Partnerské stránky: Simpsonovi.Blog | Rick a Morty | Rozčarování | Futurama
Kritiky.cz > Speciály > Forrest Gump

Forrest Gump

Photo © 1994 Paramount Pictures
Photo © 1994 Paramount Pictures
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Forrest Gump je ame­ric­ký komediálně-dramatický film z roku 1994, kte­rý reží­ro­val Robert Zemeckis a scé­nář napsal Eric Roth. Film byl nato­čen pod­le stej­no­jmen­né­ho romá­nu Winstona Grooma z roku 1986 a v hlav­ních rolích se před­sta­vi­li Tom Hanks, Robin Wright, Gary Sinise, Mykelti Williamson a Sally Field. Film sle­du­je něko­lik dese­ti­le­tí živo­ta poma­lé­ho a dob­ro­sr­deč­né­ho muže z Alabamy jmé­nem Forrest Gump (Hanks) a jeho zážit­ky ve Spojených stá­tech 20. sto­le­tí. Film se od romá­nu pod­stat­ně liší.

Prvotní natá­če­ní pro­bí­ha­lo od srp­na do pro­sin­ce 1993, pře­váž­ně v Georgii, Severní a Jižní Karolíně. K začle­ně­ní Hankse do archiv­ních zábě­rů a k roz­vi­nu­tí dal­ších scén byly pou­ži­ty roz­sáh­lé vizu­ál­ní efek­ty. Soundtrack obsa­hu­je pís­ně odrá­že­jí­cí různá obdo­bí, kte­rá jsou ve fil­mu vidět.

Forest Gump byl uve­den do kin ve Spojených stá­tech 6. čer­ven­ce 1994 a zís­kal uzná­ní kri­ti­ky za Zemeckisovu režii, herec­ké výko­ny (zejmé­na Hankse a Siniseho), vizu­ál­ní efek­ty, hud­bu a scé­nář. Film zazna­me­nal obrov­ský kasov­ní úspěch; stal se nej­vý­dě­leč­něj­ším fil­mem v Americe uve­de­ným v tom roce a během své­ho uve­de­ní v kinech vydě­lal celo­svě­to­vě přes 678,2 mili­o­nu USD, což z něj uči­ni­lo dru­hý nej­vý­dě­leč­něj­ší film roku 1994, hned po Lvím krá­li. Soundtracku se pro­da­lo přes 12 mili­o­nů kopií. Forrest Gump zís­kal šest Oscarů: Nejlepší film, nej­lep­ší režie, nej­lep­ší herec Hanks, nej­lep­ší adap­to­va­ný scé­nář, nej­lep­ší vizu­ál­ní efek­ty a nej­lep­ší střih. Získal mno­ho nomi­na­cí na ceny, včet­ně Zlatých gló­bů, cen Britské fil­mo­vé aka­de­mie a Screen Actors Guild Awards.

Byly vytvo­ře­ny růz­né inter­pre­ta­ce hlav­ní­ho hrdi­ny a poli­tic­ké sym­bo­li­ky fil­mu. V roce 2011 vybra­la Knihovna Kongresu USA film k ucho­vá­ní v Národním fil­mo­vém regis­t­ru Spojených stá­tů jako „kul­tur­ně, his­to­ric­ky nebo este­tic­ky význam­ný“.

Děj

V roce 1981 na auto­bu­so­vé zastáv­ce v Savannah v Georgii vyprá­ví muž jmé­nem Forrest Gump svůj život­ní pří­běh cizím lidem, kte­ří náho­dou sedí ved­le něj na lavič­ce. Jako chla­pec v roce 1956 má Forrest IQ 75 a je vyba­ven orté­zou na nohu, kte­rá má kori­go­vat zakři­ve­nou páteř. Žije v Greenbow v Alabamě se svou mat­kou, kte­rá vede pen­zi­on a povzbu­zu­je ho, aby žil nad rámec své­ho posti­že­ní. Mezi jejich dočas­ný­mi nájem­ní­ky je i mla­dý Elvis Presley, kte­rý Forrestovi hra­je na kyta­ru a do svých vystou­pe­ní zapo­ju­je chlap­co­vy trha­vé taneč­ní pohy­by. První den ve ško­le se Forrest sezná­mí s dív­kou Jenny Curranovou a sta­nou se z nich nej­lep­ší přá­te­lé.

Šikanovaný kvů­li svým rov­nát­kům na nohou a mdlé­mu vzhle­du Forrest ute­če před sku­pi­nou dětí, ale když se mu rov­nát­ka utrh­nou, uká­že se, že je rych­lý běžec. Díky tomu­to talen­tu zís­ká v roce 1962 fot­ba­lo­vé sti­pen­di­um na uni­ver­zi­tě v Alabamě, kde ho tré­nu­je Bear Bryant, sta­ne se nej­lep­ším hrá­čem na vra­ce­ní míčů, je jme­no­ván do celo­a­me­ric­ké­ho týmu a v Bílém domě se setká s pre­zi­den­tem Johnem F. Kennedym. V prv­ním roce stu­dia se sta­ne svěd­kem akce guver­né­ra George Wallace Stand in the Schoolhouse Door a vrá­tí upuš­tě­nou kni­hu Vivian Malone Jonesové, jed­né ze stu­den­tek při­ja­tých přes odpor stá­tu.

Po ukon­če­ní stu­dia v roce 1966 Forrest naru­ku­je do ame­ric­ké armá­dy. Během základ­ní­ho výcvi­ku se spřá­te­lí se spo­lu­bo­jov­ní­kem Benjaminem Bufordem Blueem (pře­zdí­va­ným „Bubba“), kte­rý Forresta pře­svěd­čí, aby s ním po skon­če­ní služ­by začal pod­ni­kat v lovu kre­vet. Později téhož roku jsou poslá­ni do Vietnamu, kde slou­ží u 9. pěší divi­ze v oblas­ti del­ty Mekongu pod vele­ním poru­čí­ka Dana Taylora. Po měsí­cích rutin­ních ope­ra­cí je jejich četa při hlíd­ce pře­pa­de­na a Bubba je v boji zabit. Forrest zachrá­ní něko­lik zra­ně­ných kole­gů z čety - a poru­čí­ka Dana, kte­rý při­jde o obě nohy. Taylor je roz­hoř­čen, že ho Forrest zachrá­nil; radě­ji by zemřel v boji jako jeho před­ko­vé před ním, ale je vrá­cen do Spojených stá­tů. Forrest je za své hrdin­ství vyzna­me­nán pre­zi­den­tem Lyndonem B. Johnsonem Medailí cti.

Na pro­ti­vá­leč­ném shro­máž­dě­ní Pochod na Pentagon se Forrest setká­vá s Abbie Hoffmanovou a krát­ce se zno­vu setká­vá s Jenny, kte­rá se sta­la dro­go­vě závis­lou hip­pie a pro­ti­vá­leč­nou akti­vist­kou. Rozvíjí také svůj talent pro ping-pong a stá­vá se spor­tov­ní celebri­tou, kte­rá sou­tě­ží s čín­ský­mi týmy v ping-pongové diplo­ma­cii, což mu vyne­se roz­ho­vor ved­le Johna Lennona z Beatles v The Dick Cavett Show. Zdá se, že ovliv­nil Lennonovu píseň „Imagine“. Forrest trá­ví Silvestra 1972 v New Yorku s poru­čí­kem Danem, kte­rý se stal alko­ho­li­kem, stá­le zahořk­lým kvů­li své­mu posti­že­ní a lhos­tej­nos­ti vlá­dy vůči viet­nam­ským vete­rá­nům. Forrestův ping­pon­go­vý úspěch nako­nec vede k setká­ní s pre­zi­den­tem Richardem Nixonem. Pro tuto udá­lost dosta­ne pokoj v kom­ple­xu Watergate, kde nevě­dom­ky odha­lí skan­dál Watergate.

