3 sezony v pekle - Příběh hlavního hrdiny Ivana Heinze se začíná rozehrávat v roce 1947.

3sezony

Devatenáctiletý Ivan chce  zapad­nout mezi  sku­pi­nu mla­dých lidí, kde se kaž­dý sna­ží zaujmou oso­bi­tos­tí a bohém­ským sty­lem živo­ta. Ivan si vybral dráhu bás­ní­ka a píše, co mu sli­na na jazyk při­ne­se. Básnické úle­ty jsou drzé, vul­gár­ní i poe­tic­ké a  dokres­lu­jí čas­to jed­not­li­vé fil­mo­vé scé­ny. Ivan si při své váš­ni pro psa­ní poezie  také nachá­zí  způ­sob, jak se sezná­mit s při­taž­li­vou a oso­bi­tou dív­kou Janou. Spolužití s Janou je pro Ivana obdo­bím pozná­vá­ní nové váš­ně, žár­li­vos­ti i bás­nic­ké tvor­by. Se spo­le­čen­ský­mi změ­na­mi se Jana i Ivan stře­tá­va­jí naho­di­le a půso­bí jen jako nepří­jem­né momen­ty týka­jí­cí  něko­ho jiné­ho. Postupně však zkom­pli­ku­jí i jejich život. Proto plá­nu­jí Ivan s Janou odjezd do bohém­ské­ho ráje – do Paříže. Stačí jen sehnat pení­ze a všech­no bude zase tak  krás­ně dob­ro­druž­né a tvůr­čí. Tentokrát se Ivan setká s tvr­dou rea­li­tou. Sehnat pení­ze není snad­né. Cesta vede Ivana až do pová­leč­né Vídně a potom zase zpět přes hra­ni­ce, do svě­ta budo­vá­ní komu­nis­tic­ké spo­leč­nos­ti, pode­zí­rá­ní a hle­dá­ní způ­so­bu jak pře­žít. Konec pří­bě­hu nebu­du vyprá­vět. Film 3 sezo­ny v pekle je potře­ba vidět a tro­chu si užít bohém­ské­ho živo­ta i rea­li­ty živo­ta v prv­ních letech komu­nis­tic­ké­ho stá­tu.

Tvůrci fil­mu si dali zále­žet na zachy­ce­ní dobo­vé atmo­sfé­ry a vyzně­ní jed­not­li­vých scén. Především pro­stor bytu, kde Ivan s Janou zaží­vá milost­né hrát­ky i hád­ky, se  postup­ně mění z bohém­sky vyba­ve­né­ho bytu mla­dé ženy v prázd­né poko­je. Stejně tak pro­chá­zí změ­nou byt, kde Ivan byd­lel se svým tatín­kem a kde ho navští­ví před plá­no­va­nou ces­tou do Paříže. Změny  spo­le­čen­ské se v pod­sta­tě sym­bo­lic­ky odrá­ží v ome­ze­ní pro­sto­ru, v pohle­du do prázd­ných poko­jů  a neu­stá­lé­ho stě­ho­vá­ní něko­ho někam.

I když se film natá­čel ve 48 loka­cích a hrá­lo v něm 1200 kom­par­sis­tů půso­bí film spíš komor­ně. Práce s kame­rou je výbor­ná a sní­má­ní jed­not­li­vých scén i vol­ba tem­pa dodá­vá fil­mu přes­ně vyvá­že­né kom­bi­na­ce napě­tí a kli­du. Divák je do jed­not­li­vých scén vlast­ně vta­žen. Tempo se zpo­ma­lí až v samém závě­ru pří­bě­hu. Zdlouhavé mi  při­pa­da­ly scé­ny z vyšet­řo­va­cí vaz­by a čeká­ní Jany v prázd­ném bytě. Tady jsem oče­ká­va­la něja­kou změ­nu a nedo­čka­la jsem se.  Možná to byl umě­lec­ký záměr, ale ten mi neza­pa­dal do sviž­né­ho tem­pa v prv­ní tře­ti­ně fil­mu ani k samot­né hrdin­ce. Jako by se spo­lu s kom­pli­ka­ce­mi v pří­bě­hu zpo­ma­lo­va­lo i tem­po fil­mu. Naštěstí při­ta­hu­je  divá­ka samot­ný pří­běh hlav­ní­ho hrdi­ny. Ten na sebe sou­stře­dí v kaž­dé situ­a­ci pozor­nost a všech­no kolem něj je sou­část svě­ta, kte­rý mla­dé­ho bás­ní­ka láká, pro­vo­ku­je, inspi­ru­je a v pod­sta­tě i ničí. Nemusíme s myš­len­ka­mi hrdi­ny sou­hla­sit, nemu­sí­me ho milo­vat, obdi­vo­vat  ani ho nemu­sí­me chá­pat. Získává si  však postup­ně  naše sym­pa­tie a nako­nec mu drží­me pal­ce.

