep­ka­ře Otokara Březiny.

Podmínky jsou blbé a ješ­tě zřej­mě blběj­ší budou. Držme si pal­ce, abychom vůbec zača­li v létě točit.

Máte něja­ký pro­du­cent­ský sen a může­te pro­zra­dit pra­cov­ní plá­ny na letoš­ní rok?

 

Sny pone­chám své­mu sně­ní. Pracovní plá­ny:

  1. Kráska v  nesná­zích: léto - natá­če­ní = pokrýt chy­bě­jí­cí dva­ce­ti­mi­li­o­no­vé man­ko (heh!)
  2. HBO Na sto­já­ka = jar­ní natá­če­ní = show must go on! (tuto švan­du naštěs­tí pokrý­vá sou­kro­mý kapi­tál HBO, tak­že zde je o jed­nu sta­rost méně)
  3. Afoňka už nechce pást soby = v květ­nu uve­de­me do sítě kin vyba­ve­ných video­pro­jek­cí ten­to pozo­ru­hod­ný etno­gra­fic­ký celo­ve­čer­ní doku­ment reži­sé­ra Martina Ryšavého
  4. Zapomenuté trans­por­ty = kopro­dukč­ní podíl na post­pro­duk­ci uni­kát­ní­ho a obsáh­lé­ho čtyř­díl­né­ho doku­men­tu o holo­caus­tu reži­sé­ra Lukáše Přibyla
  5. Dětská trau­ma­to­lo­gie v Krčské nemoc­ni­ci = Petr Jarchovský mne požá­dal po osob­ní zku­še­nos­ti s pří­šer­ným finanč­ním záze­mím této důle­ži­té a potřeb­né insti­tu­ce o pomoc při shá­ně­ní pro­střed­ků pro pod­po­ru toho­to dět­ské­ho poo­pe­rač­ní­ho oddě­le­ní, což rád svý­mi sila­mi činím.

 

 

 

ROZHOVOR S EMÍLIÍ VÁŠÁRYOVOU

 

 

S Janem Hřebejkem jste toči­la už podru­hé. Co vás na jeho fil­mech tak baví, láká?

 

Profesionalita. Jan Hřebejk je reži­sér, kte­rý ovlá­dá svou pro­fe­si, rozu­mí jí. Baví mě také celý pro­fe­si­o­nál­ní štáb, kte­rým je Jan Hřebejk obklo­pen. Nehledě na to, že mi nabí­dl už dvě vyni­ka­jí­cí role, z nichž je kaž­dá úpl­ně jiná, kaž­dá má jiný cha­rak­ter, což je vždy pro her­ce ohrom­ná výzva. Nesmírně mě tím potě­šil.


Získala jste Českého lva za hlav­ní roli. Jsou pro vás oce­ně­ní - ať od kri­ti­ků, tak divác­ká - důle­ži­tá?

Určitě ano, lha­la bych, kdy­bych řek­la, že ne. Každé oce­ně­ní potě­ší a já si jich nesmír­ně vážím. A Českého lva si vážím dvoj­ná­sob­ně, pro­to­že je to moje posled­ní cena, kte­rou jsem dosta­la. Český lev je vel­mi pres­tiž­ní cena a já jsem za ni vel­mi vděč­ná.


Dostáváte v sou­čas­nos­ti nabíd­ky i od jiných čes­kých reži­sé­rů?

 

Momentálně ne, ale dosta­la jsem nabíd­ku od pana Hřebejka hrát v jeho novém fil­mu Kráska v nesná­zích a v létě budu opět hrát na Letních Shakespearovských slav­nos­tech.


Nemrzí vás, že vel­ké herec­ké pří­le­ži­tos­ti zís­ká­vá­te více v Čechách než doma na Slovensku?

 

Nemůžu si stě­žo­vat. Pokud se na Slovensku něco točí, tak role dostá­vám. Točí se ale oprav­du málo, což je mi líto. Věřím ale, že se to brzy změ­ní, že i slo­ven­ský film začne nor­mál­ně fun­go­vat a mla­dí lidé dosta­nou pří­le­ži­tost. Věřím, že i slo­ven­ská tele­vi­ze si už koneč­ně začne vší­mat, že jsou na Slovensku her­ci, mla­dí krás­ní her­ci, veli­ce talen­to­va­ní, kte­ří potře­bu­jí pří­le­ži­tost.

