Kritiky.cz > Filmy > Filmové recenze > Gravitace | Gravity [90%]

Gravitace | Gravity [90%]

GV FP 0100r

Alfonso Cuarón je jed­ním z těch tvůr­ců, na kte­ré­ho film se těší­te už jen z pod­sta­ty, že se jed­ná o film jedi­neč­né­ho tvůr­ce. Nejenom že má ten­to mexic­ký reži­sér na svém účtě nej­lep­ší z adap­ta­cí knih Harryho Pottera, jeho do této doby posled­ní sní­mek, Potomci lidí, pat­ří k tomu řeme­sl­ně nej­lep­ší­mu za posled­ní roky. Jeho nový sní­mek měl sice tro­chu slo­ži­těj­ší ces­tu na svět, ale pře­ci­je­nom jsme se dočka­li. A pod­le prvot­ních reak­cí se do kin dostal jeden z nej­zá­sad­něj­ších sním­ků posled­ní­ho roku. Naplnila tedy Gravitace svůj poten­ci­ál, když ji i James Cameron ozna­čil za nej­lep­ší sci­fi všech dob?

I ty nej­ví­ce pro­po­či­ta­né mané­v­ry někdy nemu­sí vyjít a mohou mít kata­stro­fic­ké násled­ky. O to více v pří­pa­dě, že ope­ru­je­te ve vesmí­ru nad Zemí. Své se o tom brzy dozví i dok­tor­ka Ryan Stoneová. Ta spo­lu s dal­ší­mi ast­ro­nau­ty prá­vě opra­vu­je vesmír­ný teleskop, když dosta­ne ze Země zprá­vu o tom, že při sestře­lu rus­ké­ho sate­li­tu nevy­šlo rusům vše pod­le plá­nu a mané­vr vyvo­lal řetě­zo­vou reak­ci, kte­rá jejich smě­rem vymrš­ti­la trosky něko­li­ka ste­li­tů. Než však sta­čí jak­ko­liv zare­a­go­vat, při­chá­zí jejich Explorer do kon­tak­tu vymrš­tě­ným mate­ri­á­lem a zabí­jí veš­ke­rou posád­ku uvnitř. Jisté smr­ti utí­ká jen Ryan a její kole­ga Matt Kowalski. Jejich jedi­nou nadě­jí je dostat se na Mezinárodní vesmír­nou sta­ni­ci a dou­fat, že ji pole­tu­jí­cí trosky pří­liš nepo­ško­di­ly.

GRAVITY

Protentokrát si to pomy­sl­né rýpá­ní a nega­tiv­ní poznám­ky vystří­lím už v úvo­du. Gravitace má totiž pár pro­blé­mů, kte­ré sice nejsou pro běž­né­ho divá­ka nikterak zásad­ní, nicmé­ně u fil­mu podob­ných kva­lit to pří­liš nepo­tě­ší. Cuarónovi se totiž nepo­da­ří v někte­rých mís­tech napl­no pro­dat jeho hlav­ní hrdin­ku a ony úkro­ky pří­bě­ho­vým ste­re­o­ty­pům a kla­sic­kým klišé mu jsou na ško­du. Sandra Bullock totiž ze sebe ždé­má maxi­mum a i od lidí, kte­ří ji vylo­že­ně nema­jí rádi (jako já), si zaslou­ží uzna­lé poplá­cá­ní po zádech. Druhý poten­ci­o­nál­ní nedo­sta­tek je fakt, že před­sta­vo­va­ná lát­ka tak tak vyjde na onu hodi­nu a půl, kte­rou v kine strá­ví­te. Místy pros­tě mate­ri­ál půso­bí lehce nata­ho­va­ně.

Teď ovšem k těm pozi­tiv­ním strán­kám, kte­rých je ve fil­mu drti­vá vět­ši­na a kte­ré by vás měli pře­svěd­čit o tom, že návště­va kina je ten­to­krát téměř povin­nos­tí. Gravitace je totiž po for­mál­ní strán­ce abso­lut­ní špič­ka, kte­rá i něko­li­ka­ná­sob­ně hla­si­těj­ší kon­ku­ren­ci zašla­pe s pře­hle­dem do země. Naprosto famóz­ní kame­ra kte­rá jen pod­tr­hu­je Cuarónův režij­ní cit, špič­ko­vé digi­tál­ní efek­ty, kte­ré vás s pře­hle­dem vytáh­nou tisí­ce met­rů nad povrch země ale pře­de­vším peč­li­vě nakom­po­no­va­ný a emo­ce a ner­vy drá­sa­jí­cí soun­d­track z pera Stevena Price. Spolu s výbor­ným mixem zvu­ku bych se vel­mi divil, kdy­bychom o zvu­ko­vém oddě­le­ní nesly­še­li začát­kem roku při udí­le­ní cen Akademie.

GRAVITY

A tak je to vlast­ně s celým sním­kem. Gravitace je totiž zále­ži­tos­tí, na kte­rou se vypla­ti­lo si počkat. Špičkové sci-fi, kte­ré nadchne i fanouš­ky žánrem netknu­té a o lidech se zájmem ve vesmír­ném ces­to­vá­ní nemluvě. S tvr­ze­ní­mi, že se jed­ná o Vesmírnou odys­seu naší doby bych sice byl obe­zřet­něj­ší, nicmé­ně to uká­že až čas. Jedno je jis­té. Gravitace je pomy­sl­ným kle­no­tem letoš­ní sezo­ny a byla by vel­ká ško­da, kdy­bys­te jej na vel­kém plát­ně minu­li. Přesně z tako­vých­to fil­mů se totiž stá­va­jí kul­tov­ní kla­si­ky, kte­ré odo­la­jí zubu času.

Alfonso Cuarón a jeho audi­o­vi­zu­ál­ní opus pro sou­čas­né ale i příští gene­ra­ce. Vizuálně i hudeb­ně napros­tá špič­ka sou­čas­né tvor­by, kte­rá doká­za­la s 80ti mili­o­no­vým roz­poč­tem roz­pou­tat dale­ko více str­hu­jí­cí podí­va­nou než veš­ke­rá její kon­ku­ren­ce s roz­poč­tem i dva­krát tak vel­kým. Snímek sice s mož­ná až pří­liš jed­no­du­chým dějem a občas­ný­mi pří­liš výraz­ný­mi úkro­ky main­stre­a­mo­vé kine­ma­to­gra­fii podob­né­ho téma­tu, avšak také str­hu­jí­cí vesmír­né dra­ma, kte­ré nabí­zí feno­me­nál­ní vizu­ál­ní strán­ku, pře­svěd­či­vé herec­ké výko­ny a jeden z nej­lep­ších soun­d­trac­ků sezo­ny. Cuarón doká­zal, že i dnes se dá nato­čit sní­mek, u kte­ré­ho strá­ví­te závě­reč­né titul­ky v němém úža­su z čis­tě pre­ciz­ní­ho kine­ma­to­gra­fic­ké­ho zážit­ku.

Hodnocení : 90%

Originál člán­ku zde

Student dvouoborového studia Anglická filologie / Filmová věda, dlouholetý fanoušek filmu, hudby a televize. Více o mně na profilu na CSFD.cz : http://www.csfd.cz/uzivatel/135140-sanchezcz/

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Stránka načtena za 1,38138 s | počet dotazů: 205 | paměť: 52819 KB. | 18.05.2021 - 21:41:08
X