Toy Story: Příběh hraček - první 3D animovaný film

  •  
PribehHracek

Dětský pokoj není ani tro­chu nud­né mís­to, a to ani když jsou z něj děti pryč. Ba prá­vě nao­pak: dět­ské hrač­ky si žijí svým živo­tem a oží­va­jí, jen co děti ode­jdou z poko­je.

Příběh hra­ček je ozna­čo­ván za vůbec prv­ní ani­mo­va­ný film, kte­rý vzni­kl kom­plet­ně v počí­ta­či. Často je prů­kop­ník věkem zatra­co­ván, ale v tomhle pří­pa­dě i s dese­ti­le­tým odstu­pem musím říct, že jde pořád o půso­bi­vé dílo, při jehož sle­do­vá­ní se (občas) zasmě­jí i dospě­lí.

Stejně jako jiné ani­mo­va­né fil­my těží z toho, že obvykle zví­řa­ta žijou pod­le lid­ských pra­vi­del a pro­ží­va­jí stej­né emo­ce. Woody je kov­boj. Hračka, kte­rou pova­žu­je kluk Andy za svo­ji nej­ob­lí­be­něj­ší. A všech­ny ostat­ní Andyho hrač­ky to respek­tu­jí a vychá­ze­jí s ním dob­ře. Jenže, může být i hůř. A tako­vým dnem, kdy se může všech­no zlo­mit, je den Andyho naro­ze­nin. Andy dosta­ne spous­tu dár­ků, a co když někte­rý z nich bude dal­ší hrač­ka, kte­rá se tře­ba sta­ne dal­ším oblí­ben­cem? A tak je tomu prá­vě ten­to­krát. Novým pří­růst­kem v Andyho dět­ském poko­ji se sta­ne Rakeťák Buzz. A bodejť by se nestal. Má totiž spous­tu čud­lí­ků a může pomo­cí nich komu­ni­ko­vat s cen­t­rá­lou, zabí­jet lase­rem a taky si odklá­pí hel­mu.

Woody pro­to začne doce­la oby­čej­ně žár­lit a to až tak, že sho­dí Buzze z okna. Protože to však ostat­ní hrač­ky pro­kouk­nou, měl by Woody stůj co stůj při­vést Buzze zpět, aby si je udobřil. Příležitost dosta­ne brzy. Andy si ho s sebou vez­me na výlet do piz­ze­rie. Buzz nasko­čí na auto a při tan­ko­vá­ní ben­zí­nu vytáh­ne Woodyho z auta ven. Andy s mamin­kou jim pro­to ujíž­dě­jí.

Když se však nešťast­nou náho­dou dosta­nou k sou­se­do­vic klu­ko­vi Cidovi, kte­rý se s hrač­ka­mi roz­hod­ně nemaz­lí a jed­nu po dru­hé upra­vu­je (např. dvo­ji­tá transplan­ta­ce moz­ku - hla­va panen­ky na tělo pte­ro­dak­tyla), musí pře­ko­nat nená­vist jeden k dru­hé­mu a spo­jit své síly, aby se dosta­li zpát­ky k Andymu. Od chví­le, kdy se dosta­nou do Cidova domu, je Příběh hra­ček akč­ním fil­mem se vším všu­dy se vším všu­dy. Co na tom, že hrdi­ny jsou ani­mo­va­ní hrdi­no­vé!

Příběh hra­ček (Toy sto­ry stre­am onli­ne) obsa­hu­je spous­tu nápa­dů, nará­žek na svět hra­ček i dětí. Znáte napří­klad tako­vé ty auto­ma­ty, kde si pomo­cí drá­pu vybí­rá­te po vho­ze­ní drob­né­ho pení­zu hrač­ku. Onen dráp je ve fil­mu pre­zen­to­ván jako bůh, kte­ré­ho hrač­ky uctí­va­jí, pro­to­že si z nich vybí­rá vyvo­le­né. Nebo prů­po­víd­ky typu „Jsem pro děti od tří let výš, mám to na kra­bič­ce (Logo maker).“

Již dáv­no nepla­tí, že by ani­mo­va­ný film byl pou­ze pro děti. Úspěšně se tenhle mýtus poda­ři­lo zbo­řit již Simpsonovým. Když se podí­vá­me do minu­los­ti, tak je sice Příběh hra­ček pořád z nej­vět­ší čás­ti věno­ván dětem, sil­něj­ší chvil­ky si v něm ale najdou i dospě­lí.


Ohodnoťte článek


Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.


|

Související příspěvky: