Herečky - Actresses

Lehkými krůč­ky se k nám vydá­vá Francouzska Valerie Bruni-Tedeshi se svým zce­la novým auto­bi­o­gra­fic­kým, mír­ně tragi­ko­mic­kým sním­kem Herečky. Jde o kla­sic­ký, kri­zo­vý pří­běh ženy ve střed­ních letech, jenž oneh­dá před lety upřed­nost­ni­la kari­é­ru před rodi­nou a náh­le na ni dolé­há stín úzkos­ti z nevy­bu­do­va­né­ho záze­mí, pev­né­ho obě­tí a roz­to­mi­lé­ho sko­ta­če­ní vlast­ních dětí, jenž by pobí­ha­ly po domě a vyvá­dě­li růz­né lum­pár­ny.

Na mís­to toho se na ni ze všech kou­tů valí samé rady, jak by se měla ve své situ­a­ci cho­vat a co by měla udě­lat. Gynekoložka  vzty­če­ným prs­tem varu­je na blí­ží­cí se meno­pau­zu a stím i při­chá­ze­jí­cí kom­pli­ka­ce pro plá­no­va­né mateř­ství. Matka, kte­rou hra­je sku­teč­ná mamin­ka Valerie, své dce­ři neu­stá­le před­ha­zu­je výtky k její lenos­ti a neschop­nos­ti najít si pořád­né­ho milen­ce nebo ješ­tě lépe man­že­la. Valerie ztvár­ňu­jí­cí posta­vu Marceliny se odhod­la­la utéct před živo­tem, jako to už udě­la­la něko­li­krát a pomo­cí dal­ší při­ja­té role v Turgeněvově hře Měsíc na vsi se chce ale­spoň na chvi­lin­ku vzdá­lit od okol­ní­ho svě­ta plné­ho srd­ce­ryv­ných pro­blé­mu už takhle skli­ču­jí­cí její život.

Ovšem v diva­dle nará­ží na svou býva­lou kama­rád­ku z aka­de­mie Natálii , kte­rá si namís­to kari­é­ry vybra­la prá­vě rodin­ný život a teď svý­mi zážit­ky a bla­ho­dár­ný­mi zku­še­nost­mi Marcelinu pří­mo zahl­cu­je. Avšak čím více ji Marcelina naslou­chá, tím více pood­ha­lu­je, že vlast­ně za ta léta co se od ško­ly nevi­dě­ly se v jejím pro­s­to­du­chém živo­tě takřka neo­de­hrá­lo nic zají­ma­věj­ší­ho a tudíž své kama­rád­ce nemá o čem vyprá­vět. Marcelina je ovšem bojov­ni­ce, a tak se na posled­ní chví­li sna­ží dohnat vše, co  dopo­sa­vaď pro­teklo mezi její­mi prs­ty. Řeč je tu o poče­tí. Tonoucí se stéb­la chy­tá by zde moh­lo pla­tit dvoj­ná­sob. Marcelina kope na všech­ny stra­ny a sna­ží se ulo­vit chla­pa, jak jen to je mož­né.

Tikající hodi­ny jsou sly­šet až na dru­hém kon­ci měs­ta a muž, jenž by ji chtěl oplod­nit nikde. Bývalí milen­ci neje­ví zájem, reži­sér Turgeněvovi hry je nej­spí­še homose­xu­ál a farář na její žado­ní­cí nalé­há­ní o poskyt­nu­tí služ­by je hlu­chý a s jas­ným posto­jem odmí­tá. Osobně si mys­lím, že fil­mů toho­to dějo­vé­ho zamě­ře­ní je více než dost a pře­ce se nikdy nepře­sta­nou točit. Žena  kari­é­rist­ka, kte­rá dala před­nost prá­ci před rodi­nou je otře­pa­né téma, ale v podá­ní nada­né Francouzky Valerie Bruni - Tehdeshi tomu tak asi zce­la není, jinak by si neod­nes­la zvlášt­ní oce­ně­ní poro­ty na fil­mo­vém fes­ti­va­lu v Cannes.

Ženy mají­cí podob­ný život­ní směr jako Marcelina se urči­tě v tom­to auto­bi­o­gra­fic­kém sním­ku nalez­nou a budou ho hltat plný­mi douš­ky. Komu film oprav­du nedo­po­ru­ču­ji, pokud se tedy doká­že­te vyma­nit z nátla­ku své dra­hé polo­vič­ky, aby ste jim děla­li spo­leč­nost v kině, je muž­ské popu­la­ci. Vězte, že vět­ší­ho tres­tu, než sle­do­vá­ní žen­ských útrap za zeni­tem snad ani nemů­že být. Muži ať se tomu­to fil­mu oprav­du vyhnou oblou­kem. Ať už se Valerie jak­ko­li sna­ži­la vybu­do­vat sil­ný pří­běh, moc se jí to nepo­ved­lo a spí­še jde o uzí­va­nou podí­va­nou, kte­rá se spí­še hodí na sobot­ní odpo­led­ne v domá­cím křes­le, než-li v polo­prázd­ném kinosá­lu ve večer­ních hodi­nách, ale ať už je můj názor jaký chce zkus­te si to sami.

Film, jenž neo­plý­vá ori­gi­na­li­tou ani zásad­nos­tí. Typický film, na kte­rý nemu­sí­te cho­dit do kina, ale sta­čí když si počká­te až bude na DVD.

Naše hod­no­ce­ní: 

5

Vložil Patrik Chlumecky, 28. Duben 2009 - 21:52