Holger Munch na stopě šíleného vraha v knize Clona

Třetí díl série s taju­pl­ný­mi a „div­ný­mi“ vraž­da­mi, kde je potře­ba vidět i skr­ze fak­ta to, co není na mís­tě činu pří­tomno.

Při běž­ném ryba­ře­ní na hor­ském jeze­ře byla náhod­ně vylo­ve­na mrt­vo­la mla­dé dív­ky, odě­ná do balet­ních šatů. K ohle­dá­ní mís­ta činu byl při­zván vyhlá­še­ný komi­sař Holger Munch a požá­dán, aby se opět obno­vil „jeho“ vyšet­řo­va­cí tým. Ten se po obhléd­nu­tí mís­ta vraž­dy roz­ho­dl, že by do své­ho týmu rád opět při­ve­dl šikov­nou vyšet­řo­va­tel­ku Miu Krugerovou, ikdyž mno­hem radě­ji by ji nechal spřá­dat si své vlast­ní nepra­cov­ní plá­ny, aby se nemu­se­la opět zabý­vat těmi­to zlý­mi a „ošk­li­vý­mi“ věc­mi.  Znal Miu dosta­teč­ně dlou­ho, aby věděl, že doká­že pro­nik­nout do hloub­ky pří­pa­du a čas­to­krát se jím nechá až zce­la pohl­tit včet­ně nega­tiv­ních dopa­dů. Jenže potře­bu­je s pří­pa­dem pomoct, a niko­ho lep­ší­ho než Miu nezná. Kolem pří­pa­du se nachá­zí až pří­liš mno­ho otaz­ní­ků a nevy­řče­ných otá­zek.

Miiny plá­ny zapo­me­nout na minu­lost a začít zno­vu plno­hod­not­ně a bez výči­tek žít, se po pří­cho­du Holgera Munche hrou­tí, ale tře­ba se pří­pad brzy poda­ří vyře­šit a ješ­tě své plá­ny usku­teč­ní.

Rovnýma noha­ma se vrhá do pří­pa­du spo­leč­ně s týmem, na kte­rý je zvyk­lá. Proč se na mís­tě činu nale­zl foto­a­pa­rát namí­ře­ný pří­mo na mís­to činu? Nalezená oběť vypa­da­la, jako by si sama došla pří­mo do jeze­ra, nena­šlo se na ní žád­né zra­ně­ní či sto­pa po boji, zápa­su. Co má s pří­pa­dem spo­leč­né­ho nale­ze­ná vytr­že­ná strán­ka z pohád­ky, je to snad náho­da nebo záměr stej­ně tak jako čís­lo vyry­té do čoč­ky foto­a­pa­rá­tu? Co tím pacha­tel sle­do­val? Snaží se na sebe pou­ká­zat, hra­je si s poli­cií, vysmí­vá se jí? Po nále­zu dru­hé­ho těla, saxo­fo­nis­ty, je zřej­mé, že má spe­ci­ál­ně sesta­ve­ný poli­cej­ní tým co do čině­ní se séri­o­vým vra­hem, kte­rý si s nimi hra­je, schvál­ně na mís­tě činu nechá­vá indi­cie. Je jen otáz­kou času, kdy a kde ude­ří zno­vu. Dokážou ho vypá­t­rat dří­ve, než si vyhléd­ne dal­ší oběť a vysmě­je se jim?

Napínavý pří­běh, kde se splé­ta­jí a pro­lí­na­jí jed­not­li­vé lin­ky, jak je už u toho­to spi­so­va­te­le běž­né, vás nene­cha­jí chví­li vydech­nout, bude­te vta­že­ni do děje a kníž­ku odlo­ží­te, až dočte­te, jak to dopadlo. Výtku mám k samot­né­mu závě­ru, kde se pří­pad v pod­sta­tě vyře­šil během něko­li­ka strá­nek, tako­vé stro­hé utnu­tí, po napí­na­vém sple­ti­tém roz­ví­je­ní pří­bě­hu by si i Clona zaslou­ži­la více pro­sto­ru pro svůj závěr pří­bě­hu. Mne tedy odha­le­ní a vyře­še­ní zkla­ma­lo. Ale i přes­to pře­tr­vá­vá pozi­tiv­ní hod­no­ce­ní kníž­ky. Určitě dopo­ru­ču­ju, pokud se vám líbi­ly pře­de­šlé díly. Navíc není potře­ba mít pře­čte­né pře­de­šlé dva díly, abys­te moh­li pře­číst i ten­to.

Autor: Samuel Bjørk

Nakladatelství: Plus

Počet stran: 368

Žánr: Severské detek­tiv­ky, kri­mi­nál­ní romá­ny

Hodnocení: 96%