Havel - Co byste obětovali pro pravdu a lásku?

Havel

Jméno Václav Havel je pro mno­ho lidí zná­mé jako jmé­no naše­ho prv­ní­ho polis­to­pa­do­vé­ho pre­zi­den­ta. Jako význam­nou stát­nic­kou osob­nost ho zna­jí i v zahra­ni­čí. Jaký ale byl jako člo­věk a jaký byl jeho život před lis­to­pa­dem 1989? Nahlédnout do minu­los­ti a do živo­ta Václava Havla mohou divá­ci ve fil­mu Havel, kte­rý prá­vě při­chá­zí do kin. Nejprve je Havel před­sta­ven pub­li­ku jako leh­ko­váž­ný a úspěš­ný dra­ma­tik v 60.tých letech 20. sto­le­tí. Je zná­mý a úspěš­ný, ale ve vzta­hu k ženám je čas­to neroz­hod­ný a váha­vý. Naštěstí má ved­le sebe man­žel­ku Olgu, kte­rá ho morál­ně pod­po­ru­je. Ona je prv­ní, kdo čte jeho prá­vě napsa­né diva­del­ní hry, ese­je, a dal­ší lite­rár­ní díla. Jeho kama­rá­dem a v umě­lec­kém svě­te zná­mý herec je Pavel Landovský, kte­rý je jeho opa­kem. Je to buřič a živel, kte­rý je výraz­ný i ve svých fil­mo­vých i diva­del­ních posta­vách. Svobodná 60tá léta ale kon­čí s rokem 1968. Přijíždí voj­ska ze spřá­te­le­ných zemí a pro hlav­ní akté­ry to při­ná­ší zlom v jejich tvor­bě i živo­tě. Díky své prá­ci se Havel nako­nec dostá­vá do věze­ní, a pro­to­že si s ním režim neví rady, nabí­zí mu mož­nost odjet na Západ. Někteří jeho kole­go­vé tuto nabíd­ku při­ja­li, ale ne tak Havel. Ten chce dál psát a žít v České soci­a­lis­tic­ké repub­li­ce. A díky tomu může­me sle­do­vat jeho pra­cov­ní i osob­ní život, kte­rý vrcho­lí rokem 1989.

Tvůrcem scé­ná­ře je Slávek Horák, kte­rý se psa­ním scé­ná­ře zabý­val tři roky. Řada dra­ma­tic­kých momen­tů vychá­zí z fak­tů, ale jiné vznik­ly v jeho autor­ské licen­ci. Film Havel je totiž hra­ný, ne doku­ment ani učeb­ni­ce. Divák si tak může na někte­ré věci zavzpo­mí­nat nebo si je jen při­po­me­nout. Ve fil­mu se navíc posta­vy neo­slo­vu­jí, což byl ale záměr scé­náris­ty a reži­sé­ra Horáka. Ve fil­mu se pak sou­stře­dí na Havlův osob­ní život, kte­rý je stej­ně zají­ma­vý jako jeho život dra­ma­ti­ka, věz­ně a poli­ti­ka.

Do hlav­ní role Václava Havla obsa­di­li tvůr­ci Viktora Dvořáka, aktu­ál­ní­ho drži­te­le Thálie za herec­ký výkon ve hře Andělé v Americe. Na roli Havla se vel­mi peč­li­vě při­pra­vo­val. Četl a díval se na zázna­my, aby byl co nej­ví­ce auten­tic­ký, setká­val se s lid­mi, kte­ří zna­li Havla, a také před natá­če­ním se učil ráč­ko­vat. Nedílnou sou­čás­tí Havlova živo­ta bylo kou­ře­ní, což bylo pro Dvořáka jako odna­u­če­né­ho kuřá­ka osob­ní výzvou. Svoji roli ztvár­nil tak pře­svěd­či­vě, že jsem v někte­rých zábě­rech měla pocit, že vidím sku­teč­né­ho Havla. Do role Olgy Havlové byla obsa­ze­na Anna Geislerová. Její posta­va půso­bí vel­mi klid­ným dojmem, ale v roz­hod­ných chví­lích je vel­mi rázná a nekom­pro­mis­ní. Nervozitu lze tušit z její­ho tiché­ho pohle­du a tahu ciga­re­ty, mnoh­dy jsou slo­va úpl­ně zby­teč­ná. Výraznou posta­vou ve fil­mu je posta­va Pavla Landovského v podá­ní Martina Hofmanna, kte­rý je k nepře­hléd­nu­tí a nepřeslech­nu­tí. Jeho posta­va je osvě­že­ním ve fil­mu. Dalšími her­ci, kte­ří ve fil­mu asis­tu­jí hlav­ní­mu akté­ro­vi, jsou Barbora Seidlová, Stanislav Majer, nebo Jiří Bartoška.

Hudbu k fil­mu vytvo­řil Petr Malásek, ve fil­mu zazní i něko­lik zná­mých skla­deb: Get Down From The Tree, Dobře míně­ná rada, Smuteční pochod revo­lu­ci­o­ná­řů, Magické noci, Paní v čer­ném, ad.

Jsem ráda, že jsem se díky fil­mu podí­va­la do 60.tých let, kte­ré byly nej­pr­ve svo­bod­né, ale po roce 1968 se situ­a­ce radi­kál­ně změ­ni­la. Líbilo se mi, že na osu­du jed­né osob­nos­ti může­me vidět změ­ny ve spo­leč­nos­ti, reak­ci jed­not­liv­ce či sku­pin na růz­né situ­a­ce.


Foto: Bontonfilm



Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Stránka načtena za 1,85335 s | počet dotazů: 211 | paměť: 42917 KB. | 28.11.2020 - 11:43:46