Gone Girl (Zmizelá) 2014

Gone Girl (GG) je fil­mem, na kte­rý mě upzor­ňo­val mno­hý člo­věk z mého oko­lí, fil­mem, kte­rý (asi po záslu­ze) zís­ká­val sluš­nou pozor­nost médií i fil­mo­vých kri­ti­ku. Shrnuto a pod­tr­že­no - fil­mem, kte­rý se prav­dě­po­dob­ně vypla­tí vidět.

A mož­ná prá­vě pro­to jsem s jeho shléd­nu­tím otá­lel a viděl jej až teď.

GG je fil­mem o roz­pa­du jed­no­ho man­žel­ství. Podtitulek (či jak tomu jinak říci), že kaž­dý pří­běh má dvě stra­ny je v tom­to ohle­du vel­mi výstiž­ný. Více ale pro­zra­zo­vat o pří­bě­hu by asi bylo vel­kým mínu­sem. Ne tedy, že by film krom záplet­ky neměl co jiné­ho nabíd­nout, ale zrov­na u Finchera pat­ří záplat­ka mezi klí­čo­vý atri­but fil­mů a v tom­to pří­pa­dě to pla­tí dvoj­ná­sob. Pochybuji totiž, že mno­ho lidí u nás čet­lo kniž­ní před­lo­hu od Gillian Flynn.

Nickovi se ztra­tí Amy (a pro­pos, není to roz­hod­ně popr­vé, co Ben Affleck hle­dá Amy...., viz film Chasing Amy :)) za dost podiv­ných okol­nos­tí. Jejich vztah nebyl ke kon­ci zrov­na ide­ál­ní, tak­že je cel­kem logic­ké, že Nick se obje­ví mezi pode­zře­lý­mi. Fincher si s divá­ky tro­chu hra­je, chví­li je nechá mys­let si jed­nu teo­rii, poslé­ze při­chá­zí s jinou, kte­rá před­cho­zí pře­pí­še, apod. Když už si mys­lí­te, že víte co a jak...., tak stej­ně při­jde něja­ký zvrat. V tom­to ohle­du mě asi více oslo­vi­lo „Gone Baby Gone“ (zase ten Affleck), nicmé­ně i zde je hra roze­hrá­na vskut­ku mis­trov­sky. K tomu si ješ­tě může­me při­dat vel­mi dob­rý zvu­ko­vý dopro­vod (zdrá­hám se záměr­ně pou­žít ozna­če­ní „hud­ba“) od Reznora a Rosse a hlav­ně vyni­ka­jí­cí Rosamund Pike (tako­vý ten typ here­ček, kte­ré asi bude­te znát, ale při pohle­du na jejich fil­mo­gra­fii jste toho moc nevi­dě­li, aspoň v mém pří­pa­dě).

GG je fil­mem, kte­rý asi jen tak z hla­vy nezmi­zí. Není to ale sní­mek, kte­rý by zásad­ně pře­pi­so­val fil­mo­vou his­to­rii (tako­vé ambi­ce ani nemá), ale chytře posklá­da­ný thriller, u jehož sle­do­vá­ní se nemu­sí­te sty­dět.

A ano, také bych se někte­rým ženám podob­ně jako Nick rád podí­val „do hla­vy“ (víte, jak to mys­lím) a nemo­hu se zba­vit dojmu, že Amy by byla skvě­lou šachist­kou...