Partnerské stránky: Simpsonovi.Blog | Rick a Morty | Rozčarování | Futurama
Kritiky.cz > Speciály > Hobit: Neočekávaná cesta

Hobit: Neočekávaná cesta

Photo © New Line Cinema, Metro-Goldwyn-Mayer, Warner Bros. Pictures
Photo © New Line Cinema, Metro-Goldwyn-Mayer, Warner Bros. Pictures
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Hobit: Neočekávaná ces­ta je dob­ro­druž­ný film z roku 2012, kte­rý nato­čil Peter Jackson pod­le scé­ná­ře Fran Walshové, Philippy Boyensové, Jacksona a Guillerma del Tora na moti­vy romá­nu Hobit J. R. R. Tolkiena z roku 1937. Jedná se o prv­ní díl tri­lo­gie Hobit, kte­rý půso­bí jako prequel k Jacksonově tri­lo­gii Pán prs­te­nů.

Příběh se ode­hrá­vá ve Středozemi šede­sát let před hlav­ní­mi udá­lost­mi Pána prs­te­nů a čás­ti fil­mu jsou adap­to­vá­ny z dodat­ků k Tolkienovu Návratu krá­le. Neočekávaná ces­ta vyprá­ví pří­běh Bilba Pytlíka (Martin Freeman), kte­rý se nechá pře­svěd­čit čaro­dě­jem Gandalfem (Ian McKellen), aby dopro­vá­zel tři­náct trpas­lí­ků vede­ných Thorinem Oakenshieldem (Richard Armitage) na výpra­vě za zno­vu­zís­ká­ním Osamělé hory od draka Šmaka. V herec­kém ansám­blu dále hra­jí Ken Stott, Cate Blanchett, Ian Holm, Christopher Lee, Hugo Weaving, James Nesbitt, Elijah Wood a Andy Serkis a obje­ví se i Sylvester McCoy, Barry Humphries a Manu Bennett.

Neočekávaná ces­ta měla pre­mi­é­ru 28. lis­to­pa­du 2012 ve Wellingtonu, do kin ji pak 12. pro­sin­ce na Novém Zélandu a 14. pro­sin­ce ve Spojených stá­tech uved­la spo­leč­nost Warner Bros. Pictures. Stalo se tak téměř devět let po uve­de­ní Pána prs­te­nů: Návrat krá­le. Film zís­kal smí­še­né hod­no­ce­ní kri­ti­ků a v poklad­nách kin vydě­lal přes 1,017 mili­ar­dy dola­rů, což z něj uči­ni­lo čtvr­tý nej­vý­dě­leč­něj­ší film roku 2012. Film zís­kal řadu oce­ně­ní; na 86. roč­ní­ku udí­le­ní Oscarů byl nomi­no­ván na nej­lep­ší výpra­vu, nej­lep­ší make-up a účes a nej­lep­ší vizu­ál­ní efek­ty.

V roce 2013 násle­do­va­lo dvě pokra­čo­vá­ní, a to Šmakova dra­čí poušť a v roce 2014 Bitva pěti armád.

Děj

Blíží se jeho 111. naro­ze­ni­ny a hobit Bilbo Pytlík začí­ná pro své­ho synov­ce Froda sepi­so­vat celý pří­běh své­ho dob­ro­druž­ství před 60 lety.

Dlouho před Bilbovým zapo­je­ním při­ne­sl trpas­li­čí král Thrór své­mu rodu pod Osamělou horou éru pro­spe­ri­ty až do pří­cho­du draka Šmaka. Šmak zni­čil neda­le­ké měs­to Dale, vyhnal trpas­lí­ky z jejich hory a odne­sl si jejich záso­by zla­ta. Thrórův vnuk Thorin spat­ří na neda­le­kém úbo­čí krá­le Thranduila a jeho les­ní skřít­ky a je zdě­šen, když radě­ji ode­jdou, než aby pomoh­li jeho lidu, což má za násle­dek Thorinovu věč­nou nená­vist k elfům.

V Kraji je pade­sá­ti­le­tý Bilbo okla­mán čaro­dě­jem Gandalfem Šedým, aby uspo­řá­dal veče­ři pro Thorina a jeho dru­ži­nu trpas­lí­ků: Balin, Dwalin, Fíli, Kíli, Dori, Nori, Ori, Óin, Glóin, Bifur, Bofur a Bombur. Gandalfovým cílem je naver­bo­vat Bilba jako „lupi­če“ dru­ži­ny, kte­rý jim pomů­že při jejich výpra­vě do Osamělé hory. Bilbo zpr­vu nechce při­jmout, ale poté, co dru­ži­na dru­hý den ode­jde bez něj, změ­ní názor. Bilbo spě­chá, aby se k dru­ži­ně při­po­jil. Při ces­tě dál je dru­ži­na zaja­ta tře­mi trolly. Bilbo zdr­ží Trolly od jejich sežrá­ní až do sví­tá­ní a Gandalf vysta­ví Trolly slu­neč­ní­mu svět­lu, čímž je pro­mě­ní v kámen. Družina najde jes­ky­ni Trollů a nalez­ne poklad a elfí čepe­le. Thorin a Gandalf si vez­mou po jed­né elfské čepe­li, Orcrist a Glamdring; Gandalf najde také elfskou dýku, kte­rou dá Bilbovi.

