2001: Vesmírná odysea - 100 %

2001

Obloha plná hvězd fas­ci­nu­je lid­ské před­ky stej­ně jako sou­čas­nou vyspě­lou civi­li­za­ci. Ale najít sou­vis­lost mezi vývo­jem lid­ské civi­li­za­ce a stá­le nezná­mým vesmír­ným pro­sto­rem s vnitř­ním tajem­stvím se asi hned tak něko­mu nepo­da­ří. Dvěma výji­meč­ným osob­nos­tem se však poda­ři­lo vytvo­řit film, kte­rý nabí­zí divá­kům vlast­ní ver­zi pří­bě­hu o lid­ské i vesmír­né veli­kos­ti. Scénář k dob­ro­druž­né­mu sci-fi fil­mu 2001: Vesmírná ody­sea napsal reži­sér Stanley Kubrik spo­lu s brit­ským auto­rem science ficti­on Arthurem C. Clarkem na zákla­dě jeho povíd­ky Hlídka. Vzniklo dílo, kte­ré pře­sa­hu­je svým poje­tím i filo­so­fic­kým obsa­hem běž­nou fil­mo­vou tvor­bu. Film byl nato­čen v roce 1968, a přes­to doká­že oslo­vit sou­čas­né­ho divá­ka stej­ně jako v době své­ho vzni­ku. V žád­ném pří­pa­dě ho však nelze srov­ná­vat s běž­ným hra­ným fil­mem. Je to jedi­neč­né fil­mo­vé dílo, kte­ré bude fas­ci­no­vat divá­ky ješ­tě hod­ně let. Autorům se poda­řil zce­la oje­di­ně­lým způ­so­bem nala­dit a pod­ní­tit fan­ta­zii divá­ků včet­ně myš­len­ky o exis­ten­ci vesmír­né inte­li­gen­ce.

Příběh začí­ná kdy­si v pra­vě­ku, kde se tlu­pa „opo­li­dí“ nau­čí v sou­vis­los­ti s obje­vem tajem­né­ho krys­ta­lic­ké­ho obe­lis­ku ovlá­dat nástro­je a tím začí­na­jí pozná­vat a zdo­ko­na­lo­vat své schop­nos­ti. Rychlým sko­kem se děj pře­ná­ší o mno­ho tisí­ci­le­tí poz­dě­ji, kdy lidé už ovlá­da­jí slo­ži­té pří­stro­je a ces­to­vá­ní vesmí­rem je běž­nou zále­ži­tos­tí. Opět se obje­vu­je tajem­ný obe­lisk. Tentokrát jej nalez­nou kos­mo­nau­ti na Měsíci, odkud vyslal sig­ná­ly smě­rem k Jupiteru. Záhadného pří­jem­ce má odha­lit posád­ka kos­mic­ké lodi Discovery. Nic nena­svěd­ču­je tomu, že by moh­ly během letu nastat něja­ké kom­pli­ka­ce. Část posád­ky je v umě­lém spán­ku, loď ovlá­dá palub­ní počí­tač HAL 9000 a dva kos­mo­nau­ti, Frank Pool a David Bowman, kon­t­ro­lu­jí prů­běh letu. Náhle sdě­lu­je Hal infor­ma­ci o poru­še anté­ny a klid v kos­mic­ké lodi se postup­ně změ­ní v dra­ma a boj o život. Jediný Bowman zvlád­ne všech­ny pro­blémy a na ces­tě k vyře­še­ní záha­dy tajem­né­ho pří­jem­ce sig­ná­lů mu nesto­jí nic v ces­tě.
Autoři scé­ná­ře si dali na pří­pra­vě fil­mu sku­teč­ně zále­žet. Místo slo­ži­té­ho pří­bě­hu a vzta­hů mezi lid­mi se sna­ži­li pře­vést do fil­mo­vé řeči spíš názna­ky sou­vis­los­tí, kte­ré pro­vo­ku­jí divá­ka k pře­mýš­le­ní. Jedním z tajem­ných prv­ků, kte­rý se v pří­bě­hu něko­li­krát obje­ví, je záhad­ný obe­lisk. Jeho pří­tom­nost vždy vyvo­lá změ­ny v jeho oko­lí. Tento sym­bol tajem­né akti­vi­ty není nijak komen­to­ván, ve fil­mu se o jeho funk­ci neho­vo­ří, ale divák si sám musí sou­vis­los­ti domýš­let a ujas­ňu­je si jeho význam. Ve fil­mu se ostat­ně mlu­ví vel­mi málo. Celá část o době pra­vě­ké se ode­hrá­vá jen s vyu­ži­tím růz­ných skře­ků a zvu­ků pří­ro­dy. V čás­ti o vyspě­lé civi­li­za­ci se mlu­ví také mini­mál­ně. V pod­sta­tě se hod­no­ta a význam řeči pro­je­ví až při letu na Jupiter. Po krát­kém dia­lo­gu mezi kos­mo­nau­ty násle­du­je dia­log mezi Bowmanem a počí­ta­čem Halem těs­ně před jeho vypnu­tím. Krátké věty a změ­ny v modu­la­ci hla­su počí­ta­če pat­ří k nej­pů­so­bi­věj­ším scé­nám fil­mu. Autorům fil­mu se poda­ři­lo vytvo­řit napě­tí s vyu­ži­tím zpo­ma­le­né­ho pohy­bu a modu­lo­vá­ním hla­su v kom­bi­na­ci s dechem. Scéna je pro­pra­co­vá­na do nejmen­ší­ho detai­lu a pohyb je peč­li­vě rozfá­zo­ván v sou­la­du se stup­ňu­jí­cím se napě­tím.

