Masaryk - 60 %

  •  
Mas01

Málokomu se poda­ří dělat v živo­tě to, co ho baví. Většinou má člo­věk urči­té před­sta­vy, kte­ré postup­ně mění vli­vem okol­nos­tí. Podobně to měl i Jan Masaryk, syn prv­ní­ho čes­ko­slo­ven­ské­ho pre­zi­den­ta. Stal se VIP osob­nos­tí, aniž by o to stál. Umělecká kari­é­ra byla sice láka­vá, ale neby­la žádou­cí. Podle otce byla nej­vhod­něj­ší prá­ce v diplo­ma­tic­kých služ­bách, kde mohl uplat­nit jazy­ko­vé schop­nos­ti i oso­bi­tý spo­le­čen­ský šarm. I když je Jan pro prá­ci úřed­ní­ka a poli­tic­ké vyjed­ná­vá­ní pří­liš pří­mo­ča­rý a bohém­sky roze­vlá­tý, půso­bí v pře­dm­ni­chov­ském obdo­bí ve funk­ci vel­vy­slan­ce v Londýně. Doba při­sou­di­la Československu špat­nou kar­tu. Mnichovská doho­da byla pro vět­ši­nu oby­va­tel vel­kým zkla­má­ním, ale pro Jana Masaryka to byla těž­ká pro­fes­ní i lid­ská pro­hra. Můžeme se jen doha­do­vat, jak obtíž­ně bylo obdo­bí, než začal opět spo­lu­pra­co­vat se zahra­nič­ním odbo­jem a s Eduardem Benešem. Je doce­la mož­né, že mu pomohl pobyt v sana­to­riu a roz­ho­vo­ry s psy­chi­at­rem Dr. Steinem. Ten má s hlav­ním hrdi­nou spo­leč­ný rys, zod­po­věd­ný pří­stup k prá­ci, ale půso­bí kon­trast­ně svým pří­stu­pem k živo­tu.

Osobnost Jana Masaryka zau­ja­la reži­sé­ra Julia Ševčíka, kte­ré­ho zna­jí divá­ci nej­spíš pod­le jeho fil­mu Norma, tem­né dra­ma nato­če­né pod­le sku­teč­né­ho pří­pa­du maso­vých vražd. I ten­to­krát se sou­stře­dil na sil­nou osob­nost v našich ději­nách, kte­rým Jan Masaryk beze­spo­ru je. Na scé­ná­ři začal v roce 2013 pra­co­vat zku­še­ný Alex Königsmark, autor mno­ha scé­ná­řů k tele­viz­ním insce­na­cím a fil­mům. Spolu s ním na scé­ná­ři pra­cu­je i scé­náris­ta Petr Kolečko, kte­rý je zná­mý kome­di­ál­ní­mi TV seri­á­ly. V led­nu 2013 však Alex Königsmark zemřel a scé­nář dokon­ču­je Petr Kolečko spo­lu s Juliusem Ševčíkem. Místo živo­to­pis­né­ho fil­mu zvo­li­li fik­tiv­ní pří­běh, kte­rý zachy­cu­je hrdi­nu v obdo­bí po pode­psá­ní Mnichovské doho­dy. Kdesi v ame­ric­kém sana­to­riu, se zou­fa­lé­mu hrdi­no­vi vra­cí vzpo­mín­ky z před­cho­zích let. Je v nich vášeň, lás­ky, prá­ce i zra­da. V rám­ci his­to­ric­kých udá­los­tí se pro­je­vu­je pova­ha hlav­ní­ho hrdi­ny i jeho úlo­ha v mezi­ná­rod­ních sou­vis­los­tech.

Hlavní posta­vu, Jana Masaryka, skvě­le hra­je Karel Roden. Dodal posta­vě sil­né emo­ce a vyba­vil ji množ­stvím drob­ných detai­lů, kte­ré sou­vi­sí s emo­tiv­ním jed­ná­ním. Postava Jan Masaryk půso­bí jako kotel plný ener­gie, kte­rou jed­nou osl­ňu­je spo­leč­nost, ženy a jin­dy je moto­rem při diplo­ma­tic­kém jed­ná­ní. Výborným pro­ti­hrá­čem hlav­ní posta­vy je psy­chi­atr Dr. Stein, kte­ré­ho hra­je němec­ký herec a spi­so­va­tel Hanns Zischler, jeden z herec­kých před­sta­vi­te­lů slav­né­ho Spielbergova dra­ma­tu Mnichov. Zichler drží svou posta­vu v roz­váž­ném kli­du s pro­myš­le­ným jed­ná­ním. Dalším zají­ma­vým herec­kým výko­nem pře­kva­pil Oldřich Kaiser, kte­rý v roli pre­zi­den­ta Eduarda Beneše půso­bí při­ro­ze­ně a sou­čas­ně neztrá­cí důstoj­nost s vědo­mím odpo­věd­nos­ti své funk­ce. Také něko­lik žen­ských postav dopl­ňu­je svět kolem Jana Masaryka. Spisovatelku a Masarykovu poz­děj­ší snou­ben­ku Marcii Davenportovou vytvo­ři­la špa­něl­ská hereč­ka Arly Joverová (Blade, Muži, kte­ří nená­vi­dí ženy). Emília Vašáryová hra­je usta­ra­nou sekre­tář­ku na vel­vy­sla­nec­tví v Londýně a Eva Herzigová zařá­dí jako zpě­vač­ka a jed­na z Masarykových mile­nek. V kon­tras­tu k herec­ké­mu nasa­ze­ní jme­no­va­ných her­ců půso­bí jako bez živo­ta scé­ny s kom­par­zem nebo scé­ny krát­kých diplo­ma­tic­kých roz­ho­vo­rů.