Čaroděj Radagast Hnědý vyhle­dá Gandalfa a jeho dru­ži­nu a vyprá­ví jim o setká­ní v Dol Gulduru s Nekromantem, čaro­dě­jem, kte­rý tem­nou magií kazí Zelený hvozd. Gandalf, pro­ná­sle­do­va­ný skře­ty, vede dru­ži­nu skry­tou chod­bou do Roklinky. Tam mu lord Elrond pro­zra­dí skry­tý údaj o taj­ných dve­řích na mapě dru­ži­ny Osamělé hory, kte­ré budou vidi­tel­né až v Durinův den. Gandalf poz­dě­ji při­stou­pí k Bílé radě - tvo­ře­né Elrondem, Galadriel a Sarumanem Bílým - a před­lo­ží jí Morgulskou čepel, zbraň čaro­děj­né­ho krá­le Angmaru, kte­rou Radagast zís­kal z Dol Gulduru jako zna­me­ní, že Nekromant je spo­jen s pří­pad­ným Sauronovým návra­tem. Zatímco Saruman nalé­há na sta­rost o aktu­ál­něj­ší zále­ži­tost výpra­vy trpas­lí­ků a žádá, aby ji Gandalf ukon­čil, Gandalf taj­ně pro­zra­dí Galadriel, že to před­ví­dal a nechal trpas­lí­ky pokra­čo­vat bez něj.

Společnost se vydá­vá do Mlžných hor, kde se oci­tá upro­střed kolosál­ní bitvy mezi kamen­ný­mi obry. Ukrývají se v jes­ky­ni a jsou zaja­ti skře­ty, kte­ří je odve­dou ke své­mu vůd­ci, Velkému skře­to­vi. Bilbo se od trpas­lí­ků oddě­lí a spad­ne do trh­li­ny, kde se setká s Glumem, kte­rý mu nevě­dom­ky upus­tí zla­tý prs­ten. Bilbo si prs­ten vez­me do kapsy a ocit­ne se tvá­ří v tvář Glumovi. Hrají spo­lu hádan­ku a sáze­jí se o to, že Bilbovi uká­že ces­tu ven, pokud vyhra­je, nebo ho Glum sní, pokud pro­hra­je. Bilbo nako­nec vyhra­je, když se Gluma zeptá, co má v kap­se. Když si Glum všim­ne, že se mu ztra­til prs­ten, uvě­do­mí si, že ho má Bilbo, a začne ho pro­ná­sle­do­vat. Bilbo zjis­tí, že prs­ten mu dává nevi­di­tel­nost, ale když má mož­nost Gluma zabít, Bilbo ze sou­ci­tu ušet­ří jeho život a ute­če, zatím­co Glum kři­čí svou nená­vist vůči hobi­tu Pytlíkovi.

Mezitím Velký skřet trpas­lí­kům pro­zra­dí, že Azog, skře­tí váleč­ný náčel­ník, kte­rý zabil Thróra a v bitvě u trpas­li­čí­ho krá­lov­ství Morie při­šel o před­lok­tí Thorina, vypsal na Thorinovu hla­vu odmě­nu. Gandalf při­jíž­dí a vede trpas­lí­ky na útěk, při­čemž zabi­je Velkého skře­ta. Bilbo opouš­tí horu a při­po­ju­je se ke své dru­ži­ně, při­čemž svůj nově zís­ka­ný prs­ten drží v taj­nos­ti. Družina je pře­pa­de­na Azogem a jeho lovec­kou sku­pi­nou a uchý­lí se na stro­my. Thorin zaú­to­čí na Azoga, kte­rý ho pře­mů­že a těž­ce zra­ní svým Wargem. Bilbo zachrá­ní Thorina před skře­ty a vyzve Azoga, prá­vě když dru­ži­nu zachrá­ní orli při­vo­la­ní Gandalfem. Utečou do bez­pe­čí Karaky, kde Gandalf oži­ví Thorina, kte­rý se po jeho záchra­ně zřek­ne své­ho dří­věj­ší­ho pohr­dá­ní Bilbem.

V dál­ce spat­ří Osamělou horu, kde spí­cí­ho Šmaka pro­bu­dí drozd, kte­rý tlu­če šne­kem o kámen.

Obsazení

Postavy Galadriel, Sarumana a Froda Pytlíka se obje­vu­jí v romá­nu Pán prs­te­nů, ale ne v romá­nu Hobit. (Radagast byl z fil­mo­vé ver­ze Pána prs­te­nů také vypuš­těn, pou­ze byl let­mo zmí­něn). Gandalf, Glum, Bilbo Pytlík, Elrond a Nekromant se obje­vu­jí v obou romá­nech, ačko­li posled­ně jme­no­va­ný je v Pánu prs­te­nů ozna­čo­ván jako Sauron. Pouze Bilbo je v obou sadách fil­mů ztvár­něn jiným her­cem, pro­to­že věko­vý roz­díl více ovliv­ňu­je jeho posta­vu. Starší Bilbo (Ian Holm) se obje­vu­je v pro­lo­go­vé čás­ti toho­to fil­mu.

-Martin Freeman jako mla­dý Bilbo Pytlík: hobit naja­tý čaro­dě­jem Gandalfem, aby dopro­vá­zel 13 trpas­lí­ků na výpra­vě za zno­vu­zís­ká­ním Osamělé hory od draka Šmaka.

-Ian Holm, kte­rý v tri­lo­gii Pán prs­te­nů ztvár­nil Starého Bilba Pytlíka, se obje­vu­je i ve scé­nách, kte­ré se ode­hrá­va­jí bez­pro­střed­ně před udá­lost­mi Společenstva prs­te­nu.

-Ian McKellen jako Gandalf Šedý: čaro­děj, kte­rý Bilba naver­bu­je a pomá­há mu zor­ga­ni­zo­vat výpra­vu za ztra­ce­ným pokla­dem trpas­lí­ků v Ereboru. McKellen Gandalfa ztvár­nil i ve fil­mo­vé tri­lo­gii Pán prs­te­nů.

-Richard Armitage jako Thorin Oakenshield II: vůd­ce dru­ži­ny trpas­lí­ků, kte­rý se vydal na ces­tu, aby od Šmaka zís­kal zpět své rod­né prá­vo krá­le Osamělé hory.

-Ken Stott jako Balin: Dwalinův bra­tr. V romá­nu je popsán jako „vždy jejich hlí­dač“.

-Graham McTavish jako Dwalin: Balinův bra­tr.

-Aidan Turner jako Kíli: Thorinův syno­vec a Fíliho mlad­ší bra­tr.

-Dean O’Gorman jako Fíli: Thorinův syno­vec a Kíliho star­ší bra­tr.

-Mark Hadlow jako Dori: Noriho a Oriho bra­tr. V romá­nu je popsán jako „sluš­ný chla­pík, navzdo­ry své­mu reptá­ní“, zatím­co Thorin ho ozna­čil za nej­sil­něj­ší­ho čle­na dru­ži­ny. Hadlow hra­je také Berta Kamenného tro­la.

-Jed Brophy jako Nori: Doriho a Oriho bra­tr.

-Adam Brown jako Ori:

-John Callen jako Óin: Dori a Noriho bra­tr:

-Peter Hambleton jako Glóin: Óinův bra­tr. Hambleton hra­je také Viléma Kamennéhotrolla.

-William Kircher jako Bifur: Bofur a Bomburův bra­tra­nec. Kircher hra­je také Toma Kamenného vlád­ce.

-James Nesbitt jako Bofur: Bomburův bra­tr a Bifurův bra­tra­nec, popi­so­va­ný jako „odzbro­ju­jí­cí pří­mo­ča­rý, zábav­ný a občas odváž­ný trpas­lík“.

-Stephen Hunter jako Bombur: Bofurův bra­tr a Bifurův bra­tra­nec; v romá­nu je popi­so­ván jako tlus­tý a nemotor­ný.

-Cate Blanchett jako Galadriel: elfská spo­lu­vlád­ky­ně Lothlórienu spo­lu se svým man­že­lem, lor­dem Celebornem. Blanchettová ji ztvár­ni­la i ve fil­mo­vé tri­lo­gii Pán prs­te­nů.

-Hugo Weaving jako Elrond: elfský vlád­ce Roklinky, kte­rý poskyt­ne úto­čiš­tě Bilbově dru­ži­ně, přes­to­že Thorin má vůči elfům vel­kou nedů­vě­ru. Weaving ho ztvár­nil i ve fil­mo­vé tri­lo­gii Pán prs­te­nů.

-Christopher Lee jako Saruman Bílý: hla­va řádu Istari a jeho Bílé rady. Lee ho ztvár­nil také ve fil­mo­vé tri­lo­gii Pán prs­te­nů.

-Elijah Wood jako Frodo Pytlík: Frodo Woods: Bilbův oblí­be­ný syno­vec. Jeho scé­ny se ode­hrá­va­jí krát­ce před udá­lost­mi Společenstva prs­te­nu.

-Sylvester McCoy jako Radagast Hnědý: čaro­děj, jehož moud­rost se týká pří­ro­dy a divo­ké zvě­ře.

-Andy Serkis jako Glum: ubo­hé hobi­tí stvo­ře­ní zka­že­né Jedním prs­te­nem. Serkis ztvár­nil Gluma pomo­cí moti­on cap­tu­re, stej­ně jako ve fil­mo­vé tri­lo­gii Pán prs­te­nů. Serkis půso­bil také jako reži­sér dru­hé­ho dílu tri­lo­gie.

-Manu Bennett jako Azog Znesvětitel: skře­tí náčel­ník Morie, kte­rý v bitvě u Azanulbizaru setnul hla­vu krá­li Thrórovi a nyní loví Thorina a jeho dru­ži­nu poté, co slo­žil pří­sa­hu, že pře­ru­ší Durinovu linii. Vede sku­pi­nu lov­ců skře­tů a jez­dí na obrov­ském bílém war­go­vi.

-Barry Humphries jako Velký skřet: král jes­ky­ní ve měs­tě skře­tů v Mlžných horách.

-Conan Stevens jako Bolg: Azogův syn.

-John Rawls jako Yazneg: Azogův zástup­ce. Pohybový cho­re­o­graf Terry Notary hrál Yaznega během pick-up zábě­rů.

-Bret McKenzie jako Lindir: elf z Roklinky.

-Kiran Shah jako skře­tí písař: písař a posel Velkého skře­ta.

-Jeffrey Thomas jako Thrór: býva­lý král Durinova lidu a Thorinův děde­ček.

-Stephen Ure jako Fimbul, jeden z Azogových skře­tích lov­ců a poru­čík Yaznega. Poté, co je Yazneg zabit, se Fimbul stá­vá Azogovou pra­vou rukou. Ure si také zahrál skře­ta jmé­nem Grinnah, kte­rý půso­bil jako Velký skře­tův ako­ly­ta.