Režisér Tomáš Mašín obsa­dil do hlav­ní role  Kryštofa Hádka, kte­rý se pro­sla­vil rolí mla­dé­ho let­ce ve fil­mu Tmavomodrý svět. A reži­sér vsa­dil na dobrou kar­tu. Kryštof Hádek si roli oprav­du užil, hra­je s chu­tí a se zau­je­tím , kte­ré přes­ně role potře­bu­je. Kombinace rebe­la a cit­li­vé bás­nic­ké duše pros­tě Hádkovi sed­la a opět se uká­za­lo, že by si zaslou­žil kva­lit­ní role ve fil­mu i tele­viz­ních insce­na­cích. Škoda jeho talen­tu pro fil­my typu  jed­no­du­chých Bobulí.

Hlavní žen­skou roli Jany hra­je pol­ská hereč­ka Karolina Gruszka, kte­rá doká­za­la, že je pěk­ná žen­ská a také výbor­ná hereč­ka.  Škoda, že se ve scé­ná­ři nepo­da­ři­lo pro posta­vu Jany najít více akč­ních scén a v závě­ru fil­mu se její postav muse­la spo­ko­jit se zapa­lo­vá­ním sví­ček a s pasiv­ním čeká­ním. Možná by pak lépe vyzně­la i scé­na s Ivanovým tatín­kem, kte­ré­ho hra­je Martin Huba.  Postava otce má sice ve fil­mu jen něko­lik scén, ale všech­ny jsou vel­mi dob­ře napsa­né a výbor­ně zahra­né. Martin Huba doká­zal dát své posta­vě věro­hod­nost a lid­ský roz­měr. Je to člo­věk, kte­rý už hod­ně pro­žil a sna­ží se s lid­skou důstoj­nos­tí pře­žít  nastu­pu­jí­cí režim. V dal­ších rolích uvi­dí divá­ci pol­ské­ho her­ce Tomase Tyndyka jako Ivanova pří­te­le Hanese, slo­ven­ské­ho her­ce Luboše Koseného v roli Karla a her­ce Jana Krause v roli Ivanova bás­nic­ké­ho uči­te­le. Ve fil­mu si zahrál i zpě­vák Matěj Ruppert, kte­rý si svou malou roli pře­kup­ní­ka střih­nul s nad­hle­dem.

Scénář Tomáše Mašína vychá­zí z námě­tu Lubomíra Drozda a vol­ně adap­tu­je kni­hu Egona Bondyho Prvních deset let. Knihu jsem nečet­la a asi ani číst nebu­du. Dokážu si před­sta­vit bohém­ské a revol­tu­jí­cí sešlos­ti, kde se míchá rea­li­ta s fan­ta­zií a blá­ho­vý­mi před­sta­va­mi o ide­ál­ní spo­leč­nos­ti.  Byly a budou v kaž­dé době. Proto není pod­stat­né, jak dale­ce film vychá­zel a před­lo­hy a jak dale­ce doká­zal vystih­nout urči­té spo­le­čen­ské obdo­bí.

Každý dob­rý film by měl mít vlast­ní poe­ti­ku a to  3 sezo­ny v pekle mají. Nepodařilo se sice udr­žet sviž­né tem­po po celou dobu trvá­ní fil­mu, ale dá se to dá vydr­žet. Kdo má rád her­ce Kryštofa Hádka, ten si ho uži­je. Škoda jen, že reži­sér Tomáš Mašín  nedo­ká­zal odo­lat své pro­fe­si a upřed­nost­nil vizu­ál­ní strán­ku fil­mu. Film zaujme, mož­ná vzbu­dí růz­no­ro­dé reak­ce. Někomu mož­ná bude chy­bět něja­ká vel­ká myš­len­ka. Mě tedy nechy­bě­la.