Propuštěn z armá­dy se Forrest vra­cí do Greenbow a pod­po­ru­je fir­mu, kte­rá vyrá­bí ping­pon­go­vé pál­ky. Za vydě­la­né pení­ze si kou­pí loď na lov kre­vet v Bayou La Batre, čímž spl­ní slib daný Bubbovi. V roce 1974 se k Forrestovi při­dá­vá poru­čík Dan a zpo­čát­ku se jim pří­liš neda­ří. Poté, co jejich loď jako jedi­ná pře­ži­je huri­kán Carmen, vytáh­nou obrov­ské množ­ství kre­vet a vytvo­ří zis­ko­vou spo­leč­nost Bubba Gump Shrimp Company. Poručík Dan nako­nec Forrestovi podě­ku­je za záchra­nu živo­ta. Dan inves­tu­je do raných akcií spo­leč­nos­ti Apple, kte­ré Forrest pova­žu­je za „něja­kou ovoc­nář­skou fir­mu“, a oba se sta­nou mili­o­ná­ři. Forrest věnu­je polo­vi­nu své­ho výděl­ku Bubbově rodi­ně za to, že ho inspi­ro­va­la k pod­ni­ká­ní s kre­ve­ta­mi. Forrest se vra­cí domů k mat­ce a peču­je o ni během její smr­tel­né nemo­ci způ­so­be­né rako­vi­nou.

V roce 1976 se Jenny - zota­vu­jí­cí se z let drog a zne­u­ží­vá­ní - vra­cí za Forrestem. Ten ji požá­dá o ruku a ona ješ­tě té noci Forrestovi řek­ne, že ho milu­je, a oba se pomi­lu­jí, i když dru­hý den ráno ode­jde. Forrest se zlo­me­ným srd­cem se „bez zvlášt­ní­ho důvo­du“ vydá běhat a násle­du­jí­cí tři roky strá­ví neú­nav­ným běžec­kým mara­to­nem, kte­rý se pro­sla­ví dal­ším výko­nem, než se vrá­tí do Greenbow. V roce 1981 Forrest pro­zra­dí, že čeká na auto­bu­so­vé zastáv­ce, pro­to­že dostal dopis od Jenny, kte­rá ho žádá, aby ji navští­vil. Forrest se koneč­ně zno­vu setká­vá s Jenny, kte­rá mu před­sta­ví jejich malé­ho syna, jehož pojme­no­va­la Forrest Gump juni­or. Jenny Forrestovi sdě­lí, že je nemoc­ná „nezná­mým virem“. Všichni tři se pře­stě­hu­jí zpět do Greenbow a Jenny a Forrest se koneč­ně vez­mou, ale o rok poz­dě­ji umí­rá. Film kon­čí tím, že Forrest posí­lá své­ho syna prv­ní den do ško­ly.

Obsazení

-Tom Hanks jako Forrest Gump: V raném věku je Forrest pova­žo­ván za člo­vě­ka s pod­prů­měr­ným IQ 75. Forrest se však v prů­bě­hu živo­ta stá­vá obě­tí neú­spě­chu. Má okouz­lu­jí­cí pova­hu a pro­je­vu­je odda­nost svým blíz­kým a povin­nos­tem, což jsou pova­ho­vé rysy, kte­ré ho při­ve­dou do mno­ha život­ních situ­a­cí. Na své ces­tě se v prů­bě­hu živo­ta setká­vá s mno­ha his­to­ric­ký­mi posta­va­mi a udá­lost­mi.

-Michael Conner Humphreys jako mla­dý Forrest Gump: Hanks v roz­ho­vo­rech pro­zra­dil, že mís­to toho, aby nechal Michaela kopí­ro­vat svůj pří­zvuk, oko­pí­ro­val do pří­zvu­ku star­ší posta­vy Michaelův jedi­neč­ný pří­zvuk.

-Robin Wrightová jako Jenny Curranová: Ta je Forrestovou kama­rád­kou z dět­ství, do kte­ré se oka­mži­tě zami­lu­je a kte­rou nepře­sta­ne milo­vat po celý život. Jenny, oběť sexu­ál­ní­ho zne­u­ží­vá­ní dětí ze stra­ny své­ho zahořk­lé­ho ovdo­vě­lé­ho otce, se vydá­vá jinou ces­tou než Forrest, vede sebe­de­struk­tiv­ní život a stá­vá se sou­čás­tí hnu­tí hip­pies v Kalifornii v 60. letech a násle­du­jí­cí sexu­ál­ní a dro­go­vé kul­tu­ry Me Decade v 70. letech. V dospě­los­ti se v růz­ných obdo­bích vra­cí do Forrestova živo­ta. Jenny se nako­nec sta­ne ser­vír­kou v Savannah v Georgii, kde žije v bytě se svým (a Forrestovým) synem Forrestem juni­o­rem. Nakonec se vez­mou, ale brzy poté umí­rá na kom­pli­ka­ce způ­so­be­né nejme­no­va­nou nemo­cí. Touto nezná­mou nemo­cí měl být pod­le auto­ra původ­ní­ho romá­nu Winstona Grooma žlou­ten­ka typu C, kte­rá sama o sobě byla až do defi­ni­ce v dub­nu 1989 „nezná­mým virem“, ačko­li někte­ří tvůr­ci fil­mu uved­li, že nezná­mou nemo­cí měl být HIV/AIDS.

-Hanna R. Hall jako mla­dá Jenny Curranová

-Gary Sinise jako poru­čík Dan Taylor: kte­rý je veli­te­lem čety Forresta a Bubby Bluea během vál­ky ve Vietnamu, jehož před­ko­vé pad­li ve všech ame­ric­kých vál­kách a kte­rý pova­žu­je za svůj osud udě­lat totéž. Poté, co při pře­pa­de­ní při­jde o nohy a Forrest ho pro­ti jeho vůli zachrá­ní, je zpo­čát­ku vůči Forrestovi zahořk­lý a nepřá­tel­ský, pro­to­že ho nechal „mrzá­kem“ a upřel mu osud jeho rodi­ny, a upa­dá do hlu­bo­ké depre­se. Později slou­ží jako Forrestův prv­ní důstoj­ník ve spo­leč­nos­ti Bubba Gump Shrimp Company, vydá­vá vět­ši­nu roz­ka­zů, spo­lu s Forrestem zbo­hat­ne a zno­vu zís­ká chuť do živo­ta. Nakonec Forrestovi odpus­tí a podě­ku­je mu za záchra­nu živo­ta. Na kon­ci fil­mu je zasnou­ben se svou snou­ben­kou Susan a má „kou­zel­né nohy“ - pro­té­zy ze sli­ti­ny tita­nu, kte­ré mu umož­ňu­jí zno­vu cho­dit.

-Mykelti Williamson jako Benjamin Buford „Bubba“ Blue: Bubba měl být původ­ně star­ším par­ťá­kem v Bubba Gump Shrimp Company, ale kvů­li jeho smr­ti ve Vietnamu ho nahra­dil veli­tel jejich čety Dan Taylor. Společnost posmrt­ně nes­la jeho jmé­no. Forrest poz­dě­ji pře­dal Bubbově mat­ce Bubbův podíl v pod­ni­ku. Po celou dobu natá­če­ní nosil Williamson násta­vec na rty, aby vytvo­řil Bubbův vystouplý ret.

-Sally Fieldová jako paní Gumpová: Forrestova mat­ka. Fieldová o této posta­vě pře­mýš­le­la: „Je to žena, kte­rá bez­vý­hrad­ně milu­je své­ho syna. ... Spousta jejích dia­lo­gů zní jako slo­ga­ny, a to je přes­ně to, co zamýš­lí.“

-Haley Joel Osment jako Forrest Gump Jr: Osment byl do fil­mu obsa­zen poté, co si ho cas­tingo­vý reži­sér vši­ml v rekla­mě na Pizza Hut. Byla to jeho debu­to­vá role v celo­ve­čer­ním fil­mu.

-Peter Dobson jako Elvis Presley: Ačkoli Kurt Russell nebyl v roli uve­den, posky­tl Elvisovi ve scé­ně hlas.

-Dick Cavett jako on sám: Cavett hrál v 70. letech 20. sto­le­tí svou zestár­lou ver­zi, kte­rá byla nalí­če­na tak, aby vypa­da­la mlad­ší. V důsled­ku toho je Cavett jedi­nou zná­mou osob­nos­tí, kte­rá ve fil­mu hra­je spí­še epi­zod­ní roli, než aby byla zastou­pe­na pomo­cí archiv­ních zábě­rů jako John Lennon nebo pre­zi­dent John F. Kennedy.

-Sam Anderson jako ředi­tel Hancock:

-Geoffrey Blake jako Wesley: člen sku­pi­ny SDS a Jennin násil­nic­ký pří­tel

-Siobhan Fallon Hogan jako Dorothy Harris: řidič­ka škol­ní­ho auto­bu­su, kte­rá vozí Forresta a poz­dě­ji i jeho syna do ško­ly

-Sonny Shroyer jako tre­nér Paul „Bear“ Bryant

-Grand L. Bush, Michael Jace, Conor Kennelly a Teddy Lane Jr. jako Černí pan­te­ři

-Richard D’Alessandro jako Abbie Hoffman

-Tiffany Salerno a Marla Sucharetza jako „Mazaná“ Carla a „Dlouhonohá“ Lenore: dvo­ji­ce pro­sti­tu­tek, s nimiž Forrest a Dan strá­ví sil­vestrov­ský večer a poz­dě­ji je odmít­nou

Produkce

Scénář

„Scénárista Eric Roth se pod­stat­ně odchý­lil od kni­hy. Převrátili jsme dva prv­ky kni­hy, tak­že milost­ný pří­běh byl pri­már­ní a fan­tas­tic­ká dob­ro­druž­ství sekun­dár­ní. Také kni­ha byla cynič­těj­ší a chlad­něj­ší než film. Ve fil­mu je Gump napros­to sluš­ná posta­va, vždy věr­ná své­mu slo­vu. Nemá žád­ný pro­gram a žád­ný názor na nic kro­mě Jenny, své mat­ky a Boha.“

-reži­sér Robert Zemeckis

Film je nato­čen pod­le romá­nu Winstona Grooma z roku 1986. V cen­t­ru obou je posta­va Forresta Gumpa. Film se však zamě­řu­je pře­de­vším na prv­ních jede­náct kapi­tol romá­nu a poté pře­sko­čí na konec romá­nu se zalo­že­ním spo­leč­nos­ti Bubba Gump Shrimp Co. a setká­ním s Forrestem juni­o­rem. Kromě pře­sko­če­ní někte­rých čás­tí romá­nu film při­dá­vá něko­lik aspek­tů Gumpovy život­ní dráhy, kte­ré se v romá­nu nevy­sky­tu­jí, napří­klad to, že jako dítě potře­bo­val orté­zu na nohu, a jeho běh napříč Spojenými stá­ty.

Gumpova základ­ní posta­va a osob­nost jsou také opro­ti romá­nu změ­ně­ny; mimo jiné je jeho fil­mo­vá posta­va méně šetr­ná - v romá­nu při hra­ní fot­ba­lu na uni­ver­zi­tě pro­pa­dá z řeme­sel a tělo­cvi­ku, ale v pokro­či­lé hodi­ně fyzi­ky, kte­rou mu tre­nér zapsal, aby spl­nil poža­dav­ky na vyso­kou ško­lu, zís­ká výbor­ný výsle­dek. V romá­nu se Gump obje­vu­je také jako ast­ro­naut, pro­fe­si­o­nál­ní zápas­ník a šachis­ta.

Dvěma reži­sé­rům byla nabíd­nu­ta mož­nost reží­ro­vat film, než byl vybrán Robert Zemeckis. Terry Gilliam nabíd­ku odmí­tl. K fil­mu byl při­po­jen Barry Sonnenfeld, ale ode­šel reží­ro­vat Addams Family Values.

Osazení

John Travolta byl původ­ní vol­bou do titul­ní role a říká, že odmít­nu­tí role byla chy­ba. Do role byli zva­žo­vá­ni také Bill Murray a Chevy Chase. Sean Penn v roz­ho­vo­ru uve­dl, že byl pro roli dru­hou vol­bou. Hanks pro­zra­dil, že se fil­mu upsal po hodi­ně a půl čte­ní scé­ná­ře. Původně chtěl zmír­nit Forrestův výraz­ný jižan­ský pří­zvuk, ale nako­nec ho reži­sér Robert Zemeckis pře­svěd­čil, aby ztvár­nil sil­ný pří­zvuk zdů­raz­ně­ný v romá­nu. Hanks také uve­dl, že mu trva­lo tři dny, než se nau­čil roli hrát, a zábě­ry z té doby nemoh­ly být zařa­ze­ny. Winston Groom, kte­rý napsal původ­ní román, popi­su­je, že film zba­vil posta­vu, kte­rou pod­le jeho před­stav hrál John Goodman, „hrubých hran“. Tomův mlad­ší bra­tr Jim Hanks je navíc ve fil­mu jeho herec­kým dvoj­ní­kem ve scé­nách, kdy Forrest běží napříč USA. Tomova dce­ra Elizabeth Hanksová se ve fil­mu obje­vu­je jako dív­ka ve škol­ním auto­buse, kte­rá odmí­tá, aby si ved­le ní sedl mla­dý Forrest (Michael Conner Humphreys). Do role poru­čí­ka Dana Taylora byl zva­žo­ván Joe Pesci, nako­nec ji dostal Gary Sinise. David Alan Grier, Ice Cube a Dave Chappelle dosta­li nabíd­ku na roli Benjamina Buforda Bluea, ale všich­ni tři ji odmít­li. Chappelle, kte­rý řekl, že věřil, že film nebu­de úspěš­ný, se nechal sly­šet, že litu­je, že roli nevzal. Hanks si byl vědom Chappellova zkla­má­ní, že roli nedo­stal, a sou­hla­sil, že s ním bude spo­lu­pra­co­vat na někte­rém z budou­cích fil­mů. O čty­ři roky poz­dě­ji navr­hl reži­sé­r­ce Noře Ephronové, aby Chappelle hrál Hankova nej­lep­ší­ho pří­te­le ve fil­mu Máte poš­tu. Ephronová sou­hla­si­la a Chappelle byl do toho­to fil­mu obsa­zen jako kom­pen­za­ce za to, že mu unik­la role Bubby.

Natáčení

Natáčení zača­lo v srpnu 1993 a skon­či­lo v pro­sin­ci téhož roku. Ačkoli se vět­ši­na fil­mu ode­hrá­vá v Alabamě, natá­če­ní pro­bí­ha­lo hlav­ně v Beaufortu v Jižní Karolíně a jeho oko­lí, stej­ně jako v někte­rých čás­tech pobřež­ní Virginie a Severní Karolíny, včet­ně běží­cí­ho zábě­ru na Blue Ridge Parkway. Části cen­t­ra fik­tiv­ní­ho měs­ta Greenbow se natá­če­ly ve Varnville v Jižní Karolíně. Scéna Forrestova běhu Vietnamem pod pal­bou se natá­če­la ve stát­ním par­ku Hunting Island a na ost­ro­vě Fripp v Jižní Karolíně. Další natá­če­ní pro­bí­ha­lo na pan­ství Biltmore v Asheville v Severní Karolíně a podél Blue Ridge Parkway poblíž Boone v Severní Karolíně. Nejpozoruhodnějším mís­tem byla hora Grandfather Mountain, kde se část ces­ty násled­ně sta­la zná­mou jako „Forrest Gump Curve“.

Scéna domu rodi­ny Gumpových byla posta­ve­na podél řeky Combahee poblíž Yemassee v Jižní Karolíně a neda­leký poze­mek byl vyu­žit k natá­če­ní Curranova domu i někte­rých scén z Vietnamu. Pro vylep­še­ní viet­nam­ských scén bylo vysa­ze­no přes 20 pal­me­to­vých stro­mů. Forrest Gump vyprá­věl svůj život­ní pří­běh na sever­ním okra­ji náměs­tí Chippewa v Savannah ve stá­tě Georgia, když seděl na lavič­ce na auto­bu­so­vé zastáv­ce. V oblas­ti Savannah a oko­lí se natá­če­ly i dal­ší scé­ny, včet­ně běží­cí­ho zábě­ru na most Richard V. Woods Memorial Bridge v Beaufortu při roz­ho­vo­ru s novi­ná­ři a na West Bay Street v Savannah. Většina scén z uni­ver­zit­ní­ho kam­pu­su se natá­če­la v Los Angeles na University of Southern California. Maják, přes kte­rý Forrest běží, aby se popr­vé dostal k Atlantickému oce­á­nu, je maják Marshall Point v Port Clyde ve stá­tě Maine. Další scé­ny se natá­če­ly v Arizoně, v Monument Valley v Utahu a v národ­ním par­ku Glacier v Montaně.

Vizuální efekty

Vizuální efek­ty fil­mu měl na sta­ros­ti Ken Ralston a jeho tým z Industrial Light & Magic. Pomocí tech­ni­ky CGI bylo mož­né zob­ra­zit Gumpa, jak se setká­vá se zesnu­lý­mi osob­nost­mi a podá­vá jim ruku. Hanks byl nej­pr­ve nato­čen pro­ti mod­ré­mu plát­nu spo­lu s refe­renč­ní­mi znač­ka­mi, aby se mohl srov­nat s archiv­ní­mi zábě­ry. Pro nahrá­ní hla­sů his­to­ric­kých postav byli nato­če­ni hla­so­ví her­ci a pomo­cí spe­ci­ál­ních efek­tů byla změ­ně­na syn­chro­ni­za­ce rtů pro nové dia­lo­gy. Byly pou­ži­ty archiv­ní zábě­ry a s pomo­cí tech­nik, jako je chro­ma key, defor­ma­ce obra­zu, mor­fing a roto­sko­pie, do nich byl Hanks začle­něn.

V jed­né scé­ně z viet­nam­ské vál­ky Gump odná­ší Bubbu před blí­ží­cím se napal­mo­vým úto­kem. K vytvo­ře­ní toho­to efek­tu byli původ­ně pou­ži­ti kaska­dé­ři pro úče­ly kom­po­zi­ce. Poté byli nato­če­ni Hanks a Williamson, při­čemž Williamson byl pode­přen lanem, zatím­co Hanks s ním běžel. Poté byl nato­čen výbuch a her­ci byli digi­tál­ně dopl­ně­ni tak, aby se obje­vi­li těs­ně před výbuchy. Stíhačky a napal­mo­vé kanystry byly rov­něž při­dá­ny pomo­cí CGI.

CGI odstra­ně­ní nohou her­ce Garyho Sinise poté, co byly jeho posta­vě ampu­to­vá­ny, bylo dosa­že­no oba­le­ním jeho nohou mod­rou lát­kou, což poz­dě­ji usnad­ni­lo prá­ci „roto-paint“ týmu, kte­rý jeho nohy vyma­lo­val z kaž­dé­ho jed­not­li­vé­ho zábě­ru. V jed­nom oka­mži­ku, kdy se zve­dá na inva­lid­ní vozík, jsou jeho nohy pou­ži­ty jako opo­ra.

Scéna, kdy Forrest spat­ří Jenny na míro­vém shro­máž­dě­ní u Lincolnova památ­ní­ku a zrca­dlo­vé­ho bazé­nu ve Washingtonu, D.C., vyža­do­va­la vizu­ál­ní efek­ty pro vytvo­ře­ní vel­ké­ho davu lidí. Během dvou natá­če­cích dnů bylo pou­ži­to při­bliž­ně 1 500 kom­par­zis­tů. Při kaž­dém dal­ším zábě­ru se kom­par­sis­té přesku­po­va­li a pře­sou­va­li do jiné­ho kvad­ran­tu od kame­ry. Pomocí počí­ta­čů se kom­par­sis­té zná­so­bi­li a vytvo­ři­li tak dav něko­li­ka set tisíc lidí.

Recepce

Tržby

Forrest Gump, kte­rý byl vyro­ben s roz­poč­tem 55 mili­o­nů dola­rů, byl uve­den v 1 595 kinech ve Spojených stá­tech a Kanadě a během pre­mi­é­ro­vé­ho víken­du vydě­lal 24 450 602 dola­rů. Konzultant v oblas­ti fil­mo­vé­ho obcho­du a sce­náris­ta Jeffrey Hilton na zákla­dě zhléd­nu­tí rané kopie fil­mu navr­hl pro­du­cent­ce Wendy Finermanové zdvoj­ná­so­bit P&A (mar­ke­tingo­vý roz­po­čet fil­mu). Rozpočet byl v sou­la­du s jeho radou oka­mži­tě navý­šen. O pre­mi­é­ro­vém víken­du se film umís­til na prv­ním mís­tě v ame­ric­kých poklad­nách a těs­ně pora­zil Lvího krá­le, kte­rý byl ve čtvr­tém týd­nu uve­de­ní v kinech. Prvních dva­náct týd­nů po uve­de­ní do kin se film držel na prv­ních třech mís­tech ame­ric­ké­ho žeb­říč­ku návštěv­nos­ti a pět­krát se dostal na prv­ní mís­to, včet­ně desá­té­ho týd­ne uve­de­ní do kin. Společnost Paramount film stáh­la z ame­ric­kých kin, když jeho trž­by v led­nu 1995 dosáh­ly 300 mili­o­nů dola­rů, a s 305 mili­o­ny dola­rů se stal dru­hým nej­vý­dě­leč­něj­ším fil­mem roku za Lvím krá­lem. Film byl zno­vu uve­den do kin 17. úno­ra 1995 po vyhlá­še­ní nomi­na­cí na Oscary. Po reprí­ze v 1 100 kinech vydě­lal film ve Spojených stá­tech a Kanadě dal­ších 29 mili­o­nů dola­rů, čímž se jeho cel­ko­vé trž­by vyšpl­ha­ly na 329,7 mili­o­nu dola­rů, čímž se stal v té době tře­tím nej­vý­dě­leč­něj­ším fil­mem za fil­my E.T. Mimozemšťan a Jurský park a pře­ko­nal i film Dobyvatelé ztra­ce­né archy. Forrest Gump držel rekord nej­vý­dě­leč­něj­ší­ho fil­mu spo­leč­nos­ti Paramount až do roku 1997, kdy jej o tři roky poz­dě­ji pře­vzal Titanic. Dvanáct let zůstal nej­vý­dě­leč­něj­ším fil­mem s Tomem Hanksem v hlav­ní roli, a to až do roku 2006, kdy jej pře­ko­nal film Šifra mis­tra Leonarda. Box Office Mojo odha­du­je, že se v USA a Kanadě při prv­ním uve­de­ní do kin pro­da­lo přes 78,5 mili­o­nu vstu­pe­nek.

Filmu trva­lo 66 dní, než pře­ko­nal hra­ni­ci 250 mili­o­nů dola­rů, a byl nej­rych­le­ji vydě­lá­va­jí­cím fil­mem Paramountu, kte­rý pře­ko­nal 100, 200 a 300 mili­o­nů dola­rů v trž­bách (v době své­ho uve­de­ní). Po reprí­zách má film hrubé trž­by ve výši 330 252 182 dola­rů v USA a Kanadě a 347 693 217 dola­rů na mezi­ná­rod­ních trzích, cel­kem tedy celo­svě­to­vě 677 945 399 dola­rů. I s tako­vý­mi pří­jmy byl film ozna­čo­ván za „úspěš­ný neú­spěch“ - kvů­li vyso­kým poplat­kům dis­tri­bu­to­rů a vysta­vo­va­te­lů se „ztrá­ty“ Paramountu vyšpl­ha­ly na 62 mili­o­nů dola­rů, tak­že si vede­ní uvě­do­mi­lo nut­nost lep­ších obcho­dů. To bylo také spo­je­no s holly­wo­od­ským účet­nic­tvím, kdy jsou nákla­dy nad­sa­zo­vá­ny, aby se mini­ma­li­zo­va­ly podí­ly na zis­ku. Jedná se o dosud nej­vý­dě­leč­něj­ší film Roberta Zemeckise.

Kritické přijetí

Na strán­kách agre­gá­to­ru recen­zí Rotten Tomatoes je 71 % ze 106 recen­zí kri­ti­ků pozi­tiv­ních, s prů­měr­ným hod­no­ce­ním 7,5/10. Na ser­ve­ru Rotten Tomatoes je film hod­no­cen klad­ně, na ser­ve­ru Rotten Tomatoes je prů­měr­né hod­no­ce­ní 7,5/10. Na ser­ve­ru Rotten Tomatoes je film hod­no­cen klad­ně. Shoda na webu zní: „Forrest Gump je sice pří­liš sen­ti­men­tál­ní film s poně­kud pro­ble­ma­tic­kým posel­stvím, ale jeho slad­kost a šarm obvykle sta­čí k tomu, aby se při­blí­žil sku­teč­né hloub­ce a půva­bu.“. Na webu Metacritic si film na zákla­dě 20 recen­zí main­stre­a­mo­vých kri­ti­ků vyslou­žil hod­no­ce­ní 82 bodů ze 100, což svěd­čí o „vše­o­bec­ném uzná­ní“. Diváci dota­zo­va­ní ser­ve­rem CinemaScore udě­li­li fil­mu vzác­nou znám­ku „A „.

Příběh oce­ni­lo něko­lik kri­ti­ků. Roger Ebert z dení­ku Chicago Sun-Times napsal: „Nikdy před­tím jsem ve fil­mu nepo­tkal niko­ho, jako je Forrest Gump, a když na to při­jde, nikdy jsem nevi­děl film, jako je „Forrest Gump“. Jakýkoli pokus o jeho popis bude zna­me­nat rizi­ko, že film bude vypa­dat kon­venč­ně­ji, než ve sku­teč­nos­ti je, ale poku­sím se o to. Je to asi kome­die. Nebo mož­ná dra­ma. Nebo sen. Scénář Erica Rotha má slo­ži­tost moder­ní fik­ce... Herecké výko­ny úchvat­ně balan­cu­jí mezi kome­dií a smut­kem, v pří­bě­hu boha­tém na vel­ký smích a tichou prav­du... Jaký to kou­zel­ný film.“ Todd McCarthy z Variety napsal, že film „je vel­mi dob­ře pro­pra­co­va­ný na všech úrov­ních a daří se mu neleh­ký úkol být komor­ním, až křeh­kým pří­bě­hem hra­ným s při­taž­li­vou leh­kos­tí na poza­dí epic­ké­ho pří­bě­hu“. Naproti tomu Anthony Lane z The New Yorker ozna­čil film za „hře­ji­vý, moud­rý a pekel­ně únav­ný“. Owen Gleiberman z časo­pi­su Entertainment Weekly uve­dl, že film je „upo­ví­da­ný, povrch­ní a mono­tón­ní“ a „redu­ku­je bouř­li­vé dění posled­ních dese­ti­le­tí na zábav­ní park ve vir­tu­ál­ní rea­li­tě: baby­bo­o­mer­skou ver­zi disneyov­ské Ameriky.“

Gump si vyslou­žil při­rov­ná­ní k fik­tiv­ní posta­vě Huckleberryho Finna, stej­ně jako k ame­ric­kým poli­ti­kům Ronaldu Reaganovi, Patu Buchananovi a Billu Clintonovi. Peter Chomo píše, že Gump půso­bí jako „spo­le­čen­ský pro­střed­ník a zpro­střed­ko­va­tel vykou­pe­ní v roz­dě­le­né době“. Peter Travers z časo­pi­su Rolling Stone nazval Gumpa „vším, co obdi­vu­je­me na ame­ric­kém cha­rak­te­ru - čest­ným, sta­teč­ným a loa­jál­ním se zla­tým srd­cem“. Recenzentka New York Times Janet Maslinová ozna­či­la Gumpa za „duté­ho muže“, kte­rý je „samo­li­bý ve své bla­že­né nevě­do­mos­ti, vře­le při­jí­ma­ný jako ztě­les­ně­ní napros­té­ho niče­ho“. Marc Vincenti z Palo Alto Weekly nazval posta­vu „ubo­hým pachol­kem, kte­rý si bere koláč živo­ta do tvá­ře a zamyš­le­ně si oli­zu­je prs­ty“. Bruce Kawin a Gerald Mast ve své učeb­ni­ci fil­mo­vé his­to­rie pozna­me­ná­va­jí, že Forrest Gump svou mat­nos­tí před­sta­vo­val meta­fo­ru okouz­le­né nos­tal­gie, neboť před­sta­vo­val prázd­nou tabul­ku, na kte­rou gene­ra­ce Baby Boomer pro­mí­ta­la své vzpo­mín­ky na teh­dej­ší udá­los­ti.

Přehodnocení

Ve 21. sto­le­tí se film dočkal nega­tiv­ní­ho pře­hod­no­ce­ní. Časopis Entertainment Weekly v roce 2004 napsal: „Téměř deset let poté, co vydě­lal mili­ar­dy a vyme­tl Oscary, óda Roberta Zemeckise na Ameriku 20. sto­le­tí stá­le před­sta­vu­je jed­nu z nej­jas­ně­ji nakres­le­ných čar v pís­ku kine­ma­to­gra­fie. Jedna polo­vi­na lidí v něm vidí umě­lé popo­vé melod­ra­ma, zatím­co všich­ni ostat­ní nad­še­ně tvr­dí, že je slad­ký jako bon­bo­ni­é­ra.“ Film byl kri­ti­zo­ván za svou údaj­nou kon­zer­va­tiv­ní poli­ti­ku. Eric Kohn v roce 2019 pro Indiewire napsal: „Tento nic­ne­tu­ší­cí běloch se stá­vá váleč­ným hrdi­nou a bohá­čem jen díky tomu, že se čachru­je a podí­lí se na živo­tě země, kte­rá mu dik­tu­je kaž­dý krok. Nikdy nepo­cho­pí rasis­mus ani slo­ži­tost Vietnamu; film líčí poli­tic­ký akti­vis­mus a hip­pies kul­tu­ru jako obrov­skou kari­ka­tu­ru mimo Forrestovo chá­pá­ní, zatím­co jeho apo­li­tic­ký postoj pre­zen­tu­je jako vrchol všech ctnos­tí.“ Dále Brandon Griggs v člán­ku pro CNN z roku 2014, v němž dis­ku­to­val o pře­hod­no­ce­ní fil­mu, napsal o mož­ných výkla­dech pro­ti fil­mu: „Forrest v podá­ní Toma Hankse je ztě­les­ně­ním zdra­vé sluš­nos­ti: boha­boj­ný, celo­a­me­ric­ký fot­ba­lis­ta a váleč­ný hrdi­na, kte­rý nemá nic spo­leč­né­ho s kon­tra­kul­tur­ní­mi hnu­tí­mi kon­ce 60. let. Přestože má IQ 75, dosáh­ne slá­vy a finanč­ní­ho úspě­chu. Dokonce pochá­zí z rudé Alabamy!“