-Michael Mizrahi jako Thráin II: posled­ní trpas­li­čí král Ereboru a Thorinův otec.

-Benedict Cumberbatch jako hlas draka Šmaka a také Nekromant, tajem­ný čaro­děj síd­lí­cí v Dol Gulduru se schop­nos­tí vyvo­lá­vat duchy mrtvých. Cumberbatch se posta­ral o per­for­man­ce cap­tu­re pro krát­ký výskyt této posta­vy v tom­to fil­mu.

Ve fil­mu se obje­ví reži­sér Peter Jackson a stři­hač Jabez Olssen jako uprchlí­ci z Ereboru trpas­lí­ci utí­ka­jí­cí před dra­kem Šmakem v úvod­ním pro­lo­gu; dvoj­ník obra­zu Hayden J. Weal jako trpas­lík nesou­cí dra­ho­ka­my během Thranduilovy návštěvy v Ereboru; teh­dej­ší man­žel­ka Jamese Nesbitta Sonia Forbes-Adam jako Belladonna Tooková, Bilbova mat­ka; Nesbittovy dce­ry Peggy a Mary jako Daleovy děti; Luke Evans jako Girion; a pro­dukč­ní Dan Hennah jako Starý Took, Belladonnin otec. Na večír­ku Starého Tooka se obje­vi­la dce­ra Petera Jacksona, dru­hý syn Philippy Boyensové a děti Andyho Serkise; ve scé­ně na trhu je mož­né vidět man­žel­ku a děti Jabeze Olssena, děti zakla­da­te­le Weta Workshop Richarda Taylora a děti deko­ra­té­ra Ra Vincenta. Spisovatel ser­ve­ru Ain’tItCoolNews.com Eric Vespe ztvár­nil Fredegara Chubba, pro­da­va­če ryb na trhu. Výstupy v Old Tookově večír­ku a ve scé­ně na trhu jsou uve­de­ny pou­ze v roz­ší­ře­ném vydá­ní.

Produkce

Vývoj

Po kri­tic­kém a finanč­ním úspě­chu fil­mo­vé tri­lo­gie Pán prs­te­nů (2001-2003), jejímž spo­lusce­náris­tou, kopro­du­cen­tem a reži­sé­rem byl Peter Jackson, se něko­lik let při­pra­vo­va­la fil­mo­vá adap­ta­ce romá­nu J. R. R. Tolkiena Hobit (1937). Jackson se původ­ně chys­tal pro­du­ko­vat a napsat dvou­fil­mo­vou adap­ta­ci Hobita, kte­rou měl reží­ro­vat Guillermo del Toro. Del Toro pro­jekt opus­til v květ­nu 2010, zhru­ba po dvou letech spo­lu­prá­ce s Jacksonem a jeho pro­dukč­ním týmem, kvů­li zpož­dě­ní způ­so­be­né­mu čás­teč­ně finanč­ní­mi pro­blémy spo­leč­nos­ti Metro-Goldwyn-Mayer. V říj­nu téhož roku byl Jackson ozná­men jako reži­sér. Filmy o Hobitovi vzni­ka­ly postup­ně za sebou, podob­ně jako fil­my o Pánovi prs­te­nů. Hlavní natá­če­ní fil­mů Hobit zača­lo 21. břez­na 2011 na Novém Zélandu a skon­či­lo 6. čer­ven­ce 2012 po 266 dnech natá­če­ní. V čer­ven­ci 2012 se natá­če­ly i dotáč­ky k Neočekávané ces­tě. Práce na fil­mu měly být ukon­če­ny 26. lis­to­pa­du, pou­hé dva dny před pre­mi­é­rou fil­mu ve Wellingtonu.

Jackson uve­dl, že náh­lý del Torův odchod způ­so­bil pro­blémy, pro­to­že měl pocit, že mu zbý­vá vel­mi málo času na pří­pra­vu, než musí začít natá­če­ní, s nedo­kon­če­ný­mi scé­ná­ři a bez sto­ry­bo­ar­dů, což zvý­ši­lo obtíž­nost režie. Jackson pro­hlá­sil: „Protože Guillermo del Toro musel ode­jít a já jsem nasko­čil a pře­vzal to, nena­to­či­li jsme hodi­ny o rok a půl zpět a neda­li mi rok a půl pří­prav na návrh fil­mu, což bylo něco jiné­ho než to, co dělal on. Bylo to nemož­né a v důsled­ku toho, že to bylo nemož­né, jsem pros­tě začal natá­čet film s tím, že vět­ši­na z něj neby­la vůbec při­pra­ve­ná. Přijdete na plac a dělá­te to na kří­d­lech, máte tyhle masiv­ně kom­pli­ko­va­né scé­ny, žád­né sto­ry­bo­ar­dy a vymýš­lí­te to tam a pak na mís­tě.“ Jackson také řekl: „Většinu Hobita jsem strá­vil s poci­tem, že nejsem nad věcí. Ani z hle­dis­ka scé­ná­ře jsme s Fran [Walshovou] a Philippou [Boyensovou] nemě­li všech­ny scé­ná­ře napsa­né k naší spo­ko­je­nos­ti, tak­že to byla situ­a­ce pod vel­kým tla­kem“. Jackson však dále ve fea­tu­ret­tech na DVD/Blu-ray vysvět­lu­je růz­né způ­so­by, jaký­mi on a jeho štáb pře­ko­ná­va­li pře­káž­ky, kte­ré se během natá­če­ní vyskyt­ly. Našli způ­so­by, jak vše zvlád­nout i v „situ­a­ci pod vel­kým tla­kem“, v níž se on a jeho štáb ocit­li, zejmé­na natá­če­ní Bitvy pěti armád, kte­ré se kvů­li řád­né­mu naplá­no­vá­ní a nato­če­ní pře­su­nu­lo z roku 2012 na rok 2013.

