Partnerské stránky: Simpsonovi.Blog | Rick a Morty | Domacírady
Kritiky.cz > Filmy > Filmové recenze > Gump – pes, který naučil lidi žít – Recenze – 60 %

Gump – pes, který naučil lidi žít – Recenze – 60 %

DSC 0380 2

Hlavním hrdi­nou čes­ké­ho rodin­né­ho fil­mu Gump – pes, kte­rý nau­čil lidi žít je nepře­kva­pi­vě pes. Pes, kte­rý je jako ště­ně vyho­zen v pyt­li do popel­ni­ce, načež se ho ujme skoro-bezdomovec Bedřich (Bolek Polívka), kte­rý se o něj sta­rá ve své zrez­lé marin­got­ce a tuze k němu při­lne. Když je z psa (jmé­no Gump dosta­ne až někdy v polo­vi­ně fil­mu) dospě­lý jedi­nec, tak je od Bedřicha odve­zen pryč, nicmé­ně Bedřich se jej vydá hle­dat. Souběžně s tím se Gump sna­ží vrá­tit domů, při­čemž stří­dá růz­né maji­te­le a potká­vá i jiné psy a o všem refe­ru­je svým vnitř­ním hla­sem (v podá­ní Ivana Trojana).

Gump – pes, který naučil lidi žít – Recenze
Photo © Bioscop

 

Gump – pes, kte­rý nau­čil lidi žít je film urče­ný pri­már­ně pro rodi­ny s dět­mi, čemuž odpo­ví­dá jak jeho jed­no­du­chý pří­běh, tak povět­ši­nou banál­ní dia­lo­gy a oči­vid­ná posel­ství (což je v tom­to žán­ru omlu­vi­tel­né). Zároveň je určen pro milov­ní­ky psů, aby se u něj dojí­ma­li a pobre­če­li si u něj, podob­ně jako tře­ba u fil­mů Psí poslá­nínebo Psí domov, s nimiž jej kro­mě téma­tu a zamě­ře­ní pojí i vznik pod­le kniž­ní před­lo­hy. V tom­to pří­pa­dě se o adap­ta­ci romá­nu Filipa Rožka posta­ral reži­sér a kame­ra­man F. A. Brabec (Kytice, Máj, V peři­ně), v jehož rukách se ze sním­ku stal sice poměr­ně pro­fe­si­o­nál­ní, leč rutin­ní pro­dukt, u nějž si lze vzpo­me­nout na lep­ší kon­ku­ren­ty v podo­bě zda­ři­lej­ších stras­tipl­ných psích dob­ro­druž­ství (Neuvěřitelná ces­ta) i efek­tiv­něj­ších emo­ci­o­nál­ních ždí­ma­ček (krom zmí­ně­né­ho Psího poslá­ní ješ­tě tře­ba Hačikó – pří­běh psa).

Pozoruhodné je na fil­mu to, že v něm umí­ra­jí lidé i zví­řa­ta a dějí se v něm i cel­kem násil­né a ošk­li­vé věci (např. bití psů nebo psí útok na dítě), ale pro­to­že tako­vé scé­ny zřej­mě nejsou pro děti vhod­né, tak pokaž­dé skon­čí dřív, než k nim dojde – jsou pou­ze nazna­če­ny a pak vždy násle­du­je střih a zatmí­vač­ka. Následky (jako tře­ba zbi­tý pes) ale vidět jsou, a lec­kdy to není moc hez­ký pohled (mas­ké­ři se čini­li). Motiv smr­ti (ať už lid­ské nebo zví­ře­cí) je dopro­vá­zen his­tor­kou o svě­tě „za duho­vým mos­tem“, kam se všich­ni ode­bí­ra­jí, když při­jde jejich čas. Všechno je to sice veli­ce decent­ní, ale stej­ně na to radě­ji upo­zor­ňu­ji – někte­ré děti na to mohou být cit­li­vé.

Photo © Bioscop
Photo © Bioscop

 

Natáčení pro­bí­ha­lo se sku­teč­ný­mi psy, kte­ří před svý­mi adop­ce­mi pochá­ze­li s růz­ných útul­ků nebo záchran­ných sta­nic a povět­ši­nou si i pro­šli růz­ný­mi nepěk­ný­mi situ­a­ce­mi, což se odrá­ží v samot­ném ději, jenž špat­né zachá­ze­ní se psy kri­tic­ky reflek­tu­je, a nao­pak vyzdvi­hu­je sta­rost­li­vost pra­cov­ní­ků v útul­cích i v sou­kro­mých pečo­va­tel­ských cen­t­rech a zásluž­ně tak v tom­to smě­ru šíří osvě­tu. Psi (kte­rých je ve fil­mu dost) jsou roz­to­mi­lí a jejich „výko­ny“ před kame­rou jsou při­ro­ze­né a plně funkč­ní, byť vět­ši­na dojí­ma­vých scén s nimi půso­bí jako vykon­stru­o­va­ný kal­kul, a to včet­ně závě­reč­né­ho vyvr­cho­le­ní, kte­ré je kdo­ví­proč rea­li­zo­vá­no pro­střed­nic­tvím střihově-hudební zkrat­ky, kte­rá svým pro­ve­de­ním sni­žu­je emo­ci­o­nál­ní poten­ci­ál oné scé­ny. Střih (včet­ně zmí­ně­ných zatmí­va­ček) je ostat­ně na řadě míst dost podiv­ný a pří­le­ži­tost­ně dokon­ce naru­šu­je ply­nu­lost vyprá­vě­ní.

V celém fil­mu je kupo­di­vu vel­mi málo humo­ru – téměř žád­né vtip­né psí taš­ka­ři­ce se neko­na­jí, a i vnitř­ní mono­lo­gy titul­ní­ho Gumpa jsou spíš jen las­ka­vě dojem­né a popis­ně vysvět­lu­jí­cí než žer­tov­né a hra­vé. Humorem povět­ši­nou neo­plý­va­jí ani pří­běhy lid­ských postav, kte­ré musí být už vzhle­dem k názvu fil­mu z pod­sta­ty věci v něčem smut­né, aby pak moh­ly být Gumpovou pří­tom­nos­tí roz­ve­se­le­ny (avšak ne ve všech pří­pa­dech se změ­ní k lep­ší­mu, nebo to ale­spoň z fil­mu nevy­plý­vá). Skoro všech­ny lid­ské posta­vy při­tom ztvár­ni­li zná­mí her­ci a hereč­ky nebo osob­nos­ti, tak­že si při­jdou na své ti, kte­ří sly­ší na zvuč­ná jmé­na. Za zmín­ku sto­jí též líbi­vé vizu­ál­ní poje­tí fil­mu, kte­ré se, jak je u F. A. Brabce zvy­kem, opí­rá pře­de­vším o syté bar­vy a prá­ci se svět­lem.

Film Gump – pes, kte­rý nau­čil lidi žít dojí­má tam, kde dojí­mat chce, a tím pádem plní svůj hlav­ní účel. Výhodou je, pokud už máte zku­še­nost s někte­rým z výše zmí­ně­ných zahra­nič­ních fil­mo­vých titu­lů, kte­ré usi­lo­va­ly o totéž, pro­to­že už bude­te vědět, co čekat, a to také více­mé­ně dosta­ne­te. Pokud tedy nebu­de­te čekat kome­di­ál­ní gagy nebo vypra­věč­skou sofis­ti­ko­va­nost.

 


Photo © Bioscop

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.


|

Stránka načtena za 1,38172 s | počet dotazů: 224 | paměť: 53375 KB. | 28.11.2021 - 06:17:01