V retrospek­ti­vě k 20. výro­čí reprí­zy fil­mu v roce 2014 Amy Nicholsonová kri­ti­zo­va­la film za jeho apo­li­tič­nost a napsa­la: „Forrest niko­ho neza­bí­jí. Nemá post­trau­ma­tic­kou stre­so­vou poru­chu. Nemá ani tuše­ní, proč je ve Vietnamu. Film se tak bojí roz­ví­řit deba­tu, že když Abbie Hoffmanová pře­dá Forrestovi mik­ro­fon na pro­ti­vá­leč­ném shro­máž­dě­ní, někdo odpo­jí repro­duk­to­ry, abychom ho nesly­še­li - což se hodí k fil­mu, kte­rý nemá co říct.“ Kritici z řad LGBTQ kri­ti­zo­va­li „povrch­ní“ ztvár­ně­ní epi­de­mie AIDS, kte­ré „opo­mí­jí význam této nemo­ci tím, že vyma­že její pou­hou zmín­ku“. V roce 2015 pro­ve­dl časo­pis The Hollywood Reporter prů­zkum mezi stov­ka­mi čle­nů Akademie a požá­dal je, aby zno­vu hla­so­va­li o minu­lých kon­tro­verz­ních roz­hod­nu­tích. Členové aka­de­mie uved­li, že kdy­by měli dru­hou šan­ci, udě­li­li by Oscara za nej­lep­ší film roku 1994 radě­ji fil­mu Vykoupení z věz­ni­ce Shawshank.

Spory o autorské odměně

Winston Groom dostal za prá­va na scé­nář ke své­mu romá­nu Forrest Gump 350 000 dola­rů a byl s ním uza­vřen kon­trakt na tří­pro­cent­ní podíl z čis­té­ho zis­ku fil­mu. Společnost Paramount a pro­du­cen­ti fil­mu mu však toto pro­cen­to nevy­pla­ti­li a pomo­cí holly­wo­od­ské­ho účet­nic­tví tvr­di­li, že fil­mo­vý trhák pro­dě­lal. Naproti tomu Tom Hanks měl ve smlou­vě mís­to pla­tu pro­cen­tu­ál­ní podíl z hrubých zis­ků fil­mu a on i reži­sér Zemeckis obdr­že­li po 40 mili­o­nech dola­rů. Kromě toho nebyl Groom ani jed­nou zmí­něn v žád­ném ze šes­ti pro­je­vů drži­te­lů Oscara za film.

Groomův spor se spo­leč­nos­tí Paramount byl poz­dě­ji fak­tic­ky vyře­šen poté, co Groom pro­hlá­sil, že je spo­ko­jen s vysvět­le­ním spo­leč­nos­ti Paramount ohled­ně jejich účet­nic­tví, což se sho­do­va­lo s tím, že Groom zís­kal od Paramountu sed­mi­míst­nou smlou­vu na fil­mo­vá prá­va k dal­ší ze svých knih, Gump & Co. Tento film nebyl nikdy nato­čen, zůstal v pekle vývo­je nejmé­ně tucet let.

Domácí video

Forrest Gump byl popr­vé vydán na VHS 27. dub­na 1995 a na Laserdiscu o den poz­dě­ji. Laserdisk měl cer­ti­fi­ka­ci THX a byl vydán bez kapi­tol, což vyža­do­va­lo sle­do­vá­ní fil­mu od začát­ku do kon­ce. Filmové časo­pi­sy v té době uvá­dě­ly, že to bylo na žádost Zemeckise, kte­rý chtěl, aby si divá­ci film vychut­na­li celý. Film se stal nej­pro­dá­va­něj­ším videem pro dospě­lé s více než 12 mili­o­ny pro­da­ných kusů. Film byl vydán 28. srp­na 2001 na dvou­dis­ko­vém DVD. Speciální funk­ce zahr­no­va­ly komen­tá­ře reži­sé­ra a pro­du­cen­ta, fea­tu­ret­ty z natá­če­ní a kame­ro­vé zkouš­ky. V lis­to­pa­du 2009 byl film vydán na Blu-ray. V červ­nu 2018 vyda­la spo­leč­nost Paramount film na dis­ku Ultra HD Blu-ray. Dne 7. květ­na 2019 vyda­la spo­leč­nost Paramount Pictures nově remaste­ro­va­ný dvou­dis­ko­vý disk Blu-ray, kte­rý obsa­hu­je bonu­so­vý obsah.

Ceny

Hlavní člá­nek: Film byl vydán v roce 2018: Forrest Gump zís­kal na 67. roč­ní­ku udí­le­ní Oscarů oce­ně­ní za nej­lep­ší film, nej­lep­ší­ho her­ce v hlav­ní roli (Hanks zví­tě­zil o rok dří­ve za film Philadelphia), nej­lep­ší režii, nej­lep­ší vizu­ál­ní efek­ty, nej­lep­ší adap­to­va­ný scé­nář a nej­lep­ší střih. Film byl nomi­no­ván na sedm Zlatých gló­bů a tři z nich zís­kal: Nejlepší herec - fil­mo­vé dra­ma, Nejlepší reži­sér - film a Nejlepší film - dra­ma. Film byl také nomi­no­ván na šest cen Saturn a zís­kal dvě ceny za nej­lep­ší fan­ta­sy film a nej­lep­ší­ho her­ce ve ved­lej­ší roli (film).

Kromě mno­ha oce­ně­ní a nomi­na­cí byl film také oce­něn Americkým fil­mo­vým insti­tu­tem na něko­li­ka jeho sezna­mech. Film se umís­til na 37. mís­tě v žeb­říč­ku 100 Years...100 Cheers, na 71. mís­tě v žeb­říč­ku 100 Years...100 Movies a na 76. mís­tě v žeb­říč­ku 100 Years...100 Movies (10th Anniversary Edition). Kromě toho je zde uve­den citát „Maminka vždyc­ky říka­la, že život je jako bon­bo­ni­é­ra. Nikdy nevíš, co dosta­neš,“ se umís­til na 40. mís­tě v žeb­říč­ku 100 Years...100 Movie Quotes. Film se také umís­til na 61. mís­tě v žeb­říč­ku 100 nej­lep­ších fil­mů všech dob časo­pi­su Empire.