Vysoká snímková frekvence

Hobit: Neočekávaná ces­ta pou­žil sním­ko­vou frek­ven­ci natá­če­ní a pro­mí­tá­ní 48 sním­ků za sekun­du, čímž se stal prv­ním celo­ve­čer­ním fil­mem s širo­kou dis­tri­bucí, kte­rý tak uči­nil. Nová rych­lost pro­mí­tá­ní byla pro širo­kou veřej­nost inze­ro­vá­na jako „High Frame Rate“. Většina kin však po pře­poč­tu pro­mí­ta­la film v prů­mys­lo­vém stan­dar­du 24 sním­ků za sekun­du.

Hudba

Hudbu k fil­mu Neočekávaná ces­ta slo­žil, orchestro­val, diri­go­val a pro­du­ko­val Howard Shore. Provedli ji Londýnský filhar­mo­nic­ký orchestr, London Voices a Tiffin“ Boys Choir a vystou­pi­lo na ní něko­lik pěvec­kých sólis­tů. Hudba zopa­ko­va­la mno­ho moti­vů z tri­lo­gie Pán prs­te­nů, ale také před­sta­vi­la řadu nových témat, včet­ně Shoreovy orchest­rál­ní úpra­vy die­ge­tic­ké pís­ně „Misty Mountains“.

Distribuce

Marketing

První upou­táv­ka na film Neočekávaná ces­ta byla popr­vé pro­mít­nu­ta před Jacksonem pro­du­ko­va­ný­mi Tintinovými dob­ro­druž­ství­mi v USA 21. pro­sin­ce 2011 a ve stej­ný den byla zve­řej­ně­na na inter­ne­tu. Geoff Boucher z Los Angeles Times o něm řekl: „Ačkoli byl až pří­liš let­mý, bylo v něm dost na to, aby roz­bu­šil srd­ce fanouš­ků.“. Jen Chaneyová z dení­ku The Washington Post uved­la: „Vizuálně i tonál­ně vypa­dá tato ukáz­ka na [Neočekávanou ces­tu] jako doko­na­lý sou­lad s pří­běhy o Frodo Pytlíkovi, kte­ré vyšly v letech 2001, 2002 a 2003. [...] Děj však není v trai­le­ru tím hlav­ním... V tom­to kli­pu jde pře­de­vším o to, abychom se zno­vu sezná­mi­li se Středozemí.“

Jackson, Freeman, McKellen, Armitage, Serkis, Wood a spo­lusce­nárist­ka Philippa Boyensová se obje­vi­li na mezi­ná­rod­ním Comic-Conu v San Diegu 2012, kde film pro­pa­go­va­li a pro­mí­ta­li 12 minut zábě­rů.

8. říj­na 2012 ozná­mi­la sta­rost­ka Wellingtonu Celia Wade-Brownová, že na týden pre­mi­é­ry fil­mu Hobit: Neočekávaná ces­ta bude hlav­ní měs­to Nového Zélandu pře­jme­no­vá­no na „Středozem“.

Video hry

-Guardians of Middle-earth, kte­rá byla vydá­na se spe­ci­ál­ní dolož­kou na před­ní stra­ně, ozna­ču­jí­cí spo­je­ní s celo­ve­čer­ním fil­mem, a obsa­hu­je mode­ly a posta­vy z fil­mu Hobit: Neočekávaná ces­ta, včet­ně Noriho, Gluma, Dwalina a dal­ších.

-Lego Pán prs­te­nů, kte­ré bylo vydá­no ve stej­né době jako film a obsa­hu­je model Radagasta z Lega, kte­rý vychá­zí z jeho ztvár­ně­ní ve fil­mu Hobit: Neočekávaná ces­ta.

-Hobit: Království Středozemě, kte­ré obsa­hu­je posta­vy a mís­ta a také prv­ky ofi­ci­ál­ní­ho soun­d­trac­ku.

Vydání v kinech

Světová pre­mi­é­ra fil­mu Hobit: Neočekávaná ces­ta se usku­teč­ni­la 28. lis­to­pa­du 2012 v diva­dle Embassy ve Wellingtonu na Novém Zélandu, v plném zně­ní byl film uve­den do kin na Novém Zélandu 12. pro­sin­ce. V Evropě byl film uve­den 13. pro­sin­ce 2012, v Indii, Kanadě a Spojených stá­tech 14. pro­sin­ce 2012 a v Austrálii 26. pro­sin­ce 2012 (Boxing Day). Film byl také pro­mí­tán na 65. roč­ní­ku Královského fil­mo­vé­ho před­sta­ve­ní v Londýně 12. pro­sin­ce 2012, kte­ré se kona­lo ve pro­spěch cha­ri­ta­tiv­ní orga­ni­za­ce Film & TV.