 

 

 

ROZHOVOR S JIŘÍM MACHÁČKEM

 

V Horem Pádem se sešla řada her­ců, s nimiž Jan Hřebejk už v minu­los­ti točil, stej­ně tak se obklo­pil svým neměn­ným štá­bem. Vy jste byl mezi nimi vlast­ně nová­ček. Jaké to bylo, pra­co­vat s lid­mi, kte­ří tvo­ři­li již pev­nou par­tu?

To byla pro mne jed­na vůbec z nej­za­jí­ma­věj­ších věcí. Zjišťovat jakou mají mezi sebou hie­rar­chii. Kdo komu cho­dí pro pivo, komu kdo čis­tí boty, zaší­vá rány a tak. Než jsem to pocho­pil, nano­sil jsem se půl­li­t­rů, naza­ší­val ran a načis­til galo­ší až hrůza… Teď už ale vím, jak to mezi nimi cho­dí. Budou si na mne muset dát pozor.

A jaké vůbec bylo hrát ve fil­mu Jana Hřebejka? Patří k čes­ké reži­sér­ské špič­ce – máte tedy ze své účas­ti na tom­to fil­mu dob­rý pocit?

Ano. Rozhodně. Nevím, co bych dodal.

A jak se vám hrá­lo s umě­lým roz­ště­pem? Můžete pro­zra­dit, jak tako­vé­ho rea­lis­tic­ké­ho vzhle­du mas­kér­ky dosáh­ly?

Maskérka, nebo spíš mas­kér František Příhoda, požá­dal svou zub­ní labo­rant­ku, aby mi otisk­la patro a vymo­de­lo­va­la na něj násad­ku se vsa­ze­ným drát­kem, kte­rý slou­žil jako defor­má­tor mého hor­ní­ho pysku. No a ten musel kaž­dý den František zamas­ko­vat nej­pr­ve hor­kým vos­kem a pak pud­rem.

Poté, co vám uni­kl Český lev za hlav­ní roli, jste pro­hlá­sil, že si pře­ce může­te doma vyro­bit z pře­kliž­ky své­ho vlast­ní­ho. Znamená to, že pro vás zís­ká­ní této tro­fe­je není život­ním cílem?

Ano. Přesně tak. Mým život­ním cílem je být šťast­ný z toho, že jsem na svě­tě. I když Českého lva si vel­mi vážím.

Co je tedy pro vás nej­dů­le­ži­těj­ší? Proč fil­my točí­te? Kvůli sobě, své­mu vlast­ní­mu poci­tu, ane­bo vás hře­je u srd­ce, že máte řadu obdi­vo­va­te­lů? Je pro vás důle­ži­těj­ší divác­ký úspěch sním­ku, nebo pozi­tiv­ní ohla­sy kri­ti­ků?

Jednoznačně divác­ký úspěch. To, že můžu točit fil­my, je můj spl­ně­ný sen. Mám film pros­tě rád jako tako­vý. Jako způ­sob vyprá­vě­ní pří­bě­hu. Jako spo­leč­ně vní­ma­ný záži­tek.

 

KONTAKT

 

 

Total HelpArt T.H.A.
Kříženeckého nám. 322, 152 53, Praha 5
tel.: 267 073 007 (2436), fax:267 073 836
E-mail: total@tha.cz
www.horempadem.cz

www.tha.cz

 

 
SONY BMG MUSIC ENTERTAINMENT

Palackého 1, 112 99 Praha 1

tel: 246 086 150, fax: 246 086 161

Naďa Koronovská – tisk – nada_koronovska@cz.sonymusic.com

Markéta Herfortová – rádia – marketa_herfortova@cz.sonymusic.com

Zdena Salingerová – TV – zdena.selingerova@bmg.com

Markéta Křížková - Marketing Director - Local Repertoire: marketa_krizkova@cz.sonymusic.com

www.sonymusicbonton.cz

www.sonymusicshop.cz

 

 

Tiskový ser­vis Total HelpArt T.H.A.:

Pavlína Fechterová – tis­ko­vá mluv­čí T.H.A.

