Partnerské stránky: Simpsonovi.Blog | Rick a Morty | Domacírady
Kritiky.cz > Seriály > TV Recenze > Hercule Poirot aneb Od Claphamské kuchařky po Oponu

Hercule Poirot aneb Od Claphamské kuchařky po Oponu

Poirot

„Hastingsi, potře­bu­ji vás tady. Sám bych byl nej­ra­dě­ji s vámi než v tomhle síd­le.“ podí­vá se smě­rem k zám­ku. „Lady hra­je bri­dž sku­teč­ně ohav­ně.“

Poirot opouš­tě­jí­cí šlech­tic­ké síd­lo kvů­li novým infor­ma­cím od Hastingse

Asi kaž­dý někdy sly­šel jmé­no brit­ské krá­lov­ny detek­ti­vek Agathy Christie. Nemuseli jste od ní nikdy nic číst (což je i můj pří­pad, to se při­znám bez muče­ní), ale asi neu­tek­la vaše­mu vědo­mí. A stej­ně jako napad­ne člo­vě­ka oka­mži­tě posta­va Sherlocka Holmese, pokud je vyslo­ve­no jmé­no Sir Arthur Conan Doyle, podob­ně se zje­ví jmé­no jis­té­ho malé­ho Belgičana s vej­či­tou hla­vou, pokud se kolem nás mih­ne prá­vě jmé­no Agathy Christie.

Tady se při­znám k jed­no­mu leh­ké­mu pře­hma­tu, kte­rý se mi stal, když jsem jmé­no Hercule Poirot zasle­chl popr­vé. Tehdy zača­la prv­ní pří­pa­dy vysí­lat tuším Prima (teh­dy mož­ná ješ­tě FTV Premiéra) a já si chtěl najít, kdo to vlast­ně je.

Narazil jsem na for­mu­la­ci své­ráz­ný švi­hák se zakrou­ce­ný­mi kní­ry se naro­dil ve fan­ta­zii brit­ské krá­lov­ny detek­ti­vek Agathy Christie. Nevím přes­ně proč, ale teh­dy jsem došel k závě­ru, že pan Poirot bude tedy mis­tr zlo­či­nu, něco jako Doylův Moriarty. Svůj omyl jsem samo­zřej­mě během krát­ké doby napra­vil a hrdi­nu si veli­ce rych­le oblí­bil, což je také důvod toho, že se text obje­vu­je v této sek­ci.

Agatha Christie pou­ži­la krás­nou umě­lec­kou meto­du, podob­ně jako napří­klad tvůr­ci Asterixe. Není totiž asi lep­ší způ­sob, jak si dělat sran­du z vlast­ní­ho náro­da či něja­ké­ho náro­da, než při­hrát jim do ces­ty cizin­ce, kte­rý si z nich mezi řád­ky (jin­dy zce­la ote­vře­ně) dělá legra­ci.

V pří­pa­dě Poirota jde o Belgičana, kte­rý je nucen kvů­li vál­ce opus­tit svou dra­hou vlast a pře­pla­vit se do Spojeného krá­lov­ství, kde se jeho malé šedé buň­ky vel­mi rych­le uchy­tí. Když je mu navr­že­na ces­ta na lodi mezi Anglií a Spojenými stá­ty, pro­hlá­sí, že před dva­ce­ti lety při­plul do Anglie a do dneška se z toho ne zce­la vzpa­ma­to­val.

„Mezi vojen­skou inte­li­gen­cí a nor­mál­ní inte­li­gen­cí je rozdíl…se kte­rým je tře­ba vždyc­ky počí­tat.“

Doba? Podle časo­vé osy slo­že­né z více pra­me­nů se Hercule Poirot vydá­vá na dráhu sou­kro­mé­ho detek­ti­va asi roku 1904, kdy opouš­tí Belgickou poli­cii. Během pra­xe v Evropě se setká­vá popr­vé s inspek­to­rem Jappem a poz­dě­ji také Arthurem Hastingsem. Oba páno­vé se při jeho poz­děj­ším poby­tu v Anglii stá­va­jí pra­vi­del­ný­mi spo­leč­ní­ky během val­né vět­ši­ny Poirotových pří­pa­dů.

Roku 1916 je Poirot donu­cen svě­to­vou vál­kou opus­tit Evropu a pře­su­nout se do Anglie. Zde se dostá­vá k záha­dě na zám­ku Styles a opět potká­vá Hastingse. Jeho poz­děj­ší pří­pa­dy jsou před­mě­tem jak seri­á­lu, tak celo­ve­čer­ních pří­pa­dů. Jejich čas zpra­co­vá­ní neod­po­ví­dá vždy chro­no­lo­gii. Ovšem Opona, Poirotův posled­ní pří­pad, byla zpra­co­vá­na jako posled­ní film.

Co říci o Poirotovi samot­ném?