Na čer­ve­ný kobe­rec na Courtenay Place se při pre­mi­é­ře fil­mu posta­vi­lo asi 100 000 lidí a celá akce byla na Novém Zélandu vysí­lá­na živě v tele­vi­zi a také stre­a­mo­vá­na přes inter­net.

Prodloužená edi­ce fil­mu se dočka­la limi­to­va­né ree­di­ce 5. říj­na 2015, kte­rou dopro­vá­zel spe­ci­ál­ní pozdrav od Petera Jacksona.

Domácí média

Hobit: Neočekávaná ces­ta vyšel na DVD, Blu-ray a Blu-ray 3D 19. břez­na 2013, roz­ší­ře­ná edi­ce s 13 minu­ta­mi doda­teč­ných zábě­rů a tře­mi bonu­so­vý­mi dis­ky obsa­hu­jí­cí­mi při­bliž­ně devět hodin spe­ci­ál­ních funk­cí vyšla 5. lis­to­pa­du 2013. Ve Velké Británii byl film vydán 8. dub­na 2013.

Neočekávaná ces­ta vyšla na Ultra HD Blu-ray 30. lis­to­pa­du 2020 ve Velké Británii a 1. pro­sin­ce 2020 ve Spojených stá­tech spo­lu s ostat­ní­mi fil­my tri­lo­gie, včet­ně kino­ver­zí i roz­ší­ře­ných edic fil­mů.

Recepce

Box office

Hobit: Neočekávaná ces­ta vydě­lal 303 mili­o­nů dola­rů ve Spojených stá­tech a Kanadě a 718,1 mili­o­nu dola­rů v ostat­ních zemích, což celo­svě­to­vě činí 1,017 mili­ar­dy dola­rů, čímž se stal pat­nác­tým fil­mem v his­to­rii, kte­rý dosá­hl 1 mili­ar­dy dola­rů. Jedná se o čtvr­tý nej­vý­dě­leč­něj­ší film roku 2012. Celosvětový pre­mi­é­ro­vý víkend dosá­hl 222,6 mili­o­nu dola­rů, z toho 15,1 mili­o­nu dola­rů ze 452 kin IMAX po celém svě­tě, což je rekord IMAXu za pro­sin­co­vý pre­mi­é­ro­vý víkend.

Neočekávaná ces­ta vydě­la­la během půl­noč­ní­ho uve­de­ní 13,0 mili­o­nu dola­rů, čímž vytvo­ři­la pro­sin­co­vý půl­noč­ní rekord (před­tím ho držel Avatar). V den pre­mi­é­ry (pátek 14. pro­sin­ce 2012) pak obsa­dil prv­ní mís­to v poklad­nách kin s výděl­kem 37,1 mili­o­nu dola­rů z 4 045 kin (včet­ně půl­noč­ní­ho výděl­ku), čímž vytvo­řil pro­sin­co­vý rekord pre­mi­é­ro­vé­ho dne (před­tím jej držel Pán prs­te­nů: Návrat krá­le). Na kon­ci prv­ní­ho víken­du vydě­lal 84,62 mili­o­nu dola­rů, skon­čil na prv­ním mís­tě a sta­no­vil teh­dej­ší pro­sin­co­vý rekord úvod­ní­ho víken­du (před­tím ho držel film Já, legen­da). 3D pro­jek­ce se na víken­do­vých trž­bách podí­le­ly 49 %, zatím­co pro­jek­ce v IMAXu vynes­ly 10,1 mili­o­nu dola­rů (12 % víken­do­vých tržeb). Film se udr­žel na prv­ním mís­tě i dru­hý víkend, přes­to­že jeho trž­by kles­ly o 57 % na 36,7 mili­o­nu dola­rů. Během tře­tí­ho víken­du se Neočekávaná ces­ta udr­že­la na vrcho­lu kasov­ní­ho žeb­říč­ku, když pokles­la pou­ze o 11 % na 32,9 mili­o­nu dola­rů.

Na 16 trzích vydě­la­la Neočekávaná ces­ta v den pre­mi­é­ry (stře­da 12. pro­sin­ce 2012) 11,2 mili­o­nu dola­rů. Během prv­ní nedě­le se mu poda­ři­lo za pět dní úvod­ní­ho víken­du zís­kat nece­lých 138,0 mili­o­nů dola­rů. Dva po sobě jdou­cí víken­dy byl na vrcho­lu kasov­ní­ho žeb­říč­ku mimo Severní Ameriku. Ve Švédsku zazna­me­nal dru­hý nej­vět­ší pěti­den­ní otví­rák s 6,20 mili­o­nu dola­rů (za fil­mem Harry Potter a Relikvie smr­ti - část 2). Tři nej­vět­ší otví­rá­ky zazna­me­nal ve Velké Británii, Irsku a na Maltě (18,8 mili­o­nu dola­rů), v Rusku a Společenství nezá­vis­lých stá­tů (17,8 mili­o­nu dola­rů) a v Německu (17,1 mili­o­nu dola­rů).

