Kritiky.cz > Filmové recenze > Retro filmové recenze > Gladiátor - Nejlepší „sandálovka“ posledních 20 let.

Gladiátor - Nejlepší „sandálovka“ posledních 20 let.

Glad

Římský generál Maximus (Russell Crowe) opět dovedl své legie k vítězství na bitevním poli. Válka je vyhrána a Maximus sní o domově. Nepřeje si nic jiného, než se vrátit k ženě a svému synovi. Umírající vládce Marcus Aurelius (Richard Harris) pro něj nicméně má ještě jeden úkol. Žádá, aby se generál ujal vlády. Commodus (Joaquin Phoenix), dědic trůnu, žárlí na vládcovu přízeň Maximovi a nařizuje Maximovu popravu, včetně jeho rodiny. Maximus sice o vlásek unikne smrti, ale těžce zraněného ho "zachrání" otrokáři. Maximus se tak dostane do gladiátorské školy a v aréně jeho sláva den ode dne roste. Nyní přichází do Říma, aby pomstil vraždu ženy a svého syna, aby zabil nového císaře - Commoda. Poznal, že jediná moc, silnější než vládcova, je vůle lidu. Cesta, která vede k naplnění Maximovy pomsty je stát se největším hrdinou celé říše.....

Podžánr mečovek a sandálovek se už ve 20. století dočkal výrazného zastoupení ve filmech jako Ben-Hur nebo Kubrickův Spartakus. Postupně se ale úspěch mečovských a sandalovských filmů dočkal lehkého úpadku a na krátkou dobu ho opět nakopl teprve až Gladiátor Ridleyho Scotta!

Ridley Scott už byl tehdy slavný režisér proslavený legendárními filmy jako Vetřelec, Blade Runner nebo Thelma a Louise. Právě po Thelmě a Louise ale došlo v rámci kvalit jeho snímku menšího úpadku a tím správným návratem do jeho vrcholných schopných sil byl až právě Gladiátor, kterého chtěl Scott točit už ve chvíli kdy měl scénář sotva 30 stránek. Zároveň je hned ze začátku nutné dodat, že Gladiátor není filmem pro lidi, kteří se příliš zaobírají co největší historickou přesností a jakmile se ve filmu setkají dvě osobnosti, které se reálně potkat nemohli nebo se používá zbraň, která tou dobou ještě nebyla vytvořena tak je to pro ně automatický odpad. Historici tak na Gladiátora můžou víceméně právem plivat, ti praví filmoví fanoušci ale těžko.

Gladiátor je totiž i po 20 letech neskutečná historická akční řezba, která ale pod svou skořápkou skrývá mnohem víc než pouhé vrcholné akční řemeslo. Ridley Scott v roce 2000 natočil film s rozpočtem 103 milionů dolarů a do filmu vložil každý dolar. Gladiátor tak vypadá velkolepě a už úvodní bitevní scéna je prostě a jednoduše předzvěstí dvou a půlhodinového spektáklu, který má svůj neskutečný styl a především předvádí skutečný návrat k antickým peckám.

Digitální triky se u Gladiátora používali co nejméně a všechny ty kočáry, tygři nebo samotné obrovské Collosellum (samosebou ne tak reálně obrovské, ale víceméně obrovské) skutečně při natáčení existovali. Je to dobře, protože v roce 2000 ještě pořád digitální efekty nebyli na svém vrcholu (i přesto, že svět už pamatoval Terminátora 2 a za rohem byla trilogie Pán prstenů) a i díky tomu je akce v Gladiátorovi tak úchvatná a krásně se na ní dívá.

