Domestik – Recenze – 70%

Domest

Snímek Domestik celo­ve­čer­ně debu­tu­jí­cí­ho reži­sé­ra a sce­náris­ty Adama Sedláka, tvůr­ce popu­lár­ní­ho a na čes­ké pomě­ry znač­ně pro­gre­siv­ní­ho inter­ne­to­vé­ho seri­á­lu Semestr, je popi­so­ván jako arto­vý body-horor, což je pro ten­to nesmír­ně fyzic­ký a divác­ky nepo­ho­dl­ný film rela­tiv­ně tref­né ozna­če­ní. Jeho děj se ode­hrá­vá téměř výhrad­ně v jed­nom bytě a vyprá­ví o man­žel­ské dvo­ji­ci, kte­rá kvů­li plně­ní svých snů (spor­to­vec Roman se jako vrcho­lo­vý cyk­lis­ta sna­ží za kaž­dou cenu zlep­šit svůj výkon a jeho žena Šarlota zas tou­ží po dítě­ti) při­způ­so­bu­je své živo­ty vzá­jem­ně bez­o­hled­né­mu přís­né­mu reži­mu až do té míry, že to začne poško­zo­vat nejen jejich vztah, ale i jejich těla.
Domestik je v rám­ci čes­ké kine­ma­to­gra­fie výji­meč­ným poči­nem, kte­rý se vymy­ká zbyt­ku tuzem­ské pro­duk­ce už jen vol­bou námě­tu a žán­ru, kon­cep­tu­ál­ní pro­myš­le­nos­tí a pre­ciz­ně vysou­stru­že­nou tech­nic­kou strán­kou. Díky tomu jej lze pova­žo­vat za moder­ní fil­mo­vé umě­ní, kte­ré na roz­díl od vět­ši­ny jiných čes­kých fil­mů oprav­du vypa­dá jako pro­dukt hod­ný roku 2018, kte­rý navíc sne­se srov­ná­ní s fil­my evrop­ské úrov­ně. Jde o for­mál­ně invenč­ní dra­ma, mini­ma­lis­tic­ky a pozvol­ně vyprá­vě­né pro­střed­nic­tvím čas­to vel­mi dlou­hých sta­tic­kých zábě­rů s chytře vysta­vě­ný­mi kom­po­zi­ce­mi, jehož tvůr­ce měl jas­nou umě­lec­kou vizi i ori­gi­nál­ní myš­len­ko­vý kon­cept, kte­rý doká­zal nekom­pro­mis­ně rea­li­zo­vat přes­ně tak, jak chtěl. Za to roz­hod­ně všech­na čest.
I tak je nicmé­ně vol­ba i rea­li­za­ce tvůr­čí­ho zámě­ru poměr­ně dis­ku­ta­bil­ní. Příběh o postup­ném psy­chic­ky i fyzic­ky destruk­tiv­ním roz­pa­du jed­no­ho man­žel­ství totiž spo­lé­há na repe­ti­tiv­ní opa­ko­vá­ní kaž­do­den­ních čin­nos­tí ústřed­ní dvo­ji­ce (tré­nink na roto­pe­du, spo­leč­ná veče­ře, man­žel­či­no sexu­ál­ní nalé­há­ní během ovu­lač­ní­ho obdo­bí a podob­ně), jejichž pro­střed­nic­tvím se film sna­ží kon­stant­ně stup­ňo­vat napě­tí a nako­nec vyvr­cho­lit mon­stróz­ní mra­zi­vou poin­tou, za kte­rou by se nemu­sel sty­dět ani dej­me tomu David Cronenberg nebo Darren Aronofsky. Leckomu pak může tako­vá struk­tu­ra evo­ko­vat zby­teč­né nata­ho­vá­ní poměr­ně jed­no­du­ché­ho a pří­mo­čaré­ho děje, leč i přes mír­ně pře­hna­nou vypra­věč­skou roz­vol­ně­nost a poma­lost jde o nezbyt­nost ve vytvá­ře­ní atmo­sfé­ry napja­té­ho oče­ká­vá­ní, kte­ré se dosta­vu­je v míře vrcho­va­té.
Domestik – Recenze Napětí je při­tom ze začát­ku stup­ňo­vá­no jen plí­ži­vým tem­pem, a to pak postup­ně při­dá­vá na inten­zi­tě spo­lu s tím, jak Roman špo­nu­je své síly a své náro­ky na pra­vi­del­ný tré­nink a nároč­nou živo­to­sprá­vu a jak se ve vzta­hu mezi obě­ma part­ne­ry pro­hlu­bu­jí trh­li­ny, jas­ně patr­né už od prv­ní chví­le. Zásadní (takřka horo­ro­vou) rekvi­zi­tou je kys­lí­ko­vý stan s hluč­ně hučí­cím a rudě sví­tí­cím kom­pre­so­rem, v němž Roman začne k Šarlotině neli­bos­ti spát, aby se mu přes den lépe okys­li­čo­va­la krev (a u něhož by se to s kom­pre­sí nemě­lo pře­há­nět, ale samo­zřej­mě se to pře­há­nět začne). Jistou gra­da­ci lze pak vysle­do­vat i v postup­ných fyzic­kých pře­mě­nách obou hlav­ních postav (včet­ně chu­ťo­vek typu vypa­dá­va­jí­cích neh­tů).
Adam Sedlák při výbě­ru hlav­ních pro­ta­go­nis­tů vsa­dil na neo­kou­ka­né tvá­ře, což s sebou nese výho­dy i nevý­ho­dy. Sledovat málo zná­mé i při­tom poměr­ně schop­né her­ce půso­bí svě­žím dojmem, záro­veň ale, byť spí­še seri­á­lo­ví her­ci Jiří Konvalinka a Tereza Hofová svý­mi výko­ny film utáh­nou, tak se neu­brá­ní jis­té str­nu­los­ti při prá­ci s dia­lo­gy. Nejlépe hra­je nako­nec Miroslav Hanuš ve vylo­že­ně okra­jo­vé ved­lej­ší rolič­ce.
Režie je pak pev­ně ucho­pe­ná a je vidět, že Adam Sedlák měl sil­ně pod kon­t­ro­lou kaž­dý aspekt své­ho fil­mu do nejmen­ší­ho detai­lu. Domestik vyni­ká i výbor­nou hudeb­ní slož­kou (od alter­na­tiv­ní rocko­vé kape­ly Vložte koč­ku), kte­rá do fil­mu vná­ší dyna­mič­nost a dra­vost, za zmín­ku sto­jí i střih a prá­ce s rekvi­zi­ta­mi (jak se man­žel­ství roz­pa­dá, tak v kuchy­ni uva­da­jí kvě­ti­ny a hni­je ovo­ce) a i cel­ko­vá výpra­va fil­mu (ste­ril­ně stu­de­ný a prázd­ný byt evo­ku­je emo­ci­o­nál­ní chlad ve vzta­hu, z nějž roman­ti­ka a vře­lost dáv­no vypr­cha­ly a zůsta­lo jen sobec­ké pro­sa­zo­vá­ní vlast­ních zájmů), prá­ce s kame­rou a výtvar­né řeše­ní jed­not­li­vých scén.
Domestik – Recenze