Kritické ohlasy

Po novozéland­ské pre­mi­é­ře tele­vi­ze Nového Zélandu uved­la, že kri­tic­ké ohla­sy byly „pře­váž­ně pozi­tiv­ní“, ale s „roz­po­ru­pl­ný­mi reak­ce­mi na tech­no­lo­gic­ké vymo­že­nos­ti fil­mu“. Po mezi­ná­rod­ním uve­de­ní fil­mu ozna­čil časo­pis Forbes recen­ze za „nenad­še­né“ a deník Los Angeles Times uve­dl, že pod­le kri­ti­ků film „klo­pý­tá“. Na ser­ve­ru Rotten Tomatoes si film na zákla­dě 305 recen­zí drží 64% hod­no­ce­ní s prů­měr­nou znám­kou 6,50/10. Shoda na tom­to webu zní: „Návrat Petera Jacksona do Středozemě je seri­óz­ní, vizu­ál­ně vel­ko­le­pý výlet, ale roz­váž­né tem­po fil­mu při­pra­vu­je lát­ku o část její vel­ko­le­posti.“. Na ser­ve­ru Metacritic má film na zákla­dě shro­máž­dě­ných recen­zí od 40 kri­ti­ků skó­re 58 bodů ze 100, což zna­me­ná „smí­še­né nebo prů­měr­né hod­no­ce­ní“. Diskuse se ved­ly hlav­ně o dél­ce fil­mu, kon­tro­verz­ní vyso­ké sním­ko­vé frek­ven­ci a o tom, zda film odpo­ví­dá úrov­ni oče­ká­vá­ní vybu­do­va­né fil­mo­vou tri­lo­gií Pán prs­te­nů, zatím­co chvá­len byl vizu­ál­ní styl fil­mu, spe­ci­ál­ní efek­ty, hudeb­ní dopro­vod a herec­ké obsa­ze­ní, zejmé­na výko­ny Martina Freemana, Iana McKellena, Richarda Armitage a Andyho Serkise. Diváci dota­zo­va­ní v prů­zku­mu CinemaScore během pre­mi­é­ro­vé­ho víken­du udě­li­li fil­mu znám­ku „A“ na stup­ni­ci od A do F.

Peter Travers z časo­pi­su Rolling Stone kri­ti­zo­val pou­ži­tí „48 sním­ků za sekun­du... Připočtěte si k tomu 3D a film vypa­dá tak hyperre­a­lis­tic­ky, že vidí­te všech­no, co je na něm faleš­né... 169 minut sto­pá­že bolí, pro­to­že prv­ních 45 minut fil­mu nás uvěz­ní v hobi­tím domo­vě mla­dé­ho Bilba Pytlíka,“ ale pokra­čo­val: „Jakmile se Bilbo a trpas­lí­ci vyda­jí na ces­tu... věci se výraz­ně zlep­ší. Trollové, skře­ti, vlci a hor­ské pří­še­ry z pozo­ru­hod­ně pod­daj­né­ho kame­ne dáva­jí Jacksonovi a jeho spo­lusce­náristkám Fran Walshové a Philippě Boyensové z Prstenů to nej­lep­ší.“ Robbie Collin z dení­ku The Daily Telegraph udě­lil fil­mu dvě hvěz­dič­ky z pěti a řekl: „Díky bohu za Andyho Serkise, jehož háda­vý návrat v roli Gluma si kra­de celý film pro sebe. Je to jedi­ný pří­pad, kdy digi­tál­ní efek­ty a uhla­ze­něj­ší vizu­ál­ní strán­ka spí­še pod­tr­hu­jí, než podrý­va­jí mýtic­ké dra­ma Bilbova dob­ro­druž­ství. Jako milov­ní­ka kine­ma­to­gra­fie mě Jacksonův film ztu­ha nudil, jako milov­ní­ka Tolkiena mi zlo­mil srd­ce.“ Film je pod­le něj „tak napě­cho­va­ný cizí­mi fraš­ko­vi­tý­mi prv­ky, že čas­to sotva půso­bí jako Tolkien - spíš jako straš­ná, fanouš­kov­ská inter­ne­to­vá pocta“. Keith Uhlich z časo­pi­su Time Out ozna­čil film za „fas­ci­nu­jí­cí stu­dii nad­byt­ku, dlou­ho oče­ká­va­ný prequel ságy Pán prs­te­nů Petera Jacksona a spol. pře­ky­pu­je pře­byt­kem postav, spe­ci­ál­ní­mi efek­ty ode zdi ke zdi, neo­mlu­vi­tel­ně nata­ho­va­ný­mi dějo­vý­mi odbočka­mi a dvoj­ná­sob­nou sním­ko­vou frek­ven­cí (48 opro­ti 24) opro­ti prů­měr­né­mu fil­mu.“ Peter Bradshaw z časo­pi­su The Guardian oko­men­to­val pou­ži­tí tech­no­lo­gie vyso­ké sním­ko­vé frek­ven­ce a dél­ku fil­mu slo­vy: „Po 170 minu­tách jsem měl pocit, že už mám doce­la dob­ré věci dost. Trilogie pro­vě­ří výdrž nevě­ří­cích a mno­zí mož­ná budou mít pocit... že tra­dič­ní fil­mo­vý vzhled Pána prs­te­nů byl lep­ší.“ Richard Lawson z The Atlantic Wire se vyjá­d­řil k „video­her­ním“ vizu­ál­ním efek­tům fil­mu slo­vy: „Je to kata­stro­fál­ně nea­trak­tiv­ní film, kte­rý obsa­hu­je pří­liš mno­ho zábě­rů, kte­ré byly urči­tě kdy­si krás­né, ale nyní jsou zni­če­né a šin­to­vi­té kvů­li pří­šer­né­mu tech­no­lo­gic­ké­mu mon­st­ru.“