Gladiátor má ale především štěstí v jednom z nejlepších filmových protagonistů a to v Maximovi Decimusovi Meridiusovi neboli prostě a jednoduše v Maximovi. Už během úvodní bojové scény a následného stále víceméně prologu filmu se Maximus představí nejenom jako výborný válečník ale i jako moudrý a především hodný muž. Výkon Russella Crowea a jeho následné získání Oscara za nejlepšího herce v hlavní roli je jinak často zmiňováno jako jeden z největších omylů v rámci získání Oscara za nejlepší mužský herecký výkon a nemůžu více než nesouhlasit. Russell Crowe totiž naprosto skvěle ztvárnil výborného vojáka, který je samotným císařem milován jako vlastní syn, rázem se mu ale celý svět otočí vzhůru nohami a Maximus se vydává na cestu pomsty při kterém se zároveň stane hrdinou gladiátorských zápasů. Crowe zde působí předvádět velmi silné emoce a to mu jde stejně tak dobře jako když se předvádí v akčních sekvencí. Crowe si tehdy pro toho Oscara prostě došel právem.

Stejně jako pro Russella Crowea byl film průlomový i pro Joaquina Phoenixe, který zde ztvárnil zlého, sadistického a pravděpodobně psychicky nemocného Commoda, který dodnes funguje jako jeden z nejhorších (v tom dobrém slova smyslu) záporáků všech dob. Phoenix též musí předvádět neskutečně herecké kreace a především je i přes všechny své krutosti možná lehké si k němu svým způsobem najít cestu. Ale spíše ne.

Prim sice hraje především Maximova osobní snaha o vendetu, hraje se tu ale o víc. Hraje se tu o budoucnost celého Říma s různými škatulkami senátorů, kteří to s Římem můžou ale také nemusí myslet dobře. Zároveň je pořád ale hlavní osobní nenávist mezi Maximem a Commodem. Maxim kvůli Commodovi přišel o rodinu a nyní když se stává hrdinou gladiátorských zápasů se stává idolem, kterého Commodus nemůže jen tak zabít, protože by hnedka ztratil svou popularitu u lidu a Maximus též nemůže císaře zabít jen tak. Oba se tak navzájem drží v šachu, oba na odlišných místech Collossea. Z Maxima se stává idol a legenda, z Commodea přesný opak. Geniální kontrast, který ještě více prohlubuje jejich konflikt a i díky tomu jsou jejich verbální komunikace tak strhující.

Ať už je o úvodní bitevní scénu, sekvenci s koňmi, duel během kterého se musí Maximus zároveň popasovat se čtyřmi tygři nebo závěrečný duel tak jsou to všechno jednoduše dokonale propracované a skvěle vytvořené akční sekvence a jednoduše i díky ním je Gladiátor dost možná skutečně jedním z nejlepších akčních filmů všech dob.

Zároveň jde o poslední film Olivera Reeda, slavného herce, který vyloženě chlastal první ligu a scénář původně odmítl vůbec číst než mu Ridley Scott domluvil a řekl, že tohle je jeho poslední šance. Byl dost prorocký, protože Reed zhruba 4 dny před koncem natáčení zemřel a i kvůli tomu musela být konec dějové archy jeho charakteru Proxima výrazně proměněn. I tenhle závěr Proximovy cesty je ale parádní a Reed se tak skutečně rozloučil ve vší síle, jen je škoda, že se uznání jednoduše nedožil.

Gladiátor si došel pro 5 Oscarů, z toho jeden byl přímo za Nejlepší film. I u téhle výhry se poté řeší zda je zasloužená..... A já říkám, že ano! Gladiátor je totiž skutečným vrcholem svého řemesla, který funguje víceméně ve všech svých aspektech a především na nějakou dobu opět nastatoval vlnu antických filmů a vznikli tak filmy jako Trója, 300: Bitva u Thermopyl nebo remake Souboje titánů. Téměř vrcholné dokonalosti domáhá i naprosto výborný soundtrack Hanse Zimmera, velmi silné audiovizuální pojetí (Kameraman John Mathieson prostě umí!) a jde o ukázku toho, že i když scénář nějakého filmu vzniká za pochodu, může vzniknout jednoduše pecka a právem filmová klasika ověnčena zároveň nejprestižnějšími filmovými oceněními na světě. Gladiátora 2 přece jen radši skutečně nikdy, Gladiátora ale rozhodně kdykoliv! Are You Not Entertained? Then Is Something Wrong With You!

Trailer:

Verdikt: 5 z 5


Photo © DreamWorks & Universal Pictures


Ohodnoťte článek


Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

1 komentář

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Další naše články...