V pro­sin­ci 2011 byl Forrest Gump vybrán k ucho­vá­ní v Národním fil­mo­vém regis­t­ru Kongresové knihov­ny. Registr uve­dl, že film byl „oce­něn pro své tech­no­lo­gic­ké ino­va­ce (digi­tál­ní vlo­že­ní Gumpa ply­nu­le do his­to­ric­kých archiv­ních zábě­rů), pro svůj ohlas v kul­tu­ře, kte­rá Gumpa (a to, co před­sta­vu­je z hle­dis­ka ame­ric­ké nevin­nos­ti) pový­ši­la na lido­vé­ho hrdi­nu, a pro svou sna­hu hra­vě i váž­ně se vypo­řá­dat se spor­ný­mi aspek­ty trau­ma­tic­ké his­to­rie doby.“

American Film Institute lists

-AFI’s 100 Years...100 Movies - #71

-AFI’s 100 Years...100 Laughs - nomi­na­ce

-AFI’s 100 Years...100 Passions - nomi­na­ce

-AFI’s 100 Years...100 Passions - nomi­na­ce

-AFI’s 100 Years.. 100 hrdi­nů a padou­chů:

oForrest Gump - nomi­no­va­ný hrdi­na

-AFI’s 100 Years...100 Movie Quotes:

o „Maminka vždyc­ky říka­la, že život je jako bon­bo­ni­é­ra. Nikdy nevíš, co dosta­neš.“ - #40

o „Máma říka­la: „Blbost je, jak se blbě dělá“.“ - Nominace

-AFI’s 100 Years of Film Scores - nomi­na­ce

-AFI’s 100 Years...100 Cheers - #37

-AFI’s 100 Years...100 Movies (10th Anniversary Edition) - #76

-AFI’s 10 Top 10 - nomi­na­ce Epic Film

Symbolika

Pro pír­ko pří­tom­né v úvo­du a závě­ru fil­mu byly navr­že­ny růz­né výkla­dy. Sarah Lyallová z dení­ku The New York Times zazna­me­na­la něko­lik návrhů, kte­ré byly ohled­ně pír­ka uči­ně­ny: „Symbolizuje bílé pír­ko Nesnesitelnou leh­kost bytí? Narušený inte­lekt Forresta Gumpa? Náhodnost zku­še­nos­ti?“ Hanks inter­pre­to­val pír­ko jako: „Náš osud je určen pou­ze tím, jak se vypo­řá­dá­me s náhod­ný­mi prv­ky naše­ho živo­ta, a to je jakési ztě­les­ně­ní pír­ka, jak při­chá­zí. Tady je ta věc, kte­rá může při­stát kde­ko­li a kte­rá při­sta­ne u vašich nohou. Má to teo­lo­gic­ké důsled­ky, kte­ré jsou oprav­du obrov­ské.“ Sally Fieldová při­rov­na­la pír­ko k osu­du, když řek­la: „Vane ve vět­ru a pros­tě dopad­ne sem nebo tam. Bylo to plá­no­va­né, nebo to byla jen náho­da?“ Vedoucí vizu­ál­ních efek­tů Ken Ralston při­rov­nal pír­ko k abs­trakt­ní­mu obra­zu: “

Politické interpretace

Hanks pro­hla­šu­je, že „film je nepo­li­tic­ký, a tudíž neod­su­zu­jí­cí“. Přesto se v roce 1994 v pořa­du Crossfire na CNN dis­ku­to­va­lo o tom, zda film pro­pa­gu­je kon­zer­va­tiv­ní hod­no­ty, nebo je obža­lo­bou kon­tra­kul­tur­ní­ho hnu­tí 60. let. Thomas Byers jej v člán­ku Modern Fiction Studies ozna­čil za „agre­siv­ně kon­zer­va­tiv­ní film“.

Na celé poli­tic­ké mapě lidé ozna­čo­va­li Forrest za svůj. Ale Forrest Gump není o poli­ti­ce ani o kon­zer­va­tiv­ních hod­no­tách. Je o lid­skosti, je o respek­tu, tole­ran­ci a bez­pod­mí­neč­né lás­ce.

-pro­du­cent Steve Tisch

Upozorňuje se, že zatím­co Gump vyzná­vá vel­mi kon­zer­va­tiv­ní život­ní styl, Jennyin život je plný kon­tra­kul­tur­ní­ho obje­tí, dopl­ně­né­ho uží­vá­ním drog, pro­mis­ku­i­tou a pro­ti­vá­leč­ný­mi shro­máž­dě­ní­mi, a že jejich pří­pad­né man­žel­ství by moh­lo být jakým­si smí­ře­ním. Jennifer Hyland Wangová v člán­ku v Cinema Journal tvr­dí, že Jennyina smrt na nejme­no­va­ný virus „sym­bo­li­zu­je smrt libe­rál­ní Ameriky a smrt pro­tes­tů, kte­ré defi­no­va­ly dese­ti­le­tí“ v 60. letech. Upozorňuje také, že sce­náris­ta fil­mu Eric Roth vypra­co­val scé­nář pod­le romá­nu a pře­ne­sl na Jenny „všech­ny Gumpovy chy­by a vět­ši­nu exce­sů, kte­rých se Američané dopouš­tě­li v 60. a 70. letech“.

Jiní komen­tá­to­ři se domní­va­jí, že film před­po­vě­děl repub­li­kán­skou revo­lu­ci v roce 1994 a vyu­žil image Forresta Gumpa k pro­pa­ga­ci tra­dič­ních, kon­zer­va­tiv­ních hod­not vůd­ce hnu­tí Newta Gingriche. Jennifer Hyland Wangová pozna­me­ná­vá, že film ide­a­li­zu­je 50. léta, což je patr­né z absen­ce cedu­lí „Pouze pro bílé“ v Gumpově jižan­ském dět­ství, a 60. léta si před­sta­vu­je jako obdo­bí soci­ál­ních kon­flik­tů a zmat­ků. Tvrdí, že ten­to ost­rý kon­trast mezi deká­da­mi kri­ti­zu­je hod­no­ty kon­tra­kul­tu­ry a potvr­zu­je kon­zer­va­tis­mus. Wang tvr­dí, že repub­li­kán­ští poli­ti­ci film vyu­ži­li k ilu­stra­ci „tra­dič­ní ver­ze nedáv­né his­to­rie“, aby nala­di­li voli­če na svou ide­o­lo­gii pro vol­by do Kongresu. Prezidentský kan­di­dát Bob Dole pro­hlá­sil, že posel­stvím fil­mu je „bez ohle­du na to, jak vel­ká je nepří­zeň osu­du, ame­ric­ký sen je na dosah kaž­dé­mu“.

V roce 1995 časo­pis National Review zařa­dil Forresta Gumpa do své­ho sezna­mu „100 nej­lep­ších kon­zer­va­tiv­ních fil­mů“ všech dob a na sezna­mu 25 nej­lep­ších kon­zer­va­tiv­ních fil­mů posled­ních 25 let jej zařa­dil na čtvr­té mís­to. „Tom Hanks hra­je titul­ní posta­vu, sym­pa­tic­ké­ho ňou­mu, kte­rý je pří­liš chyt­rý na to, aby při­jal smr­tí­cí hod­no­ty 60. let. Jeho život­ní lás­ka, kte­rou skvě­le ztvár­ni­la Robin Wright Pennová, si zvo­lí jinou ces­tu; sta­ne se dro­go­vě závis­lým hipí­kem, což má kata­stro­fál­ní násled­ky.“

Profesor James Burton ze Salisburské uni­ver­zi­ty tvr­dí, že kon­zer­va­tiv­ci pro­hlá­si­li Forresta Gumpa za své­ho méně kvů­li obsa­hu fil­mu a více kvů­li his­to­ric­ké­mu a kul­tur­ní­mu kon­tex­tu roku 1994. Burton tvr­dí, že obsah fil­mu a reklam­ní kam­paň byly ovliv­ně­ny kul­tur­ním kli­ma­tem 90. let, kte­ré zdů­raz­ňo­va­lo rodin­né hod­no­ty a ame­ric­ké hod­no­ty, ztě­les­ně­né v kni­ze Hollywood vs. Amerika. Tvrdí, že toto kli­ma ovliv­ni­lo apo­li­tič­nost fil­mu, kte­rá umož­ni­la mno­ho růz­ných poli­tic­kých inter­pre­ta­cí.

Někteří komen­tá­to­ři pova­žu­jí kon­zer­va­tiv­ní čte­ní Forresta Gumpa za pro­jev smr­ti iro­nie v ame­ric­ké kul­tu­ře. Vivian Sobchacková pozna­me­ná­vá, že humor a iro­nie fil­mu se opí­ra­jí o před­po­klad his­to­ric­kých zna­los­tí divá­ků.