Matthew Leyland z Total Filmu ohod­no­til film pěti hvěz­dič­ka­mi a řekl, že je „Okouzlující, vel­ko­le­pý, tech­nic­ky odváž­ný... zkrát­ka vše, co oče­ká­vá­te od fil­mu Petera Jacksona. Místy se sice dosta­vu­je pocit okou­ka­nos­ti, ale je to epic­ky zábav­ná prvo­ti­na.“ Ed Gonzalez z časo­pi­su Slant Magazine udě­lil fil­mu tři hvěz­dič­ky ze čtyř a ozna­čil ho za „prv­ní z prav­dě­po­dob­ně bez­dů­vod­né tří­díl­né fil­mo­vé extra­va­gan­ce“. Todd McCarthy z The Hollywood Reporter uve­dl, že „Jackson a jeho kole­go­vé vytvo­ři­li puris­tic­ké potě­še­ní... [A vede k] nepo­pi­ra­tel­ně vzru­šu­jí­cí­mu, akcí nabi­té­mu vyvr­cho­le­ní“. McCarthy si nicmé­ně mys­lel, že „ačko­li jsou v novém fil­mu prv­ky, kte­ré jsou stej­ně vel­ko­le­pé, jako byla vel­ká část tri­lo­gie Prstenů... je zde také mno­ho věcí, kte­ré jsou plo­ché a nud­né, zejmé­na na začát­ku“. Kate Muirová z The Times udě­li­la fil­mu čty­ři hvěz­dič­ky z pěti a uved­la, že Martin Freeman v roli Bilba Pytlíka film „oži­vu­je“ a že Jacksonovo pou­ži­tí tech­no­lo­gie 3D s 48 sním­ky za sekun­du dodá­vá fil­mu „sví­ra­vou pře­hled­nost“. Dan Jolin z Empire dal fil­mu čty­ři hvěz­dič­ky z pěti a mys­lí si, že „Hobit hra­je mlad­ší a leh­čí než Společenstvo a jeho násle­dov­ní­ci, ale dělá dob­ře věr­ným a má sílu v Bilbovi Martina Freemana, díky kte­ré se tato tri­lo­gie mož­ná ješ­tě vyrov­ná té posled­ní“, a pro­hlá­sil, že „je tu poklad“.

Ocenění

Film zís­kal tři nomi­na­ce na Oscara za nej­lep­ší vizu­ál­ní efek­ty, nej­lep­ší výpra­vu a nej­lep­ší make-up a účes a také pochva­lu od orga­ni­za­ce kri­ti­ků Broadcast Film Critics Association a od sku­pin kri­ti­ků, jako jsou Houston Film Critics Society, Phoenix Film Critics Society a Washington D.C. Area Film Critics Association. Tým fil­mu zís­kal vědec­kou a tech­nic­kou cenu Akademie - cenu za vědu a tech­ni­ku - za vyná­lez tech­ni­ky, kte­rá zna­me­na­la obrov­ský pokrok v oži­vo­vá­ní počí­ta­čem vytvo­ře­ných postav, jako je Glum ve fil­mu, na fil­mo­vém plát­ně. V led­nu 2013 bylo ozná­me­no, že film Hobit: Neočekávaná ces­ta byl nomi­no­ván v kate­go­rii Nejlepší hra­ný film na ceny Cinema Audio Society, kte­ré se udě­lo­va­ly 16. úno­ra.

Neočekávaná ces­ta ved­la v 39. roč­ní­ku udí­le­ní cen Saturn s deví­ti nomi­na­ce­mi, což je více než u Pána prs­te­nů: Společenstvo prs­te­nu, kte­ré si v době své­ho uve­de­ní vyslou­ži­lo osm nomi­na­cí. Mezi tyto nomi­na­ce pat­ři­ly nomi­na­ce za nej­lep­ší režii (jede­nác­tá nomi­na­ce Petera Jacksona na cenu Saturn), nej­lep­ší­ho her­ce Martina Freemana, nej­lep­ší­ho her­ce ve ved­lej­ší roli Iana McKellena (jeho tře­tí nomi­na­ce za roli Gandalfa) a nej­lep­ší hud­bu Howarda Shorea. Film zís­kal i cenu za nej­lep­ší výpra­vu pro Dana Hennaha, Ra Vincenta a Simona Brighta.

Neočekávaná ces­ta si vyslou­ži­la také pět nomi­na­cí na 18. roč­ní­ku Empire Awards, při­čemž zví­tě­zi­la ve dvou kate­go­ri­ích, a to za nej­lep­ší­ho her­ce pro Martina Freemana a nej­lep­ší sci-fi/fantasy film. Film si také vyslou­žil dvě nomi­na­ce na MTV Movie Awards 2013 v kate­go­ri­ích Nejlepší herec­ký výkon ve stra­ši­del­ném fil­mu a Nejlepší hrdi­na pro Martina Freemana. Freeman za svůj výkon zís­kal dru­hou jme­no­va­nou cenu. Na SFX Awards 2013 posbí­ral 6 nomi­na­cí, včet­ně nomi­na­ce za nej­lep­ší film, nej­lep­ší režii pro Petera Jacksona a čtyř herec­kých nomi­na­cí.


Zdroj: Anglická Wikipedie


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 1,70832 s | počet dotazů: 252 | paměť: 61810 KB. | 01.12.2022 - 09:58:19