Filmu pomá­há výbor­ná kame­ra zku­še­né­ho kame­ra­ma­na Martina Štrby (Je tře­ba zabít Sekala, Hořící keř, atd). Poradí si s kaž­dým pro­sto­rem a vyu­ží­vá šikov­ně svět­la, což vychá­zí dob­ře ve scé­nách, kde je potře­ba zvý­raz­nit aktu­ál­ní atmo­sfé­ru. Škoda, že ve fil­mu je i mno­ho scén, kte­ré zachy­cu­jí fik­tiv­ní  dia­lo­gy v neu­r­či­tých pro­stře­dích, kte­ré sice dokres­lu­jí his­to­ric­ký rámec, ale nepů­so­bí věro­hod­ně. Je otáz­kou, kde se sta­la chy­ba? Možná je to kom­bi­na­ce scé­ná­ře, stři­hu i režij­ní­ho vede­ní. Škoda! Záběry na moř­skou hla­di­nu, kte­ré se občas do pří­bě­hu vlou­dí, je v žád­ném pří­pa­dě nena­hra­dí.

Film vyža­du­je od čes­ké­ho divá­ka jis­tou dáv­ku pocho­pe­ní a postřeh, neboť čes­ké titul­ky pro­vá­zí vět­ši­nu scén. Příběh se tvá­ří auten­tic­ky a vět­ši­na dia­lo­gů je vede­ná v ang­lič­ti­ně. Může to však být výho­da pro zahra­nič­ní i fes­ti­va­lo­vé pub­li­kum.

Ve fil­mu se hlav­ní hrdi­na vra­cí ve vzpo­mín­kách do let 1937-1938, a přes­to­že jsou časo­vá obdo­bí uve­de­na men­ším pís­mem při v levém kra­ji obra­zu, občas jsem se v ději i čase ztra­ti­la. Ale to urči­tě nebyl záměr tvůr­ců.

Film mě zau­jal téma­tem i kva­li­tou herec­kých výko­nů, a přes­to­že se jed­ná o fik­tiv­ní pří­běh, akcep­tu­ji ho jako oso­bi­té zob­ra­ze­ní význam­né osob­nos­ti i tem­né obdo­bí našich dějin. Co si sku­teč­ný Jan Masaryk mys­lel a co dělal v sou­kro­mí, to už se dnes těž­ko dozví­me.

Doporučuji podí­vat se na ten­to 113 minut dlou­hý fil­mo­vý pří­běh, oprášit škol­ní zna­los­ti a pře­číst si tře­ba kni­hu Jan Masaryk - Pravdivý pří­běh od Pavla Kosatíka.


Ohodnoťte článek


Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.


|

Související příspěvky:

  • Masaryk20. února 2017 Masaryk SYNOPSE Zima 1939. Diplomat Jan Masaryk hledá v Americe únik před nedávnou minulostí. Mnichovská dohoda evropských mocností v září 1938 a následné události fakticky ukončily existenci […]
  • Ukázka trikových záběrů ve filmu Masaryk9. března 2017 Ukázka trikových záběrů ve filmu Masaryk Pro historický snímek Masaryk režiséra Julia Ševčíka, čerstvého držitele 12 Českých lvů, vyráběl pod vedením supervizora vizuálních efektů Michala Křečka z pražského postprodukčního studia […]
  • Masaryk28. února 2017 Masaryk Dnes tvůrci představili film na tiskové konferenci a projekci novinářům. Hlavní postavu hraje výborně Farel Roden, který dle jeho slov nemusel podstupovat nijak velké líčení, ale dokázal […]
  • Masaryk28. února 2017 Masaryk Video z novinářské konference. https://youtu.be/ZuOdVTmZ9WM
  • Film Masaryk bude uveden mimořádně mezi Vánocem v pražské Lucerně16. prosince 2016 Film Masaryk bude uveden mimořádně mezi Vánocem v pražské Lucerně Nový snímek režiséra Julia Ševčíka MASARYK, věnovaný jednomu životnímu období diplomata a politika Jana Masaryka vstoupí do kin 9. března 2017, kam jej doprovodí nová verze plakátu s […]
  • Skleněný pokoj - Kostýmy19. března 2019 Skleněný pokoj - Kostýmy Katarína Štrbová Bieliková navrhla a vytvořila pro film 90 původních kostýmů, celkem bylo třeba obléknout 500 osob, včetně komparzistů.  Kostýmy pohledem autorky Kataríny Štrbové […]
  • Skleněný pokoj - Vila Tugendhat19. března 2019 Skleněný pokoj - Vila Tugendhat Při natáčení ve vile Tugendhat se musela dodržovat veškerá opatření, aby nebyla památka UNESCO poškozena. Filmaři museli na podlahu Skleněného pokoje vily položit nové barevně identické […]
  • Skleněný pokoj - Herci a tvůrci19. března 2019 Skleněný pokoj - Herci a tvůrci Herečka Carice van Houten, je známa ze seriálu Hra o trůny, válečného dramatu Valkýra, kde hrála po boku Toma Cruise, oceňovaného snímku Paula Verhoevena Černá kniha, nebo filmů Love […]
  • Skleněný pokoj - Lokace19. března 2019 Skleněný pokoj - Lokace Film se natáčel celkem 33 dní nejen ve vile Tugendhat, ale také  na dalších místech v Brně, dále v Praze, Plzni, na zámku  a v zámeckém parku Lednice nebo na Chateau Kotěra. Byt Hany se […]
  • Skleněný pokoj - SYNOPSE19. března 2019 Skleněný pokoj - SYNOPSE Na kopci nad Brnem vyrostl počátkem třicátých let minulého století obdivuhodný dům. Mistrovské dílo modernistické architektury z betonu a oceli je dílem slavného architekta von Abta. […]