 

Filmu mož­ná někdo bude vytý­kat emo­ci­o­nál­ní prázd­no­tu nebo chlad­nost, avšak ty jsou zjev­ně zce­la záměr­né. Záměrná je i jis­tá stro­jo­vost a mecha­nič­nost ve vzta­hu obou odci­ze­ných hrdi­nů, kte­rá ale pro­sák­la i do fil­mo­vé­ho vyprá­vě­ní a sní­mek kvů­li tomu půso­bí tro­chu šab­lo­no­vi­tě. Obě posta­vy jsou vypro­fi­lo­va­né veli­ce jed­no­du­še a za jejich činy nesto­jí žád­ná vel­ká psy­cho­lo­gie, byť Domestik by urči­tě byl rád pova­žo­ván za psy­cho­lo­gic­ký film a roz­hod­ně se pouš­tí v řadě scén do nakou­sá­vá­ní i poměr­ně hlu­bo­kých psy­cho­lo­gic­kých témat. O něco zají­ma­věj­ší je nicmé­ně rovi­na věno­va­ná expe­ri­men­to­vá­ní spor­tov­ců s hor­mo­ny a lát­ka­mi na hra­ně lega­li­ty a pole­mi­ka o výho­dách či nevý­ho­dách vege­ta­ri­án­ské­ho jídel­níč­ku a jiných forem stra­vo­vá­ní.
Celkově film půso­bí na divá­ka trýzni­vě inten­ziv­ním dojmem po celou dél­ku sto­pá­že, kte­rá půso­bí jako dvě hodi­ny strá­ve­né nepře­tr­ži­tou jízdou na cyk­lis­tic­kém tre­na­že­ru, nicmé­ně stej­ně jako zdán­li­vě neko­neč­né šla­pá­ní do pedá­lů se i řada scén v Domestikovi sta­ne po čase poně­kud ubí­je­jí­cí a člo­věk se pak spíš už těší, jak to dopad­ne. Samotné finá­le fil­mu je sice mír­ně šoku­jí­cí, pozo­ru­hod­né a dis­ku­ta­bil­ní, ale záro­veň moh­lo být ješ­tě mno­hem inten­ziv­něj­ší a půso­bi­věj­ší, kdy­by bylo dota­že­né ješ­tě o krok dál. Škoda, že tomu tak není, pro­to­že to pro­cedu­rál­ní vrše­ní divác­kých oče­ká­vá­ní ohled­ně masiv­ní­ho vyvr­cho­le­ní by si zaslou­ži­lo ješ­tě pod­stat­ně drs­něj­ší, tem­něj­ší a bru­tál­něj­ší roz­měr.