2MEDIA, Vlkova 36, 130 00 Praha 3 – Žižkov, tel.: 777 556 160

E-mail: pavlina@2media.cz
Rozhovory, foto: Naďa Machková, e-mail: nada@2media.cz

tel.: 777 556 160

Produkce, akre­di­ta­ce: Julie Včeláková, e-mail: vcelka@2media.cz


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
  • Bukarest Fleisch (2007) 25. prosince 2011 Bukarest Fleisch (2007) Pořádně si rozmyslete, jestli si někde dáte německé hovězí maso! Mohl by se vám totiž pěkně změnit apetit. Studentka Lara se od policie dozví, že celá její rodina zemřela při […] Posted in Horory
  • n200710110829 Mind112. října 2007 Lovci myšlenek (Mindhunters) Ten? Ten? Ten? Kdo půjde z kola ven? Film o agentech FBI na opuštěném ostrově, kde mají v rámci výcvikového programu dopadnout fiktivního zločince. Brzy ale někdo začne vraždit doopravdy - […] Posted in Filmové recenze
  • Jim Stopanni: Velká kniha posilování27. listopadu 2016 Jim Stopanni: Velká kniha posilování Pokud si tuto knihu kupujete znamená to že buď chcete začít s posilováním nebo nějak chcete rozvinout svoje tréninkové plány a musím uznat že lepší volbu jste nemohli udělat, kniha je dle […] Posted in Recenze knih
  • Long Walk, The (Dlouhý pochod, Richard Bachman) 16. listopadu 2011 Long Walk, The (Dlouhý pochod, Richard Bachman) Sto mladých chlapců se přihlásí do soutěže nazvané Dlouhý pochod. Nesmí zastavit, odchýlit se z vytyčené trasy ani utéct. Jinak je čeká kulka do hlavy. Přežít může totiž jen JEDEN!!! […] Posted in Horory
  • Radka Kneblová: Obrázkové křížovky pro děti8. července 2023 Radka Kneblová: Obrázkové křížovky pro děti Více než desítku hravých publikací a knih pro děti má na kontě Radka Kneblová. Určené jsou především pro děti školou povinné, jednu knihu pro ukrácení dlouhé chvíle napsala v roce 2011 i […] Posted in Recenze knih
  • Tiché místo - DOMOV4. května 2018 Tiché místo - DOMOV Důvody, díky kterým byli Abbottovi schopni přežít nebezpečí, které rychle zdevastovalo většinu zeměkoule, jsou celkem rychle zřejmé: jejich láska jednoho k druhému, jejich schopnost zůstat […] Posted in Speciály
  • Percy Jackson: Moře nestvůr - STAVBA TÁBORA POLOKREVNÝCH A OSTATNÍCH MAGICKÝCH SCÉN5. srpna 2013 Percy Jackson: Moře nestvůr - STAVBA TÁBORA POLOKREVNÝCH A OSTATNÍCH MAGICKÝCH SCÉN Na vybudování fantastického mytologického světa PERCYHO JACKSONA: MOŘE NESTVŮR pracoval výtvarník Claude Paré, tři návrháři scény a armáda umělců, tesařů, malířů a architektů. Ti […] Posted in Speciály
  • Anna Stropnická, Šárka Vaculíková, Michaela Zemánková - dryády2. března 2016 Anna Stropnická, Šárka Vaculíková, Michaela Zemánková - dryády Jak dlouho trvalo, než vznikla maska dryády?  V maskérně jsme trávily obvykle čtyři hodiny. Pokud jsme točily i další den, tak jsme si nechaly pouze odlíčit obličej a oddělat uši. V tom […] Posted in Rozhovory
  • Club Dread (2004) 29. ledna 2013 Club Dread (2004) Komedie plná alkoholu, drog, sexu a vražd. Srdečně vás zveme na náš ostrov Potěšení, který leží blízko kostarických břehů. Kokosový Pete a jeho ztřeštěný personál pro vás připravil […] Posted in Horory
  • Titulky k Fantasy Island S01E06 - The Big Five Oh10. října 2022 Titulky k Fantasy Island S01E06 - The Big Five Oh Na ostrov přijíždí trojice kamarádek, které zde plánují oslavit společně padesáté narozeniny. Jejich fantazie však odhalí nevyřčené křivdy a hluboké rány. A Ruby se rozhodne pro pracovně […] Posted in Titulky
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,84978 s | počet dotazů: 253 | paměť: 72237 KB. | 20.04.2024 - 01:29:40