Soundtrack

Dvaatřicetipísňový soun­d­track z fil­mu byl vydán 6. čer­ven­ce 1994. S výjim­kou dlou­hé sui­ty z hud­by Alana Silvestriho jsou všech­ny sklad­by již dří­ve vyda­né; soun­d­track obsa­hu­je mimo jiné pís­ně Boba Dylana, Elvise Presleyho, Creedence Clearwater Revival, Arethy Franklin, Lynyrd Skynyrd, Three Dog Night, The Byrds, Beach Boys, Jimi Hendrix Experience, The Doors, Mamas & the Papas, Doobie Brothers, Simona & Garfunkela, Boba Segera a Buffalo Springfield. Hudební pro­du­cent Joel Sill se zamys­lel nad sesta­vo­vá­ním soun­d­trac­ku: „Chtěli jsme mít vel­mi roz­po­zna­tel­ný mate­ri­ál, kte­rý by přes­ně určo­val časo­vé obdo­bí, ale záro­veň jsme nechtě­li naru­šo­vat to, co se děje ve fil­mu.“ Na dvou­dis­ko­vém albu se nachá­zí roz­ma­ni­tá hud­ba z 50.-80. let v podá­ní ame­ric­kých uměl­ců. Podle Silla to bylo na Zemeckisovo přá­ní: „Všechen mate­ri­ál, kte­rý tam je, je ame­ric­ký. Bob (Zemeckis) to cítil vel­mi sil­ně. Měl pocit, že Forrest si nekou­pí nic jiné­ho než ame­ric­ký mate­ri­ál.“

Soundtrack dosá­hl na dru­hé mís­to v žeb­říč­ku Billboard. Soundtracku se dále pro­da­lo dva­náct mili­o­nů kopií a pat­ří mezi nej­pro­dá­va­něj­ší alba ve Spojených stá­tech. Hudbu k fil­mu, nomi­no­va­nou na Oscara, slo­žil a diri­go­val Alan Silvestri a byla vydá­na 2. srp­na 1994.

Novinka-sequel

Scénář k pokra­čo­vá­ní napsal Eric Roth v roce 2001. Vychází z pokra­čo­vá­ní původ­ní­ho romá­nu Gump a spol. z roku 1995, kte­ré napsal Winston Groom. Rothův scé­nář začí­ná scé­nou, kdy Forrest sedí na lavič­ce a čeká, až se jeho syn vrá­tí ze ško­ly. Po úto­cích z 11. září se Roth, Zemeckis a Hanks roz­hod­li, že pří­běh už není „aktu­ál­ní“. V břez­nu 2007 se však obje­vi­ly infor­ma­ce, že pro­du­cen­ti Paramountu se scé­ná­řem zno­vu zabý­va­li.

Na prv­ní strán­ce romá­nu na pokra­čo­vá­ní Forrest Gump čte­ná­řům vzka­zu­je: „Nikdy nedo­vol­te, aby někdo nato­čil film o vašem život­ním pří­bě­hu,“ a „Ať už to pocho­pí správ­ně, nebo špat­ně, na tom nezá­le­ží.“ „Ať už to pocho­pí správ­ně, nebo špat­ně, na tom nezá­le­ží,“ říká Roth. První kapi­to­la kni­hy nazna­ču­je, že sku­teč­né udá­los­ti, kte­ré pro­vá­ze­ly film, byly začle­ně­ny do Forrestova pří­bě­hu a že Forrestovi se díky fil­mu dosta­lo vel­ké pozor­nos­ti médií. V prů­bě­hu romá­nu na pokra­čo­vá­ní Gump nara­zí na Toma Hankse a na kon­ci romá­nu v době uve­de­ní fil­mu zahr­nu­je Gumpovu účast v Show Davida Lettermana a účast na pře­dá­vá­ní Oscarů.

Remake

Oficiálním rema­kem Forresta Gumpa je indic­ký film Laal Singh Chaddha, kte­rý byl uve­den do kin v srpnu 2022 a v němž hlav­ní roli ztvár­nil Aamir Khan. Film reží­ro­val Advait Chandan a pro­du­ko­va­ly ho spo­leč­nos­ti Aamir Khan Productions, Viacom18 Studios a Paramount Pictures.


Zdroj: Anglická wiki­pe­die


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
  • Forrest Gump - Existují filmy o životě. A pak je tu Forrest Gump9. listopadu 2020 Forrest Gump - Existují filmy o životě. A pak je tu Forrest Gump Prosťáček Forrest Gump (Tom Hanks), typický obyčejný muž od dětství dělal, co se mu řeklo. Do života si tak odnesl několik ponaučení své pečlivé maminky (Sally Field) a osvědčené pravidlo, […] Posted in Retro filmové recenze
  • Zelená míle27. prosince 2021 Zelená míle Snad první film, o kterém nevím, co napsat, je to jedno z nejatypičtějších děl poslední doby (posledních několika let), které jsem shlédl a to jsem jich viděl opravdu dost a to dokonce […] Posted in Retro filmové recenze
  • Terminál – příběh muže, který čekal20. listopadu 2022 Terminál – příběh muže, který čekal Když se řekne jméno Steven Spielberg, každému se vybaví filmy jako E.T., Jurský park, Minority Report, případně Indiana Jonesové nebo vojín Ryan.  Po Chyť mě, když to dokážeš je tu Tom […] Posted in Retro filmové recenze
  • Boratův navázaný telefilm27. října 2022 Boratův navázaný telefilm Bohužel, Boratův navázaný telefilm je pouze povedená satira, která úžasné jedničce nesahá ani po kotníky. Nápad byl opět zajímavý, ale jeho provedení tentokrát postrádalo jakoukoli jiskru, […] Posted in Filmové recenze
  • Pinocchio: Hraný remake s Tomem Hanksem nemá, co nabídnout8. září 2022 Pinocchio: Hraný remake s Tomem Hanksem nemá, co nabídnout S hranými předělávkami klasických kreslených pohádek od Disneyho se v posledních letech roztrhl pytel, a nejnověji se o jednu z nich pokusil Robert Zemeckis - tento slavný režisér, který […] Posted in Filmové recenze
  • Poseidon17. srpna 2022 Poseidon Předělávka původního katastrofického filmu ze 70. let o skupince "vyvolených", kteří se snaží ve zdraví dostat z překotivší se velké, dlouhé zaoceánské lodi (o čemž mají snahu vás […] Posted in Retro filmové recenze
  • Co kdyby...? - komplet2. července 2022 Co kdyby...? - komplet Watcher (mluví Jeffrey Wright) prozkoumává alternativní vesmíry Marvel Cinematic Universe, sám poté složil přísahu, že se do situací v multivesmíru nebude vměšovat. Dokáže ovšem tuto […] Posted in TV Recenze
  • Co kdyby… Pozorovatel porušil svou přísahu?30. června 2022 Co kdyby… Pozorovatel porušil svou přísahu? Řádění Ultrona (mluví Ross Marquand) donutí Watchera (mluví Jeffrey Wright) k tomu, aby porušil svou přísahu o zasahování do dění v multivesmíru...... Finále 1. série What If...? […] Posted in TV Recenze
  • Co kdyby… Ultron vyhrál?28. června 2022 Co kdyby… Ultron vyhrál? Co by se stalo, kdyby Ultron (mluví Ross Marquand) vyhrál a zmocnil se všech šesti kamenů nekonečna? Konečně! Poslední 2 epizody What If...? v podstatě nadšení z celého seriálu […] Posted in TV Recenze
  • Elvis – Recenze – 90 %27. června 2022 Elvis – Recenze – 90 % Životní portrét Elvise Presleyho se dočkal významného filmového zpracování naposledy v roce 1979, kdy jej coby televizně vyhlížející a nepříliš záživný životopisný projekt natočil s Kurtem […] Posted in Filmové recenze
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,16679 s | počet dotazů: 252 | paměť: 61859 KB. | 01.12.2022 - 10:27:56