Poirot u tele­fo­nu: „Superintendante, mám vyni­ka­jí­cí zprá­vy. Ne ne ne ne ne, to ne. Ale někdo se mě prá­vě poku­sil zabít!“

Ješitný malý Belgičan se záli­bou v gur­mán­ských pokr­mech, slad­kém víně a dra­hých oble­cích. Zásadně nosí tvr­dé límeč­ky a obvykle pro­hla­šu­je, že „ohr­no­va­cí límeč­ky jsou důka­zem úpad­ku šedých buněk“při­čemž v jed­né scé­ně po této větě nakrá­čí do míst­nos­ti inspek­tor Japp prá­vě s ohr­no­va­cím límeč­kem.

Ačkoli jeho výstřed­ní i vybra­né zvy­ky a cho­vá­ní je čas­to ter­čem jis­té­ho tiché­ho poba­ve­ní jak jeho přá­tel, tak oko­lí, nebyl by to Poirot, kdy­by si neu­měl ze svých přá­tel také doko­na­le vystře­lit, pokud k tomu má nála­du či důvod. Toto bod­ré pošťu­cho­vá­ní, ve kte­rém se ale skrý­vá obrov­ské přá­tel­ství všech postav i jejich vzá­jem­ný respekt ke schop­nos­tem toho dru­hé­ho, dotvá­ří nád­her­nou atmo­sfé­ru sta­ré dob­ré Anglie a doslo­va umě­lec­kých zlo­či­nů, kte­ré na malé­ho Belgičana v kaž­dém díle číha­jí.

Poirot: „Jméno Poirot je obá­vá­no na kaž­dém gol­fo­vém hřiš­ti po celém kon­ti­nen­tu.
Golfer: „Náhodu u sebe nemá­te osvěd­če­ní o han­di­ca­pu, pane?“
Poirot: „Ne ne, jsem v poho­dě.“

Bezesporu nej­lé­pe se posta­vy ujal brit­ský herec David Suchet, kte­rý vytvo­řil s umě­lým knír­kem a vycház­ko­vou holí v ruce tři­náct sérií popi­su­jí­cích val­nou vět­ši­nu zná­mých pří­pa­dů.

Například u Zla pod Sluncem exis­tu­je ješ­tě ver­ze s Peterem Ustinovem, kte­rá ovšem dle mého názo­ru sto­jí pěk­ně za pen­drek. Za prvé, Ustinovův Poirot nesku­teč­ně ráč­ku­je a čes­ký dabing to, pokud si dob­ře pama­tu­ji, ješ­tě umoc­nil. Peter Ustinov se navíc jako herec v oble­ku nemů­že zba­vit jis­té upo­ce­nos­ti své­ho herec­ké­ho výko­nu. A to k Poirotovi sku­teč­ně nepat­ří.

Musím ovšem upo­zor­nit také na star­ší ver­zi Vraždy v Orient Expresu, ve kte­ré si Belgičana zahrál Albert Finney a ved­le něj se vyskyt­ly tako­vé hvězdy jako Sean Connery nebo Michael York. Tuhle ver­zi z roku 1974 sta­vím i nad novou s Davidem Suchetem. Ne kvů­li kva­li­tě před­sta­vi­te­lů, spí­še kvů­li tomu, že nová ver­ze Orient Expressu obsa­hu­je Poirotovy mono­lo­gy s bohem a mod­lit­by s růžen­cem. Ano, v tom­to pří­bě­hu sice Poirot kry­je sku­teč­né pacha­te­le, ale pokud ve zbyt­ku série otáz­ky víry cel­kem neře­ší, nevím, proč by tomu mělo tak být zde, když podob­ných dile­mat musel řešit bez­po­chy­by mno­ho. A Orient Expres není jedi­ný pří­pad, kdy si Poirot tro­chu pohrál s pra­vi­dly v zájmu dosa­že­ní spra­ve­dl­nos­ti a potres­tá­ní pra­vé­ho pacha­te­le.

Ovšem tyto drob­nos­ti neka­zí nic na obrov­ském kouz­lu celé fil­mo­vé adap­ta­ce, kte­rou Britové opět potvr­di­li svo­je fil­mař­ské kva­li­ty. Co taky čekat od náro­da, kte­rý doká­zal s tako­vým leskem a elá­nem pře­nést do sou­čas­nos­ti i Sherlocka Holmese.

A na posled­ním, ale ne nedů­le­ži­tém mís­tě je nut­no zmí­nit, že čes­ká tele­vi­ze vytvo­ři­la v pří­pa­dě Poirota jeden z nej­lep­ších seri­á­lo­vých i fil­mo­vých dabin­gů, kte­rý se dá kva­li­tou srov­nat i tře­ba se sta­rý­mi pro­fe­si­o­ná­ly z CI5.

Základ: kla­sic­ká brit­ská detek­tiv­ní série

Navíc:

  • fan­tas­tic­ká adap­ta­ce nej­slav­něj­ší­ho detek­ti­va z pera Agathy Christie
  • David Suchet v hlav­ní roli
  • pří­pa­dy
  • atmo­sfé­ra doby
  • neo­mr­zí ani opa­ko­va­né sle­do­vá­ní
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.


|

Stránka načtena za 2,05462 s | počet dotazů: 224 | paměť: 53341 KB. | 20.09.2021 - 03:11:59