Scházelo mi  však víc humo­ru. Citovat bás­nič­ky nesta­čí a revol­ta není jen pití a kou­ře­ní. Ivan Heinz nemu­sel být jen poeta a sní­lek, ale s tro­chou nad­sáz­ky mu mohl scé­nář nabíd­nout víc humor­ných scén a hlá­šek.  Tak tře­ba někdy jin­dy. Film 3 sezó­ny v pekle  jako fil­mo­vý debut Tomáše Mašína není špat­ný.


3 sezony v pekle - Příběh hlavního hrdiny Ivana Heinze se začíná rozehrávat v roce 1947.
Hodnocení: 5 - ‎3 hl.


Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Související příspěvky:

  • Wilsonov - 55 %16. září 2015 Wilsonov - 55 % Fiktivní příběh z města na Dunaji, kde snaživý starosta Dangl připravuje připojení města ke Spojeným státům americkým, začíná strašnou vraždou mladé dívky. Další vraždy následují a vypadá […]
  • Policejní čekatel Eisner a agent Food lákají do kin na film Wilsonov15. září 2015 Policejní čekatel Eisner a agent Food lákají do kin na film Wilsonov Dnes se nový film Wilsonov režiséra Tomáše Mašína představil před novinářským publikem  a od 1.října 2015 se už bude ucházet o zájem filmových diváků. Vtipná detektivní komedie má skvělé […]
  • Hořící keř (2013)12. března 2013 Hořící keř (2013) Polská režisérka Agnieszka Hollandová má k Praze jistě vřelý vztah, přibližně v době o které pojednává minisérie Hořící keř studovala na pražské FAMU, což v člověku jistě určité zážitky […]
  • Účastníci zájezdu - „Našli ho na pláži, ležel tam jak vyvrženej vorvaň. Už se do něj pouštěli racci.“4. května 2019 Účastníci zájezdu - „Našli ho na pláži, ležel tam jak vyvrženej vorvaň. Už se do něj pouštěli racci.“ Kdo byl alespoň jednou v životě na českém autobusovém zájezdu, a to ideálně nějakých pár let nazpátek, určitě mu budou účastníci tohoto zájezdu velmi povědomí. Pár let nazpátky proto, že […]
  • Toman – Recenze – 60%3. října 2018 Toman – Recenze – 60% Čtvrtý film v režijní filmografii Ondřeje Trojana (po snímcích Pějme píseň dokola, Želarya Občanský průkaz) se odehrává v letech 1945-1948 a věnuje se poněkud zapomenuté postavě […]
  • Želary - Nejlepší film Ondřeje Trojana8. května 2019 Želary - Nejlepší film Ondřeje Trojana Jmenovala se Eliška. Momentálně má ale ve svých dokumentech jméno Hana a směřuje s mužem, kterého ani nezná, do hor v pohraničí, kde se má ukrýt. Probíhá druhá světová válka… Eliška […]
  • Senátor Kubera k nerozeznání od prezidenta Edward Beneše.13. září 2018 Senátor Kubera k nerozeznání od prezidenta Edward Beneše. Že photoshop není jen pro modelky, dokazuje ve filmu TOMAN „hrací“ fotografie prezidenta Edwarda Beneše. Notoricky známý oficiální Benešův portrét se ve filmu objeví mnohokrát a diváky […]
  • Jaroslav Plesl a Martin Finger hrají v Tomanovi hajzl(ík)y12. září 2018 Jaroslav Plesl a Martin Finger hrají v Tomanovi hajzl(ík)y Pro peníze udělají postavy filmu Toman cokoli. Stejně jako kdysi jejich předobrazy. Dva z nich ztvárnili oblíbení filmoví a divadelní herci Martin Finger a Jaroslav Plesl. Martina […]
  • Tam kde končí "Jan Palach" pokračuje "Hořící keř"16. srpna 2018 Tam kde končí "Jan Palach" pokračuje "Hořící keř" Na Václavském náměstí před Národním muzeem si 16.ledna 1969 přinese kanistry s benzínem, poleje se a posléze i zapálí mladý muž. V šedém zimním dni tak zazáří „hořící keř“, který se snaží […]
  • Habermannův mlýn – promarněná šance10. dubna 2019 Habermannův mlýn – promarněná šance Mlynář August Habermann byl skutečnou postavou. V jesenickém pohraničí mu za první republiky patřila velká pila. Jakožto sudetský Němec se oženil těsně před válkou s Češkou židovského […]