Současně se scé­ná­řem pra­co­val Arthur C. Clark na kniž­ní ver­zi 2001: Vesmírná ody­sea. Při porov­ná­ní kni­hy a fil­mu je patr­né, že obě díla byla vytvo­ře­na se stej­nou myš­len­kou a poslá­ním. Je zají­ma­vé, že ve fil­mu jsou někte­ré scé­ny výraz­ně del­ší, než je tomu v kni­ze. Život pra­vě­kých lidí je zob­ra­zen v něko­li­ka fil­mo­vých scé­nách a kon­čí vyho­ze­ním vel­ké zví­ře­cí kos­ti do vzdu­chu. To umož­ní stři­hem se dostat do kos­mic­ké­ho pro­sto­ru a bez zby­teč­né­ho vysvět­lo­vá­ní sle­do­vat pohyb kos­mic­kých korá­bů, kte­rý v kom­bi­na­ci s hud­bou je jedi­neč­ný svým nápa­dem, tech­nic­kým pro­ve­de­ním a ukáz­kou doko­na­lé­ho pro­ve­de­ní. V kni­ze je nový svět zachy­cen v kapi­to­le Střetnutí na úsvi­tě, kde je víc pro­sto­ru věno­vá­no inte­ri­é­rům kos­mic­kých sta­nic. Nechci však porov­ná­vat kni­hu a film scé­nu po scé­ně. Podstatné je, že se obě díla od sebe liší v zob­ra­ze­ní urči­tých pro­stře­dí a situ­a­cí. Hlavní smy­sl pří­bě­hu je stej­ný, film však navíc nabí­zí vizu­ál­ní i slu­cho­vé pro­žit­ky.

Pro fil­mo­vé nad­šen­ce, milov­ní­ky sci-fi, pře­mýš­li­vé a umě­lec­ky zalo­že­né divá­ky zůsta­ne film jedi­neč­ným zážit­kem. V době akč­ních fil­mů, rych­lých stři­hů, hla­si­té hud­by a vizu­ál­ních efek­tů je 2001: Vesmírná ody­sea dílem geni­ál­ních tvůr­ců a bude stej­ně sděl­ná a pro­vo­ka­tiv­ní i v době, kdy sou­čas­né akč­ní fil­my upad­nou v zapo­mně­ní. Jediné, co tvůr­cům vyčí­tám, je dél­ka barev­ných vizí na kon­ci fil­mu.


Ohodnoťte článek


Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.


|

Související příspěvky:

  • Barevné spektrum Stanleyho Kubricka4. srpna 2018 Barevné spektrum Stanleyho Kubricka Marc Anhony Figueras vytvořil velmi zajímavé, čtyřminutové video, obsahující záběry z těch nejslavnějších filmů režiséra Stanleyho Kubricka. Sestřih Kubrickových filmů názorně dokumentuje […]
  • Vetřelec: Covenant - 70 %15. května 2017 Vetřelec: Covenant - 70 % Do kin už jde kolikátý film Vetřelce? No ani nevím, prostě se to blíží už cca k sedmi, možná. Radši to nebudu přesně počítat, prostě je toho hodně. Je ale hodně let, co jsme byli prvně […]
  • Power Rangers: Strážci vesmíru | Power Rangers [35%]16. května 2017 Power Rangers: Strážci vesmíru | Power Rangers [35%] Strážci vesmíru jsou kulturní fenomén, na kterém vyrůstalo hned několik generací dětí v devadesátých letech. Někoho však napadlo, že po mnoha televizních seriálech, které se natáčí do […]
  • Minority Report1. září 2004 Minority Report Děj sci-fi filmu Minority report se odehrává v roce 2054, v němž již nějaký ten rok funguje systém kriminální prevence Pre-crim, kterým policisté úspěšně chrání obyvatele Washingtonu […]
  • Piráti z Karibiku: Salazarova pomsta - 85 %23. května 2017 Piráti z Karibiku: Salazarova pomsta - 85 % Když mi bylo dvacet tři, tak se mi líbili Piráti z Karibiku. Chtělo to trocha šoumenství Johnyho Deepa, osudovou lásku Orlanda Blooma a Keiry Knightley, samozřejmě zlého Geoffreye Rushe. […]
  • Oliver Twist27. října 2005 Oliver Twist Roman Polanski chtěl podle svých slov natočit konečně film, na který by se mohli přijít podívat i jeho děti. Realizace probíhala především v Praze a režisér se chopil dlouhými […]
  • Ochránci | Guardians [30%]15. května 2017 Ochránci | Guardians [30%] Rusko se snaží v poslední době tak trochu dohnat Hollywood co se týče velkých popcornových podívaných. Před pár lety se do Ameriky dostal v Rusku neskutečně úspěšný Stalingrad a nyní […]
  • 21 gramů - Čím, že se A. G. Iñárritu (REVENANT Zmrtvýchvstání) proslavil?2. září 2019 21 gramů - Čím, že se A. G. Iñárritu (REVENANT Zmrtvýchvstání) proslavil? Už jsme mohli vidět dobré filmy, kde se dějové linie různě protínají. Mohli jsme vidět filmy, kde se začíná koncem a končí začátkem. Ba dokonce, a to je bohužel celkem normální, nemají […]
  • Restart12. ledna 2006 Restart Ne zrovna standardní film se zrodil v českých luzích a hájích. Nebo lépe řečeno v česko-finských luzích a hájích. Děj filmu se točí kolem dívky Sylvie. Má celkem dobré zaměstnání v […]
  • Terminátor 3: Vzpoura strojů18. února 2004 Terminátor 3: Vzpoura strojů Tento článek je něco jako písnička na přání. Jeden z čtenářů se po třetím pokračování tohoto scifi seriálu ptal, tak co bychom pro něj neudělali. Druhý díl končí horkou lázní kladného i […]