Ohodnoťte článek

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Související příspěvky:

  • Malý Eda se naučil chodit "Po strništi bos" - 70 %17. srpna 2017 Malý Eda se naučil chodit "Po strništi bos" - 70 % I když je z Prahy, najde kamarády v malém městečku, kde žije společně s maminkou, tatínkem a dalšími členy rodiny během protektorátu až do konce války. Je to zvídavý chlapec s citlivým […]
  • Křižáček - 65 %31. července 2017 Křižáček - 65 % Je krásné slunečné ráno a malý chlapec se právě probudil. Ví, že jeho den bude jiný než ostatní. Podle oblečení poznáme, že se bude oblékat do brnění, ale to není vše. Ještě se rozloučí […]
  • Ve stínu (2012)10. června 2013 Ve stínu (2012) David Ondříček patří - snad spravedlivě - mezi přední české filmaře. Jeho "Šeptej" je pro mě dodnes synonymem generačního filmu. A co poslední dílo "Ve stínu"? Ondříček tu má opět své […]
  • Tekutá smrt, která zaplavila Česko. Kauza Metanol v dvojdílném filmu Terezy Kopáčové19. dubna 2018 Tekutá smrt, která zaplavila Česko. Kauza Metanol v dvojdílném filmu Terezy Kopáčové V historii české kriminalistiky ten případ nemá obdoby. 49 mrtvých, přes sto trvale zdravotně postižených, 80 obviněných, tisíce stran soudních spisů. V září roku 2012 vypukla tzv. […]
  • Protektor - nejlepší film od režiséra filmu Prezident Blaník19. března 2019 Protektor - nejlepší film od režiséra filmu Prezident Blaník Od filmu Protektor jsem si toho zprvu mnoho nesliboval. Prostě asi jen nějaký další snímek ve stylu "musíme si pomáhat" s profláknutými tvářemi sterilního českého filmu nového tisíciletí. […]
  • Tři bratři - 68 %14. srpna 2014 Tři bratři - 68 % Kdysi dávno žili na statku otec, matka a jejich tři synové: nejstarší Jan, prostřední Pepa a nejmladší Matěj. Jako malí kluci si rádi hráli a dělali různé skopičiny, ale postupně vyrostli […]
  • Případy 1. oddělení10. prosince 2013 Případy 1. oddělení Od ledna 2014 se mohou diváci těšit na Případy 1.oddělení Na dnešní tiskové konferenci představil ředitel Programu ČT Milan Fridrich spolu se scénáristy, režiséry a herci nový […]
  • Polednice vystrašila novináře13. února 2016 Polednice vystrašila novináře Tvůrci nového českého filmu představili novinářům film, jehož scénář vychází ze známé tragické básně K.J.Erbena. Lehce hororový filmový příběh se odehrává v malé vesničce, kde čas plyne […]
  • Informace z tiskové konference po novinářské projekci filmu Křižáček – Kino Atlas 27.července 201731. července 2017 Informace z tiskové konference po novinářské projekci filmu Křižáček – Kino Atlas 27.července 2017 Ve čtvrtek 27. července se konala v kině Atlas novinářská projekce filmu Křižáček, který na filmovém festivalu v Karlových Varech získal Křišťálový glóbus za nejlepší film. Po projekci pak […]
  • Případy 1. oddělení (TV seriál)17. srpna 2018 Případy 1. oddělení (TV seriál) Případy 1. oddělení je kriminální seriál inspirovaný 14 skutečnými případy, které řešili po roce 1989 policisté oddělení vražd na území Prahy. 1. oddělení je elitní útvar, který v […]