Nejhledanější muž (40%)

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Špionážní dra­ma o sle­do­vá­ní záhad­né­ho muže dělí divá­ky na dva zne­svá­ře­né tábo­ry. Do kte­ré­ho se zařa­dí­te vy?

Kontroverzní je pří­do­mek, kte­rý tomu­to sním­ku může­me s čis­tým srd­cem dát. Film s dějem nikam nespě­chá, v mno­ha pasá­žích půso­bí, že se zdán­li­vě nic nedě­je, a posta­vy se cho­va­jí, jako by měly kaž­dou chví­li usnout. Nejvypjatějším momen­tem je kro­mě závě­ru jed­na rána pěs­tí a po zby­tek sto­pá­že se dílo svou věc­nos­tí až k uzou­fá­ní táh­ne. Vyvstává tak jedi­ná otáz­ka: vyhledáváte-li obdob­nou poma­lej­ší nara­ci a máte na plát­ně rádi téma špi­o­ná­že spo­je­né s mezi­ná­rod­ním tero­ris­mem, pad­ne vám sní­mek do noty. V opač­ném pří­pa­dě se mu ovšem oblou­kem vyhně­te.

Středem pozor­nos­ti je šéf pro­ti­te­ro­ris­tic­ké sku­pi­ny Gunther (Philip Seymour Hoffman), kte­rý se svým týmem sle­du­je Čečence Issa Karpova. Ten má pod­le vše­ho kon­tak­ty na tero­ris­tic­ké buň­ky a pří­stup k dese­ti mili­o­nům euro. Peníze pochá­ze­jí­cí od jeho otce jsou krva­vé, což ovšem roz­hod­ně neva­dí dal­ším akté­rům na Hamburské scé­ně tero­ris­tic­ké­ho pod­hou­bí. Gunther se sna­ží přes Issu zís­kat infor­ma­ce vedou­cí k Al-Kaidě, a to za pomo­ci nedob­ro­vol­ných pro­střed­ní­ků. Těmi jsou ban­kéř Tommy Brue (Willem Defoe) a mla­dá advo­kát­ka Annabel Richter (Rachel McAdams), kte­rá sto­jí stůj co stůj na stra­ně zmu­če­né­ho ute­čen­ce.

Zatímco se mezi účast­ní­ky této špi­o­náž­ní hry vyví­je­jí křeh­ké vzta­hy plné nedů­vě­ry a pode­zře­ní, neú­pros­ně ubí­ha­jí­cí čas vyost­řu­je situ­a­ci a pobí­zí všech­ny k méně a méně obe­zřet­něj­ším činům. Štěnice, odpo­sle­chy a skry­té kame­ry jsou poslé­ze snad na všech mís­tech a nikdo si nemů­že být jis­tý, zda není prá­vě pozo­ro­ván nepřá­tel­ským párem očí. Jakkoli by se moh­lo zdát, že se situ­a­ce zdár­ně a smír­ně vyře­ší, v tom­to pro­stře­dí není nic jis­té a v prů­bě­hu sto­pá­že je ukry­to i něko­li­ke­ro zvra­tů. Korunu nevy­po­či­ta­tel­né situ­a­ci dává závěr, kte­rý po sobě zane­chá zdr­ce­né jak všech­ny pro­ta­go­nis­ty, tak i samot­né­ho divá­ka.

To vše fun­gu­je bez chy­bič­ky na papí­ře. Potvrzuje to samot­ná kniž­ní před­lo­ha Johna le Carrého, kte­rá se sta­la svě­to­vým best­selle­rem. Téma špi­o­ná­že s detek­tiv­ní­mi prv­ky je ve čte­nář­ské komu­ni­tě vel­mi vděč­né a těší se vel­ké­mu ohla­su. S fil­mo­vý­mi adap­ta­ce­mi se ovšem musí vel­mi opa­tr­ně, jeli­kož udr­žet napě­tí je ve fil­mu para­dox­ně v tom­to pří­pa­dě mno­hem těž­ší. A ale­spoň za mne se tu u Nejhledanějšího muže napros­to nevy­da­ři­lo. Ať se může synop­se jevit sebez­a­jí­ma­věj­ší, když člo­vě­ku po dva­ce­ti minu­tách znudě­ně ujíž­dě­jí oči na hodin­ky a jeho nezá­jem se stup­ňu­je, je asi něco špat­ně. Což nemů­že­me vytý­kat her­cům, kte­ří odvá­dě­jí hero­ic­ké výko­ny a se zasmu­ši­lý­mi výra­zy a bez­na­dě­jí v očích svě­do­mi­tě umoc­ňu­jí tíži­vou atmo­sfé­ru pří­bě­hu.

Nelze roz­hod­ně vinit urči­tý aspekt sním­ku. Jako cel­ku se mu svým důra­zem na věr­né zachy­ce­ní děje zkrát­ka v někte­rých divá­cích nepo­da­ří vzbu­dit sebe­men­ší zájem, jak akté­ři dopad­nou, s čímž se musí u sním­ků toho­to typu počí­tat. Nečekejte tedy cha­risma jako u Labyrintu lží, akci vidi­tel­nou v Bournově sáze či humor po vzo­ru Skryté iden­ti­ty. Nejhledanější muž je těž­ko­pád­ným sním­kem vyža­du­jí­cí not­nou dáv­ku pozor­nos­ti a tole­ran­ce, což ne všich­ni jsme schop­ni tomu­to žán­ru věno­vat.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře